Média: Státy EU by mohly získat flexibilitu u příjmových stropů pro elektrárny
Členské státy Evropské unie by mohly stanovovat vyšší příjmové stropy pro elektrárny, které prokáží, že jejich výrobní náklady přesahují strop ve výši 180 eur (zhruba 4400 Kč) za megawatthodinu (MWh) navrhovaný Evropskou komisí. Vyplývá to z kompromisního návrhu připraveného Českou republikou, ke kterému získaly přístup německý list Süddeutsche Zeitung a agentura Reuters. Návrh má zajistit, aby tyto elektrárny zůstaly v provozu.
Evropská komise navrhla zavedení stropu pro příjmy elektráren s nízkými náklady ve výši 180 eur za MWh minulý týden. Návrh se týká elektřiny vyráběné ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy. Veškeré příjmy elektráren nad stanovenou úrovní budou moci státy využít na opatření na podporu domácností a podniků čelících prudkému zdražování energií.
Navržený systém nezahrnuje elektrárny na černé uhlí, protože jejích náklady podle komise přesahují 180 eur za MWh. Podle kompromisního návrhu by se nicméně mohl pro elektrárny na černé uhlí stanovit vyšší limit, čímž by se tyto elektrárny staly součástí systému, píše Reuters.
Evropská komise navrhla rovněž systém zdanění nadměrných zisků ropných firem a producentů dalších fosilních paliv. Kompromisní návrh předpokládá, že členské země EU, které již zdanění nadměrných zisků zavedly, budou moci svá opatření ponechat v platnosti v případě, že se výtěžek minimálně vyrovná předpokládanému výtěžku u unijního systému.
Diplomaté z členských zemí EU nyní o návrzích jednají. Snaží se dospět k takové podobě opatření, kterou by byly všechny státy ochotny schválit na zasedání ministrů energetiky EU, jež se uskuteční 30. září.
pmh jrm
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den
Jen pár hloupých dotazů. Které ceny se vlastně budou stropovat?
Baseload na dva roky dopředu na burze?
Nebo baseload na rok dopředu na burze?
Nebo baseload na čtvrtletí?
Nebo baseload na měsíce?
Nebo krátkodobé denní kontrakty?
Nebo vnitrodenní?
Nebo mimoburzovní dvoustranné kontrakty?
Řeší někdo z nich jaké to bude mít vedlejší dopady? (Že jsem tak naivní.)
Stropovat budou stropovat marže. Tržní cena zůstane stejná jako dosud, jen rozdíl mezi stropem a tržní cenou bude podléhat 100% dani.
Bude to platit jen pro vyrobce, nebo jakekoli obchodniky? Co kdyz vyrobce jiz nekomu prodal a ten chce preprodat dal? Tech otazek je k tomu hodne a pochybuji, ze nekdo presne vi jak to bude. Myslim, ze jsou to zatim spise politicke vykriky.
Podezření, že obchodníci by z toho při daném znění vyklouzli, mám už pár dní taky. Ale snad se pletu.
"rozdíl mezi stropem a tržní cenou bude podléhat 100% dani."
Je zabavená částka nad strop daň? V tomto se názory rozcházejí. Pokud ano, znamenala by další mimořádná daň dvojí zdanění, asi napadnutelné. Můj názor je, že ano. Ale podstatné asi je, jak bude znárodnění zisku definováno.
Slovo "daň" jsem měl dát do uvozovek, de iure to asi daň nebude, jde spíš o ten princip.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se