Španělská centrální banka: Prudký růst cen elektřiny tlačí nahoru inflaci

Ceny elektrické energie v posledních týdnech a měsících atakují napříč Evropou více než desetiletá maxima, přičemž výjimkou není ani Španělsko. Růst cen energií se podepisuje i na vysoké míře inflace, přičemž podle propočtů tamní centrální banky stál právě růst cen elektřiny za bezmála třetinou inflace během letošního prvního pololetí.

Po loňském roce zasaženém koronavirovou pandemií, kdy se ceny energetických komodit propadly s poklesem poptávky, za kterým stála opatření pro omezení šíření pandemie a s nimi spojený ekonomický pokles, je letos situace diametrálně odlišná. Zejména ceny zemního plynu a emisních povolenek v Evropě dosahují vůbec nejvyšších hodnot v historii, což mělo v posledních měsících na svědomí prudký růst cen elektřiny.

Vysoké náklady na energie nemají na spotřebitele pouze přímý dopad, rovněž zvyšují ceny de facto veškeré výroby. Podle Banco de España, španělské centrální banky, měl růst cen elektrické energie v průběhu letošního pololetí zásadní vliv na vývoj inflace v zemi, která dosáhla úrovně 2,9 %, kdy pouze rostoucí cena elektřiny podle banky přímo zapříčinila zhruba 0,8 % z této hodnoty.

Podle serveru S&P Global Platts přitom banka odhaduje, že celkový vliv dražší elektřiny mohl být ještě vyšší, a to právě z důvodu spojeného růstu nákladů v energeticky náročných odvětvích, jakými jsou například výroba cementu, surového železa a oceli či chemický průmysl.

Zatímco v loňském prosinci dosahovaly velkoobchodní ceny plynu na tamním trhu podle banky v průměru 18,2 EUR/MWh, během letošního června vzrostly již na průměrných 28,7 EUR/MWh. To vzhledem ke značnému zastoupení plynových elektráren zapříčinilo během prvního pololetí nárůst cen elektřiny o 20,9 EUR/MWh, další část celkového nárůstu byla poté způsobena především zotavením cen emisních povolenek, které na přelomu června a července dosáhly vůbec nejvyšších hodnot v historii.

Historická maxima přesahující 40 EUR/MWh každým týdnem pokořují i ceny plynu, což se s vysokou mírou pravděpodobnosti projeví dalším růstem cen elektřiny během zbytku druhého pololetí, jelikož žádný zásadní propad cen plynu nelze vzhledem k aktuální situaci na globálních trzích v nejbližší době očekávat.

Vysoké ceny elektřiny se stávají politickým tématem

Výrazný růst cen elektrické energie se nejen ve Španělsku začíná podobně jako v roce 2018 stávat politickým tématem, kdy vlády napříč Evropou často přichází s různými opatřeními pro omezení růstu cen pro koncové odběratele. Jedním z příkladů může být i Německo, které již před koncem loňského roku vůbec poprvé přistoupilo ke zastropování příspěvku na podporu OZE, jelikož hrozil jeho prudký růst. Výpadek příjmu z plateb odběratelů pokryje injekce ze státního rozpočtu ve výši 10,8 miliard eur.

Cesty, jak zmírnit dopad růstu velkoobchodních cen na účty odběratelů, nyní hledá i španělská vláda. Ta přitom již v červnu schválila snížení DPH na elektřinu z 21 % na 10 %, pokud průměrná měsíční velkoobchodní cena elektřiny překročí 45 EUR/MWh. Stejně tak pro letošní třetí kvartál zrušila 7% daň z výroby elektřiny. Část potřebných financí by mohla získat i dodatečným zdaněním zisků starých elektráren s bezemisní výrobou, které nejsou zatíženy vysokou cenou emisních povolenek.