Podíl OZE na spotřebě energie v EU se za 20 let téměř ztrojnásobil, Česko zaostává

Když mezi lety 2004 a 2024 vzrostl podíl na trojnásobek, tak jestli umím počítat, tak to je v průměru něco kolem 1.6 p.b. Tyhle interpolace a extrapolace jsou zrádné. Vývoj se většinou pohybuje po logistické S-křivce, která má výraznou exponenciální část.

k Dánsku:

Ano Dánsko je v současnosti dovozce el. energie dováží 4,1TWh el. energie. Vaše hodnocení že se do Dánska dováží el. energie z Fosilních paliv ovšem není pravdivé , protože Dánsko je synchronizováno se sítí NORDEL - je to síť severní evropy je založená prakticky téměř výhradně na OZE a Jádru a je přebytková. Proto si také Dánsko mohlo dovolit odstavit více fosilních zdrojů a být deficitní.

4,1TWh není přitom deficit velký z celé sítě Nordel má Dánsko nejlepší podmínky pro FVE , jen letos se tam naistalovalo asi 800MW ve FVE + cca 250MW ve VTE - zatím nejsou data za rok 2025. To máme celkovou výrobu přes TWh . Přitom Dánsko plánuje výstavbu Off shore VTE v dalších letech o objemu 3GW , celková výroba těchto VTE bude asi 13TWh z toho většina v chladnější části roku. Dánsko se tím stane čistým vývozcem a větrná energie bude zjednodušeně použita na zvýšení akumulace potenciální energie ve vodních elektrárnách v severní Evropě , to umožní její využití pro výrobu elektřiny za vysoké ceny v době , kdy jí bude nedostatek zejména v Německu Právě Dánskou energetiku bych proto neviděl do budoucna jako problém.

Největší problém vidím v Itálii ,která je největším dovozcem el. energie v EU. v Roce 2025 se saldo odhaduje okolo 47TWh - zatím nejsou konečná data. Přitom se nedá předpokládat ,že by se Itálie dovozu dokázala v horizontu 3-5 let zbavit. Trend je navíc opačný - celková výroba el. energie v Itálii od mezi lety 2010-2024 klesla o 24TWh.

"OZE preferují výrobu z obnovitelných místních zdrojů"

Jenže ty OZE dovážíme z Číny a k tomu plyn z USA vytěžený problematicky frakováním se spoustou emisí metanu.

Vy dovážíte sluneční záření, vítr, vodu v řece nebo biomasu z Číny? Proč VY děláte takové nesmysly?

Dovážíme FVE, větrníky i baterie - stačí ?

Úplně, ani jedno z toho není zdroj energie. Skutečnost, že to nechápete, jsem očekával. Děkuji za potvrzení.

Samozřejmě že je fotovoltaická i větrná elektrárna zdroj energie, konkrétně je to zdroj energie elektrické. "Skutečnost, že to nechápete, jsem očekával. Děkuji za potvrzení."

Nejsou to zdroje energie. Jsou to zařízení transformující energii prostředí na energii elektrickou. Zdrojem energie je v obou případech sluníčko, Emilku.

Prozradím vám malé tajemství. To "Z" ve zkratce OZE znamená "zdroj, to "E" znamená "Energie". V angličtině je to podobné. "E" ve zratce RES znamená "Energy", "S" znamená "Source", tedy zdroj. Učí se to děti už na základní škole. Solární i větrné elektrárny totiž skutečně elektrickou energii vyrábějí, bez nich by to nebyla elektrická energie. Že elektřinu vyrábí přeměnou jiné formy energie vůbec není podstatné, na tom že jsou zdroj elektřiny to nic nemění. Vaší "logikou" by totiž neexistoval žádný zdroj elektrické energie. Pravděpodobnost že to celý svět pojmenovává špatně a jediný diskutér Veselý to tu konečně uvedl na pravou míru, je nulová.

Podle OSN:

Renewable energy is energy derived from natural sources that are replenished at a higher rate than they are consumed.

