Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Plány první polské jaderné elektrárny přitahují kritiku z Německa i Rakouska

jaderná elektrárna

Německá strana Zelených požaduje konzultaci s polskou vládou v souvislosti s plánovanou stavbou jaderných elektráren v Polsku. Polsko neposlalo posudek dopadů na životní prostředí sousedním zemím, podle Polska pro to není důvod. Ke kritice se přidalo i Rakousko.

Polsko plánuje postavit 6 jaderných elektráren. K zahájení stavby první z nich by mohlo dojít již za 4 roky u obce Zarnowiec, která leží u Baltského moře.

2. Budovaná pákistánská vodní elektrárna o výkonu dvou Temelínů pokryje čtvrtinu spotřeby země

Vodní nádrž Tarbela v Pákistánu. Zdroj: Wikimedia

Instalovaný výkon vodních elektráren v Pákistánu dosahoval v roce 2016 zhruba 7,3 GW. V roce 2018 se Pákistán umístil na třetím místě v meziročním přírůstku instalovaného výkonu vodních elektráren, když instaloval zhruba 2,5 GW. Podle vládní agentury WAPDA je potenciál pro vodní elektrárny v zemi až 60 GW.

V současné době se v Pákistánu staví obří vodní elektrárna Dasu, která po dokončení bude disponovat instalovaným výkonem 4,3 GW. Výstavba projektu Dasu začala v roce 2018 pod dohledem vládní agentury Water & Power Development Authority (WAPDA). Za hlavní stavební práce je zodpovědná čínská společnost China Gezhouba Group Company, která uzavřela v březnu 2017 kontrakt v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Za elektromechanické práce je pak zodpovědná společnost GE Power Conversion, s níž byla uzavřená smlouva na konci roku 2019.

3. První blok nové jaderné elektrárny Leningrad 2 snížil spotřebu vody o 15 %

Nově spuštěný blok VVER-1200 na Leningradské jaderné elektrárně snížil spotřebu chladící vody, čerpané z Baltského moře, o téměř 15 %. Snížení spotřeby tohoto přírodního zdroje má pozitivní dopad na životní prostředí a snižuje náklady elektrárny na využívání vody. Elektrárna čerpá mořskou vodu z Koporské zátoky, která leží v jižní části Finského zálivu v Baltském moři.

Stávající Leningradská jaderná elektrárna v Sosnovém boru disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000 a nová JE Leningrad 2 bude mít čtyři bloky VVER-1200. Leningradský blok č. 1 byl odstaven pro trvalé vyřazení z provozu v prosinci 2018 po 45 letech provozu. Jednalo se o pilotní reaktor typu RBMK-1000.

4. Shell a Gasunie chtějí na severu Nizozemska postavit velkou výrobnu vodíku

Vodíková palivová nádrž. Autor: Joseph Brent (flickr)

Nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell spolu s plynárenskou skupinou Gasunie mají v plánu postavit velkou výrobnu na vodík, která by se měla nacházet na severu Nizozemska. Dostatek energie pro výrobu vodíku má zajistit offshore větrný park s instalovaným výkonem až 10 GW.

Výrobna, která by byla byla napájena novým offshore větrným parkem u pobřeží provincie Groningen, by měla do roku 2040 dosáhnout roční produkce až 800 tisíc tun vodíku. Podle společností by tak přispěla ke snížení nizozemských CO2 emisí o 7 milionů tun ročně.

5. Japonský regulátor odsouhlasil znovuspuštění prvního jaderného bloku stejného typu jako ve Fukušimě

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost odsouhlasil restart druhého bloku jaderné elektrárny Onagawa. Jedná se o jadernou elektrárnu nacházející se nejblíže epicentru zemětřesení v roce 2011, které způsobilo havárii v jaderné elektrárně Fukušima, přesto neutrpěla tak závažné škody. Elektrárny Fukušima i Onagawa byly osazeny jadernými reaktory typu BWR. Žádný z japonských reaktorů typu BWR se zatím znovuspuštění nedočkal.

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost minulý týden formálně odsouhlasil finální zprávu o splnění revidovaných bezpečnostních standardů 2. bloku elektrárny Onagawa. Tento souhlas je pro blok důležitou podmínkou k obnovení provozu. Již koncem loňského listopadu schválil úřad předběžnou zprávu, že modernizovaný blok bude v souladu s bezpečnostními normami zavedenými v lednu 2013.

6. Ukrajina jedná s USA, jak zabránit dokončení plynovodu Nord Stream 2

Projekt druhé větve přímé trasy pro přepravu ruského plynu do Německa je dlouhodobě terčem kritiky Ukrajiny a Spojených států amerických, ale rovněž některých zemí EU. Generální ředitel ukrajinské státní společnosti Naftogaz se nechal slyšet, že společnost vyjednává se Spojenými státy o dalších opatřeních, která by měla dokončení budovaného plynovodu zabránit.

Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro přepravu plynu mezi Ruskem a Německem, nabral v posledních měsících značné zpoždění. Důvodem jsou sankce ze strany USA, které argumentují vyšší závislostí Evropy na Rusku.

7. Slovenská policie provedla razii v dokončované JE Mochovce

Slovenské Elektrárne, JE Mochovce

Bratislava/Plzeň 3. března (zpravodaj ČTK) – Slovenská policie včera provedla razii kvůli podezření z podvodu při dostavbě jaderné elektrárny Mochovce na jihu země. Oznámila to policie, aniž by uvedla detaily. Podle listu Denník N policie vyšetřuje dodávky nekvalitního potrubí, které na stavbu dodala česká firma Škoda JS nebo její subdodavatel. Škoda JS se podle svého mluvčího cítí být poškozena.

„Situaci v Mochovcich nyní vyhodnocujeme, seznamujeme se s důvody zásahu,“ sdělil včera večer ČTK mluvčí Škody JS Jan Stolár.

8. Teplárny Brno budou budou vyrábět teplo také z dřevní štěpky

Až 15 procent spotřeby zemního plynu by v Teplárnách Brno mohla za tři roky nahradit ekologičtější dřevní štěpka. Teplárny plánují v roce 2022 instalovat v pobočce Brno-sever namísto nevyužívaného kotle na mazut speciální kotel na biomasu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

„Původně byl v Brně-severu dvoupalivový systém, který spaloval mazut a zemní plyn. Spalování mazutu jsme ukončili, abychom snížili emise, a jeden ze tří kotlů nahradili moderními plynovými kotli. Další dva odstraníme v příštím roce, nahradí je právě kotel na dřevní štěpku,“ uvedl projektový manažer Tepláren Brno Jiří Šamánek.

9. Německo: Aukce pro zajištění kapacitní rezervy zajistila polovinu poptávaného výkonu. Dodatečná aukce vypsána nebude

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy v pátek zveřejnily výsledky výběrového řízení na zajištění výkonu pro tzv. kapacitní rezervu. Pro období od října 2020 do září 2022 uspěli tři provozovatelé s elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 1056 MW. Vypsaný objem aukce na 2000 MW se tak naplnil pouze zhruba z poloviny.

Německá kapacitní rezerva bude od letošní zimy fungovat pro zajištění bezpečnosti dodávek i v nepředvídatelných a mimořádných extrémních situacích. Její zavedení je zapříčiněno klesajícím výkonem regulovatelných zdrojů v německé elektrizační soustavě, zejména kvůli politicky urychlenému odstavování jaderných a uhelných elektráren.

10. ČEZ požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé elektrárny a teplárny

Elektrárna Tušimice

Energetická skupina ČEZ požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé své elektrárny a teplárny. V těchto dnech podává žádosti na příslušné úřady. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. S instalací většiny ekologizačních opatření podle něj ČEZ počítá v letech 2022 a 2023, s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025. Investice do zlepšení parametrů má činit až deset miliard korun, uvedl.

Firma připomněla, že v polovině příštího roku začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. Podle ČEZ přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly. Krátkodobě požádá ČEZ o výjimku i u limitu prachu pro elektrárnu Tušimice, u emisí dusíku a síry pro teplárnu Trmice a u limitů dusíku u kotlů elektráren Mělník 2 a 3, oznámil mluvčí.

 

Téma

Dodavatelský model může podstatně ovlivnit výstavbu elektrárny – Dukovany mají na výběr ze tří možností

V současné době probíhá ve světě výstavba cca 50 jaderných reaktorů, přičemž v Evropské unii jsou ve výstavbě aktuálně 4 bloky ve Finsku, Francii a na Slovensku. Další 4 reaktory jsou ve výstavbě v evropských zemích, které nejsou členskými státy EU (Bělorusko a Spojené království). Každá dostavba přitom využívá jiného dodavatelského modelu.

Jedním z hlavních počátečních milníků při plánování výstavby jaderné elektrárny je volba vhodného dodavatelského modelu. Pro každou zemi, konkrétní projekt a druh reaktoru může být vhodný jiný dodavatelský model – záleží především na konkrétním typu reaktoru, ale i preferencích investora. Jak rozumět pojmu dodavatelský model?

Olkiluoto 3: Ztráta zkušeností a ambiciózní plány stojí za více než desetiletým zpožděním

Jaderný blok Olkiluoto 3 se v roce 2005 stal prvním reaktorem typu EPR ve výstavbě, stále ovšem čeká na uvedení do provozu. Stavba bloku Olkiluoto 3 začala již v srpnu 2005 a blok měl být do komerčního provozu uveden dle původního harmonogramu v roce 2009.

K dnešnímu datu je uvedení do provozu zpožděno již o více než 11 let, jelikož se předpokládá, že komerční provoz bude zahájen v březnu 2021. Zatím jediné bloky typu EPR byly uvedeny do provozu v čínském Taishanu, jejichž stavba ovšem začala později než ta v Olkiluotu a Flamanville.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se