Výbor: Stát bude moci při nutnosti energetickým firmám nařídit provoz zdrojů

Elektrárnu, která - dejme tomu - rok nepracovala, je bez paliva, její personál byl propuštěn a provozovatel je v likvidaci, lze spustit lusknutím prstů úředníka?

Ano tomu přesně erár věří. Ty elektrárny se navíc okamžitě začnou rozbírat.

Úprava se právě tomu rozebírání, propouštění atd. snaží zabránit, píšou to na Seznamu:

"Princip je navržen tak, že provozovatel uhelné elektrárny bude muset ohlásit její zavření dopředu a úřady ji pak budou moci svěřit do správy konkurenci. Provozní ztráty se budou platit z peněz, vybraných na takzvané podpůrné služby. Jinými slovy, rozpustí se do cen elektřiny."

Tomu se ale říká vyvlastnění a to je dle ústavy možné pouze za náhradu. To nemůže skončit jen u řešení provozních nákladů. Co když vlastník na tom místě chtěl začít stavět něco jiného? Co když chtěl dát stroje do šrotu a tím získat nějaké prostředky. Co když bude potřeba kromě provozního výdaje učinit výdaj investiční, protože odejde část technologie, nebo elektrárna bude potřebovat investici do filtrace emisí apod.? Co když se opotřebuje nebo poškodí část zařízení, kterou vlastník ještě mohl výhodně prodat. Bude provozním výdajem i nákup uhlí do zásoby, protože elektrárna bez zásob je dosti riziková. Otázek kolem toho bude spousta.

1) "Svěřit do správy" není vyvlastnění.

2) Je to pojistka pro případ, že by byly ohroženy dodávky elektřiny, takže na všechny "co když" se dá odpovědět, že má prostě smůlu. Pokud jde o prvek kritické infrastruktury, majitel si s ním nemůže dělat úplně co chce, stejně jako majitel teplárny ji taky nemůže uprostřed zimy svévolně vypnout, nebo majitel vodárny nemůže vypnout spotřebitelům vodu když se mu zachce.

3) Je to zatím jen pozměňovací návrh, který může ve výsledku vypadat úplně jinak nebo v zákoně nemusí být vůbec.

1) Takže když Vám stát vezme Váš byt a svěří jej do správy obci a ta jej za provozní náklady pronajme, tak to nebude vyvlastnění? Podle mne fakticky bude. Nemůžete jej užívat dle své úvahy, ale budete nucen strpět užívání úředníkem, dle jeho úvahy. A hlavně nic za to nebudete mít.

2) Majitel teplárny a vodárny má díky tomu v podstatě zajištěný zisk, i když regulovaný. Zde se to ale tváří, že majitel elektrárny by z toho nic neměl. Takže právě ta náhrada, zisk, bude to, oč půjde.

3) A právě takto funguje celý legislativní proces. Tisíce nedomyšlených návrhů a nakonec i předpisů, které se hned po vydání musí upravovat.

Ad 1) Ne, není to vylastnění, je to dočasné krizové opatření a byt není prvek kritické infrastruktury, takže to přirovnání kulhá na obě nohy. Jak víte že za "nic za to nebudete mít"? Vy jste ten návrh četl? Pochybuji, když jste ještě před chvílí psal o propuštěných zaměstnancích.

Ad 2) To nic nemění na tom co jsem psal.

Poskytnutí, nebo neposkytnutí, odpovídající náhrady vlastníkovi elektrárny na tom mění opravdu hodně. Ale třeba to tedy spadá do Vámi zmíněné kategorie provozní ztráty.

A pokud jde o to jestli jsem ten návrh četl, tak úplně nevím jak odpovědět. Nějaký návrh jsem četl, ale nevšiml jsem si, že by z něj plynulo svěření do správy konkurenci, které by se hradila provozní ztráta a vlastníkovi nějaká kompenzace. Takže buď jsem četl nepozorně, což je klidně možné. Nebo jsem čel jinou verzi, nebo je to jinak.

V návrhu, který jsem našel, se například §12 neměnil. V článku na seznamu se píše, že §12 obsahuje něco nového. Historicky §12 a §13 uváděly také nárok na přiměřený zisk. I v tom návrhu, který mám, se nadále v §13 hovoří při uložení povinnosti o přiměřeném zisku hrazeném dotací ze státního rozpočtu. Takže si myslím, že spíše v tom zůstane původní provozovatel a dostane dotaci a o to se hraje.

A napadá mne dále třeba i jen taková drobnost jako jsou zaměstnanci. Ta původní společnost je tedy propustí, dostanou odstupné a ta nová si je najme? A pak dostanou další odstupné třeba za rok od ní, až to zavře ona? Co když je ta původní společnost nebude chtít propustit vůbec, nebo se rozhodne je propustit až měsíc po ukončení provozu, nebo jim nařídí všem vybrat nevyčerpanou dovolenou? Co když některé z nich chtěla dál zaměstnávat při likvidaci? Dají tedy výpověď oni sami a nastoupí u nového zaměstnavatele bez odstupného? Myslíte, že tohle všechno je promyšleno? Myslím, že to promyšleno vůbec není a skončit to může jen tak, že to nebude vůbec, nebo to bude dotace pro současného provozovatele elektrárny, nebo to bude vyvlastnění elektrárny.

