Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Největší německá továrna na baterie pro elektromobily začíná získávat obrysy

Plány největší německé továrny na výrobu baterií pro elektromobily v Kaiserslauternu pokročily poté, co se německý výrobce automobilů Opel zavázal investovat 2 miliardy eur. Plán je do roku 2024 vyrábět celkem 500 000 baterií ročně. S informací přišlo německé ministerstvo energetiky.

Německý automobilový výrobce Opel, součást francouzské skupiny PSA, plánuje od roku 2024 vyrábět až 500 000 baterií pro elektromobily ročně. Opel hodlá do továrny investovat celkem 2 miliardy eur (50 miliard korun).

2. EWI: Německo bude potřebovat až 45 GW záložního výkonu, ministerstvo trvá na 17 GW kogenerace

Dle studie kolínského think-tanku EWI bude Německo do roku 2030 potřebovat alespoň 45 GW rezervního výkonu, aby zajistilo stabilitu soustavy. Podle zástupce ministerstva hospodářství a energetiky bude ale potřeba pouze 17 GW v plynové kogeneraci.

Německá energetická soustava stojí před velkou výzvou – jen v letech 2021 až 2022 odstaví téměř 9 GW v jaderných elektrárnách a další téměř 3 GW v uhelných elektrárnách. Dalších 5,7 GW výkonu má být odstaveno do konce roku 2030, přesto zatím nepanuje shoda na tom, kolik záložního výkonu bude Německo potřebovat.

3. NuScale podává v Kanadě žádost o posouzení svého modulárního reaktoru

Společnost NuScale podala na začátku letošního roku žádost o předlicenční posouzení svého modulárního reaktoru ke Kanadské komisi pro jadernou bezpečnost. Tento proces má usnadnit následné získání licence pro stavbu modulárních reaktorů. Společnost cítí na kanadském trhu významný potenciál a připravuje se ve spolupráci s Bruce Power na možnou výstavbu v provincii Ontario.

Společnost NuScale Power před nedávnem oznámila podání žádosti o posouzení svého modulárního jaderného reaktoru (SMR) u kanadské Komise pro jadernou bezpečnost (Canadian Nuclear Safety Commission). Cílem předlicenčního posuzování (pre-licensing vendor design review) je zjistit soulad s kanadskými pravidly pro jaderné elektrárny. Posuzování je rozděleno do tří fázi a NuScale vstoupilo současně do první a druhé fáze. Úspěšné předlicenční posouzení neznamená automatické získání licence pro daný typ reaktoru, ale dává velké šance pro její následné získání.

4. Bavorský premiér Söder: Německá energetická politika je „problémové dítě“

Německo musí přepracovat svou energetickou politiku, aby se vyhnulo problémům s bezpečností dodávek a vyššími náklady na energetickou transformaci, uvedl v rozhovoru pro list WirtschaftsWoche bavorský premiér Markus Söder.

„Je zjevné, že současný odklon od jaderné energie a uhlí dosud není spojen s ucelenou národní energetickou koncepcí,“ uvedl Söder, předseda Křesťanské sociální unie (CSU), bavorské sesterské strany CDU kancléřky Angely Merkelové.

5. Dohoda mezi vládou a ČEZ o novém bloku Dukovan je před podpisem

Dohoda mezi vládou a firmou ČEZ o stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude zveřejněná do několika týdnů. Ještě se dolaďují poslední detaily, řekl novinářům ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) při dnešní návštěvě elektrárny. Uvedl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového bloku, stavební povolení mají úřady vydat do roku 2029 a pak má začít stavba.

„My jsme pevně rozhodnuti, že nový jaderný blok bude, je to věc, která je neměnná, ze které nelze ustoupit ani o milimetr,“ řekl Havlíček.

6. Emise CO2 ve světě se meziročně nezměnily, v EU výrazně pomohl coal-to-gas switching

Emise v Evropské unii v roce 2019 meziročně poklesly o 160 milionů tun, tj. o 5 %, a to zejména v energetickém sektoru. Jedním z důvodů k poklesu v EU je, že se vyrobilo více elektřiny ze zemního plynu než z uhlí. Světové množství emisí CO2 se meziročně nezměnilo.

veřejně dostupných dat, které počátkem tohoto týdne publikovala Mezinárodní energetická agentura, vyplývá, že světové emise se v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 prakticky nezměnily. Přestože světová ekonomika rostla v průměru o 2,9 %, množství vypuštěných emisí zůstalo na hodnotě 33 miliard tun CO2.

7. BNEF: Elektrifikace může snížit emise CO2 v dopravě, budovách a průmyslu v Evropě o 60 % do roku 2050

Elektrifikace sektorů dpravy, budov a průmyslu v Evropě může snížit emise skleníkových plynů mezi lety 2020 až 2050 o 60 %. Vyplývá to ze studie zveřejněné v úterý výzkumníky z BloombergNEF (BNEF).

Podle BNEF je revoluce ve využívání energie v uvedených sektorech v následujících 30 letech možná a mohla by přispět k významnému snížení emisí CO2.

8. EU zřejmě nesplní cíle pro energetickou účinnost do 2020

Eurostat zveřejnil nová data týkající se vývoje spotřeby energie pro rok 2018. V souvislosti s nastaveným cílem v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 z dat vyplývá, že EU svůj cíl zřejmě nesplní. V roce 2018 byla spotřeba primární energie o 4,9 % vyšší než nastavený cíl pro rok 2020.