Podle ČEZ:

K obnovitelným zdrojům energie se v podmínkách ČR řadí využití energie vody, větru, slunečního záření, biomasy a bioplynu, energie prostředí využívaná tepelnými čerpadly, geotermální energie a energie kapalných biopaliv.

Zákon 162/20125 Sb., §2:

§ 2

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy a paliv.

Všichni píšou to samé, dává to i logický smysl. Akorát vy si tady chytračíte a ohýbáte realitu tak, jak se vám to zrovna hodí.

A příště budete tvrdit, že elektřina z jaderné elektrárny korejského původu používající palivo (nejspíše) od americké korporace s kanadským majitelem, kde bude uran bůhvíjakého původu, je domácí zdroj.

Proč to tedy dovážíme ?

Protože se to vyplatí. Oni tam v té Číně obrovsky investovali do know-how, dodavatelských řetězců, produkčních kapacit, ... Tak teď dominují trhu.

V Čechystánu se akorát vymýšlely způsoby proč to nejde.

Šetření energií velmi často nemá s OZE nic společného. Jako prvotní imperativ nám ho na fakultě zdůrazňovali již před 40lety. Proto je nanejvýš smutné, že i když byla již v roce 1980 dostupná výkonová elektronika, která by při nasazení umožnila rekuperační brzdění tramvají, brzdí tramvaje dodnes do rezistorové bedny (na střeše).

Ještě k horší situaci došlo při rekonstrukcích statisíců výtahů, u kterých se přešlo na pohony s frekvenčními měniči s brzděním do odporu. Dříve cukající výtahy (poháněné motorem s přepínáním pólů), které při spouštění břemene rekuperovaly brzdnou energii zpět do sítě, sice nyní jezdí s novými řízenými pohony plynule, ale jejich levné měniče ničí brzdnou energii v odpornících. Místo solárního tunelu tak mohl být zákonný rámec pro rekonstrukce výtahů stanoven tak, aby se nepatrným nákladem navíc (příspěvkem na rekuperační měniče s cenou 160% běžného měniče) docílilo u všech rekonstrukcí výtahů rekuperačního brzdění.

V průmyslu je to podobně, když naprostá většina řízených pohonů s frekvenčními měniči brzdí do odporu. Stačily by rychlejší odpisy investic, aby se podpořilo nasazování rekuperačních měničů. Zatím jich je jen jako šafránu a některé značky ještě nedávno v tuzemsku neměly žádnou realizaci s rekuperačním měničem.

Podobně smutná je perspektiva plánovaného horizontu 15 let, než dojde k inovacím elektrických lokomotiv na nové pohony. Místo levnějšího řešení do rekuperace u stejnosměrné trakce byla zvolena nejdražší varianta – střídavá 25kV trakce.

Pane Sedláku , rekuperace tramvají se systémový problém , vysvětlím tramvaje u nás jezdí na 600V stejnosměrných /DC/ takže při rekuperaci nemůže být rekuperovaná energie dodávaná zpět do sítě - to lze jen u AC soustav. Pro efektivní rekuperaci by musela mí tramvaj vlastní baterii což celý systém značně prodražuje. Ve výtahu se situace obdobná k rekuperovanou energii nemůžete dodávat do sítě , protože se to nesmí - není na to legislativa ani ekonomický model ,takže jedinná možnost je opět baterie a střídač - velmi drahé.

Stejný problém je u vlaků SS trakce - to byl jeden z důvodů pro přechod na 25kV /AC mimo chodem mělo se to udělat už dávno protože SS trakce u železniční dopravy je u nás jen z historických důvodů a je technologicky dávno překonaná.

Není pravda, že rekuperace je možná pouze v AC obvodech s frekvenčními měniči!

Problematiku rekuperace tramvají jsme velmi podrobně rozebírali už před těmi 40 lety na fakultě. Tehdy byly v trakčních měnírnách ještě rtuťové usměrňovače a ani výměna na neřízené křemíkové diody by samozřejmě nepomohla.

Daleko jednodušším a levnějším a výrazně dříve nasazovaným rekuperačním řešením (a už tehdy používaným) by bylo nasadit do měníren tyristorové řízené usměrňovače. Podobně, jak se v současné době nasazují u stejnosměrných přenosů HVDC-LCC.

