Zavedení uhlíkových cel podle německého institutu nepovede k narovnání podmínek pro průmysl EU

Zpoplatnění emisní spojených s výrobou zboží dováženého do Evropské unie je dlouhodobě diskutovaným tématem a jedním z mechanismů navrhovaných Evropskou komisí, které by měly unii pomoci dosáhnout do roku 2030 snížení emisí o 55 %. Ačkoliv by uhlíková cla měla pomoci narovnat podmínky pro průmysl vyrábějící své produkty v a mimo EU, podle reportu německého institutu cla nepočítají v nepřímými emisemi, a mimounijní výrobci by tak nadále disponovali konkurenční výhodou.

Zpoplatnění emisí skleníkových plynů je hlavním nástrojem EU pro jejich snižování. Aktuálně jsou emise na celounijní úrovni zpoplatněny v rámci systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, který se však vztahuje pouze na část celkových emisí. Dále v rámci systému dochází k přidělování bezplatných povolenek části emisně náročné průmyslové výroby, například výroby cementu či hliníku, která čelí konkurenci, jež díky výrobě mimo EU nemusí nést náklady na emise. Bezplatný příděl povolenek má zabránit takzvanému carbon leakage, tedy přesunu průmyslové výroby a s ní spojenými emisemi do zemí mimo EU ETS.

Jelikož bezplatné alokace povolenek nestimulují místní průmysl ke snižování emisí, objevují se snahy o jejich vyřazení. Aby však nedošlo k přesunu průmyslu mimo EU, plánuje unie obdobně zpoplatnit emise spojené s výrobou dovážených produktů. K tomu by měl sloužit nástroj Carbon border adjustment mechanism (CBAM), tedy de facto uhlíková cla, který Evropská komise detailněji představila letos v červenci v rámci balíčku opatření „Fit for 55“.

Podle reportu vypracovaného Institutem pro energetický výzkum (EWI) při Kolínské univerzitě by nicméně zavedení CBAM v aktuálně navrhované podobě nedosáhlo kýženého efektu zcela, jelikož by mechanismus nepostihl zpoplatnění nepřímých emisí, kterému by byli vystaveni evropští výrobci. Nepřímé emise jsou spojené například s výrobou elektrické energie či tepla nezbytných pro dané průmyslové procesy.

"Nezapočítávání nepřímých emisí v rámci EU-CBAM povede k narušení konkurence a mohlo by oslabit mezinárodní konkurenceschopnost evropských výrobců," uvedl Eren Çam, spoluautor reportu.