Energetická skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače dnes převzala americkou těžební společnost Blackhawk Mining. Firma je významným dodavatelem metalurgického uhlí na americké i mezinárodní trhy. ČTK to dnes sdělila mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Cenu transakce neuvedla. Pro Sev.en Energy je to druhá akvizice v oboru metalurgického – neboli takzvaně koksovatelného – uhlí v posledních týdnech.
Blackhawk Mining má v pěti podzemních a povrchových důlních komplexech v Západní Virginii a Kentucky roční výrobní kapacitu sedm až osm milionů tun metalurgického uhlí. Vlastní také tři důlní lokality, kde ročně vyprodukuje tři až čtyři miliony tun uhlí pro energetické účely. Loni měla firma obrat více než miliardu dolarů (zhruba 24 miliard korun) a zisk EBITDA před započtením úroků, daní a odpisů činil 120 milionů dolarů (2,9 miliardy Kč).
<blockquote>„Převzetí této společnosti představuje velmi významný vstup skupiny Sev.en Energy do těžby metalurgického uhlí,“ uvedl výkonný ředitel Sev.en Energy Alan Svoboda. „Chceme se aktivně podílet na dlouhodobém úspěchu společnosti a vytvoření platformy pro další růst v regionu,“ dodal.</blockquote>
Sev.en Energy v květnu získala také podíl 17,1 procenta v americkém producentovi metalurgického uhlí Corsa Coal Corp. 
Generální ředitel společnosti Blackhawk Mining Jesse Parrish uvedl, že pro firmu je to velmi důležité období. „S podporou Sev.en Energy máme skvělou šanci vykročit v současné tržní situaci správným směrem, a také možnost využít synergií k dalšímu růstu v tomto odvětví,“ sdělil.
Do holdingu Sev.en Energy patří od roku 2018 Tykačovy firmy, sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. V ČR skupina provozuje dva hnědouhelné doly a čtyři uhelné elektrárenské bloky, loni k tomu koupila od švýcarské společnost Alpiq kogenerační zdroje ve Zlíně a v Kladně. Uhlí těží zejména v lomu Vršany v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve a dále pak v lokalitě ČSA.
Loni firma získala poloviční podíl v nadnárodní energetické společnosti InterGen N.V., která vlastní tři elektrárny v Británii a má podíl ve dvou elektrárnách v Austrálii.
Od roku 2013 patří mezi Tykačova česká aktiva elektrárna ve Chvaleticích na Pardubicku se čtyřmi bloky o celkovém výkonu 820 MW. Loňský nákup tepelných a energetických zdrojů ve Zlíně a zejména v Kladně výrazně zvýšil instalovaný výkon ve vlastnictví Sev.en Energy. Menší zlínská kogenerační jednotka má jen 64 MW, kladenská elektrárna a teplárna ale disponuje instalovaným výkonem 516 MW. Oba zdroje dodávají vedle elektřiny i teplo zhruba 35.000 odběratelům.
Od roku 2024 bude Sev.en energy rovněž majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady. Jde o jednu z největších elektráren v ČR, má pět bloků, každý s instalovaným výkonem 200 MW.

