Bloomberg: Naděje EU na výrobu baterií se stala symbolem krachu elektromobilů
Stockholm 26. září (ČTK/Bloomberg) – Švédská společnosti Northvolt se měla stát evropskou odpovědí na úspěch společností, jako je Tesla a rychle rostoucí čínští výrobci elektromobilů. Místo toho výrobce baterií pro elektromobily bojuje o přežití. Firma čelí krizi likvidity a v pátek se sejdou věřitelé, aby rozhodli o uvolnění finančních prostředků, které jsou pro její přežití klíčové. Uvedla to agentura Bloomberg.
Firma tento týden oznámila, že propustí pětinu zaměstnanců a pozastavuje rozšiřování své hlavní továrny v severním Švédsku. A další problémy mohou následovat.
„Poptávka nebude dost velká na to, aby pokryla nabídku, a společnost Northvolt se dost možná stane první obětí současné korekce trhu,“ uvedl ředitel nezávislého Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE) Fredrik Erixon.
V sázce je snaha EU vybudovat důležité odvětví, kterému nyní dominují čínské firmy, zejména Contemporary Amperex Technology a BYD. Ty prodávají baterie a elektromobily za bezkonkurenční ceny. Potíže firmy Northvolt také zpochybňují ambiciózní snahu EU o vybudování soběstačné zelené ekonomiky.
Současná situace je velkým zvratem pro společnost, která před necelým rokem lákala investory na plánovanou primární nabídkou akcií, která jí měla ocenit na 20 miliard USD (více než 450 miliard Kč). Byla prvním příjemcem takzvané zelené pomoci z EU, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se podniky nechaly zlákat pobídkami nabízenými v rámci amerického zákona o snižování inflace. Slibovala také postavit rozsáhlé továrny v EU a Severní Americe.
Stejně jako některé jiné firmy v odvětví, například Rivian Automotive, se toho Northvolt snažil udělat příliš mnoho a příliš rychle. Firma sama uvádí, že měla týmy, které nebyly vždy kvalifikované pro provoz ve velkém měřítku. Nedokázala tak poskytnout zákazníkům, jako je například německá automobilka BMW, dostatek baterií, které potřebovali. V určitou chvíli nedokázala plnit ani termíny jiných zákazníků, například firmy Scania.
Financování společnosti Northvolt podpořily objednávky za více než 55 miliard USD od firem, jako je Volkswagen a BMW. Problémy s výrobou a klesající poptávka po elektromobilech ale firmu připravily o tolik potřebné příjmy a zanechaly ji v kaskádovitých finančních problémech. Mzdy a odvody na sociální zabezpečení zaměstnanců loni byly více než třikrát vyšší, než tržby plynoucí z objednávek od zákazníků. Společnost se tak ocitla v situaci, kdy má nedostatek hotovosti, a to necelý rok poté, co si zajistila takzvaný zelený úvěr pět miliard USD, který zvýšil její celkové dluhové a kapitálové závazky na více než 13 miliard USD.
Northvolt si najal firmu Teneo, aby mu poskytla poradenství při restrukturalizaci, včetně nouzového plánování. A to pro případ, že by se mu nepodařilo s věřiteli dojednat revizi podmínek zadlužení. Mluvčí firmy uvedl, že se podařilo v posledních týdnech dosáhnout významného pokroku v jednání o financování, ale odmítl poskytnout podrobnosti.
Problémy se ve firmě objevují už delší dobu. V květnu odložila plány na primární nabídku akcií a v červenci oznámila, že její provozní ztráta se loni více než ztrojnásobila na 1,03 miliardy USD, i když tržby se mírně zvýšily a dosáhly 128 milionů USD. Oznámila také, že musí odsunout termín náběhu výroby ve svých čtyřech závodech. V srpnu pak uvedla, že uzavře výzkumnou divizi v Kalifornii a tento měsíc zakonzervovala výrobu v jednom švédském závodě a v dalším výrobu ukončila.
„Odvětví je pod tlakem z několika vrstev, které zahrnují pomalejší globální poptávku, klesající ceny a závod ve výzkumu a vývoji technologií nové generace,“ uvedla analytička Bloomberg Intelligence Joanna Chenová.
„Konkurence v Evropě sílí, protože čínští výrobci baterií, jako je CATL, rozšiřují své místní továrny,“ dodala.
Firmu Northvolt založili dva bývalí manažeři společnosti Tesla v roce 2016, kdy peníze byly prakticky zadarmo a inflace byla vzdálenou vzpomínkou na minulou éru. V prvních letech firma rychle rostla a do roku 2019 měla ve výstavbě tři továrny. Její první lithium-iontový bateriový článek byl smontován v prosinci 2021. Jejím cílem bylo mít do roku 2030 celkovou kapacitu výroby 230 gigawatthodin, což je dostatek baterií asi pro 3,8 milionu vozů. V současnosti její závod u švédského města Skellefteaa má kapacitu 16 gigawatthodin. K investorům Northvoltu patří německá automobilka Volkswagen či americká investiční banka Goldman Sachs.