Tyristorové řízené usměrňovače mají zpravidla schopnost práce ve všech 4 kvadrantech pohonů a byly ve velkém už tehdy nasazovány v průmyslu na řízené pohony se stejnosměrnými motory (nasazoval jsem je pak na řízené stejnosměrné pohony dlouhá léta). Pro napájení trolejí by stačily kvadranty dva: kladné napětí, kladný proud (motorická jízda) a kladné napětí, záporný proud (brzdění s rekuperací do střídavé sítě). Další dva kvadranty se záporným výstupním napětím by u trolejí smysl nedávaly.

Do tramvají začaly být tehdy v 80. letech nasazovány pulzní tyristorové měniče (snižovací – „zpívající tramvaje“), které lze s relativně nízkými náklady doplnit na verzi zvyšovacích měničů, které by brzdnou energii uměly vracet zpět do troleje.

Koukám že jste zastáncem SS proudu dobře jde to , ale je to složité a proto se to nedělá. na DC linkách při rekuperaci roste napětí , když vzroste nad určitou mez tak se pálí do odporů. Jinak DC rozvody mají svoje kouzlo , ale v praxi potřebujete aby ve firmě fungovali všechny běžné spotřebiče třeba i lednice nebo aby když sekretářka uvaří kafe aby neshořel vypínač rychlovarné konvice. Podle mě DC rozvod nemá takové výhody aby se začal používat pro rozvody po budovách.

Já jsme zastáncem AC trakce , prostě je to jednoduché od začátku do kocen a je to levnější jak na výstavbu tak na provoz a je to také spolehlivější.

Se současnými možnostmi výkonové elektroniky je vějíř technických řešení daleko širší. Zejména s ohledem na možnosti IGBT tranzistorů nebo tyristorů vysokých parametrů (napěťově – proudových).

Průmysl je plný dávno překonaných řešení. O zákonném nutném rámci (k výtahům) jsem psal již v prvním příspěvku. Velkou většinu komutátorů stejnosměrných motorů nikdo dlouhé roky ani neotevřel a motory spolehlivě fungovaly. AC řešení je zcela logicky vždy to nejdražší!

Už před 30 lety byly v odborném tisku (oprávněné články) o možném přechodu napájení výrobních hal ze střídavých 3x400V na 550÷600V DC. Tehdy se to neujalo, protože frekvenčním měničem byla řízena jen menšina pohonů. V současnosti mají FM prakticky všechny pohony.

Proč nasazovat frekvenční měniče, které nejprve usměrněním sítě (zpravidla diodami – bez možnosti rekuperace) napájí DC meziobvod a až z něho se tranzistorovým 3-f můstkem napájí asynchronní motor, jehož brzdnou energii pak měnič maří v odporníku? Nebo všude nasazovat ještě dražší rekuperační měniče?

Několik velkých centrálních usměrňovačů (případně rekuperačních) by mohlo napájet celou spoustu daleko levnějších měničů, které by vstupní usměrňovač vůbec nepotřebovaly. Za pakatel by si tak pohony v celé hale vzájemně vyměňovaly brzdnou energii a jen při brzdném souběhu velkých pohonů by se energie musel vracela zpět do sítě přes jediný velký rekuperační měnič. To je řešení pro 21. století.

Pane Sedláku, moderní výtahy mají rekuperaci, což je technologie, která při jízdě dolů (při brzdění) vrací energii zpět do sítě nebo ji ukládá do baterií, čímž výrazně snižuje celkovou spotřebu energie budovy; starší výtahy energii při brzdění proměňují neužitečně na teplo v odporech. Rekuperační jednotky lze dokonce přidat i do starších výtahů, aby se zlepšila jejich energetická účinnost. Podobně moderní tramvaje mají elektrodynamické brzdění nebo rekuperační brzdění, je standardem u nových tramvají a modernizovaných vozidel, přičemž část energie se využije i pro vytápění vozu.

