Ceny baterií byly v roce 2010 vyšší než 1 100 amerických dolarů za kWh. V roce 2019 dosahovaly ceny 156 USD/kWh (přibližně 3 594 Kč/kWh). V reálných hodnotách tak za 9 let klesly o 87 %. Podle predikcí <a href="https://about.bnef.com/blog/battery-pack-prices-fall-as-market-ramps-up-with-market-average-at-156-kwh-in-2019/">Bloomberg NEF</a> budou ceny baterií klesat i nadále a v roce 2023 dosáhnou přibližně 100 USD/kWh (přibližně 2 305 Kč/kWh). 
Pokles ceny baterií v roce 2019 je způsoben rostoucím objemem objednávek, rostoucími prodeji elektromobilů a pokračujícím pronikáním katod s vysokou energetickou hustotou. Zavádění nových designů balení a klesající výrobní náklady v krátkodobém horizontu povedou k dalšímu poklesu nákladů.
<figure id="attachment_78608" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><img class="size-full wp-image-78608" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/trh-s-bateriem.png" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/trh-s-bateriem.png 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/trh-s-bateriem-512x242.png 512w" alt="" width="674" height="318" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční velikost trhu s li-on bateriemi. Zdoj: Bloomberg NEF</figcaption></figure>
Bloomberg NEF v úterý 3. 12. 2019 na konferenci v Šanghaji zveřejnil zprávu s názvem 2019 Battery Price Survey, podle které dojde při překonání kumulativní poptávky v objemu 2 TWh v roce 2024 k poklesu cen pod 100 USD/kWh (přibližně 2 305 Kč/kWh). Tato cena je přitom vnímána jako zlomový bod, kdy elektromobily dosáhnou stejných cen jako vozidla se spalovacími motory. Jsou zde ovšem rozdíly mezi regiony, kde jsou vozidla prodávána, a také mezi druhy vozidel.
<blockquote>„Podle našich předpovědí bude mít trh s bateriemi v roce 2030 hodnotu 116 miliard dolarů (cca 2,7 bilionu korun) ročně, tato hodnota přitom nezahrnuje investice do dodávkového řetězce. Nicméně s poklesem cen článků a balení kupující získají vyšší hodnotu za jejich peníze, než dostanou dnes,“ uvedl James Frith, seniorní analytik Bloomberg NEF a autor zprávy.</blockquote>
S rostoucí výrobou elektromobilů u různých výrobců vozidel dochází k zjednodušení designu balení a standardizaci baterií napříč různými modely elektromobilů. To pak vede k možnosti zvětšit výrobu baterií.
<h2>Poptávka po elektromobilech v Evropě roste</h2>
Dalším závěrem zprávy je, že s klesajícími náklady baterií roste elektrifikace sektorů. Například elektrifikace komerčních vozidel, jako jsou například dodávky, je čím dál tím atraktivnější. Ceny baterií ovšem i nadále zůstávají nejdůležitější pro <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/praha-si-necha-vypracovat-koncepci-rozmisteni-dobijecek-pro-elektromobily/">osobní elektromobily</a> a jejich pokles je klíčový pro rozvoj tohoto sektoru.
Poptávka po elektromobilech v Evropě roste a dodávkové řetězce se mění. Čím dál tím více výrobců baterií v Evropě staví své <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/tesla-bude-baterie-elektromobily-vyrabet-nemecku-gigafactory-postavi-nedaleko-berlina/">továrny</a>. To následně vede k dalšímu poklesu nákladů spojených s importem článků ze zámoří.