Společnosti

Sev.en Energy získala těžební společnost Blackhawk Mining z USA

Spotřeba energie z uhlí ve Spojených státech amerických se loni propadla na nejnižší úroveň od roku 1964, zejména z důvodu růstu výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn a z obnovitelných zdrojů energie. Celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů byla navíc loni poprvé vyšší než spotřeba energie z uhlí.
<a href="https://www.eia.gov/totalenergy/data/monthly/pdf/sec1_7.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle dat zveřejněných americkou vládní agenturou EIA</a> dosáhla v roce 2019 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů rekordních 12,1 exajoulů, z čehož téměř polovina připadala na energii z biomasy. Druhým největším obnovitelným zdrojem byl vítr s 2,9 EJ a třetím voda s 2,6 EJ. Solární elektrárny měly na celkové spotřebě energie z OZE asi 9% podíl. Díky pokračujícímu prudkému poklesu spotřeby energie z uhlí se tak obnovitelné zdroje dostaly poprvé od roku 1885 před uhlí.
<blockquote>„Tento výsledek odráží zejména pokračující pokles spotřeby uhlí při výrobě elektřiny v poslední dekádě a také růst obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren,“ uvedla EIA.</blockquote>
Největším zdrojem energie v USA zůstala i loni ropa s 39 EJ, následovaná zemním plynem s 34 EJ. Celková spotřeba primární energie dosáhla 106 EJ. Pro srovnání, spotřeba primární energie v ČR se pohybuje kolem 1,8 EJ.
<figure id="attachment_84368" class="wp-caption aligncenter" style="width: 811px;"><img class="size-full wp-image-84368" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE.jpg 811w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-512x304.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-768x455.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-725x430.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-800x474.jpg 800w" alt="Vývoj spotřeby energie z obnovitepných zdrojů a uhlí v USA. Zdroj: Platts" width="811" height="481" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a uhlí v USA (1 quad = 1,055 EJ). Zdroj: Platts</figcaption></figure>
<h2>Proměna energetiky v USA</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-renewable-energy-consumption-topped-coal-in-2019-for-the-first-time-since-1885-eia" target="_blank" rel="noopener">Jak upozornil zahraniční server Platts</a>, hlavním zdrojem energie v USA byla do poloviny 19. století dřevní biomasa, která byla po dlouhou dobu jediným využívaným obnovitelným zdrojem energie. V 80. letech 19. století následně začaly vyrábět elektřinu první vodní elektrárny.
Uhlí bylo na začátku 19. století využíváno jako palivo pro parní lodě a parní lokomotivy, v 80. letech 19. století začalo být využíváno také při výrobě elektřiny.
Zhruba 90 % veškeré dnešní spotřeby energie z uhlí připadá na elektroenergetický sektor. Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů je více rozložena mezi jednotlivé sektory: 56 % je využíváno v elektroenergetice, 22 % v průmyslu, 12 % v dopravě, 7 % v sektoru domácností a 2 % v sektoru služeb.
<blockquote>„Od roku 2015 je téměř veškerý růst obnovitelných zdrojů tažen růstem využití větrných a solárních elektráren v elektroenergetice. Výroba elektřiny z větrných elektráren překonala v roce 2019 poprvé výrobu elektřiny z vodních elektráren a je nyní nejvyužívanějším zdrojem obnovitelné energie při výrobě elektřiny v zemi,“ uvedl Platts s odvoláním na data EIA.</blockquote>
V loňském roce bylo podle Platts Analytics připojeno k americké síti 11,8 GW nových větrných elektráren a 5,3 GW solárních elektráren. Letos by měl nový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách dosáhnout 15,3 GW a u solárních elektráren 10,1 GW.
Naproti tomu instalovaný výkon uhelných elektráren klesl za posledních 12 měsíců o 10 GW, přičemž část z tohoto výkonu byla odstavena a u části proběhla konverze na zemní plyn. Instalovaný výkon plynových elektráren vzrostl za stejné období o více než 8 GW (bez započítání projektů konverze z uhlí na plyn a modernizace či obnovy stávajících plynových zdrojů).

Obnovitelné zdroje

Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v USA loni poprvé od roku 1885 překonala uhlí

Povrchovými doly zničená krajina bývá mnohdy rekultivována zatopením. Vzniklá jezera, spolu s pozdější vegetací a infrastrukturou, utváří zcela nový ráz kdysi &#8222;měsíční&#8220; krajiny a přináší nové rekreační i hospodářské možnosti. Jednou z takto vzniklých nových vodních ploch je jezero Milada u Chabařovic na Ústecku, které bylo 30. května 2015 poprvé zpřístupněno veřejnosti.
Jezero Milada vzniklo rekultivací a zatopením těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Napouštět se začalo v roce 2001 a v létě 2010, kdy plnění vodou skončilo, dosáhlo rozlohy 252 hektarů, čímž se řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru.
Náklady na rekultivační práce dosáhly pěti miliard korun. Nyní jezero, které se stalo oblíbeným cílem turistů, čeká na vybudování infrastruktury. Palivový kombinát Ústí (PKÚ) vloni na jaře oznámil, že chce v příštích dvou letech do rekreačního areálu okolo jezera Milada investovat 200 milionů korun.
Kromě Milady vzniklo v severních Čechách rekultivací těžebních jam například jezero Most, jehož rozloha přesahuje 310 hektarů. Na Sokolovsku bylo v roce 2016 napuštěno jezero Medard, které má bezmála 500 hektarů. V budoucnosti se počítá se vznikem jezer, které překonají tisíc hektarů. Pro srovnání &#8211; největší jihočeský rybník Rožmberk má zhruba 490 hektarů a největší česká vodní nádrž Lipno asi 4870 hektarů.

