5. srpen 2026
Kam uložit zachycené emise CO₂? Německé plány naráží na limity Severního moře

Prakticky využitelná kapacita německé části Severního moře pro dlouhodobé ukládání zachycených emisí CO₂ může být výrazně nižší, než naznačují teoretické geologické odhady. Zjištění přichází v době, kdy se v Nizozemsku rozběhl dosud největší evropský projekt zachytávání emisí CO₂ z průmyslu.
Studie Öko-Institutu zpracovaná pro německou agenturu pro životní prostředí UBA upozorňuje, že při plánování domácí infrastruktury pro projekty zaměřené na zachytávání a ukládání emisí skleníkových plynů (CCS) nebude rozhodující pouze kvalita geologických struktur pod mořským dnem. Podstatná část perspektivních oblastí je totiž vymezena pro ochranu přírody, rozvoj mořských větrných parků či vojenské účely.
Nezbytný nástroj pro dekarbonizaci průmyslu
Německá vláda zařadila CCS mezi nástroje potřebné pro dosažení klimatické neutrality do roku 2045 a technologii označuje za nezbytnou. Nová zpráva však naznačuje, že politické rozhodnutí podpořit ukládání uhlíku samo o sobě nezajistí dostatek realizovatelných lokalit.
Autoři studie doporučují považovat CCS za krajní řešení pro zbytkové emise, které nelze odstranit jinými postupy. Takový přístup míří především na průmyslové procesy, kde zůstává dekarbonizace technicky nebo ekonomicky obtížná, nikoliv na plošné prodlužování provozu fosilních zařízení.
Článek pokračuje pro předplatitele
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Přečetli jste teprve 36 % článku — zbývajících 64 % odemknete s prémiovým předplatným.
Co se dozvíte v placené části:
- Proč může být rozdíl mezi teoretickou a skutečně dostupnou kapacitou zásadní?
- Co pro evropský průmysl znamená nový nizozemsko-norský projekt?
- Proč se otázka přepravy a ukládání CO₂ začíná týkat také českých podniků?
Nejvýhodnější roční předplatné
Měsíční varianta 99 Kč / měsíc
89 Kč/ měsíc
Mohlo by vás zajímat
21. srpen 2026
31. srpen 2026
12. září 2026
18. září 2026
26. září 2026
24. září 2026
27. září 2026
Komentáře (4)
K tomu bych měl asi jedno : Na jediné na co se naráží je zdravý rozum. To zas budou pracky natáhlé na dotace, ale myslím, že brzo dojdou lowe a bude velké špatné. Německo už ukazalo ve volbách, že takto už ne, Francie bude brzo následovat.
Já bych to viděl pozitivně. Célem je vytvořit protiváhu Bermudskému trojúhelníku, aby nečekaně lodě mizely i zde. Zkrátka u Bermud mají na dně hodně hydrátu methanu, který se občas může něčekaně uvolnit, udělat bublinu/pěnu hezky velkou, ocž nečekaně potopí kde co.
Nu, cílem je jim konkurovat, použití CO2 má výhodu, že je asi trochu ekologičtější, když se nečekaně uvolní, tak v té sodovce také pljde loď hned ke dnu a o záhadu, turisty,... je postaráno. A máme i další místo dole, kam můžeme další volební období tlačit další plyn, to by bylo, aby se nakonec neulovilo/nepotopilo něco hodně velkého... :-)
V článku jasně chybí, že těch 800 000 tun ročně ukládaného CO2 je absolutně neporovnatelné s tím, kolik toho CO2 jenom spalováním zemního plynu Evropa produkuje.
Těch 800 000 tun CO2 totiž reprezentuje jen 0,4km3 CO2. Přitom ročně Evropa spotřebuje cca 350 až 400 km3 zemního plynu a tedy jen tím vyprodukuje 350 až 400 km3 CO2.
Tolik jen k tomu, jaký globální přínos lze očekávat z: „napojit se na vznikající severomořské přepravní a skladovací řetězce“. Zřetelně tedy jde jen o další kanál na dotace.
Jasněji řečeno: vliv naprosto zanedbatelný, jestliže takových úložišť nebudou stovky.
Místo spalování metanu v energetice je tedy lepší vyrábět elektřinu bezemisně, tedy převážně v JE. Viz desetinová měrná produkce CO2 v energetice v porovnání Německo / Francie (na Elektricity Maps)
Článek by takové základní porovnání měl určitě obsahovat. Na tak jednoduchý rozbor stačí základní informace a znalosti chemie ZŠ.
To tak si pořídí větší moře.
Jde je problém?