Firmu zbrzdily vážné problémy s kvalitou, například vysoký počet vadných článků, které se nedají použít, a neschopnost rychle rozjet masovou výrobu, což jí zvyšovalo náklady a omezovalo výnosy. BMW v červnu zrušila objednávku za dvě miliardy eur s odkazem na problémy s kvalitou. Na pomalé dodávky si už dříve stěžovala i Scania, která je součástí koncernu Volkswagen. Přesto Volkswagen uvedl, že rozvoj Northvoltu nadále podporuje. A BMW si nechala otevřené dveře k tomu, aby se Northvolt mohl stát jejím dodavatelem článků příští generace.
Spoluzakladatel Northvoltu Peter Carlsson hned na začátku řekl, že největším problémem pro firmu bude získat odborníky. V roce 2021 pak uvedl, že je „neuvěřitelně těžké získat skvělé konstruktéry článků a lidi s rozsáhlými zkušenostmi se stavbou těchto typů továren“.
Zatímco firma řeší své potíže, švédská vláda dala jasně najevo, že ji nebude zachraňovat. Německo tvrdí, že je s firmou v „neustálém kontaktu“. Podle analytiků by mohla být donucena jednat EU, která by mohla i zkoumat možnost zavedení cel na baterie.
Podle některých pozorovatelů je to však prohraná bitva. „Je to trh, který v příštích dvaceti letech projde seismickými změnami, a já v jeho čele evropské firmy nevidím,“ řekl Erixon.
Mohlo by vás zajímat:
To je zkáza EU v přímém přenosu. Jednak je zde generace starých inženýrů, kteří nemají rádí elektromobilitu, baterie, robotizovanou výrobu v gigafactories (fotovoltaiky i baterií),
jednak EU chrlí spousty odborníků v měkkých vědách sociálních a politických, místo aby vzdělávala odborníky v nejmodernějších trendech světové vědy a techniky.
Na rozdíl od USA (a Elona Muska), kde vychovávají (či přetahují z celého světa) technicky zdatné odborníky, kteří úsilovně soutěží o možnost pracovat pod Elonem Muskem.
Celý problém je tom, že Evropa není vůbec kreativní, nevznikají tu nové společnosti a nové technologie a pokud ano, tak se rychle stěhují jinam, protože zde není dobré prostředí, pro rozvoj nových technologií. Tohle EU opravdu nedělá dobře. Je zde příliš mnoho administrativy a byrokratických překážek.
Northvolt byla v podstatě vytvořená uměle shora. Automobilky si měly místo toho financovat svůj vlastní výzkum a vývoj baterií a dalších komponent, ale nechtělo se jim do toho. To samé je v oblasti, čipů, vývoje dalších silových a řídících kompoment a samozřejmě SW. Tolik ztracených příležitostí. Nemáme vývoj AI, nemáme vývoj autonomního řízení. Když to vzniklo (Northvotl), říkal jsem si, alespoň něco, nežli vůbec nic. No, jak se zdá, asi to nestačilo. Evropa si musí projít svojí vlastní krizí, aby se poučila.
@Milan Vaněček 27. září 2024, 13:15
Pokud někdo chce studovat nejmodernější trendy světové vědy a techniky, má mnoho možností.
Pokud někdo chce studovat "měkké vědy", tak ať si je studuje.
Ale vám by asi vyhovovalo, aby EU zavedla kvóty co má kdo, kde a jak studovat a pak pracovat.
To jste trochu zaspal, ta doba už je pryč.
Jirko, jestli si to uvědomujete, tak kvóty zavedla EU, na všechno možné. Já žádné kvóty jednak nechci, jednak ani zavádět nehodlám a už ani nemůžu (důchodce).
Měl jsem doktorandy i doktorandky, spolupracoval jsem s fyziky všech barev pleti i všech možných zemí.
Tak si to uvědomte: kvóty zavádí byrokraté z EU, kvóty zavádí řada US universit, kvóty zavádí sociální inženýři, kteří chtějí "změnit svět podle jednoho správného receptu".
@Milan Vaněček 27. září 2024, 14:38
Ale ne na to, co má kdo studovat a v jakých oborech má pak pracovat.
Jinak byrokraté jsou na celém světě.
Pokud máte příklad, kde funguje státní zřízení bez nich, sem s ním.
Neříkám, že vše co dělá EU je dobře, na druhou stranu není všechno špatné.
Každý na to má svůj názor.
EU dělá hodně dobré práce. Spíš to bude problém na úrovni jednotlivých zemí, které nevytvářejí příležitosti. Já nevím, Uveďte mi jednoho vědce nedo podnikatele, z EU, kterého znáte. Já si vzpomenu na Antonína Holého (+2012), Dalibora Dědka a z Evropy Herberta Diesse (VW, kterého odstavili). Jo Andrew Wiles, matematika UK, ale to jsem se kouknul, jak se to píše a Petera Higgse, taky UK.
Amerika? Samozřejmě Elon Musk, Steve Jobs, Larry Ellison, Bill Gates,... Z vědců za poslední dobu nevím, posledního, koho si pamatuji je R,. Feynman (+1988).