Uhlí

Před pěti lety bylo zpřístupněno rekultivační jezero Milada

Česko by uvítalo detailnější informace o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v polském dolu Turów u českých hranic. Po dnešním jednání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí o dalším postupu kvůli prodloužení těžby rozhodne podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) pro ČTK do konce června na základě právní analýzy.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
<blockquote>&#8222;Já jsem pana ministra požádal o lepší komunikaci v této záležitosti. Česko by uvítalo více detailnější informace o dalším vývoji,&#8220; poznamenal Petříček.</blockquote>
Liberecký kraj chce, aby Česko podalo žalobu k evropskému soudu. K posouzení této možnosti dříve vyzval ministerstva životního prostředí a zahraničí také sněmovní výbor pro životní prostředí.
Hnědouhelný důl v Turówě by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozrůst o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z příhraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv na české území odmítá.

Petříček: Česko chce víc informací o vývoji v polském dolu Turów

Německá energetická firma Uniper varuje, že bude žalovat nizozemskou vládu kvůli jejím plánům na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2030, na jejichž základě bude nucena uzavřít svou uhelnou elektrárnu. Odborníci varují, že v případě úspěchu společnosti u soudu by případ mohl mít negativní vliv na klimatickou agendu celé Evropy.
Nizozemsko <a href="https://www.montelnews.com/en/story/dutch-aim-to-cut-coal-plant-output-by-75-this-year-/1109151">před měsícem oznámilo plán</a> na omezení provozu uhelných elektráren o 75 %, aby dosáhlo svého cíle na snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2020. Podrobnosti tohoto plánu mají být oznámeny ještě před létem. Svou jedinou uhelnou elektrárnu v zemi na přelomu roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vattenfall-uzavrel-svou-jedinou-uhelnou-elektrarnu-nizozemsku">u</a><a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vattenfall-uzavrel-svou-jedinou-uhelnou-elektrarnu-nizozemsku" target="_blank" rel="noopener">zavřel například i Vattenfall</a>. Stalo se tak především v reakci na prosincové rozhodnutí nizozemského nejvyššího soudu, který <a href="https://www.rechtspraak.nl/Organisatie-en-contact/Organisatie/Hoge-Raad-der-Nederlanden/Nieuws/Paginas/Dutch-State-to-reduce-greenhouse-gas-emissions-by-25-by-the-end-of-2020.aspx">potvrdil předchozí rozhodnutí ve sporu mezi nizozemskou vládou a nadací Urgenda</a>.
Tamní vláda má nyní povinnost výrazně snížit emise skleníkových plynů v souladu se svými závazky v oblasti lidských práv. Do konce roku 2020 musí, dle soudu, Nizozemsko snížit emise skleníkových plynů alespoň o 25 % oproti roku 1990, do roku 2030 pak o 49 %. Vattenfall za předčasné uzavření své elektrárny nejspíš získá kompenzace.
Podobné nyní žádá i Uniper. Díky rozhodnutí nejvyššího soudu je společnost nucena uzavřít svou uhelnou elektrárnu Maasvlakte 3 poblíž Rotterdamu. Ta přitom zahájila svou činnost teprve před patnácti lety. Další možností je přechod na jiné palivo.
Společnost bude údajně vládu žádat o kompenzaci ve výši jedné miliardy eur, a sice na základě Smlouvy o energetické chartě. Tato mezinárodní smlouva, jejíž stranou je i Evropská unie, má zajišťovat, mimo jiné, stabilní investiční prostředí pro mezinárodní investice. Pro řešení sporů je charta vybavena mechanismem pro mezinárodní arbitráže.
Uniper plánuje vymáhat svá práva v případě, kdy jí kompenzace nebudou přiznány. Dle zástupců společnosti není nizozemský phase-out v takové formě, jak je nyní navrhován, přípustný.
Odborníci upozorňují, že mezinárodní smlouvy a arbitrážní mechanismy, jako je ten v Energetické chartě, podrývají svrchovanost státu rozhodovat o svých stěžejních politikách.  Pokud budou Uniperu vyplaceny takto vysoké kompenzace, mohlo by to nastavovat nebezpečný precedent. Uniper naopak tvrdí, že nová klimatická politika v Nizozemsku snížila hodnotu její elektrárny na polovinu, což se, dle společnosti, prakticky rovná vyvlastnění.
Úvodní obrázek: Elektrárna Maasvlakte 3, zdroj: Flickr