Akumulace energie

BloombergNEF: Ceny baterií klesly od roku 2010 o 87 %, klesat budou i nadále

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/may/global-ev-outlook-2019-launched-at-clean-energy-ministerial.html">IEA</a>) vydala zprávu <a href="https://www.iea.org/publications/reports/globalevoutlook2019/">Global EV Outlook pro rok 2019</a>. Zpráva je zaměřena na analýzu dosavadního vývoje a na očekávaný budoucí vývoj do roku 2030 v oblasti elektromobility. 
Počet elektromobilů na celém světě v uplynulých 10 letech rapidně rostl. V roce 2018 celkový počet elektromobilů přesáhl pomyslnou hranici 5 milionů. Oproti roku 2017 se jedná o 63% nárůst (cca 2 miliony elektromobilů). Podobně dosáhl hodnoty 5,2 milionů počet dobíjecích stanic po celém světě. Ve srovnání s rokem předchozím došlo k nárůstu o 44 %. Z těchto dobíjecích stanic je ovšem většina soukromá. Veřejně přístupné dobíjecí stanice tvoří pouze zhruba 15 % z celkového počtu.
Klíčovou roli v tomto rozvoji hrají implementované politiky. Země, které jsou v oblasti elektromobility nejrozvinutější, implementují opatření jako standardy pro paliva, pobídky pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi a jiné ekonomické nástroje, které dopomáhají překlenout rozdíly mezi konvenčními a elektrickými vozidly.
<h2>Dva zkoumané scénáře vývoje</h2>
Ve scénáři IEA New Policies Scenario, který ukazuje možný vývoj, pokud budou implementovány veškeré oznámené politické cíle, agentura očekává, že se v roce 2030 prodá 23 milionů elektromobilů a celý autopark dosáhne 130 milionů vozidel (do tohoto čísla nejsou zahrnutá dvou a tříkolová vozidla). Tento počet elektromobilů by v roce 2030 vedl ke snížení poptávky po ropných produktech přibližně o 2,5 milionů barelů ropy denně. Poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektrické energii pro elektromobily</a> by dosáhla 640 TWh v 2030.
Druhý, ambicióznější scénář s názvem EV30@30, jež obsahuje cíl dosažení podílu elektromobilů 30 % do 2030, by vedl k prodeji 43 milionů elektromobilů v roce 2030 a celý vozový park by činil 250 milionů elektromobilů. V tomto případě by došlo ke snížení poptávky po ropě o 4,3 miliony barelů ropy denně a poptávka po elektřině pro elektromobily by byla 1 110 TWh.
<figure id="attachment_72143" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1008px;"><img class="size-full wp-image-72143" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs.png 1008w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-512x252.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-768x378.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-725x357.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-800x394.png 800w" alt="" width="1008" height="496" /><figcaption class="wp-caption-text">Prodeje elektromobilů v obou zkoumaných scénářích IEA. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Emise CO2 elektromobilů</h2>
Průměrný elektromobil nebo hybridní elektromobil, který je nabíjen elektřinou s průměrnou globální uhlíkovou intenzitou (tedy 518 gramů CO2 ekvivalentu na kilowatthodinu), emituje méně emisí skleníkových plynů než průměrné vozidlo se spalovacím motorem poháněné <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/amsterdam-chce-zcela-zakazat-benzinova-dieselova-vozidla-od-roku-2030/">benzínem</a>. Nicméně míra ušetřených emisí závisí na elektroenergetickém mixu. V zemi, kde dominují nízkouhlíkové zdroje, bude, přirozeně, ušetřeno více emisí CO2. V zemích, kde dominuje uhlí emitují hybridní vozidla méně emisí než elektromobily.