Podle nově zveřejněných dat Statistického úřadu EU (Eurostatu) byla spotřeba primární energie o 4,9 % vyšší než cíl energetické účinnosti pro rok 2020. Finální spotřeba energie pak byla vyšší o 3,2 % nad stanovenou hranicí pro 2020. Od roku 2017 se data změnila minimálně – spotřeba primární energie klesla o 0,71 % a konečná spotřeba energie vzrostla o 0,02 %.

9. V Evropě se za loňský rok nainstalovalo rekordních 3,6 GW offshore větrného výkonu

Loňský rok zaznamenal rekordní výstavbu offshore větrných elektráren. 10 nových offshore větrných parků se v Evropě postaralo o rekordní přírůstek instalovaného výkonu o hodnotě 3,6 GW. Hlavní podíl na rekordním růstu měly Spojené království a Německo, které celkově vedou v kategorii instalovaného výkonu v offshore větrných zdrojích.

Dle statistiky vydané asociací WindEurope byl loni nainstalován rekordní offshore větrný výkon. V roce 2019 vstoupilo domprovozu celkem 10 offshore větrných parků v 5 různých zemích.

10. Bez dodávek elektřiny zůstalo kvůli větru 120 000 odběratelů v ČR

Kalamitní stav vyhlásili energetici ve čtyřech krajích kvůli hromadění poruch na elektrickém vedení kvůli silnému větru. Bez elektřiny bylo před 10:00 podle informací ČTK od firem ČEZ a E.ON zhruba přes 120 000 odběratelů. V síti ČEZ to bylo přes 70 000 míst a v síti E.ON kolem 50 000. Kalamitní stav vyhlásil ČEZ v Karlovarském, Plzeňském a Středočeském kraji a E.ON v Jihočeském kraji. Ráno byly také bez proudu tisíce lidí v síti skupiny PRE na okraji Prahy, ale tam už byly dodávky proudu obnoveny.

V síti ČEZ bylo k 09:00 podle mluvčí skupiny Soni Holingerové 104 poruch na vedení vysokého napětí a další desítky poruch na vedení nízkého napětí. Počet odběrných míst bez elektřiny ale v předchozí hodině klesl. „Došlo k mírnému zlepšení, v 08:00 hodin ráno jsme evidovali na 109 000 odběratelů bez elektřiny. Nejvíce poruch stále řešíme ve středních Čechách na Příbramsku a Kladensku, dále na západě Čech na Klatovsku a Plzeň Jih,“ oznámila mluvčí.

Inovativní technologie

Vědci zkoumají stárnutí baterií pomocí výpočetní tomografie, své poznatky chtějí využít k jejich vylepšení

Lithium-iontové baterie jsou dnes součástí každodenního života, přičemž stále širší uplatnění nachází v posledních letech i v energetice či na poli elektromobility. Jedním z jejich hlavních nedostatků je nicméně omezená životnost způsobená jejich postupnou degradací. Mezinárodní tým vědců nyní zkombinoval dvě metody výpočetní tomografie, které umožnily virtuálně „rozvinout“ elektrody a zkoumat tak jejich stárnutí za provozu.

Lithium-iontové baterie jsou v dnešní době zdrojem energie pro řadu běžných spotřebičů od mobilních telefonů po notebook, stejně tak se vyskytují v elektromobilech či v bateriových úložištích. Jejich relativně kompaktních rozměrů při zachování dostatečné plochy elektrod pro dosažení vysoké kapacity a rychlého dobíjení je často dosahováno navinutím tenké sendvičové vrstvy elektrod a elektrolytu do válce.

Téma

Slovensko vypsalo historicky první aukci na státní podporu obnovitelných zdrojů

Slovenské Ministerstvo hospodářství vyhlásilo 4. února první aukci na státní podporu výstavby zařízení produkujících elektřinu z obnovitelných zdrojů. Celkový výkon, který mají nově podpořené zdroje být schopny dodat do sítě, je 30 MW. Slovenský tendr je určen pro výrobny produkující čistě elektřinu, ne tedy pro zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), pro který se bude konat samostatná aukce.

Ministerstvo vyhlásilo výzvu na předkládání nabídek na svých stránkách. Tím naplňuje požadavek Evropské komise, aby byly podpory nově poskytovány primárně formou jejich aukcionování. Aukce zavedla novela slovenského zákona o podporovaných zdrojích energie, která vešla v platnost v lednu 2019.

Americké ministerstvo energetiky požaduje 150 mil. dolarů ze státního rozpočtu na uranové rezervy

Americký státní rozpočet na rok 2021 zveřejněný v pondělí prezidentem Donaldem Trumpem zahrnuje finanční položku ve výši 150 miliónů USD (přibližně 3,43 miliardy korun) pro vytvoření uranové rezervy k pokrytí případných problémů s domácí produkcí uranu. Podle ministerstva energetiky (DOE) zajistí tato rezerva záložní zdroj uranu v případech významného narušení trhu a podporu k provozu alespoň dvou amerických uranových dolů.

Financování uranových rezerv je součástí požadavku Kanceláře pro jadernou energii pod ministerstvem energetiky na financování v celkové výši 1,3 miliardy USD, které také zahrnuje podporu projektu Univerzálního testovacího reaktoru (VTR) ve výši 295 miliónů USD. Pro nadcházející fiskální rok, který začíná 1. října, požaduje ministerstvo energetiky dohromady 35,4 miliardy dolarů (cca 809 miliard kč).

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.