Evropská energetika klade dlouhodobě velký důraz na vzájemnou koordinaci plánování rozvoje sítě, obchodu s elektřinou, zajištění bezpečnosti sítě i samotného provozu elektrizační soustavy napříč jednotlivými zeměmi. Jedním z důsledků této potřeby vzájemné spolupráce je vznik regionálních bezpečnostních koordinátorů (Regional Security Coordinators – RSC). Na úvod je vhodné vysvětlit jednotlivé pojmy použité v nadpisu článku:
<ul>
<li>Celoevropská – povinnost koordinace mají všichni operátoři přenosových soustav (TSO – Transmission System Operator) v Evropě, tedy více než 40 subjektů. Co se týče počtu prvků elektrické sítě, jedná se o desetitisíce zařízení (linky, transformátory, uzly), u nichž je potřeba zajistit bezpečnost (tedy předcházení přetížení, výpadků a kaskádovitého řešení poruchy), koordinovat plánované odstávky či spočítat maximální kapacitu při zachování bezpečnosti. Některé z těchto výpočtů již jsou nebo budou prováděny na celoevropské úrovni.</li>
<li>Regionální – každá evropská oblast má z pohledu přenosových sítí svá specifika – pro oblast střední Evropy je například důležité zohlednění tranzitních toků elektrické energie, pro oblast západní a severní Evropy zase započtení HVDC kabelů a energie z obnovitelných zdrojů.</li>
<li>Koordinace – hlavní motivací je vzájemná koordinace plánování kapacit, odstávek, provozu a identifikace dopadů na okolní TSO, a to jak na celoevropské, tak na regionální úrovni. To vše s dostatečným předstihem, aby bylo možné případné hrozící problémy vyřešit.</li>
<li>Přenosové sítě – jedná se o sítě pod správou přenosových operátorů v jednotlivých evropských zemích, tj. zejména 400kV a 220kV sítě vzájemně propojené přeshraničními linkami či HVDC kabely.</li>
</ul>
V současnosti existuje v Evropě pět regionálních bezpečnostních koordinátorů: TSCNET Services pokrývající oblast Holandska, Německa, Švýcarska a střední Evropy, dále pak Coreso koordinující oblast západní a jihozápadní Evropy, Nordic RSC pro Skandinávii, Baltic RSC pro baltské země a SCC pro oblast Balkánu. Připravuje se vznik dalšího RSC pro oblast jihovýchodní Evropy.
<h2>Motivace pro koordinaci</h2>
Povinnost vzájemné koordinace přenosových operátorů a jejich spolupráce s RSC je zakotvena přímo v legislativě Evropské unie, zejména v nařízení číslo 2017/1485 pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (celé znění dostupné <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">zde</a>) a v nařízení 2015/1222 pro přidělování kapacity a řízení přetížení (dostupné pod tímto <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015R1222&amp;from=EN">odkazem</a>). Jako příklad uveďme formulaci z prvního z výše uvedených nařízení: Do tří měsíců po schválení metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu podle čl. 75 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity společně vypracují návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu, která mají být uplatňována regionálními bezpečnostními koordinátory a provozovateli přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity.
Tato poměrně suchá, až právnická formulace nabývá praktického významu zejména v případech „bad days“ z minulosti. Během nich vedl nedostatek koordinace k zásadním problémům v evropské síti, jako je rozpad synchronní oblasti či úplný výpadek dodávky elektřiny (blackout). Vzhledem ke stále větší závislosti naší společnosti na elektrické energii by dopady takových problémů byly nyní obrovské, a proto je nutné jim v maximální míře předcházet.
<h2>Koordinované procesy</h2>
Výše uvedená nařízení Evropské unie definují povinnost koordinace pro následujících pět procesů, které jsou tedy i základní přidanou hodnotou regionálních bezpečnostních koordinátorů:
<ul>
<li>Vytváření společného modelu sítě</li>
<li>Koordinovaná analýza bezpečnosti provozu</li>
<li>Výpočet kapacity</li>
<li>Koordinované plánování odstávek</li>
<li>Posouzení přiměřenosti</li>
</ul>
Mimo těchto pěti procesů je v nových nařízeních (tzv. Clean Energy Package) definováno dalších 11 služeb, které by regionální bezpečnostní koordinátoři měli poskytovat, mimo jiné koordinace výpočtu výkonových rezerv, identifikace krizových scénářů atd. Regionální bezpečnostní koordinátoři budou nově nazýváni Regionální koordinační centra (RCC) – i tento nový název vyjadřuje rozšíření potřeb nadnárodní koordinace, která se neomezuje pouze na analýzu bezpečnosti provozu.
V současnosti je tedy hlavní úlohou jednotlivých RSC implementace pěti základních procesů, po nichž budou následovat další procesy, jak je zmíněno výše. Některé procesy jsou již rozvinuty více a rutinně se využívají, jiné jsou teprve ve stadiu prototypů či vývoje. Je to program na několik let dopředu, který vyžaduje změny v procesech na straně přenosových operátorů, vytváření nových metodologií a v neposlední řadě i vývoj nových IT systémů pro energetiku.
Pojďme se podívat na jednotlivé RSC procesy podrobněji:
<h3>Vytváření společného modelu sítě</h3>
Proces vytváření společného modelu sítě je znázorněn na následujícím obrázku:
<img class="aligncenter size-full wp-image-78459" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model.png 767w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model-512x199.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/1_spolecny_model-725x282.png 725w" alt="" width="767" height="298" />
Jednotliví přenosoví operátoři dodávají individuální modely sítě, t.j. krátkodobé předpovědi výroby a spotřeby v jednotlivých uzlech sítě dané země. V rámci koordinovaného procesu na straně RSC probíhá příjem modelů a jejich validace. Dále je pak vytvořen společný celoevropský model sítě pomocí spojení přeshraničních linek. Tento společný model sítě má zásadní význam v tom, že zohledňuje nejen okolí daného přenosového operátora, ale i tranzitní a kruhové toky v rámci evropské sítě, tj. například tok energie z Německa do Itálie přes Českou republiku. Tento společný model je poté publikován pro potřeby přenosových operátorů a pro využití v návazných koordinačních procesech.
<h3>Koordinovaná analýza bezpečnosti provozu</h3>