Elektrárny v Evropě

Nizozemsko: Uniper varuje, že bude vymáhat kompenzace za nucené uzavření své uhelné elektrárny u soudu

Pandemie koronaviru urychluje <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/may/17/coal-industry-will-never-recover-after-coronavirus-pandemic-say-experts?fbclid=IwAR142jPGWZJxuZsGN47CECmpeLphiMt6wQ2FWQpCGAGMiG8yfxdssQeohsI" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru The Guardian</a> ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.
Rob Jackson, předseda organizace <a href="https://www.globalcarbonproject.org/">Global Carbon Project</a> zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli" target="_blank" rel="noopener">Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů</a>, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce</a>.
Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.
Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.
<h2>V Asii je situace smíšená</h2>
Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.
Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.
Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.

Energetika v zahraničí

Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Na Karvinsku onemocnělo v ohnisku nákazy v Dole Darkov 113 zaměstnanců a nemocných je také dalších šest jejich rodinných příslušníků. Počet nemocných členů rodiny se ale podle hygieniků zřejmě ještě zvýší. ČTK to dnes řekl mluvčí moravskoslezských hygieniků Radim Mudra. Kvůli hromadné nákaze nařídili hygienici v dole rozsáhlé testování. Při něm se podařilo odhalit devět desítek nakažených covidem-19. V karvinských dolech pracuje zhruba 8400 lidí, přímo v Dole Darkov a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí.
<blockquote>&#8222;Od 18. května, kdy bylo odebráno celkem 791 vzorků, to znamená, že stěr byl proveden u 791 zaměstnanců, bylo z tohoto počtu 88 pozitivních zaměstnanců OKD a dva bánští záchranáři Dolu Darkov,&#8220; uvedl Mudra.</blockquote>
Podle něj ale testy bánských záchranářů nebyly součástí plošného testování v dole. Mudra doplnil, že hygienici předpokládají, že počet nakažených rodinných příslušníků bude strmě vzrůstat. &#8222;Karantény ani nebudeme uvádět, protože teď epidemiologie začíná trasovat a vyhledává kontakty. Ti, kteří mají významný kontakt s nemocnými, jdou na PCR vyšetření. Pokud s někým žiju a on neví, že je nemocný, tak nedodržuje žádná pravidla,&#8220; podotkl Mudra.
V Moravskoslezském kraji se od počátku pandemie nakazilo 1223 lidí, poslední údaje k úterním 19:00 ukazovaly, že počet případů za posledních 24 hodin stoupl o 38. Lze tedy předpokládat, že dnes se počet případů znovu zvýší.
Nákaza se u horníků v Dole Darkov objevila minulý týden. V pátek jich bylo 11, v neděli 17 a tento týden v pondělí počet zaměstnanců s potvrzenou nemocí stoupl na 21. Krajští hygienici se proto rozhodli provést plošné testování. Onemocnění bylo prokázáno u zaměstnanců různých profesí jako důlní doprava, úpravna, odtěžení, příprava a další. Zaměstnanci byli bez příznaků a o své nemoci nevěděli, takže podle hygieniků neměli problém projít měřením teploty při vstupu do závodu ani vykonávat fyzicky namáhavou práci.
Kvůli vysokému počtu pozitivních výsledků v pondělí jednali zástupci hygieny a OKD. Ředitelka hygieniků Pavla Svrčinová po jednání řekla, že případná další opatření k zabránění šíření nákazy se budou řešit, až budou hotova všechna aktuální vyšetření.
Pro důl už platí přísná opatření, hned při vstupu si například všichni musí vydezinfikovat ruce, pro důlní pracovníky platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa. Na všech dolech jsou také denně dezinfikovány dopravní nádoby a také vozy pro dopravu zaměstnanců.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V dolech pracuje zhruba 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.

