Británie má více dobíjecích stanic pro elektromobily než čerpacích stanic
Počet dobíjecích stanic pro elektromobily ve Velké Británii překonal v tomto roce hranici devíti tisíc míst, čímž překonal počet klasických čerpacích stanic, kterých je v zemi přes osm tisíc. Více než jeden a půl tisíce stanic se řadí do kategorie rychlodobíjecích, přičemž ty během posledního měsíce přibývaly tempem více než dvou nových stanic za den. Prodeje elektromobilů v Evropě za první pololetí tohoto roku v meziročním srovnání výrazně vzrostly, oproti stagnujícímu trhu s klasickými automobily.
Velká Británie disponuje dle dat zveřejněných automobilkou Nissan více dobíjecími stanicemi než stanicemi čerpacími, a to téměř o tisícovku. Dobíjecí stanice totiž zažívají v Británii boom výstavby – jen za letošní rok jich přibylo 2 500 a jejich počet podle Zap-Map dosáhl 9 328 s kapacitou 14 821 vozidel.
„Mnoho spotřebitelů říká, že jejich příští auto bude elektrické. To znamená, že průmysl musí zajistit, aby jejich touhy byly splněny nejen autem – jak daleko dojede, jaké má technologie – ale i tím, jak interaguje s okolním světem – kde jej mohou dobít a jak pohodlné to pro ně je,“ uvedla Kalyana Sivagnanam, výkonná ředitelka Nissan Motors.
Oproti tomu klasické čerpací stanice svého vrcholu ve své stoleté historii již dosáhly v 70. letech minulého století, kdy jich v Británii bylo přes 37 tisíc a od té doby jejich počet klesá. Od roku 2010 se jejich množství pohybuje pod 9 tisíci stanicemi, s konkrétním počtem 8 396 na konci roku 2018.
„Překonali jsme původní obavy a úzkosti z dojezdu elektromobilů, které nyní překračují většinu každodenních potřeb zákazníků. Další výzvou je, aby nabíjecí infrastruktura držela krok s počtem elektromobilů na silnici a zkušenost s nabíjením byla stejně příjemná a bez námahy, jako je samotná jízda na elektrický pohon,“ dodala Sivagnanam.
Pomyslné vítězství v počtu stanic ovšem nezohledňuje další aspekty, jako je počet stojanů, u kterých mohou automobily palivo načerpat, nebo doba, za kterou stanice obslouží jedno vozidlo – v těchto směrech mají klasické čerpací stanice stále své výhody.
Budoucnost v rychlodobíjení?
Více než 1600 britských stanic patří do kategorie rychlonabíjecích a zvládne nabít baterie průměrného elektromobilu na 80 % do jedné hodiny. Dle dat Zap-Map přibylo za poslední měsíc 80 rychlonabíječek. Téměř všechny čerpací stanice na britské dálniční síti již disponují nabíjecí stanicí pro elektromobily a většina z nich je právě rychlodobíjecích. Společnost BP Chargemaster navíc zprovoznila v Británii první dvě z celkem čtyř set „ultra-fast“ dobíjecích stanic s výkonem 150 kW.
Většina majitelů elektromobilů ovšem logicky nabíjí svůj elektromobil doma a veřejné stanice používá jen při cestování na delší vzdálenosti – jen BP Chargemaster uvádí, že v Británii instalovala přes 40 tisíc domácích nabíječek.
Trh s elektromobily roste
Prodej elektromobilů v Evropě za první pololetí, dle dat Platts Analytics, v meziročním srovnání vzrostl o 40 % na 198 000 nových vozidel, zatímco prodej automobilů s klasickým pohonem meziročně o 2 % klesl. Nejvíce elektromobilů je registrováno v Norsku, které je nyní doháněno Německem s více než 100 tisíci registrovanými elektromobily.
Mohlo by vás zajímat:
Budou ještě lepší, když jich budou mít 2x více než elektromobilů...
