Pět ministerstev financí EU žádá windfall tax na energetické firmy

Ministři financí z Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska podle Reutersposlali dopis Evropské komisi, ve kterém žádají zavedení daně na „mimořádné“ (windfallové) zisky. Dopis údajně také uvádí, že by takové opatření ukázalo politickou jednotu a akceschopnost.

Ceny ropy a LNG výrazně vzrostly za poslední měsíc v důsledku války mezi Izraelem a Spojenými státy proti Íránu. Evropské trhy pocítily výpadek dodávek brzy. I když zatím není plně srovnatelný s reakcí trhu v roce 2022, vlády paralelu mezi situacemi explicitně evokují v dopise. Detaily modelu zmíněné windfall tax však v dopise nejsou. Podle nich ale musí firmy pomoci „snížit dopady na obecnou populaci“.

„Vzhledem k současným výkyvům na trhu a fiskálním omezením by měla Evropská komise rychle připravit podobný nástroj pro celou EU založený na pevných právních základech,“ stojí údajně v dopise. Podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jørgensena EU zvažuje použití některých krizových opatření, která byla implementována před čtyřmi lety.

Tehdy evropské řešení krize zahrnovalo cenový strop na cenu plynu, omezení síťových poplatků a daní z elektřiny, cíle na snížení spotřeby plynu a právě zmiňovanou windfall tax. Podle Jørgensena se Brusel specificky obává o krátkodobé dodávky produktů z rafinované ropy, konkrétně dieselu a leteckého paliva. Je tomu tak proto, že EU stále importuje většinu svých dodávek z oblastí mimo Blízký východ.

I tak však EU tlačí na to, aby se státy připravily a vyhnuly se zvyšování spotřeby ropy a plynu. Podle Bruselu by se jednotlivé vlády měly vyvarovat jakýmkoli opatřením, která by mohla zvýšit spotřebu paliv, omezit obchod s ropnými produkty či vést ke snížení produkce rafinerií.

Windfall tax má za cíl zdanit „nadměrné zisky“, které firmy získaly zásluhou vlivu externích faktorů. Je tedy využívána v době energetických krizí, na kterých vydělávají energetické firmy, a také například banky, které nadměrně profitují růstem úrokových sazeb. V reakci na energetickou krizi v roce 2022 implementovalo nějakou formu této daně 25 států EU, některé státy, včetně ČR daň dokonce prodloužily na další roky.

Hodnocení windfall tax je předmětem debat, rozhodně však státům přinesla další finanční prostředky v krizi. Na druhou stranu podle výzkumu Evropského parlamentu vedly rozdíly v implementaci těchto daní k investičním nejistotám a mohly tak narušit investiční prostředí. Navíc v některých případech, včetně českého, se vybralo na daních méně, než kolik se očekávalo, jelikož firmy (hlavně banky), které měly daň platit, se účetně připravily předem.