Tento proces zkoumá hrozící přetížení ve společném modelu a analyzuje bezpečnost modelu ve smyslu kritéria N-1: výpadek jednoho elementu nesmí způsobit kaskádovité šíření poruchy v síti:
<img class="aligncenter size-full wp-image-78460" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/2_bezpecnost.png" sizes="(max-width: 647px) 100vw, 647px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/2_bezpecnost.png 647w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/2_bezpecnost-512x230.png 512w" alt="" width="647" height="291" />
Koordinovaná analýza bezpečnosti provozu probíhá typicky na den dopředu a v rámci dne na několik hodin dopředu, tedy v časových horizontech, kdy už jsou známy modely sítě s dostatečnou přesností, ale je stále dostatek času na reálnou implementaci nápravných opatření. Proces probíhá nad společným modelem. Nejprve se spočte chod sítě, t.j. matematický výpočet proudů a výkonů tekoucích jednotlivými větvemi sítě. Poté probíhá N-1 analýza, tj. simulace výpadku jednoho (případně více) elementů a sledování chování sítě v nastalé situaci. Pokud tento stav vede k přetížení nebo kaskádovitému šíření poruchy, jsou nutná nápravná opatření, tedy simulace změny parametrů či konfigurace sítě za účelem odstranění problému. Proces může mít několik cyklů, než je dosaženo stavu (předpovědi) bez hrozících předpovědí a výpadků. Odpovědností přenosových operátorů je pak identifikovaná nápravná opatření implementovat v praxi při řízení soustavy.
Podle nových metodologií by měl systém navrhnout nápravná opatření automaticky (na základě dat dodaných přenosovými operátory), jednotliví přenosoví operátoři poté „jen“ rozhodují o použití navržených akcí. Při tomto procesu je důležitá také spolupráce mezi jednotlivými RSC při identifikaci potřebných nápravných opatření a analýze jejich dopadu.
<h3>Další procesy</h3>
Již jen krátce popišme další RSC procesy:
<ul>
<li>Výpočet kapacity slouží k identifikaci bezpečné přeshraniční kapacity, která může být poté publikována na operátora trhu s elektřinou a nabídnuta pro obchodování. Tento proces opět probíhá nad společným modelem a jeho nedílnou součástí je opět analýza bezpečnosti sítě. V rámci procesu se simuluje zvyšování přeshraničního přenosu a sleduje se zatížení klíčových prvků sítě. Cílem procesu je poskytnout energetickému trhu maximální kapacitu pro obchodování, ovšem se zachováním bezpečnosti sítě ve smyslu popsaném v procesu výše.</li>
<li>Koordinované plánování odstávek umožňuje identifikovat dopady plánované údržby sítě (a tedy odstávek prvků sítě) na bezpečnost provozu. Jednotliví přenosoví operátoři zasílají své plány odstávek, v rámci centrálního celoevropského procesu se z nich vytvoří spojené plány odstávek, které jsou pak posuzovány jednotlivými RSC na regionální úrovni. Klíčovým prvkem tohoto regionálního posouzení je opět analýza bezpečnosti provozu, tedy identifikace případů, kdy by jedna nebo více odstávek mohly způsobit přetížení či kaskádovité šíření výpadku. Součástí procesu je i optimalizace případných nápravných opatření.</li>
<li>Úkolem procesu Posouzení přiměřenosti je zajistit, aby byl v dané oblasti dostatek výrobních zdrojů na pokrytí předpokládaného odběru elektřiny. Do procesu tedy vstupují předpovědi odběru a kapacity jednotlivých výrobních zdrojů, se zohledněním neurčitosti obnovitelných zdrojů. Výstupem je předpověď, zda je pro dané časové období v dané oblasti pokryta předpokládaná poptávka po elektřině dostupnými výrobními zdroji. Samotný proces má opět celoevropskou a regionální část.</li>
</ul>
<h2>Informační systémy pro RSC procesy z pohledu Unicorn Systems</h2>
Všechny výše uvedené procesy samozřejmě musí být na straně RSC pokryty odpovídajícími IT systémy, které splňují funkční požadavky a zajišťují dostatečnou dostupnost služby, výkonnost a bezpečnost přenášených dat.
Vývoj produktů pokrývajících nové RSC služby je jednou hlavních priorit společnosti Unicorn Systems v energetické doméně. V této oblasti se pohybujeme již více než 10 let a dodáváme robustní a spolehlivé systémy, které se v mnoha ohledech staly základem pro definici nových metodologií. Na základě našich zkušeností a znalosti nových nařízení a metodologií musí nové IT systémy pro RSC procesy splňovat následující vlastnosti:
<ul>
<li>Modularita – systém musí být dekomponován na jednotlivé služby, které navzájem komunikují prostřednictvím API (Application Programming interface).</li>
<li>Otevřenost – vzhledem ke komplexitě systémů bude pravděpodobně systém složen z komponent od více dodavatelů, což se týká zejména nástrojů pro síťové výpočty.</li>
<li>Znovupoužitelnost – jednotlivé služby musí být použitelné pro více procesů.</li>
<li>Škálovatelnost – systém musí být připraven na případné zvýšení objemu dat či rostoucí nároky na výpočetní kapacitu bez velkých dopadů do architektury systému.</li>
<li>Centralizace – vzhledem k nutnosti integrace na centrální služby (například ohledně koordinace nápravných opatření) bude preferován centrální systém s možností vzdáleného přístupu.</li>
<li>Kvalitní dokumentace – veškerá rozhraní a funkčnosti systému musí být detailně popsány.</li>
</ul>
Vzhledem k velkému počtu budoucích procesů není pravděpodobné, že by každý jeden z nich byl pokryt samostatným IT systémem. Mnohem pravděpodobnější je varianta, že procesy budou „poskládány“ ze sdílených a znovupoužitelných služeb. Vyplývá to již z popisu procesů uvedených výše, kdy je například analýza bezpečnosti sítě součástí mnoha dalších procesů.
Následující obrázek ilustruje tento koncept sdílených služeb mezi jednotlivými RSC procesy:
<img class="aligncenter size-full wp-image-78461" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby.png 798w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby-512x234.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby-768x351.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/3_sdilene_sluzby-725x332.png 725w" alt="" width="798" height="365" />
<h2>O autorovi</h2>
Pavel Kočica pracuje ve společnosti Unicorn Systems na pozici Senior Consultant pro oblast energetiky. Zaměřuje se zejména na produkty pro regionální koordinační centra, síťové výpočty a formáty modelů sítě.