Takže úspěšné podnikatele moc Evropa neplodí.
Kvóty jsou, je to zkrátka tak, že každá škola může přijmout a vychovávat určité množství studentů. Studenti následně u přijímacích zkoušek prokáží své schopnosti, a ti nejlepší jsou přijati.
Tak je to běžné myslím všude, škola ani daný program není nafukovací, že by si každý studoval, co chce a řekněme si upřímně, není to o tom, co chtějí studenti studovat, ale jaké pak budou mít v životě s tím, co vystudují, uplatnění.
Stále jsme v situaci, kdy studium platí z velké části stát, a má tedy i právo si rozhodnout, v jakých oborech a kolik studijních míst finančně podpořit.
Ale ano, jsme svobodná země a student má právo studovat co chce. Nicméně pokud je zřejmé, že více filozofů, teologů, sociologů a politologů už opravdu nepotřebujeme, měl by si to student zacvakat sám (na soukromé vysoké), a pokud si má studium sám zaplatit, tak si už musí trochu rozmyslet, jestli pak najde nějaké uplatnění či nikoliv.
Titulek bych trochu poopravil. Naděje na výrobu baterií v EU se stala symbolem krachu elektromobilů v EU. Zatímco USA a Čina jedou, tak evropské automobiky stahují rolety. A není to o tom, že se neměly do elektromobility pouštět, ale je to o tom, že byly až příliš vlažné k nástupu elektromobility. Nejětší legrace, jak teď svoje problémy svalují va Green Deal. Nebýt Green Dealu, tak dodnes vyrábí jen cinknuté fosily, a protože poptávka p fosilech klesá, tak není co prodávat ani v tomto odvětví.
Asi tak . Evropa nemá levné zdroje . Zatímco američané a asiaté si je zajištují , my ne.
EU dokazuje známý fakt, že dělat něco lépe než někdo jiný, který to dělá dobře a dlouho, je téměř nemožné.
Proto se Čína nesnažila vyrábět lepší auta na spalovací motory než VW, ale soustředila se na elektromobilitu, kde si zajistila celý výrobní řetězec už od zdrojů surovin po celém světě. No a Brusel Číně pomáhá likvidací klasických automobilů.
Prostě Evropa je nekonkurenceschopná, protože tady jsou zbytečné regulace, drahé energie, vyšší mzdy a vysoké daně.
Proti Číně tak nemá EU šanci, protože tam je větší kapitalismus než v EU - nižší daně, menší regulace.
V Číně jsou menší regulace? Jako fakt?
Ale tyhle problémy nejsou v Evropě nijak nové a dosud vždy se je podařilo překonávat pomocí technického pokroku, propsaného do výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou. K tomu jako fundamentální podmínku potřebujete vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (ať už vlastní či importovanou). Právě ta je tím klíčovým prvkem bez ohledu na politické zřízení. No a není raketová věda si dát dohromady, že historicky nejúčinnější metoda k získání této pracovní síly byla, je a bude kvalitní domácí vzdělávací systém.
Bohužel i když se v tomto ohledu konečně začalo v ČR něco dělat teprve od minulé vlády, tak současná vláda navzdory svým proklamacím zcela prokazatelně ubrala v trendu celkové podpory vzdělávání. Nejvíce tímto pak bylo bito právě technické vzdělávání. To je dáno kombinací toho, že děcka prostě už dnes technika netáhne jako dřív (stačí se podívat na dostupná data) ve spojení s prokazatelně překonaným systémem financováním na hlavu, který historicky nutí rektory a ředitele škol nabírat studenty na množství zcela bez ohledu na obor, resp. aktuální a zejména budoucí potřeby státu a průmyslu. Těžko jim pak vyčítat, že dnes preferují přírodovědně-humanitní obory (nově se toto propisuje do podpory všech druhů gymnázií), protože bez studentů prostě není možné žádnou školu za tohoto systému udržet.
Řešení leží v tom, aby zřizovatelé škol, což jsou stát a kraje převzaly svoji odpovědnost a začaly konečně opět řídit vzdělávací systém pomocí účelového financování právě dle potřeb státu a průmyslu. Ostatně toto už relativně nedávno proběhlo v účelové podpoře lékařských fakult a "nečekaně" to již přineslo jisté ovoce.
Je nějaký důvod, proč by se měly v Evropě vyrábět ve velkém auta? Potřebujeme průmysl, když drtivou většinu HDP tvoří služby?
Prosím, jaké služby jsou důležité pro soběstačnost a obranyschopnost?
Pro obranyschopnost je důležitá například služba v armádě :-D
A ta armáda bude chodit pěšky, nebo bude nakupovat auta (a ostatní vozidla) v Číně?
A kde že se ma stavet gigafaktory u nas? Ta strategicka fabrika, co nam prinese spousty pracovnich mist a spousty prijmu do statniho rozpoctu? A na zelene louce?
To zas bude dalsi nase fiasko. Na fiaska jsme kabrňáci.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se