Změna klimatu jako cena za pokrok? Wright vrací fosilní paliva do centra energetické politiky USA

V americkém Houstonu byla v pondělí zahájena každoroční energetická konference CERAWeek. Úvodní slovo si vzal na starost nový ministr energetiky Chris Wright, jehož prostřednictvím jednoznačně potvrdil nynější kurz směřování energetické politiky Spojených států. Ve svém projevu se opřel do předcházející administrativy, zdůraznil potřebu fosilních paliv a vyzdvihl klíčovou roli AI.

"Jsem poctěn, že mohu sehrát roli při změně, podle mého názoru, velmi špatného směru v energetické politice. Politika předchozí administrativy byla krátkozrace zaměřena na změnu klimatu, přičemž lidé byli pouhou vedlejší škodou," řekl Wright v samém úvodu, čímž bezprostředně určil narativ své řeči.

Wright označil Bidenovu energetickou politiku jako „iracionální“ a „kvazi-náboženskou“, přičemž stavěl do kontrastu neochvějný význam zemního plynu vůči drahým a, v jeho očích, nesmyslným obnovitelným zdrojům. Zatímco zemní plyn je zdrojem 43 % elektrické energie v zemi, OZE pouze zvyšují ceny a destabilizují energetické sítě. Zatímco zemní plyn je největším zdrojem vytápění a ústředním prvkem průmyslu, OZE podle něj přinášejí pouze problémy s rozsahem a náklady.

V kontextu klimatické změny se Wright vymezil vůči nálepce klimatického popírače či skeptika a pasoval sám sebe do pozice klimatického realisty, načež uvedl, že „Trumpova administrativa bude zacházet se změnou klimatu tak, jak je, tedy jako s globálním fyzikálním jevem, který je vedlejším efektem budování moderního světa“.

"Klimatická politika předchozí administrativy ochudila naše občany, ekonomicky zničila naše podniky a politicky polarizovala. Léčba byla mnohem ničivější než nemoc. V tomto světě nejsou žádní vítězové kromě politiků a rychle rostoucích zájmových skupin. Jedinou zájmovou skupinou, o kterou nám jde, je americký lid," dodal Wright.

Umělá inteligence

Americkému lidu proto slíbil jednak více energie a za druhé přijatelné ceny. V neposlední řadě zmínil důležitost umělé inteligence. Podle Wrighta bude totiž umělá inteligence jedním z nejvýznamnějších technologických pokroků naší doby, přičemž její dopady zasáhnou široké spektrum oblastí – od zdravotnictví přes průmysl až po obranu.

Energetická politika bude podle Wrighta proto rozhodující pro budoucnost AI, protože rozvoj umělé inteligence je extrémně energeticky náročný. „K výrobě inteligence je zapotřebí obrovské množství elektřiny. Čím více energie se investuje, tím více inteligence se vyrobí,“ uvedl Wright s tím, že rostoucí poptávka po AI znamená neomezenou poptávku po energii.

Závěrem je k zamyšlení, jaké dopady bude mít takto nastavená energetická politika nejen na klima, ale i na chování zbytku světa. Chris Wright je nesporným podporovatelem fosilního průmyslu, neboť je to právě frakování a těžba břidlicového plynu, jež je součástí jeho celoživotní kariéry. I díky tomu je dnes ministrem energetiky v Trumpově administrativě.

Spojení umělé inteligence a energetiky je bezpochyby klíčové, ale pokud se Spojené státy upnou k fosilním palivům jako primárnímu zdroji, riskují nejen environmentální důsledky, ale i ztrátu pozice v závodě o udržitelnou budoucnost. Wright staví ekonomické argumenty nad ekologické a politické reality, čímž otevírá otázku: není tato „racionální energetická politika“ jen krátkodobým řešením s dlouhodobými následky?