Rychlé zprávy

Celoevropská a regionální koordinace v oblasti přenosových sítí

S rostoucím počtem decentralizovaných zdrojů elektřiny a bateriových systémů se stále častěji objevují nové projekty, které mají umožnit malovýrobcům přímý obchod s elektrickou energií. Tato možnost se v rámci pilotního projektu otevře skupině domácností, firem a majitelů plug-in hybridů v Japonsku.
Domácnosti a firmy s fotovoltaickými panely či bateriovými systémy si spolu s majiteli plug-in hybridů budou moct v Japonsku od poloviny června vyzkoušet, jaké to je obchodovat s elektrickou energii. <a href="https://media.toyota.co.uk/2019/05/university-of-tokyo-toyota-and-trende-to-launch-testing-of-next-generation-electricity-system/" target="_blank" rel="noopener">Umožní jim to pilotní projekt</a>, který ve spolupráci s Tokijskou univerzitou spustí v okolí svého technologického centra automobilka Toyota.
Cílem testovacího projektu je posoudit ekonomické přínosy takzvaných „prosumerů“ – odběratelů, kteří dokáží elektrickou energii zároveň i vyrábět a prodávat ji jiným odběratelům v síti za cenu odpovídající aktuálním tržním podmínkám. Projekt zároveň posoudí možnost vytvoření autonomního energetického systému, kdy budou tito odběratelé a zároveň výrobci obchodovat s elektřinou mezi sebou.
<figure id="attachment_72033" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1050px;"><img class="size-full wp-image-72033" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Pilotni-projekt-peer-to-peer-obchodovani-s-elektrinou-Toyota.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Pilotni-projekt-peer-to-peer-obchodovani-s-elektrinou-Toyota.png 1050w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Pilotni-projekt-peer-to-peer-obchodovani-s-elektrinou-Toyota-384x512.png 384w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Pilotni-projekt-peer-to-peer-obchodovani-s-elektrinou-Toyota-768x1024.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Pilotni-projekt-peer-to-peer-obchodovani-s-elektrinou-Toyota-725x967.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Pilotni-projekt-peer-to-peer-obchodovani-s-elektrinou-Toyota-800x1067.png 800w" alt="Pilotní projekt má ověřit možnosti obchodování s elektrickou energií mezi odběrateli a malovýrobci. Zdroj: Toyota" width="1050" height="1400" /><figcaption class="wp-caption-text">Pilotní projekt má ověřit možnosti obchodování s elektrickou energií mezi odběrateli a malovýrobci. Zdroj: Toyota</figcaption></figure>
Jedním z kroků bude vytvoření energetické burzy, která za pomoci blockchainu umožní domácnostem a firmám zapojit se do projektu, a nasazení umělé inteligence, která bude systém řídit. Algoritmus bude na burze zadávat nabídky na koupi a prodej elektřiny na základě predikcí spotřeby a výroby elektrické energie z fotovoltaických elektráren zúčastněných odběratelů.
Podle Toyoty se jedná o vůbec první projekt obchodování s elektrickou energií na světě, do kterého budou zapojeny kromě domácností a firem s fotovoltaickými panely a bateriovými systémy rovněž plug-in hybridy jako decentralizovaný zdroj elektrické energie.
Možnost sdílení elektrické energie mezi odběrateli byla stěžejním tématem <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/share-your-energy-nam-ukazala-konference-inovatoru-energetice/" target="_blank" rel="noopener">konference Share your Energy</a>, která se konala v Praze loni v listopadu.

Trh s elektřinou

Domácnosti, firmy a majitelé plug-in hybridů si v Japonsku vyzkouší obchodování s elektřinou na miniburze

Zprostředkovatelé nabídek energií by měli být regulováni a mít stejné povinnosti jako obchodníci, kteří jsou držiteli licence. Po dnešním jednání zástupců státní správy a obchodníků s energiemi, které na ministerstvu průmyslu a obchodu uspořádal Svaz obchodu a cestovního ruchu, to uvedl prezident svazu Tomáš Prouza. Právě na trh s energiemi se podle nedávného vyjádření České obchodní inspekce v podobě takzvaných &#8222;energetických šmejdů&#8220; přesunula problematika nekalých obchodních praktik z klasických předváděcích akcí, kde byly nabízeny například hrnce. 
<blockquote>
&#8222;Současná situace je neudržitelná,&#8220; podotkl Prouza.
</blockquote>
 Dnešní jednání podle něj ukázalo shodu hned na několika konkrétních návrzích, mezi které patří mimo jiné právě zavedení nové regulace zprostředkovatelů. 
<blockquote>
&#8222;Smlouvy uzavřené v zastoupení by navíc podle nás měly mít stejnou míru právní ochrany jako smlouvy uzavřené distančním způsobem. Každý by měl mít možnost od nich odstoupit,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) připomněla, že oklamanými bývají často senioři. 
<blockquote>
&#8222;Většinou se jedná o takzvaný podomní prodej, kdy prodejci vyvíjejí agresivní nátlak, či jiné manipulativní a klamavé praktiky, na kupujícího,&#8220; uvedla.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Setkáváme se tak s podomními aukcemi energií od přeprodejců, s triky s žárovkami zdarma či s nepřiměřenými sankcemi při odstoupení od smlouvy,&#8220; uvedla.
</blockquote>
 K většímu posílení ochrany spotřebitele podle ní pomůže připravovaná novela energetického zákona. 
 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) sdělilo, že energetický zákon už dnes dává spotřebitelům právo mimo jiné na odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory nebo distančním způsobem do 14 dnů ode dne jejího uzavření a právo na výpověď smlouvy, a to do patnáctého dne ode dne zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. 
<figure id="attachement_29801" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/natural-gas-1237659_1280-800x600.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/natural-gas-1237659_1280-800x600.jpg" alt="zemní plyn" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 V připravované novele zákona je pak podle MPO zaneseno například omezení doby trvání smlouvy na 36 měsíců, možnost zákazníka vypovědět smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením závazku, a to kdykoliv do patnáctého dne před uplynutím sjednané doby nebo právo zákazníka na bezodkladné písemné vyhotovení smlouvy. 
<blockquote>
&#8222;Návrh novely prošel meziresortním připomínkovým řízením, podle obdržených připomínek bude upraven a následně předán vládě k projednání,&#8220; uvedlo dnes v tiskové zprávě MPO.
</blockquote>
 Dodalo, že se dá předpokládat, že legislativní proces se bude uskutečňovat během větší části letošního roku.

Elektřina

Svaz: Zprostředkovatelé mají mít povinnosti jako dodavatelé energií

Objem obchodů na středoevropské energetické burze Power Exchange Central Europe (PXE) je letos rekordní. <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>Na trhu s elektřinou</a> překonal 100 terawatthodin (TWh), proti loňskému roku je nárůst více než dvojnásobný. Burza to dnes uvedla v tiskové zprávě. V roce 2017 činil celkový objem obchodů na trhu s elektřinou 48,1 TWh, v roce 2016 pak 30,4 TWh. 
 PXE, která sídlí v Praze, umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Energetická burza Praha byla založena v červenci 2007. Předloni v květnu se většinovým vlastníkem PXE stala evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha. 
 EEX nabízí centrální burzovní platformu pro obchod s energií a komoditami, včetně kontraktů na dodávky elektřiny, plynu, uhlí, ropy, environmentálních produktů, přepravy, kovů a zemědělských produktů kótovaných na burzách.

