Návrh na daň z mimořádných zisků v EU čelí kritice. Investoři varují před dopady na transformaci energetiky

Pět států EU tlačí na zavedení nové daně z mimořádných zisků energetických firem (tzv. windfall tax) kvůli drahým energiím. Zatímco vlády chtějí chránit spotřebitele a brzdit inflaci, část trhu varuje, že opatření může narušit investice do obnovitelných zdrojů i fungování energetických trhů, informuje server Montel News.

Evropská debata o zavedení nové daně z mimořádných zisků energetických firem se znovu otevírá. Impulzem je prudký růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který podle některých vlád vytváří nečekané zisky producentů. Proti návrhu se však začínají ozývat investoři i zástupci obnovitelných zdrojů, kteří varují před negativními dopady na transformaci energetiky.

Ministři financí Německa, Itálie, Španělska, Portugalska a Rakouska vyzvali Evropskou komisi k zavedení celoevropské daně. Ta by měla pomoci financovat kompenzace pro domácnosti a firmy postižené vysokými cenami energií, aniž by zatížila veřejné rozpočty. Zároveň má vyslat signál jednotného postupu EU v době krize. Návrh navazuje na mimořádná opatření z roku 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdy EU obdobnou daň již zavedla.

V České republice byla zavedena daň z mimořádných zisků v roce 2023 se sazbou 60 %. Cílem opatření bylo pokrýt náklady státu spojené s energetickou krizí a cenovými stropy energií. Platila po dobu tří let (do roku 2025) a její výnos byl směrován výhradně do státního rozpočtu.

Zatímco politická reprezentace vidí v dani nástroj rychlé pomoci, část energetického sektoru je skeptická. Španělská větrná asociace AEE upozorňuje, že nové zdanění může podkopat investice do obnovitelných zdrojů právě v době, kdy Evropa potřebuje urychlit odklon od fosilních paliv.

„Navrhování nových potenciálních daní, které zasahují elektroenergetický sektor, vytváří právní nejistotu a odrazuje investory – právě v době, kdy je více než kdy jindy nutné investovat do technologií, jako je větrná energie, jako náhrady za dovážená fosilní paliva,“ uvedla asociace ve svém prohlášení.

Kritika přichází i od analytiků a konzultantů. Ti upozorňují, že definovat „mimořádné zisky“ je problematické a podobná opatření v minulosti nepřinesla zásadní efekt. Podle nich se navíc jedná o opakující se politický nástroj, který řeší důsledky, nikoli příčiny.

Ostrou kritiku vyjadřují také někteří představitelé energetických společností. Podle šéfa italské firmy Eroga Energia Diega Pellegrina je jakýkoli zásah zvenčí do fungování trhu škodlivý. Domnívá se, že jádro problému neleží ve výdělcích firem, ale v samotném nastavení trhu.

Odborníci dlouhodobě poukazují na systém mezní ceny, kdy cenu elektřiny určuje nejdražší zdroj – často plynové elektrárny. Tento mechanismus podle nich vede k deformacím a umožňuje některým výrobcům dosahovat nadstandardních marží, aniž by nutně reflektoval reálné náklady jednotlivých technologií.

Zásadní otázkou zůstává také využití výnosů z daně. Ekonomové upozorňují, že efekt opatření bude záviset na tom, zda prostředky skutečně pomohou spotřebitelům, nebo skončí v obecných rozpočtových výdajích.

Debata tak odhaluje širší dilema evropské energetiky: jak skloubit krátkodobou ochranu spotřebitelů s dlouhodobou potřebou investic do nízkoemisních zdrojů. Zatímco vlády hledají rychlá řešení rostoucích cen, trh varuje, že přílišné zásahy mohou zpomalit transformaci, která má Evropu naopak učinit vůči podobným krizím odolnější.