Výtah je na ½ vyvážen, takže brzdění pohonu je při jízdě nahoru s prázdnou kabinou nebo při jízdě dolů s plnou kabinou. Jaké procento výtahů tu rekuperaci má? A jaké procento elektroměrů společné spotřeby paneláků jsou čtyřkvadrantové, aby rekuperaci do sítě (na základě smlouvy) vůbec připouštěly? Je na to vůbec legislativa? Dřívější pohony (s přepínáním pólů) rekuperovaly všechny. I když bez efektu pro nájemníky, protože mechanické elektroměry měly zpětnou západku. ČEZ pak nájemníkům prodal výtahem vracenou energii ještě jednou přes bytové elektroměry (třeba na spotřebách ledniček). Nezničila se ale v odpornících měničů.

Elektrodynamicky brzdí tramvaje už dávno. Rekuperačních tramvají ale asi mnoho nebude. Nevím ale, zda vůbec existují linky s měnírnami, které by energii vracenou do troleje od rekuperační tramvaje byly schopny vracet do sítě. S dnešními možnostmi by to mohla být měnírna s neřízeným diodovým usměrňovačem pro napájení troleje společně s rekuperační jednotkou menšího výkonu pro vracení energie z troleje zpět do sítě. Teprve pak se mohly ve velkém uplatnit rekuperační tramvaje.

Velice rád bych znal statistický pramen, ze kterého vyplývá, že „Česká republika měla v roce 2024 podíl OZE na hrubé konečné spotřebě ve výši 19,2 %“.

Protože všechny energetické servery počítají pouze výrobní energetické mixy a na žádném z nich nenalezneme spotřební energetické mixy, důvodně se obávám, že údaj o 19,2% podílu OZE na hrubé spotřebě není pravda a ve skutečnosti znamená výrobní podíl.

Na počátku každého roku je mediální prostor plný „duchaplných“ článků, ve kterých se lže o podílech OZE na celkové spotřebě tím způsobem, že pisatelé nesprávně vydávají procenta OZE z výrobních energetických mixů za procenta ve spotřebě, tedy za spotřební energetické mixy, které zatím nikdo nikde neviděl. Diametrální rozdíl mezi výrobními a spotřebními mixy vyplývá totiž z toho, že výrobní mixy zcela ignorují přeshraniční výměny, které by spotřební mix musel obsahovat. Takže Německo i Dánsko by ve spotřebním mixu muselo mít jaderné segmenty a ve spotřebě Česka by zase byly větší segmenty OZE v důsledku dovozů OZE z Německa.

Exemplárním příkladem, jakým nesmyslem je mluvit o podílu OZE na spotřebě a přitom používat čísla z podílu na výrobě, je například Dánsko, u něhož se stačí na Energy Charts podívat na Energy - Pie Charts v denním rozkladu například na 50. týden 2025 (8.÷14.12.2025).

Denní výrobní koláče pak zobrazují: 160,5 z 88,1 GWh (výroba / spotřeba), 99,6 z 99,8; 150,4 z 71,41; 144 z 81,47; 74 z 126; 93,13 z 101,1; 144,1 z 47,7 GWh.

Koláč výrobního mixu je vytvářen z prvních čísel, spotřeby jsou ta druhá čísla. Takže například 12.12. je koláč tvořen jen ze 70,3% výroby (a 29,7 % dovozu v něm chybí). Naopak koláč z 10.12. obsahuje i 52,5% vývozu, který ve spotřebě není. A 14.2. je v koláči i 66,9% vývozu, který dokonce obnášel 202% dánské spotřeby toho dne! Čísla tedy jasně dokladují diametrální rozdíly mezi všude uváděnými výrobními mixy a mezi spotřebními mixy, které žádný server nepočítá a proto je zatím nikdo neviděl.

Nesmyslnost dělat nějaké závěry z výrobního koláče za celý rok ukazuje už jen jeho rozklíčování do kvartálů. Další rozklíčování do úrovně měsíců a týdnů pak nasvítí vady celoročních výrobních koláčů už snad pro většinu lidí. No a denní výrobní koláče jsou již zcela jasným dokladem fatálních rozdílů, které by skutečné spotřební mixy měly (kdyby je někde počítali) oproti výrobním mixům, se kterými je všichni zaměňují.