Objem obchodů na pražské energetické burze PXE je letos rekordní

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="http://www.iea.org/statistics/electricity/?utm_content=bufferaed3a&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">publikaci</a> se statistickými daty týkajícími se výroby a spotřeby elektřiny a tepla. Světová výroba elektřiny každoročně, s výjimkou mezi lety 2008 až 2009, roste už od roku 1974. Podobně roste také světová spotřeba elektřiny. V roce 2016 dosáhla objemu 20 863 TWh, z čehož 35 zemí OECD spotřebovalo 9 512 TWh.  
<h2>Výroba elektřiny</h2>
V roce 2016 hrubá výroba elektřiny vzrostla meziročně o 2,9 %, <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/iea-klimatizace-jsou-jednim-nejkritictejsich-slepych-mist-energetice/">uvádí to data IEA</a>. Výroba elektřiny je přitom každý rok vyšší už od roku 1974 s výjimkou poklesu mezi roky 2008 a 2009, který byl způsoben ekonomickou krizí.
Podíl zemí mimo OECD na globální výrobě elektrické energie v roce 2016 činil 56,2 %. V roce 1974 to přitom byla polovina. V zemích OECD výroba elektřiny mezi roky 2000 a 2010 každoročně rostla v průměru o 1,1 %. V zemích mimo OECD to ve stejném období bylo v průměru 6,4 % ročně.
<figure id="attachment_54570" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-54570" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/celkova-hruba-vyroba-elektriny-na-svete-1024x384.png" alt="" width="1024" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Celková hrubá výroba elektřiny na světě. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Na globální hrubé výrobě elektřiny se uhlí podílí 38,3 %, zemní plyn 23,1 %, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/precerpavaci-vodni-elektrarny-cez-behem-letosniho-1-pololeti-vyrobily-o-4-vice-elektriny-nez-loni/">vodní elektrárny</a> 16,6 %, jaderné elektrárny 10,4 % a obnovitelné zdroje (bez vodních elektráren) 5,6 %.
<figure id="attachment_54571" style="width: 676px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54571" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/svetova-hruba-vyroba-elektriny-dle-zdroje.png" alt="" width="676" height="403" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová hrubá výroba elektřiny dle zdroje. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba elektřiny</h2>
V roce 2016 celková konečná spotřeba elektřiny dosáhla hodnoty 20 863 TWh, což je o 3,2 % více než v roce 2015. Z toho byla spotřeba 35 zemí OECD 9 512 TWh a zemí mimo OECD 11 351 TWh.
Největšími spotřebiteli elektřiny mimo oblast OECD byly v roce 2016 <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cina-omezila-podporu-solarni-elektrarny-akcie-dodavatelu-zareagovaly-strmym-poklesem/">Čína</a>, Indie, Rusko a Brazílie, které společně představovaly 36,1 % celkové globální spotřeby. Oblastí s největší spotřebou je v zemích mimo OECD průmysl, představuje přibližně polovinu celkové spotřeby.
<figure id="attachment_54572" style="width: 682px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54572" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/nejvetsi-spotrebitele-elektriny-na-svete.png" alt="" width="682" height="395" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší světoví spotřebitelé elektřiny. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Obchod s elektřinou</h2>
V posledních letech se obchod s elektřinou mezi sousedními státy stal běžnějším. V <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/oecd-cr-patri-k-nejvetsim-znecistovatelum-ovzdusi-mezi-vyspelymi-staty/">OECD</a> importy elektřiny vzrostly z 89 TWh v roce 1974 na 474 TWh v roce 2017, což představuje průměrný nárůst 4 % každý rok. Celkové dodávky elektřiny přitom rostly průměrně o 2,1 %.
&nbsp;
<figure id="attachment_54573" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-54573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/importy-a-exporty-elektriny-v-OECD-1024x389.png" alt="" width="1024" height="389" /><figcaption class="wp-caption-text">Importy a exporty elektřiny v OECD Evropa. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