Elektromobilita

IEA: Počet elektromobilů na světě v roce 2018 přesáhl 5 milionů

<a href="https://www.platts.com/latest-news/metals/london/demand-for-battery-metals-set-to-soar-analysts-26606940">V posledních letech se hovořilo</a> o kobaltu a jeho významnosti pro odvětví elektromobility, a mezi ty, kteří na tuto významnost <a href="http://energyandcarbon.com/rush-cobalt-means-evs/">upozorňovali, patří Gerard Reid</a>, spoluzakladatel společnosti Alexa Capital v Londýně. I přes tuto skutečnost několik automobilových výrobců nedbalo na význam tohoto materiálu, a mohou se tak setkat s problémy v rámci jejich elektromobilové strategie.
I kdyby cena kobaltu měla stále tendenci růstu, bude trvat dlouhou dobu, než se produkce tohoto materiálu vyrovná poptávce. Dobrou zprávou je, že množství kobaltu, které je v přírodě k dispozici, je velké. Podle americké agentury United States Geological Survey, obdoby České geologické služby, se v přírodě vyskytuje 7 milionů tun kobaltu, což stačí k pokrytí současné úrovně spotřeby na 70 let. Kobalt se jen zřídka v přírodě vyskytuje jako samostatný kov. Většinou jej nalezneme jako doprovodný prvek niklových, olověných a měděných rud.
Výsledkem je, že dostupnost kobaltu na trhu závisí obvykle na poptávce po těchto ostatních materiálech (měď, olovo, nikl) a že cena kobaltu neurčuje ekonomickou životaschopnost této těžby, avšak tato situace se může v budoucnu s rostoucí cenou kobaltu změnit. Kobalt by poté mohl být viděn jako koprodukční produkt spíše než jako produkt vedlejší.
<h2>Žádné vhodné alternativy na obzoru</h2>
Cennost kobaltu spočívá v jeho vysoké teplotě tání, která je 1495 stupňů Celsia. Díky této vlastnosti je to ideální materiál na tvorbu super slitin, které se používají od lopatek turbín až po protézy. Využívá se také v li-ion bateriích, kde kobalt stabilizuje baterii a zabraňuje požáru a explozi, a současně zachovává pevnost baterie a prodlužuje její životnost.
Alternativy li-ion baterií jsou například olověné baterie nebo nikl-metal hybridový akumulátor, ale akumulátory s tímto chemickým složením dosahují nízké energetické hustoty (což v případě automobilů znamená nízký dojezd), a nejsou tedy úplně <a href="http://energypost.eu/the-rush-for-cobalt-and-what-it-means-for-evs/">vhodné pro elektromobily</a>.
Existují samozřejmě také i alternativy v „rodině“ li-ion baterií, jako je lithium-mangan oxid (LiMn2O4) nebo lithium-železo-fosfát (LiFePO4), které jsou využitelné například v elektrickém nářadí. Nicméně obě alternativy zaostávají v energetické hustotě.
Trend je minimalizovat použití kobaltu na výrobu katody. Z běžného složení NMC111 se přechází na NMC532 nebo případně NMC811, což znamená, že se zvyšuje podíl niklu (N) a manganu (M) a snižuje podíl kobaltu (C). Ze strany automobilových výrobců zde bude jistá neochota při snižování podílu kobaltu v katodě, pokud si nebudou jistí, že bezpečnost baterie bude na stejné úrovni.
<figure id="attachment_51181" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-51181 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt.jpg" alt="" width="800" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Baterie využívané v elektromobilech Tesla. <a href="https://hackaday.com/2014/09/13/tesla-model-s-battery-teardown/">Zdroj</a></figcaption></figure>
<h2>Poptávka stále roste</h2>
Sečteno a podtrženo, kobalt je v současné době nejdůležitější materiál, jak ze strategického tak i z nákladového hlediska pro další rozvoj li-ion baterií. Pokud chce automobilový výrobce, anebo výrobce baterií, zvýšit svou produkci, musí si zajistit dostatečné dodávky kobaltu.
Například nový Nissan Leaf má baterii o kapacitě 40 kWh, jejíž náklady na výrobu se pohybují okolo 170 000 Kč (8000 dolarů). Množství kobaltu obsaženého v této baterii je okolo 8 kilogramů. Cena kobaltu je v současné době na hranici 1900 Kč/kilogram (90 dolarů/kilogram), a tím pádem by pouze kobalt tvořil skoro 10 % nákladů na výrobu baterie.
Otázkou je, zda se cena kobaltu ještě zvýší. Pravděpodobně ano. Je těžké si ale představit, že nabídka kobaltu udrží stejný krok jako poptávka po tomto materiálu během následujících 5 let. A to i z toho důvodu, že polovina světových zásob se nachází v Demokratické republice Kongo, která je politicky nestabilní, avšak s rostoucí cenou kobaltu budou zřejmě k dispozici i jiné alternativy.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.thenational.ae/business/economy/electric-vehicle-revolution-in-hands-of-african-misfit-1.671188">thenational.ae</a>

Stane se honba za kobaltem pro baterie "zlatou" horečkou 21. století?

Po Tesle, která v listopadu představila svůj první elektrokamion <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/tesla-predstavila-svuj-prvni-elektricky-tahac-semi-jedno-dobiti-ma-ujet-az-800-km/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Semi</a>, nyní vývoj tahače oznámila i firma Avia. Tradiční český výrobce nákladních vozů se v roce 2016 vrátil do rukou české společnosti, kdy jej v dubnu koupila firma Czechoslovak Group zbrojaře Jaroslava Strnada, která vlastní i kopřivnickou Tatru. V minulosti prošla společnost Avia Motors správou korejské Daewoo a poté indické automobilky Ashok Leyland.
Historie české firmy přitom sahá až do roku 1919, kdy ji založili Miroslav Hajn a Pavel Beneš. Jméno odvodili od Klubu aviatiků, kde oba působili. Firma původně vyráběla letadla, později nákladní automobily a jejich díly. Výroba byla v roce 2013 z Čech přesunuta, nyní se ovšem opět rozjíždí v Přelouči v Pardubickém kraji.
Součástí ambiciózních plánů obnovené Avie je i uvedení kamionu na elektrický pohon. Firma v minulosti spolupracovala s americkou společností Smith na vývoji elektromobilu Smith Newton. Předlohou byl Avii model řady D, pohon byl ovšem elektrický. Elektrododávka s dojezdem 160 km a v případě výkonnějšího motoru 250 km byla k dostání na americkém a britském trhu a podobnost s klasickou Avií nebyla náhodná.
Detaily ohledně nového vozu na elektrický, či hybridní pohony zatím Avia nezveřejnila. Inspirovat se ale může nejen u kolegů z Tesly, ale i společností Volvo, Scania nebo Daimler, které se taktéž nyní věnují vývoji elektrických nákladních vozů. Lze očekávat, že Avia spojí síly, know-how a zkušenosti se sesterskou Tatrou. Do jaké míry bude spolupráce fungovat není prozatím jasné. Zatímco Avia se bude soustředit na dodávky, Tatra má plánuje kamiony.