Jenže oni jich mají milionkráte více než elektromobilů a spalováků dohromady. Protože nabíječkou je pro elektromobil každá domácí zásuvka, kde si nabíjíte mobilní telefon. To jen v čezké díře se politikům podařilo ovčanům nakecat, že elektromobil potřebuje speciální elektřinu ze speciálních nabíječek, jinak nejede. Jen v mé garáži se mohou díky 2 samostatně jištěným okruhům po 16A a jedné třífázové zásuvce 400V 16A nabíjet naráz 3 elektromobily, 2 slaběji výkonem 3,6 kW a 1 silněji výkonem 11 kW. Nebo dám na tu silnější zásuvku rozbočku a rázem mohu naráz nabíjet 5 elektroaut výkonem 3,6 kW každé. Tzn. za hodinu třeba elektrickému VW eUP dodat dojezd 20-30 km, VW eGolf dodat dojezd 50-60 km. Tedy u nočního proudu za 8 hodin nabít až na 240 resp. až na 480 km. Kolik z nás to každý den vyjezdí, když příští noc to mohu zopakovat? A to počítám, že zbylých 16 hodin dne nebudu nabíjet nikde.
"jejich počet podle Zap-Map dosáhl 9 328 s kapacitou 14 821 vozidel"
To je v průměru 1,589 nabíjecích míst na jednu dobíjecí stanici, čili si troufám tvrdit že zhruba polovina stanic je určena pro jedno auto. A co ten druhý zákazník který tam přijede?
"Více než 1600 britských stanic patří do kategorie rychlonabíjecích a zvládne nabít baterie průměrného elektromobilu na 80 % do jedné hodiny.",
To je 17% nabíječek tedy více než 80% nabíječek je pomalých.
A jsem si téměř jist že tam kde je jsou na nabíječce dvě místa, není jedno místo pomalunabíjecí a druhé rychlonabíjecí.
Jinými slovy mají v Británii spoustu pomalých nabíječek.
Kolik hodin z 24 hodin dne je Váš automobil v pohybu? Kolik ujedete denně kilometrů? Pomalá běžná domácí zásuvka nabije do auta za 1 hodinu 3,6 kWh, což stačí podle velikosti elektroauta na 20-30 km jízdy. Právě těch pomalých by mělo být mnoho a na každém parkovišti alespoň jedna, protože auta většinu dne prostojí. Typický dojíždějící člověk - ráno sedne do nabitého auta a ujede pár desítek km, +-30. Pak auto čeká 8,5-9 hodin na konec jeho směny. Pak jede opět +-30 km a auto zaparkuje v průběhu jízdy třeba u obchodu nebo posilovny, kde je 1-2 hodiny. Pak dojede domů kde auto stojí opět bez hnutí minimálně dalších 10 hodin. Spousta času na pomalé nabíjení.
Ano, když pojedu starším Nissanem Leaf 24 kWh baterka po dálnici 130 km/h s topením či klimou z Ostravy do Brna, budu muset použít v Olomouci rychlonabíječu. Pokud pojedu Leafem II.generace s 40 kWh baterkou, pak mi stačí až do Brna. A nabít před cestou zpět pomalu nebo rychle, podle toho, jak dlouho v Brně budu.
Elektromobily sú vec politická, čisto technicky je to nezmysel.
Treba si uvedomiť krutú realitu. Nik ich nechce !!!! Ak odhliadneme od pár nedšencov (dostatočne bohatých) tak ich predaj funguje len tam, kde ja masívne dotovaný a zvýhodňovaný. Stále sa zabúda na jeden "detail". Benzín a nafta sú zaťažené astronomickými spotrebnými daňami, ktoré poskytujú obrovskú výhodu elektromobilom, ktoré tým zaťažené nie sú. I to je však stále málo a stále sa z našich daní dotujú, buduje sa im infraštruktúra ... a stále nič. Komerčne sú bez podpory prepadák....