Energetika v ČR

Hygienici: V Dole Darkov je již 113 lidí nakažených koronavirem

Na Dole Darkov v Karviné byla potvrzena nákaza covidem-19 zatím u 53 zaměstnanců. Uvedl to dnes Radiožurnál. Ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě Pavla Svrčinová řekla ČTK, že všechny testy ještě nejsou hotové, stovky vzorků se odebíraly ještě v noci na dnešek.
Nákaza se u horníků na Dole Darkov objevila minulý týden. V pátek jich bylo 11, v neděli 17 a tento týden v pondělí počet zaměstnanců s potvrzenou nemocí stoupl na 21. KHS se tam rozhodla udělat plošné testování téměř 900 zaměstnanců. V dole a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí.
Výkonný ředitel OKD Radim Tabášek v pondělí uvedl, že žádný ze zaměstnanců nemá závažný průběh nemoci a provoz Dolu Darkov funguje beze změn. Mluvčí OKD Naďa Chattová uvedla, že pro důl platí přísná opatření, hned při vstupu si například musí každý pracovník vydezinfikovat ruce a projít před termokamerou. Pro důlní pracovníky platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa. Na všech dolech jsou také denně dezinfikovány dopravní nádoby a také vozy po dopravu zaměstnanců.
<figure id="attachement_20908" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/kwsa-na-dole-26-800x624.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/kwsa-na-dole-26-800x624.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V dolech pracuje zhruba 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.
V Moravskoslezském kraji se podle údajů KHS k pondělním 19:00 od počátku epidemie nemocí covid-19 nakazilo 1185 lidí. Už 798 lidí se z choroby vyléčilo, 39 lidí, u kterých se nákaza prokázala, zemřelo.
V sousedním Polsku se v dolech nemoc šíří už několik týdnů. Podle Sdružení hornických odborů OKD tam testy prokázaly infekci u více než 1300 zaměstnanců. Některé polské doly zastavily těžbu uhlí.

Radiožurnál: V Dole Darkov byla potvrzena nákaza nemocí COVID-19 u 53 zaměstnanců

Česká energetická investiční skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) nevyloučila možnost, že se stáhne z největšího soukromého dolu na uhlí v Polsku.
Zpravodajský server Reuters přišel s <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CV3V5">informací</a>, že skupina EPH, která nyní vlastní většinový podíl v důlní společnosti PG Silesia, zvažuje, že se vzdá svého podílu ve firmě. PG Silesia toto oznámila v polovině tohoto týdne, když mimo jiné uvedla, že kvůli souběhu více faktorů se stal provoz dolu neekonomickým navzdory velké podpoře investora a značným inovacím. Za posledních 10 let bylo do dolu<a style="font-size: 1rem;" href="https://www.wnp.pl/gornictwo/co-dalej-z-kopalnia-silesia-eph-przedstawia-swoje-warunki,393653.html"> investováno</a> téměř 1,5 mld. zlotých (zhruba 9 mld. Kč). 
Důl PG Silesia je polský největší soukromý důl a zaměstnává 1700 lidí a EPH nyní pravděpodobně nabídne svůj většinový podíl polskému státu, případně menšinovým akcionářům, kterými jsou zaměstnanci a odbory.  Představenstvo dále uvedlo, že se bude snažit udržet důl v provozu do roku 2021. Pokud by se EPH podílu zbavila, znamenalo by to odchod ze společnosti  PG Silesia po 10 letech.
<blockquote>“Každopádně to (prodloužení provozu) nebude možné bez projevení dobré vůle od zaměstnanců i od majitele. Majitel nevylučuje možnost převést svůj podíl, pokud o to budou mít zájem, minoritním vlastníkům nebo státu. Nicméně návrh na setkání s polskou vládou zůstává bez odpovědi. “ – z prohlášení PG Silesia</blockquote>
Agentuře Reuters se nepovedlo získat vyjádření ministerstva pro státní majetek, které by případně mělo být v problematice zaangažováno. PG Silesia, kterou vlastní EPH, má svůj <a href="https://www.epcoaltrading.cz/produkty/uhli-pg-silesia/">černouhelný</a> důl KWK Silesia zhruba 40 km od Českého Těšína a zásoby dolu momentálně převyšují 500 mil. tun nízkosirného černého uhlí.