Obávám se, že čas vyjednat v Bruselu povolení státní intervence už minul. Pokud se nestane zázrak v podobě rozvolnění tempa škrcení povolenek EU ETS, s českým uhlím bude brzy konec a budeme dovážet elektřinu z Německa. Ti si pro případ bezvětrné noci včas vyjednali aspoň dočasnou státní podporu pro rezervu konvenčního vykonu. Je to jakési na hlavu upadlé.

Jenže původní majitel třeba počítá s převedením zaměstnanců do svých ostatních výdělečných provozů. Nehledě na to, jak s k tomuto zachovají soudy v případě žaloby na ochranu soukromého majetku. Do této elektrárny již nebude zavezeno palivo, bude trvat jeho objednání a dodání i s tím, že pro každý kotel je potřeba trochu něco jiného. Kdo zaplatí za emisní povolenky, které třeba už původní majitel vyvedl. A těch problémů je milion jiných. V teplárenství tento institut již existuje a nikdy nebyl použit, raději se nechala některá města v kritických momentech nevytápěná. Je to samozřejmě dobrý nápad, jen je potřeba ho správně právně a technicky rozpracovat, aby to nedopadlo jako vše u nás.

O nic jiného těm firmám ani nejde. Se zdaněním ve formě povolenky nebude dávat provoz smysl, takže na druhé straně stát ten provoz zadotuje.

Jinak asi těžko se stát rozhodne, že to chce na 3 týdny nedostatku spustit, když jinak elektrárna propustí zaměstnance, přestane dělat údržbu a nebude mít nakoupené uhlí. Takže buď to bude dlouhodobější, nebo to bude hra s normami a povoleními u elektráren, které zůstanou pro omezený provoz.

No, je vidět, že je to dokonale promyšlené. Ostatně jako vše, co tato příšerná vláda s energetikou dělá.

Je to totální ptákovina. Pokud nějaký provozovatel počítá s ukončením provozu např. v roce 2028, tak už prostě k tomuto datu směřuje veškerou provozní ekonomiku daného zdroje. Nenabírá nové lidi, nemá zasmluvněné služby za tento termín, neplánuje již periodickou obnovu za tento termín. Že si pak jakože přijde stát a řekne "hele, tak nebudeš končit v prosinci 2028, ale pojedeš dál..." - to je sice pěkný, ale prakticky neřešitelný problém. Ta elektrárna může být v té době zcela bez uhlí, už nemusí mít zaměstnance nezbytné pro zjištění provozu po termínu ukončení provozu, může být v časovém přeběhu spousta technologického zařízení. Dá se to natáhnout v takové situaci tak leda o týdny, nebo pár měsíců a i to bude za cenu těžkých bolehlavů, kompromisů a porušení pravidel a zákonů. Pokud např. parní turbína má nějaký předepsaný počet provozních hodin, kterých prostě dosáhne a pak je z pohledu bezpečnosti provozu v nějakém předpisu konstatováno, že musí být minimálně zrepasována (ne-li vyměněna), a tento zlomový bod nastane zrovna samozřejmě šikovně v době ukončení provozu (jelikož se tak s tím pochopitelně plánovitě počítalo), tak by mě fakt zajímalo, jak to ten "nucený správce" vyřeší, takovou věc...

... a hlavně kdo se pod to podepíše...

Je to prostě podobná situace jako s odstavením jaderek v Německu. To už je postě vlak, který jede na plánovanou konečnou v plánovaný čas, a s tím už moc vyčarovat a čarovat nelze.

Přesně. To jen úředník má dojem, že stačí nařídit...

Samozřejmě v nějakém superkrizovém režimu, třeba válečném stavu, se pak prostě nějak funguje a nikdo neřeší jestli jsou dodrženy normy, bezpečnost, zákony, emisní limity atd. A jede se na rozkaz, ale pokud nejsme v takovém stavu, tak je to v podstatě neřešitelné. Buď se dostatečně dotačně namotivuje stávající vlastník, nebo se nakonec raději omezí spotřeba.

Pánové: je to po vzoru Německa. Tam to také tak funguje. Bez povolení nesmí zavřít elektrárnu.

Jenže se ví dlouho předem, kterých se to týká. A ty jsou za to placeny. Po určené době se plánuje ta rezerva opustit. Že ani tyhle plány občas nevycházejí a přehodnocují se, to už je život. Ale perspektivní nejistota pro všechny je aspoň zmenšená.

Pokud se to dostatečně dlouho dopředu rozhodne, připraví a kompenzuje, tak to může fungovat. Pokud by to někdo chtěl rozhodovat na poslední chvíli, případně bez kompenzací, tak to fungovat může jen ve "válečném režimu". Neboli můžete vlastníkovi nařídit, aby elektrárnu nezavíral, ale musí tedy vědět dostatečně včas, že ji má udržovat, že má mít nasmlouvané dodávky, že má držet zaměstnance a že mu to zaplatíte. Nařídit mu nezavření ve stavu, kdy už dávno neinvestuje, nechává věci dosloužit, nemá nasmlouvané dodavatele služeb a techniky, protože počítá s koncem, kdy už nebude mít dodávky uhlí, nebo zaměstnance, prostě fungovat nebude.