Letní energetický balíček - první konkrétní návrhy k vytvoření Energetické unie

V polovině července byly Evropskou komisí v rámci strategie pro energetickou unii předloženy návrhy, jejichž cílem je změnit postavení spotřebitelů energie, zahájit přebudování evropského trhu s elektřinou, modernizovat označování energetické účinnosti a revidovat špatně fungující trh pro obchodování s emisními povolenkami EU ETS.

„Při přijímání strategie pro energetickou unii jsme se zavázali dát evropským spotřebitelům více pravomocí, vytvořit dobře fungující jednotný trh s energií, upřednostnit zásadu energetické účinnosti a stát se světovou jedničkou v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Nyní, tedy pět měsíců po přijetí strategie pro energetickou unii, předkládáme letní balíček, který je důkazem našeho odhodlání snížit emise uhlíku v naší ekonomice a svěřit spotřebitelům klíčovou úlohu při přechodu Evropy na nový energetický systém. Nejedná se jen o nový program pro spotřebitele, ale o nový program pro celou evropskou energetiku,“ komentoval zveřejnění letního energetického balíčku místopředseda Evropské komise pro energetiku Maroš Ševčovič.

Jaké návrhy tedy Komise v jednotlivých oblastech v rámci letního energetického balíčku předložila?

Revize trhu s emisními povolenkami

K revizi systému obchodování s emisními povolenkami pro čtvrté obchodovací období (2021 – 2030) dochází v souladu s plánem Evropské komise na snížení emisí skleníkových plyn do roku 2030 o 40 %.

Celkové množství povolenek bude od roku 2021 každým rokem klesat o 2,2 %

Legislativní návrh na revizi evropského systému pro obchodování s povolenkami navrhuje meziroční snižování celkového množství povolenek o 2,2 %. Ve stávajícím obchodovacím období je tempo snižování množství povolenek 1,74 %.

Naopak zachován má být poměr mezi bezplatně přidělovanými a draženými povolenkami, a to 43 % a 57 %. Finanční prostředky z aukcí poskytnou jednotlivým státům prostředky pro dotace  zaměřené například na energii z obnovitelných zdrojů nebo snižování energetické náročnosti budov.

Bezplatné přidělování povolenek se zaměří především na odvětví, jimž hrozí největší riziko přemístění výroby mimo EU.

Zlepšení dílčích prvků trhu

Základní struktura trhu zůstane i ve čtvrtém obchodovacím období stejná, dojde ovšem ke zlepšeních některých dílčích prvků.

Referenční hodnoty budou aktualizovány, aby zohlednily technický pokrok v jednotlivých odvětvích. Současné hodnoty jsou totiž stanoveny na základě údajů z období 2007–2008 a neodrážejí úroveň současných technologií.

Systém pracující s údaji o výrobě a produkci emisí jednotlivých podniků se stane pružnějším a bude lépe zohledňovat aktuální zvýšení nebo snížení výroby a podle toho upraví i množství bezplatně přidělených povolenek.

Návrh také řeší nepřímé náklady spojené s emisemi uhlíku a vybízí členské státy k využití příjmů z dražeb k poskytování náhrad v souladu s pravidly státní podpory.

Podpora nízkouhlíkových inovací

Podpora nízkouhlíkových inovací, která se bude vztahovat například na průkopnické investice do OZE nebo zachycování a ukládání uhlíku (CCS), bude financována z tzv. inovačního fondu. Pro tento účel bude vyhrazeno přibližně 400 mil. povolenek od roku 2021 a navíc 50 mil. povolenek nepřidělených v současném obchodovacím období, aby fond mohl zahájit svou činnost od roku 2021.

Dalším fondem, na jehož zřízení mají být vyčleněna 2 % povolenek mezi lety 2021 a 2030, je fond pro modernizaci. Z tohoto fondu budou moci čerpat prostředky členské státy s HDP na obyvatele nižším než 60 % průměru EU (v roce 2013). Na dotace dosáhne 10 států včetně České republiky. Přispívat do něj budou všechny členské státy.

Více o možnostech čerpání z těchto fondů pro Českou republiku se dočtete zde.