Křetínského EPH se možná stáhne z polské společnosti PG Silesia

Výroba elektřiny z uhlí poklesla ve Spojených státech amerických v minulém roce na nejnižší hodnotu za posledních 42 let. Podle <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43675">dat zveřejněných americkým ministerstvem pro energetiku</a> se jedná o meziroční pokles o 16 %.
Uhelné elektrárny v USA v loňském roce vyrobily „pouze“ 966 TWh elektrické energie – na podobných hodnotách se přitom výroba elektřiny z uhlí pohybovala naposledy v roce 1976. Od té doby výroba postupně rostla, až dosáhla svého vrcholu v roce 2007, kdy se z uhlí vyrobilo cca 2 000 TWh elektrické energie.
Za posledních 13 let tak USA prošly v energetice výraznou změnou, a to i přes setrvalou podporu uhelného sektoru ze strany současného prezidenta Donalda Trumpa. Ve srovnání s rokem 2007 se totiž v loňském roce vyrobilo z uhlí pouze poloviční množství elektřiny. Na druhé straně výroba větrných elektráren je ve srovnání se stejným obdobím téměř desetinásobná.
<figure id="attachment_83701" class="wp-caption alignleft" style="width: 944px;"><img class="size-full wp-image-83701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png 944w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-725x362.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-800x399.png 800w" alt="Výroba elektřiny v USA od roku 1970" width="944" height="471" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v USA od roku 1970</figcaption></figure>
Důvody pro tento bezprecedentní pokles lze hledat ve snížené spotřebě elektřiny v USA, ale především také v ekonomické stránce výroby. Uhelné elektrárny totiž i v loňském roce přenechaly část podílu na výrobním mixu zemnímu plynu. Ten se totiž stává stále výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny – jen od předkrizového roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o 76 % (meziročně pak o 8 %).
K vyšší výrobě zemního plynu pomohla především nízká cena plynu na zdejším velkoobchodním trhu. Američtí těžaři totiž v posledních letech setrvale zvyšovali těžbu, což se pochopitelně podepsalo na ceně plynu a následně i zvýšilo jeho podíl v energetickém mixu.
Pro srovnání, v roce 2007 se cena zemního plynu v referenčním obchodním bodě Henry Hub pohybovala kolem 7,5 $/MMBTu (cca 25 $/MWh). Nyní se cena plynu ve stejném místě pohybuje kolem 1,7 $/MMBTu (cca 5,7 $/MWh).
O tom, že má zemní plyn v USA nad uhlím výrazně navrch svědčí i využití instalovaného výkonu jednotlivých zdrojů. Obvykle totiž platí, že elektrárny na zemní plyn jsou díky své flexibilitě využívány především pro pološpičkovou nebo špičkovou výrobu, zatímco elektrárny uhelné jsou mnohem častěji vyžívány v základním zatížení.
Obvykle tak plynové elektrárny mají nižší využití instalovaného výkonu než konkurenční uhelné elektrárny. To ovšem v loňském roce v USA neplatilo – zatímco instalovaný výkon zdrojů spalujících uhlí byl využíván ze 48 %, v případě plynu se jednalo o 57 %.