Čistá mobilita

Avie rozjíždí výrobu v Přelouči, plánuje i elektrická vozidla

Ropná společnost Royal Dutch Shell koupí nizozemskou firmu NewMotion, která provozuje jednu z největších sítí dobíjecích stanic pro elektrická auta v Evropě. Pro Shell je to první vstup do oblasti elektrické mobility v době, kdy se očekává růst poptávky po <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/hybridni-systemy-pro-pohon-automobilu/">hybridních</a> a elektrických vozech. Hodnotu akvizice firmy v dnešním prohlášení nezveřejnily. 
NewMotion provozuje více než 30 000 dobíjecích míst v Nizozemsku, Německu, Francii a Británii. Její stanice se nacházejí u soukromých domů či v sídlech firem.
Poptávka po elektrických vozech by v příštím desetiletí měla prudce růst. Banka Morgan Stanley odhaduje, že západní Evropa bude do roku 2030 potřebovat jeden až tři miliony veřejných dobíjecích stanic. V současnosti je jich v regionu necelých 100 000. Shell odhaduje, že do roku 2040 bude zhruba čtvrtina aut na světě jezdit na elektřinu.
<figure id="attachement_28371" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Elektromobily-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Elektromobily-725x483.jpg" alt="Elektromobily" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mezi ropnými společnostmi se začíná zvyšovat nervozita kvůli možnému dopadu elektrifikace dopravy na jejich aktivity v oblasti pohonných hmot. Konkurenční BP v srpnu uvedla, že jedná s výrobci elektrických aut o možnosti, že by nabídla dobíjení elektrických vozů na svých čerpacích stanicích.
Shell tvrdí, že se připravuje na dny, kdy se poptávka po ropě začne snižovat. Generální ředitel Ben van Beurden slíbil, že udělá vše, aby Shell zůstala konkurenceschopná i ve světě, který bude získávat více <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/">energie z obnovitelných zdrojů</a> a méně z ropy.
Firma NewMotion byla založena v roce 2009. Tržby firmy loni činily 12,9 milionu eur (333,8 milionu Kč), firma však vykázala čistou ztrátu 3,9 milionu eur, napsaly agentury AP a Reuters.

Elektřina

Shell koupí provozovatele dobíjecích stanic pro elektromobily NewMotion

Veřejné dobíjecí stanice pro elektromobily budou muset být v evidenci, kterou zatím vede ministerstvo průmyslu pro čerpací stanice a stanice na plyn. Počítá s tím novela zákona o pohonných hmotách, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu novely informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. 
 V evidenci jsou zatím klasické čerpací stanice na benzin a naftu a stanice na plyn. Novela má upravit i dosavadní registr. Provozovatelé pump budou muset podle předlohy nově oznamovat druhy prodávaných pohonných hmot.
Obchodníci s pohonnými hmotami a provozovatelé benzinek budou smět nakupovat stlačený <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemní plyn</a> jen od držitelů licence. Změní se i povolování vzniku čerpacích stanic, řešit ho budou stavební úřady podle stavebního zákona. 
 Předloha, která reaguje na evropskou směrnici o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, zavede definice a povinnosti, které souvisí s vytvořením infrastruktury pro alternativní paliva. Týká se to především právě elektromobility a definice příslušných pojmů. 
<figure id="attachement_3477" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/tesla-v-čr-supercharger-725x399.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/tesla-v-čr-supercharger-725x399.jpg" alt="tesla v české republice - supercharger" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Například za běžnou dobíjecí stanici pro elektromobily bude podle novely považována stanice, která umožňuje přenos elektřiny do elektrického vozidla s výkonem 22 kilowattů (kW) nebo nižším. Dobíjecí stanice s výkonem vyšším než 22 kW budou označeny jako vysoce výkonné. Prodejci elektřiny nebudou distributory pohonných hmot podle zákona o pohonných hmotách. 
 Poslanci při projednávání ve Sněmovně vyňali z působnosti zákona soukromé dobíjecí stanice vybudované třeba doma pro vlastní potřebu, v bytových domech bytových družstev nebo společenství vlastníků, pokud jsou určeny pro jejich obyvatele.
Zákon se také nebude vztahovat na dobíjecí stanice s výkonem do 3,7 kW určené k dobíjení jednostopých vozidel.