IEA: Spotřeba elektřiny v zemích mimo OECD významně roste

Na závěr seriálu věnovaného predikcím v energetice Vám přinášíme exkluzivní pohled do zákulisí jejich praktického využívání. Význam predikcí pro obchodování s plynem a elektřinou nám přiblížil Jan Starý, který zajišťuje ve společnosti MND optimalizaci nákupu komodit a také vyvíjí strategie pro automatické obchodování.
MND je evropskou skupinou podnikající převážně v naftovém a plynárenském odvětví. Podniká napříč celým spektrem aktivit v oblasti těžby ropy a zemního plynu v ČR, Německu, Rusku a na Ukrajině. Pražská část skupiny se soustředí na obchodování různých komodit nejen na evropských trzích a také na prodej energií koncovým zákazníkům.
<h3>Jan Starý &#8211; MND</h3>
Jan Starý pochází z technického prostředí, vystudoval VŠCHT v Praze. Na magisterských studiích se zaměřil na operační výzkum. V MND začal pracovat začátkem roku 2014, kdy společnost právě přebírala portfolio zákazníku Elektrárny Chvaletice. Toto byla pro firmu nová oblast, která nabídla spoustu prostoru pro implementaci nových přístupů.
<blockquote>
„První modely samozřejmě vznikaly jako všude v Excelu. Poměrně rychle jsme tento přístup nahradili komplexnějším systémovým řešením. Postupem času nás uhranuly možnosti open source platformy Python, na níž teď plynule přecházíme. Během této doby u nás vzniklo oddělení spekulativního tradingu, které se zaměřuje na různé komodity napříč trhy, což ohromně rozšířilo možnosti pro analytický přístup.“
</blockquote>
V MND pracuje na pozici Senior Quantitative Analytik, ve které má na starosti dvě hlavní oblasti &#8211; optimalizaci nákupu pro portfolio koncových zákazníků a vývoj kvantitativních strategií pro automatické obchodování a podporu tradingu. Název pozice je obtížně přeložitelný do češtiny a lze v něm nalézt odkaz na metody operačního výzkumu.
<blockquote>
„Energetika a data science jsou oblasti, které si k sobě ve větší míře teprve začaly hledat cestu a já se snažím, aby nám v MND neujel vlak. Spolupracuji na tom s týmem skvělých lidí, ať už programátorů, obchodníků i analytiků.“
</blockquote>
Jak v MND využíváte predikční nástroje, co všechno predikujete a proč?
Predikční nástroje využíváme jak pro potřeby retailu (dodávky koncovým zákazníkům), tak tradingu (obchodování s komoditami).  Z pohledu retailu predikujeme dlouhodobou spotřebu ve formě hodinového diagramu koncových zákazníků, kterou následně upravujeme s blížícím se obdobím dodávky. Důvodem je optimalizace nákupů, kdy na velkoobchodních trzích nakupujeme standardizované produkty jak v Čechách, tak i například v Německu. V daný den dodávky už ale volíme trochu rozdílný přístup, kdy místo optimalizace samotné predikce spotřeby zákazníků vyhodnocujeme aktuální bilanci přenosové soustavy a snažíme se odchylku našeho nákupu od reálné spotřeby posouvat tak, abychom tím pomohli udržet soustavu v rovnováze. Pro tuto optimalizaci využíváme vnitrodenní obchodování v rámci regionu střední a západní Evropy. Také se snažíme vhodně upravovat výkon vlastních flexibilních zdrojů.
Zmínil jste, že využíváte predikce také pro potřeby tradingu.
Přesně tak, z pohledu tradingu predikujeme kde co. Snažíme se například hrát na rozdíl ceny elektřiny bilaterálních kontraktů (OTC) proti krátkodobým trhům. Zatímco pro forwardové obchody je pro ČR jasným tvůrcem ceny Německo, na krátkodobých trzích díky market couplingu často cena uskočí podle bilancí Maďarska. Pro nás to například znamená zaměřit se na predikce vodních elektráren na Balkáně, sledovat možné odstávky klíčových zdrojů v Maďarsku a Slovensku apod. Zajímavá oblast je také rozdíl cen hodin ve špičce (peak) a mimo ní. Na českém trhu není tolik hráčů, kteří by byli ochotni na dlouhé pozici obchodovat peak produkty, proto je zajímavé predikovat rozdíl těchto cen na spotovém trhu. Skladovatelnost elektřiny je velmi omezená, a tudíž musí být soustava vybalancovaná na straně dodávky i spotřeby, což nabízí zajímavé možnosti pro spekulaci na vývoj ceny. Velký vliv mají ne zcela efektivní podmínky pro výkup obnovitelných zdrojů, které v konečném důsledku vychylují cenu na vnitrodenním trhu od záporných hodnot až ke stovkám EUR za dodanou MWh.
Jaká data ke svým predikcím využíváte a z jakých zdrojů tato data čerpáte?
V podstatě ať predikujeme cokoliv, začínáme autoregresními modely a teprve následně hledáme cestu ke zlepšení skrz další faktory. Stahujeme veškeré ceny všech možných produktů a burz, data o přeshraničních a výrobních kapacitách, plánované odstávky v celém evropském regionu nebo realizované toky jednotlivých komodit. Pro spotové produkty jsou pro nás velmi důležité výstupy z různých modelů predikující počasí. Kromě časových řad ale stahujeme i například fotografie z webových kamer, případně textové články z různých zpravodajských serverů.
Jak byste charakterizoval význam predikování pro obchodníky s elektřinou a plynem?
V MND vnímáme predikce jako klíčový faktor, který nám poskytuje konkurenční výhodu. V dnešní době minimálních marží je nutné odhalovat neefektivnosti na trhu právě správnou predikcí.
Co pro Vás znamená úspěšná predikce a jak ji vyhodnocujete?
Je to pro nás opravdu klíčová otázka. Správně definovaná odpověď v dané oblasti teprve umožňuje predikci efektivně využít. Například se můžu zaměřit na predikci regulační energie. Pokud budu predikovat konkrétní hodnotu v nějakém intervalu, nebude predikce nikterak úspěšná a výstup bude nepoužitelný. Když se ale zamyslíte nad tím, že jde pouze o znaménko regulační energie a přidáte k tomu určitý odhad přesnosti této predikce, umožní vám to poměrně jednoduše spočítat cenové pásmo, ve kterém by se měla cena na trhu pohybovat. Šířka cenového pásma je pak dána přesností modelu a díky volatilitě, která je pro spotové trhy charakteristická, můžeme poměrně často identifikovat tržní příležitosti.
Co by podle Vás měl umět dobrý predikční systém?