A pozrime sa na to i z hľadiska ich akože hlavnej "výhody" - t.j. ekologickosti. Každý výrobok sa vyrába pri spotrebovaní energie (ťažba, doprava surovín, spracovanie a pod. ) čiže sa dá samozrejme len hrubo povedať, že cena automobilu je o spotrebe energie na jeho výrobu + samozrejme cena práce a zisk). Cenu práce beriem ako cca rovnakú, "normálne" autá sú však ziskové, elektromobily zúfalo stratové. I z tohto hrubého odhadu cez energie je jasné, že eletromobil je násobne energeticky náročnejší pri výrobe a ten rozdiel je tak astronomický, že je ekonoicky nerentabilný i napriek drahým fosílnym palivám, ktoré sú extrémne zdanené.
A na všechny tyhle výmysly jste přišel jak? Nějaký odkaz, studie, počty? Elektromobil je stejné auto jako spalovák, jen nepotřebuje stovky spalovacích součástek od hrdla nádrže po výfuk. Také se v něm prakticky nic nevyměňuje a není potřeba pro něj nic neustále těžit a zpracovávat, což pro spalovák v celém životním cyklu - minimálně palivo, oleje a filtry. A na ty se spotřebovává brutální množství elektřiny. Jen na pouhou rafinaci 1 L benzínu v rafinerri spotřebujete 1,3 KWh elektřiny, na kterou by čistě, tiše, bez jedů a vibrací elektromobil rovnou ujel 10 km. A elektřina je také zdaněna spotřební daní. Jenže na rozdíl od benzínu a nafty si ji můžete vyrobit sám, čistě, na střeše Vašeho domu, úřadu, obchodu, firmy, školy...........
Cenníky automobilov sú prístupné ... štatistiky ich predajnosti tiež. Treba nejaké "štúdie", keď máme štatistiky, že tieto autá sú bez podpory nepredajné ?
Všetky tie výhody elektromobilov prebíja ich cena ... a nepraktickosť. Typické je, že naši ministri išli "demonštrovať výhody elektromobility" cestou na stredné Slovensko .... cestovali na elektromobiloch. Cestu dokončili vo svojich bavorákoch .. došla šťava : )
Neviem koho tak zaujíma koľko sa minie elektriny pri výrobe benzínu ... zákazníka na pumpe určite nie. Rafinéria Slovnaft napr. využíva zväčša elektrinu čo si vyrobí sama ... z ťažkých ropných zvyškov po spracovaní ropy. Okrem elektriny je to samozrejme i teplo pre technológie. Okrem toho sa okrem benzínu produkujú v procese i mnohé iné produkty a časť benzínu sa spracováva na etylén, z ktorého sa vyrábajú plasty.
Nepresviedčajte mňa ... ale tie milióny ľudí u nás čo "nechápu", že ten elektromobil je taká "výhra" : )
Souhlas. A i kdybyste ji bral z uhelné elektrárny nebo paroplynky, jsou tamní emise pod řádově lepší kontrolou než emise z malého "topeniště" - spalovacího motoru. Nehledě na to, že se zbylé škodliviny ředí než je vítr donese do města a nekrmíte jimi tedy ulice center měst.
Ta náročnost spotřeby el. energie na výrobu se mírně liší, podle zdroje, ale v zásadě sedí.
Pomalé nabíječky (snadné zásuvkové" instalace) budou mít vždy význam v lidských obydlích a na parkovištích (parkovacích domech) u pracoviště. Všichni ostatní budou na veřejných místech potřebovat nabít rychle, protože pracovní oběd netrvá víc jak hodinu a nebo na sídlišti , kde by jim noční šprýmař dráty vytáhnul moc brzy (pokud se nevymyslí uzamykatelné řešení eliminující alespoň drzé spratky). Mimochodem , pro sídliště bude asi nejlepší verzí spojit nabíjení s "upgradovanými" lampami veřejného osvětlení.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se