Rychlé zprávy

Prezident podepsal novelu týkající se dobíjecích stanic, budou muset být v evidenci MPO

Mezi 19 000 nově registrovanými elektromobily a plug-in hybridy v Evropě obsadil první místo s 2 600 prodanými kusy Renault Zoe. Oproti loňskému lednu došlo k nárůstu v registracích o 31 %. Tradičním lídrem trhu v Evropě je Norsko, ve kterém prodeje elektromobilů a plug-in hybridů <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/elektromobily-norsku-tvorily-minuly-mesic-37-vsech-prodanych-aut/">tvořily 37 % všech prodaných automobilů</a>.
Renaultu ZOE vzrostly prodeje díky nasazení nového modelu ZE 40. Ten nově nabízí baterii o kapacitě 41 kWh, která je stejně velká a těžká jako 22kWh baterie osazená v původní verzi elektromobilu. Cena přitom narostla o 68 tisíc korun.
Dojezd vypočítaný na základě evropského normovaného měřícího cyklu NEDC vzrostl z původních 240 kilometrů na 400 kilometrů. Společnost udává, že v reálných provozních podmínkách bude vůz schopen ujet na jedno nabití zhruba 300 kilometrů v létě a 200 kilometrů v zimě.
Prodeje Renaultu ZOE vzrostly meziročně o 80 %. 1 600 kusů se prodalo na domácím trhu ve Francii, dalších 240 v Norsku, 180 v Německu a 104 v Rakousku.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3.jpg"><img class="size-full wp-image-11935" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/bmw-i3.jpg" alt="BMW i3" width="1024" height="403" /></a>
Na druhé příčce v počtu prodaných kusů se s 1 818 prodanými vozy umístilo BMW i3. To v modelu pro rok 2017 nabízí rovněž vyšší kapacitu baterie. Z původních 22 kWh vzrostla kapacita na 33 kWh. dojezd se tak v měřícím cyklu NEDC zvýšil ze 190 km na 300 km. Opět je nutné v reálném provozu počítat s nižšími hodnotami. Cena modelu s 33kWh baterií je 969 800 Kč vč. DPH, model s 22 kWh baterií vyjde na 936 000 Kč.
<figure id="attachment_34965" style="width: 1185px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/bmw-i3.jpg"><img class="size-full wp-image-34965" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/bmw-i3.jpg" alt="Dojezd BMW i3 při různých podmínkách. Zdroj: BMW" width="1185" height="533" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Dojezd BMW i3 při různých podmínkách. Zdroj: BMW</figcaption></figure>
BMW i3 se v lednu prodalo 622 kusů v Norsku, 388 kusů v Německu, 210 kusů ve Spojeném království a 94 kusů v Rakousku. Zajímavým faktem je, že v poměru 3 ku 1 se prodává čistě elektrická varianta bez příplatkového zážehového dvouválce nabízejícího za příplatek 122 200 Kč navýšení dojezdu o zhruba 150 km.
Na třetí příčce v prodaných kusech se umístil Nissan Leaf, který pro rok 2017 nepředstavil žádné změny a útočí zejména slevami. Prodeje meziročně vzrostly o 29 % a dosáhly 1 386 prodaných vozů.
<figure id="attachment_34967" style="width: 570px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/elektromobily_leden.png"><img class="size-full wp-image-34967" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/elektromobily_leden.png" alt="Prodeje elektromobilů a plug-in hybridů v Evropě. Tmavě modrý - elektromobily, světle modrá - plug-in hybridy. Zdroj: Clean Technica" width="570" height="635" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Prodeje elektromobilů a plug-in hybridů v Evropě. Tmavě modrý &#8211; elektromobily, světle modrá &#8211; plug-in hybridy. Zdroj: Clean Technica</figcaption></figure>