Dobrý predikční systém je v praxi ten, který je efektivní. Pokud například budu schopen predikovat s vysokou přesností něco, co odhadne většina trhu, není to rozhodně tak cenné, jako méně přesná predikce něčeho, co trh neočekává. To je důvod proč naši energii nesoustředíme například na neustálé vylepšování predikčních modelů spotřeby koncových zákazníků, ale spíše hledáme nové pohledy, které nám pomůžou náklady spojené s odchylkou modelu mnohem efektivněji vyřešit. Z analytického pohledu je také nutné dodržet určité principy &#8211; například zpětné testování pomáhá rychle odhalit jak chyby, které mohly vzniknout při vývoji modelu, tak i měnící se situaci na trhu.
Jaká jsou podle Vás aktuálně největší úskalí predikce?
Z mého pohledu je největším úskalím rychlý vývoj, kterým si teď energetika prochází. Díky masivnímu nástupu obnovitelných zdrojů, díky cenovým výkyvům a díky tomu, že legislativa ne vždy dokáže na tyto změny pružně reagovat, vznikají na trhu situace, které byly před pár lety scifi. Můžu zmínit třeba záporné ceny na denním trhu, kdy je přebytek elektřiny tak velký, že jsou výrobci ochotni platit za dodanou komoditu. Tyhle nové situace se opravdu těžko predikují, ale zároveň je vnímáme jako ohromnou příležitost pro náš byznys.
Spoléháte se při tvorbě predikcí na vlastní řešení a své know how nebo využíváte již hotové produkty dostupné na trhu?
Jelikož je trading hra s nulovým součtem, je vždy výhoda vědět něco, co ostatní hráči netuší. I v retailu je pro nás predikce a s ní spojené nacenění dodávky koncovým zákazníkům oblast, která nabízí potenciál získat výhodu. Samozřejmě nechceme plýtvat energii na vývoj něčeho, co už je na trhu dostupné v dobré kvalitě, na druhou stranu se ale často ukazuje, že je třeba i hotové produkty upravovat pro naše konkrétní účely.
Jak přistupujte ke stanovování předpokladů, ze kterých Vaše predikce vycházejí?
Jednoduše, aby predikce měla smysl, musí být na jejím základě možné generovat zisk. Například z našeho pohledu je hodnotnější predikovat právě bilanci soustavy, kde se úspěšnost predikce přehoupne stěží přes 80 %, než predikovat konečnou spotřebu našeho portfolia, kde je chyba řádově nižší. Predikce vám dá vždycky určitou informaci a její spolehlivost. Smysl je v tom, jak tuto kombinaci dokážete úspěšně přetavit v konkrétní výsledek/obchod. Prvotní impuls pro stanovení předpokladů chodí vždycky z businessu – podíváme se na to, kde vidí obchodník příležitost a otestujeme odlišné přístupy. Začínáme jednoduchými prototypy a když to začne dávat smysl, jdeme dál. Konkrétní příklad: Začneme si hrát s autoregresními modely pro predikci regulační energie, přetavíme to ve výpočet limitní ceny pro bid na vnitrodenním trhu a pokud to funguje, jdeme do detailu. Můžeme si například začít hrát s analýzou obrazu z webových kamer a jejich vlivem na výrobu FVE – to už ale predikujeme konkrétní složku původního modelu.
Jak vnímáte příležitosti nebo hrozby plynoucí ze Zimního energetického balíčku (například pokud jde o tzv. agregátory)? Jaké očekáváte dopady plynoucí z nové unijní energetické legislativy do oblastí, kterými se v MND zabýváte?
Je to zajímavá příležitost a krok vpřed. Je těžké odhadnout, do jaké míry budou mít spotřebitelé zájem obchodovat s přebytky na spotovém trhu, ale nabízí se tu příležitost vyvinout novou platformu, která přístup na tento komplexní trh konečným uživatelům usnadní. Navíc se přímo nabízí propojení s konceptem virtuální elektrárny a případné nabídky virtuální akumulace přebytků. Ostatně pokusy o podobné přístupy už na našem trhu vidíme, dle mého názoru je ale potřeba odpoutat se od přístupu, kdy se snažíme zákazníka tímto způsobem zafixovat a místo toho hledat uplatnění pro úplně nový obchodní koncept.
Jak vnímáte likviditu na evropských trzích s elektřinou a plynem a jak si v tomto ohledu z Vašeho ohledu stojí ČR?
Tohle je otázka na trading. Obecně je na elektřině hlavním trhem Německo, u nás sice určitá likvidita je, ale špičkové produkty děláte víceméně s jedním hráčem. Ostatní lokace se dělají spíše finančně přes burzu. Na spotu už se situace trochu zlepšuje díky flow based mechanismům, které umožňují efektivně stanovit cenu napříč propojenými lokacemi. Aktuálně se spouští XBID platforma, která tyto mechanismy aplikuje na vnitrodenní trh.
Jak se podle Vás bude v následujících 2-3 letech vyvíjet spotřeba elektřiny a plynu?
Jelikož jde evropská ekonomika stále silně nahoru, měla by i celková spotřeba komodit narůstat. Zároveň tu máme silnou evropskou ekologickou iniciativu, která často tlačí trh k nelogickým krokům. Oba tyto faktory vedou k růstu ceny, což ale vytvoří prostor pro různá nová úsporná řešení a to by mělo růst spotřeby výrazně přibrzdit. Velmi zajímavý potenciál je v takzvaném internetu věcí a digitalizaci. Tato oblast v budoucnu nesporně umožní mnohem efektivněji pracovat s energiemi a dosáhnout zmiňovaných úspor.
Na našem serveru v diskuzním fóru je dlouhodobě konfrontována klasická energetika s decentrálním přístupem k výrobě prostřednictvím OZE. Můžete popsat jaké dopady na Vaše podnikání mají neplánované odstávky systémových zdrojů typu elektrárny Chvaletice ve srovnání s výrobou OZE závislých na počasí.
Myslím, že je potřeba pochopit, že OZE i přes mnoho výhrad a nedostatků jsou aktuálně tím silným trendem, který náš region bude následovat. Bohužel se ne vždy šlo v tomto směru efektivní cestou, do značné míry to je spojené s politickým lobby. Na druhou stranu s tím, jak se bude posouvat vývoj způsobů akumulace energie, tak bude tento trend dávat větší smysl. Ohledně výpadků &#8211; pokud vám neplánovaně zmizí ze soustavy 500 MW výkonu, moc s tím nevymyslíte, bilance bude v nedostatku, cena vyletí k hranici 100 EUR/MWh a vy se můžete modlit, ať jste s odchylkou vlastního portfolia na správné straně. Co se týče odchylek OZE, tam je aktuálně obrovský vývoj. Už vznikly společnosti, které se zaměřují pouze na tento druh predikce a poměrně dobře na trhu fungují. Je to o efektivním nastavení mechanismů vypořádání těchto odchylek a myslím, že ČEPS je v tomhle směru velmi unikátní a vytváří skvělé tržní prostředí, které zvládá celkem slušně balancovat soustavu samo a nabízí dobré podmínky pro rozvoj flexibilních zdrojů. Například v Německu nesmíte být bez portfolia v odchylce vůbec, na Slovensku zase máte mrtvý vnitrodenní trh.

