Srbské lithium: Naděje pro Evropu, hrozba pro místní obyvatele

Tisíce protestujících v ulicích srbského hlavního města Bělehradu nesouhlasí s plánovanou těžbou lithia v lokalitě Jadar, která je jedním z největších ložisek lithia na světě. Chystaný projekt pod hlavičkou anglo-australského těžebního konglomerátu Rio Tinto vzbuzuje kontroverze a environmentální obavy ve světle evropské touhy po soběstačnosti v oblasti kritických materiálů. Co o projektu dosud víme?

Ložisko Jadar se nachází v západním Srbsku, přibližně 160 kilometrů od Bělehradu. V roce 2004 zde objevili jedinečný minerál jadarit, který nese jméno po nalezišti. Americká vědecko-výzkumná vládní agentura USGS (United States Geological Survey) informovala ve své výroční zprávě za rok 2015 o srbských zásobách zhruba 118 milionů tun jadaritu při průměrné koncentraci 1,8 % oxidu lithného a 13,1 % oxidu bóru. Podle USGS tak Srbsko disponuje přibližně 1,2 milionu tun lithia, což z něj dělá opravdu významné světové naleziště. České republice, pro zajímavost, průzkum přisoudil 1,3 milionu tun lithia.

Jadar vzbuzuje kontroverze již několik let. V roce 2017 podepsala srbská vláda zastoupená tehdejší premiérkou Anou Brnabić memorandum o porozumění se společností Rio Tinto, načež v roce 2022 vláda zastoupená prezidentem Aleksandarem Vučićem schválení územního plánu těžby zrušila. Projekt opětovně oživilo letošní rozhodnutí soudu, které společnosti Rio Tinto přihrálo zpět licenci na těžbu s odkazem na ústavní nesoulad vládního kroku.

Těžba v Jadaru se tak opět dostala do popředí zájmu, v konkrétní rovině to ukázalo červencové uzavření strategického partnerství Srbska a Evropské unie v oblasti udržitelných surovin, hodnotových řetězců baterií a elektrických vozidel. Takzvaného "summitu o kritických surovinách" se zúčastnil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič nebo německý kancléř Olaf Scholz.

"Toto rozhodnutí vyžaduje odvahu, ale bylo učiněno ve správnou chvíli," uvedl Scholz pro BBC a dodal, že tento krok zajistí, že Evropa zůstane "suverénní v měnícím se světě" a "nebude závislá na ostatních". Šefčovič označil summit jako "historický den pro Srbsko i pro Evropu".

Dvě strany mince

Jak to tak bývá, každá problematika má většinou dvě strany mince, a proto je nutné zmínit jak "A", tak i "B". Faktem je, že Srbsko by se realizací projektu skutečně stalo významným hráčem na poli kritických materiálů, čímž by se zařadilo do společnosti Austrálie, Chile nebo Číny.

Podle odhadů by mohl Jadar produkovat 58 tisíc tun uhličitanu lithného každý rok, což odpovídá zhruba 11 tisícům tun čistého kovového lithia. Úvaha webu Euronews tvrdí, že typická 60kWh baterie elektromobilu potřebuje asi padesát kilo soli (Li2CO3, obsahující necelých deset kilogramů čistého lithia). To by znamenalo, že by byl dostatek pro více než milion nových elektromobilů každý rok.

Není proto divu, že realizaci projektu vítají evropské automobilové společnosti jako Mercedes nebo Stellantis (fúze francouzské společnosti Groupe PSA s italsko-americkou společností Fiat Chrysler Automobiles). Podle obchodní asociace ACEA (European Automobile Manufacturers Association) elektromobily zaujímají čím dál větší podíl na ročním prodeji automobilů, konkrétně z 10,5 milionu kusů hned 14,6 % tvořily elektromobily.

Potenciál lithia v rámci čistých technologií je bezesporu obrovský, neboť tento kov bude hrát zásadní roli při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Srbsko by se tak mohlo stát evropským centrem pro zelenou energii, zvláště pak pokud by se podařilo ovládnout celý hodnotový řetězec od těžby lithia až po elektrická vozidla vyrobená v zemi, jak deklaroval Vučić s Šefčovičem.

Skutečné otevření těžby však může mít také nevratné důsledky pro životní prostředí i životy lidí, kterých by se těžba v Jadaru bezprostředně dotýkala. Právě z důvodu možného nebezpečí kontaminace půdy a vody protestovali v sobotu lidé v ulicích Bělehradu. BBC v návaznosti na srbské ministerstvo vnitra uvedlo, že do ulic se vydalo 24 až 27 tisíc občanů.

Spolupředsedkyně zelené levicové fronty Biljana Djordjevićová pochybuje o vzájemné důvěře vlády a občanů, když tvrdí že těžba je i v zájmu jejich občanů. "Obáváme se, že Srbsko bude obětováno, aby poskytlo lithium pro elektromobily, které si v Srbsku prakticky nikdo nemůže dovolit," uvedla Djordevićová.

Navzdory prohlášení srbského prezidenta Vučiće, že bude bojovat za životní prostředí a životy občanů, aby voda i vzduch zůstaly čisté, obavy trvají. V neposlední řadě se rojí pochybnosti o transparentnosti celého procesu a těžební společnosti vůbec. Nelze se proto divit ani opozičnímu táboru, který v sobotu nešetřil hesly jako "Rio Tinto vypadni ze Srbska" nebo "nebudete kopat".

Otevření těžebního ložiska může trvat až dva roky, než Rio Tinto získá veškerá povolení potřebná k zahájení výstavby, poznamenala srbská ministryně energetiky Dubravka Djedović Handanović pro agenturu Reuters. Do té doby se může ještě spousta věcí změnit.