Japonsko se nachází na uhelném rozcestí, nové zdroje mohou ohrozit klimatické cíle
Japonský ministr životního prostředí vyjádřil obavy, zda jsou plány na výstavbu nových uhelných zdrojů na japonských ostrovech v souladu s klimatickými cíli země. Japonsko má velmi ambiciózní plány v oblasti omezování emisí skleníkových plynů, výstavba nových uhelných zdrojů však jde zcela proti nim.
Plánovaný investiční záměr japonské energetické společnosti Chugoku Electric Power na výstavbu nové uhelné elektrárny o výkonu 1,07 GWe se příliš nezamlouvá japonskému ministru životního prostředí Koichi Yamamotovi.
Dle ministrových slov by v souvislosti s výstavbou měla být důkladně zvážena rizika projektu stejně jako možnosti budoucího vývoje v oblasti energetiky. V úvahu připadá podle Yamamamota také upuštění od výstavby tohoto zdroje.
„Velmi důležité je uvědomit si tržní rizika související s uhelnými elektrárnami a brát v úvahu všechny možnosti včetně přehodnocení záměru výstavby nového zdroje. To vše v souvislosti s plánem na omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a dále,“ podotkl ministr životního prostředí v prohlášení adresovaném japonskému ministerstvu průmyslu.
Japonsko se v souvislosti s Pařížskou konferencí zavázalo snížit emise skleníkových plynů o 26 % ve srovnání s rokem 2013 do roku 2030. Do roku 2050 pak mají oproti stejné referenční hladině klesnout v Japonsku emise skleníkových plynů o 80 %.
Průmysl vs. životní prostředí
Japonské ministerstvo životního prostředí vyjadřovalo námitky proti novým uhelným elektrárnám už během roku 2015. Ministerstvo průmyslu však nakonec nechalo přijetí opatření na snižování emisí skleníkových plynů na dobrovolné bázi jednotlivých energetických společností.
Ministerstvo životního prostředí je znepokojeno množstvím plánů na výstavbu nových uhelných zdrojů, které budou podkopávat japonské úsilí o snižování emisí skleníkových plynů. Pokud dojde k realizaci všech plánů výstavby nových uhelných zdrojů, bude to znamenat nárůst emisí CO2 na 300 milionů tun v roce 2030, přičemž cílová hodnota emisí pro tento rok je zhruba 225 milionů tun.
Ministr průmyslu Hiroshige Seko však zatím odráží námitky svého kolegy z vlády.
„Vše důkladně zvážíme a provedeme odpovídající opatření,“ prohlásil na toto téma Seko.
Mohlo by vás zajímat:
Ano, je to problém, ale nesouhlasím s názorem pana ministra, náhrada uhelných elektráren, které nyní pohání japonský průmysl novými by vedla ke zlepšení životního prostředí a dalších ukazatelů. Měly by vyšší účinnost, byly by čistější, pokud se použije zplyňovací technologii, pak budou ještě čistější a účinnější, než to co mají nyní.
Bylo by divne kdyby ministr zivotniho prostredi souhlasil s uhelnou elektrarnou leda snad ze byla vybavena technologii ukladani uhliku.
Honit se za parametrem CO2 a ignorovat ostatní je hloupost, MŽP by mělo sledovat zejména ostatní mnohem škodlivější parametry. Vzhledem k tomu že ukládání uhlíku je dočasné řešení (pomalý únik) je mnohem lepší sledovat co nejvyšší účinnost a velikost ostatních emisí a samozřejmě podnikat kroky k omezení spotřeby energie eventuálně kroky ke kompenzaci změn klimatu jako je podpora zalesňování a pod.
Co jsem se zatím dozvěděl, jsou dva způsoby: tlakování plynného CO2 pod zem(ohrožena spodní voda třetihorními moři, které jsou pod vrstvami se sladkou vodou) a nebo na Islandu zkoušená metoda reakce plynného CO2 s horninou za vzniku něčeho podobného vápenci a to za normálních geostatických tlaků v místě (to mi přijde jako mnohem stabilnější, zvlášť pokud k reakci dojde v místě , kde už není aktivní vulkanizmus, který by vše vrátil při první erupci do oběhu atmosféry). .
Nechci se mýlit, ale v Japonsku můžou tak maximálně vyrábět sodovku...
A tento svůj názor stavíte na jakých informacích? Jaké je podle Vás průměrné stáří Japonské flotily uhelných elektráren? Já mám pocit, že jsou většinou téměř nové, protože nahradily jaderné elektrárny, které Japonsko před pár lety vypnulo a dále by nové uhlí nahradilo plynové elektrárny, které jsou podstatně dražší (ve východní Asii), ale mají významně nižší emise. Takže suma sumárum má trochu pocit, že si pletete situaci v Polsku se situací v Japonsku.
Jednak před X lety napsáno v nějakých Times of Japan, nebo něčem takovém, jednak se dají celkem rychle najít dokumenty na internetu kdy asi 5GW je starší 35 let a další desítky GW jsou pak zhruba stáří Prunéřova 2, tedy řekněme 25-30let. Pak tam máte ještě další desítky GW elektráren na kapalná paliva stavěných v 60. a 70. letech, které po omezení výroby z JE poměrně ožily a podílely se nemalou měrou na problémech s bilancí zahraničního obchodu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se