Rozhovory

Jan Starý (MND): Méně přesná predikce neočekávaných tržních situací přináší zajímavé obchodní příležitosti

Předchozí díly seriálu objasnily, co vše lze predikovat a proč je to důležité, jaké predikční metody  jsou v oblasti energetiky využívány a co se dá považovat za dobrý predikční model. Poslední článek této série odpoví na otázku, jak by měla vypadat predikce v praxi a co konkrétně má umět software určený k predikcím.
V předchozích dílech série bylo řečeno mnohé o tom, že spolehlivá predikce musí být založena zejména na správném predikčním modelu. Většina dodavatelů nástrojů určených pro predikce se tak i proto předhání v dosahování lepší přesnosti svých výpočtů a ladí své algoritmy k vysněné dokonalosti. Z praktických zkušeností ovšem vyplývá, že velkou slabinou firem využívajících predikční software je nastavení spolupráce okolních systémů, datových zdrojů a uživatelů s vlastním predikčním softwarem.
Existuje tak celá řada úloh a úkonů souvisejících s nejbližším okolím predikčního nástroje, kterým není věnována dostatečná pozornost, případně jsou prováděny manuálně, což zvyšuje riziko chyby. To má ve výsledku velice negativní dopad na výstupy, a tedy i na návazná obchodní rozhodnutí. Proto je dobré tyto úlohy, které budou v následujících odstavcích blíže popsány, podpořit vhodným systémem. Systematizace těchto aktivit prostřednictvím vhodného informačního systému či softwarového nástroje minimalizuje pravděpodobnost zanesení chyby způsobené lidským faktorem. Odměnou za tuto systematizaci je pak dosahování stabilních a velmi přesných výsledků predikce.
<h2>Stahování dat</h2>
Alfou a omegou jakékoliv predikce jsou kvalitní vstupní data. Problémem ovšem často bývá to, jak zajistit konzistenci, validitu a úplnost těchto dat. Vstupní data obvykle pocházejí z velkého množství zdrojů, bývají uchovávána v různorodých formátech a jsou dostupná v různých úrovních kvality. Kvalita dat je určena především tím, zda pocházejí z veřejně dostupných bezplatných zdrojů nebo se jedná o placený zdroj dat.
Vhodný nástroj by si měl poradit s automatickým stahováním dat z nejčastěji používaných zdrojů. Z těchto zdrojů lze jmenovat například Operátora trhu s elektřinou (OTE), provozovatele přenosových a distribučních soustav (ČEPS, ČEZ Distribuce, apod.), ČHMÚ nebo YR.NO jako příklady zdrojů meteorologických dat či energetické burzy (mj. PXE nebo EEX).
<h2>Ověřování dat</h2>
Poté, co jsou data automatický stažena, je nutné kontinuálně monitorovat jejich kvalitu. Na trhu je dnes velké množství nástrojů pro čištění dat, které se dají pro tuto úlohu dobře využít. V ideálním případě by však tuto úlohu měl plnit samotný predikční nástroj při každém získání nových dat z jakéhokoliv datového zdroje. Ověření či datové validace jsou pak realizovány prostřednictvím předem daných validačních postupů, které podle typu dat či zdrojů stanoví, co vše je potřeba kontrolovat a případně napravit.
Typicky se u dat na vstupu do predikčních modelů kontroluje úplnost, při které by mělo dojít k upozornění na případné chybějící úseky měření. Dále se ověřuje smysluplnost, kdy kontrola například upozorní například na situaci, že fotovoltaická elektrárna vyráběla v noci. Ověřuje se také konzistence dat, zda jsou záznamy v souladu s historickým vývojem. Ověřit tyto vlastnosti je nutné nejen u vstupních dat, ale i u dat na výstupu. Musí tedy dojít k ověření, že predikované hodnoty se pohybují v standardním předpokládaném rozpětí.
<figure id="attachment_52897" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52897 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/priklad-validacniho-postupu-1024x562.png" alt="Ilustrace validačního postupu pro ověřování dat" width="1024" height="562" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrace validačního postupu pro ověřování dat</figcaption></figure>
<h2>Notifikace</h2>
V návaznosti na ověřování datové kvality by měl nástroj umožňovat nastavení notifikací či alarmů, které uživatele upozorní na nestandardní či nežádoucí situace. Upozorňovat je možné také na případy, kdy jsou porušena některá kritéria datové kvality. Notifikace takovýchto událostí umožňují začít s řešením problémů dříve, než dojde k použití nevhodných dat, což by mělo za následek snížení přesnosti predikce. Notifikace mohou být doručovány jedním nebo vícero kanály, typicky emailem, SMS zprávou nebo pop-up oknem přímo v predikčním nástroji.
Stejně jako u ověřování dat jsou notifikace potřebné jak na vstupu, kdy nástroj kontroluje kvalitu vstupních dat, tak i na výstupu. Komplexní predikční nástroj by totiž měl být také schopen upozorňovat na situace, kdy například některá z predikovaných veličin překročí předem definovanou hodnotu.
<h2>Doplňování a oprava dat</h2>
Jakmile dojde k zachycení nežádoucí situace na úrovni vstupních dat, je nutné provést jejich úpravu. Systém může upozornit uživatele, že je potřeba manuálně upravit či doplnit data. Manuální doplnění bývá umožněno klasickým importem dat z Excelu, XML souboru aj. V určitých případech může systém provést nápravu či doplnění sám, když použije některou z dostupných metod.
Mezi často používané metody patří inteligentní interpolace. Například metoda Spline, vhodná pro aproximaci kratších úseků (jedná se o polynomickou funkci definovanou v intervalech), či metoda energetického posunu (automatické doplnění časové řady podle předchozího období s ohledem na víkendy a svátky). Tyto metody je pochopitelně nutné volit dle vhodnosti a případně je kombinovat.
<h2>Výpočet predikce</h2>
Samotnému modelu či predikčnímu algoritmu byl věnován <a href="http://oenergetice.cz/ostatni/predikce-energetice-3-ziskavani-vstupnich-dat-vlastnosti-predikcniho-modelu/">samostatný článek série</a>, v této části bude proto uvedeno, jak by mělo vypadat vhodné prostředí pro výpočty, tzv. výpočetní jádro. Výhodou dnešních pokročilých nástrojů je mj. možnost parametrizace výpočtů bez potřeby znalosti programovacích jazyků či pokročilé matematiky.
Dnes tak lze modely ladit prostřednictvím uživatelského rozhraní, aniž by se muselo zasahovat do zdrojového kódu. Nástroje používané v dnešní době umožňují pouze prostřednictvím myši poskládat složité vzorce o mnoha proměnných a ty okamžitě testovat (tzv. drag &amp; drop). Vzhledem k tomu, že se typicky pracuje s velkými objemy dat, predikční nástroje by měly běžet na odpovídající infrastruktuře. Predikční nástroje by měly také poskytovat uživateli rychlou zpětnou vazbu v podobě okamžitých výpočtů a grafických vizualizací výstupů. Výpočetní jádro by si mělo také poradit se začleněním již naprogramovaných řešení v otevřených formátech, především v případech kdy např. existuje vhodný model napsaný v programovacím jazyku R či v Matlabu.
Výpočet samotný se dá rozdělit do dvou částí, první část se stará o poskládání predikované křivky a druhá o její vlastní predikci. Při skládání křivky je nutné započítat dynamiku portfolia, změny v jeho struktuře (příchozí a odchozí zákazníky). Pro dosažení vyšší přesnosti je dobré vhodně zkombinovat metodiky predikce shora a zdola. Vlastní algoritmy predikce pak kombinují matematické zákony (regrese, korelace), fyzikální zákony (saturace) se snahou vyjádřit lidské chování v predikčním algoritmu. Model jako celek pak může simulovat omezený ekosystém spotřeby a výroby elektrické energie.
<figure id="attachment_52898" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-52898" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/vizualizace-predikcni-krivky-512x358.png" alt="Příklad vizualizace predikční křivky" width="512" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Příklad vizualizace predikční křivky</figcaption></figure>
<h2>Reporting</h2>
Jakmile je k dispozici predikce vypočtená na základě relevantních dat, dochází k předávání výstupů v požadovaném formátu na potřebná místa a v daném čase. Takový report může obsahovat jednu predikci (křivku) a nebo zobrazovat jednotky až desítky výstupů, jejichž obsah je přizpůsoben potřebám konkrétních uživatelů. Zobrazení výstupů může být přizpůsobováno jak z pohledu reportovaných veličin (spotřeba, výroba, odchylka, směr odchylky, vývoj cen, …), tak z pohledu formátu (grafy, tabulky, interaktivní mapy, …).
Přestože je reporting běžnou součástí většiny dnešních softwarových nástrojů, je třeba myslet na to, aby byl reporting dostatečně flexibilní. Každý uživatel totiž může mít odlišné požadavky na zobrazované výstupy. V ideálním případě by měl umožňoval zobrazovat (nebo dokonce pouštět) výpočty/reporty z nástrojů, na které jsou uživatelé běžně zvyklí &#8211; nejčastěji MS Excel či jiné aplikace z rodiny MS Office.
<h2>Závěr</h2>
Ať už je pro podporu predikcí zvolen více či méně komplexní nástroj, vždy by měl splnit následující vlastnosti:
<ul>
<li>měl by být použitelný (nekomplikovat lidem život, ale pomáhat jim),</li>
<li>škálovatelný (zatímco dnes stačí jednoduchý nástroj, měl by růst s velikostí organizace),</li>
<li>bezpečný (zejména dnes, kdy se ke všem aplikacím přistupuje vzdáleně z internetu)</li>
<li>a hlavně funkční z pohledu účelu, kvůli kterému byl pořízen.</li>
</ul>
Pokud se nacházíte v situaci, kdy by vám mohl pomoci nástroj podobný tomu, který byl popsán v tomto článku, kontaktuje <a href="mailto:ondrej.synek@unicorn.com">Ondřeje Synka (ondrej.synek@unicorn.com)</a>, autora tohoto dílu série, alternativně zanechte komentář níže.
<h3>Poděkování autora série</h3>
Za poskytnutí námětu, podkladů, cenných rad a informací bez, kterých by seriál nevznikl, a také za vstřícný přístup děkuji Ondřeji Synkovi a Martinovi Hrubému ze společnosti Unicorn Systems.

Ostatní

Predikce v energetice 5: Vhodný predikční nástroj

S rozvojem decentralizované výroby a bateriových akumulačních systémů se postupně začínají objevovat různé platformy, které umožňují malovýrobcům prodávat jejich přebytky elektrické energie. V sousedním Německu se do podobného systému zapojily již desetitisíce domácností.
Transformace energetického sektoru a nástup decentralizovaných zdrojů postupně mění dosavadní principy, kdy odběratelé elektrické energie nemusí nakupovat veškerou elektřinu od svého dodavatele, ale mohou se zapojit do obchodování přímo s malovýrobci.
V Německu takovéto obchodování umožňuje například platforma společnosti Sonnen, ve které drží podíl i skupina ČEZ. Do obchodní platformy se <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-sonnenbatterie-spousti-energetickou-obchodovaci-platformu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">během zhruba dvou let jejího fungování</a> podle <a href="https://www.ft.com/content/774462f2-e426-11e7-8b99-0191e45377ec" target="_blank" rel="noopener noreferrer">serveru Financial Times</a> zapojilo již přibližně 20 tisíc domácností.
Komunita společnosti Sonnen, tzv. „SonnenCommunity“, spojuje producenty a spotřebitele elektrické energie a umožňuje jim navzájem poskytovat si obnovitelnou energii. Do komunitní platformy se přitom po hrazení členského poplatku mohou zapojit i domácnosti bez fotovoltaických elektráren či akumulačních systémů.
Podobným obchodní platformám otevírá cestu i postupný pokles cen bateriových systémů &#8211; zatímco v roce 2010, kdy společnost vstoupila na trh, Sonnen prodávala své bateriové packy za 25 tisíc euro, nyní se jejich cena pohybuje na úrovni 5 tisíc eur.
Podobnou mikrosíť nyní testuje i start-up LO3 Energy, který umožňuje nakupovat a prodávat elektřinu odběratelům v New Yorské čtvrti Brooklyn. Podle Franka Rijsbermana, ředitele institutu Global Green Growth Institute v Soulu, mají podobné nápady potenciál změnit lidem život stejně jako například mobilní telefony.