Rezerva tržní stability – ochrana proti dalšímu kolapsu trhu s povolenkami

Podle nedávné dohody týkající se rezervy tržní stability mohou být nepřidělené povolenky v roce 2020 převedeny do rezervy tržní stability. Ta bude udržovat přebytek emisních povolenek na trhu ve stanoveném koridoru. V důsledku obrovského přebytku povolenek z předcházejících obchodovacích období, jež se pohybuje kolem 2 miliard, je současná cena emisních povolenek hluboko pod očekávanou hodnotou 25 – 30 euro (aktuálně kolem 7 euro).

Analytici odhadují, že by podle tohoto pravidla mohlo být v roce 2020 do rezervy tržní stability převedeno přibližně 550 až 700 milionů povolenek.

Zjednodušení značení energetické účinnosti

Energetické štítky EU zohledňuje podle Evropské komise při nákupu 85 % spotřebitelů. Současná stupnice, kdy je nejvyšší třída A rozdělena do dalších tříd (A+++, A++ a A+), může být pro řadu spotřebitelů těžko srozumitelná. Proto Komise navrhuje návrat k osvědčené stupnici A až G.

Komise dále navrhuje vytvoření digitální databáze nových energeticky účinných výrobků, která má zvýšit transparentnost a zjednodušit dohled státu nad trhem.

Pokud návrh Komise schválí Evropský parlament a Rada, nařízení bude provedeno následovně:

1. Výrobky, které jsou již na trhu, se budou prodávat stejně jako doposud.
   Nové spotřebiče se budou prodávat podle nové stupnice. Staré štítky, např. štítky podle
   stupnice A+ až A+++, budou maloobchodníci odstraňovat.
2. Výrobci budou své výrobky registrovat. K zaevidovaným informacím budou mít přístup úřady členských států, aby se usnadnily kontroly shody a zvýšila se transparentnost.
3. Spotřebitelé budou o této změně informováni prostřednictvím cílených informačních kampaní. O ty se postarají členské státy ve spolupráci s maloobchodníky.

Projednání v Evropském parlamentu a Radě by mělo trvat přibližně rok a Komise v případě schválení předpokládá u většiny výrobků s energetickým štítkem provedení změn do pěti let.

Nová struktura trhu s elektřinou

Komise zahájila k 1. červenci veřejnou konzultaci na téma nové struktury trhu s elektřinou. Konzultace bude pobíhat do 8. října 2015. Na základě výsledků této konzultace Komise připraví ve druhé polovině roku 2016 legislativní návrhy.

Dají se předpokládat změny v právních předpisech týkajících se vnitřního trhu, směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti a nařízení o energetické infrastruktuře.

Nová struktura trhu s elektřinou by měla spotřebiteli dát možnost vystupovat jako kupující i prodávající. Spotřebitel by měl dále mít přístup k důvěryhodným a vhodným nástrojům na porovnávání cen. Vyjednávací síla spotřebitele musí být podpořena prostřednictvím kolektivních režimů, jako jsou například energetická družstva.

Zvýšení flexibility trhů

Vyšší flexibility na trzích má být dosaženo:

• umožněním, aby se spotřebitelé mohli aktivně účastnit trhu tím, že přizpůsobí svoji spotřebu cenám v reálném čase,
• zajištěním toho, aby trhy vysílaly správné signály pro investice do výroby, a efektivním využíváním dostupných zdrojů,
• budováním chybějící elektrické infrastruktury a lepším využíváním té stávající,
• flexibilním obchodováním – pro účinnou integraci obnovitelných zdrojů energie do rozvodné sítě musí mít výrobci, dodavatelé a obchodníci možnost obchodovat s elektřinou v okamžiku co nejblíže reálnému času, neboť jim to umožní lépe zohlednit odhady, kolik sluneční nebo větrné energie bude vyrobeno
• zrušením regulovaných cen na jedné straně a neefektivních režimů podpor na straně druhé. Nebudou-li ceny odrážet skutečné náklady, bude to nesprávným signálem pro investory a spotřebitele elektřiny.

Propojování trhů – market coupling

Evropská Komise dále 24. července přijala nařízení 2015/1222 týkající se propojování trhů s elektřinou (tzv. market coupling) v EU. Toto nařízení stanovuje propojování trhů s elektřinou právně závazným napříč Evropskou unií. Podle tiskové zprávy Komise má market coupling uspořit spotřebitelům 2,5 až 4 miliardy euro ročně.

Zdroj úvodní fotografie: europa.eu