Domácnosti díky mikrosítím pomalu začínají obchodovat s nevyužitou elektřinou

V Bulharském parlamentu v současné době čeká na projednání zákon, jehož schválení by pro většinu bulharských výrobců elektřiny znamenalo povinný prodej elektřiny na tamní energetické burze. Podle bulharské i evropské asociace obchodníků by však takovýto krok měl negativní dopad na tamní trh. Zákon by přitom měl vejít v účinnost již od začátku příštího roku.
Návrh úpravy energetického zákona, podle které by bulharští výrobci s výkonem vyšším než 5 MW museli svou elektřinu prodávat přes bulharskou burzu IBEX, <a href="https://www.icis.com/resources/news/2017/12/11/10172861/traders-slam-proposal-to-force-bulgarian-power-producers-to-sell-on-exchange/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle serveru ICIS</a> schválila ve druhém čtení parlamentní komise pro energetiku, samotné hlasování v parlamentu se očekává v tomto týdnu.
Navrhovaná úprava zákona je motivována, kromě navýšení likvidity tamní energetické burzy, zejména zvýšením transparentnosti bulharského energetického trhu, které je podmínkou pro jeho úplnou liberalizaci. Zavedení povinného obchodování na burze nicméně oponuje jak bulharská asociace obchodníků ATEB, tak i celoevropské sdružení obchodníků EFET.
EFET uvádí jako příklad Rumunsko, kde centralizace obchodování na jednu burzu podle sdružení vedla ke snížení likvidity celého trhu a dalším negativním dopadům pro tamní energetický trh.
<blockquote>
&#8222;Jsme si jistí, že zákaz obchodování mimo IBEX pro všechny licencované výrobce povede k nízké likviditě na bulharském trhu, a v důsledku toho budou obchodníci nuceni obchodovat pouze na burze IBEX. Velmi se obáváme, že výsledek tohoto vývoje bude podobný rumunskému modelu,&#8220; uvedlo podle serveru ICIS sdružení EFET.
</blockquote>
<h2>Povinná účast na burze přináší rizika, varují asociace</h2>
Podle bulharské asociace obchodníků ATEB by povinné obchodování s elektřinou na burze umožnilo státem vlastněnému Bulharskému energetickému holdingu (BEH) uměle stanovovat velkoobchodní ceny elektřiny v zemi, jelikož je největším výrobcem elektřiny v Bulharsku. Obchodníci nakupující elektřinu by rovněž neměli výraznou možnost cenu ovlivnit, a stali by se tak cenovými příjemci.
Kromě toho by bulharští výrobci, obchodníci i odběratelé podle ATEB byli diskriminováni ve srovnání s účastníky trhu v zahraničí, kteří mohou obchodovat volně. Navrhovaná úprava zákona by podle asociace rovněž omezila možnosti výrobců prodávat elektřinu do zahraničí.
Povinné obchodování na burze by pro obchodíky rovněž znamenalo růst výdajů vzhledem k různým poplatkům, které nejsou regulovány tamním energetickým regulátorem, ale burza si je stanovuje sama. Vyšší náklady obchodníků by následně pocítili i koncoví odběratelé elektřiny.

Bulharsko chce zavést povinný prodej elektřiny přes burzu, výrobci i obchodníci se brání

Německé futures kontrakty (Phelix-DE) zaznamenaly nejvyšší objem obchodů od svého uvedení na trh. Celkem se v letošním srpnu zobchodoval objem 22,9 TWh. Výrazně více se obchodovaly i emisní povolenky, kterých se oproti srpnu loňského roku zobchodovalo o 150 % více.
Nové <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energeticka-burza-eex-se-pripravuje-mozne-rozdeleni-spolecne-nemecko-rakouske-zony/">německé kontrakty</a> uvedené v letošním roce na lipskou burzu jsou poměrně oblíbené, i přes letní měsíce jejich obchodní objem dosáhl nového maxima. Přitom byl tento kontrakt uveden na trh teprve v dubnu letošního roku. Částečně se jedná o reakci na očekávané rozdělení německo-rakouské obchodní zóny.
Rozdělení společné zóny je prozatím plánováno na říjen roku 2018, i proto již nyní část obchodníků u kontraktů na rok 2018 volí separátně buď kontrakt pro německou nebo rakouskou zónu.
Obliba kontraktu je dobře patrná i z postupného nárůstu obchodovaného objemu, zatímco v květnu se zobchodovalo &#8222;pouze&#8220; 8 TWh elektrické energie, v červnu to bylo <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/burze-roste-zajem-obchodovani-elektrinou-samostatne-nemecke-zone/">již 12 TWh a v červenci 15 TWh</a>. V tomto měsíci se jedná o nejvýraznější posun, celkem o <a href="https://www.eex.com/en/about/newsroom/news-detail/eex-trading-results-for-august-2017/72936">více než 50 %</a>.
<div id="chart"></div>
Nicméně celkový objem zobchodované elektřiny klesl o cca 10 % na celkových 179 TWh.
Naprosto opačný trend se dá pozorovat na trhu s emisními povolenkami, oproti loňským 33 milionům tun se letos zobchodovalo celkem 86 milionů tun emisí. Vyšší obchodní aktivita zřejmě souvisí i s <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/polsku-se-nelibi-nova-dohoda-eu-reforme-trhu-emisnimi-povolenkami/">přicházející reformou emisního obchodování</a>, další jednání o budoucí podobě trhu s emisními povolenkami má proběhnout již v polovině tohoto měsíce.
Vyšší objem povolenky se promítl i do její vyšší ceny. Od počátku července vzrostla z hodnot pod úrovní 5 EUR za tunu a před koncem srpna se obchodovala za 6 EUR/t. Nicméně první zářijový obchodní den se povolenka opět podívala pod hranici 6 EUR a uzavřela na EEX na ceně 5,8 EUR/t.

var options = {
	"chart": {
		"type": "column",
		"backgroundColor": "rgba(255, 255, 255, 0.02)"
	},
	"title": {
		"text": "Objem Phelix-DE kontraktů na EEX"
	},
	"yAxis": {
		"title": {
			"text": "[TWh]"
		}
	},
	"xAxis": {
		"type": "category"
	},
	"series": [
		{
			"index": 0,
			"name": "Phelix DE",
 "color": "#20a9c7",
			"data": [
				[
					"Květen",
					8.1
				],
				[
					"Červen",
					12.2
				],
				[
					"Červenec",
					15
				],
				[
					"Srpen",
					22.9
				]
			]
		}
	]
};
Highcharts.chart("chart", options);