Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Očekávání německého solárního průmyslu kolabují, limit pro podporu by mohl být vyčerpán již v létě

S rostoucím celkovým instalovaným výkonem v solárních elektrárnách se Německo rychle přibližuje současnému limitu, po jehož vyčerpání již nebudou mít nové projekty malých a středních elektráren nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny. Podle průzkumu tamního sdružení očekávání o budoucím stavu solárního průmyslu zkolabovala, kdy za poslední kvartál klesla o více než polovinu, přičemž se nejedná o vliv současné pandemie onemocnění COVID-19.

Německo před několika lety přešlo v případě nových velkých fotovoltaických elektráren na podporu v podobě aukcí, kde developeři mezi sebou soutěžení o výkupní cenu. V případě malých a středních elektráren nicméně podpora stále funguje na bázi garantované výkupní ceny (feed-in tarif). Tato podpora však pro nové projekty měla podle původních plánů skončit při dosažení celkového instalovaného výkonu solárních elektráren v zemi o hodnotě 52 GW.

2. Studie: V roce 2050 bude možné získávat z OZE 100 % energie

Asociace SolarPower Europe a finská univerzita LUT vydaly studii představující mj. scénář založený ze 100 % na obnovitelných zdrojích energie, který vede k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V takovém případě by se elektřina, v umírněném scénáři, na energetickém mixu EU podílela z 85 %, přičemž více než 60 % elektřiny by bylo vyráběno solárními panely.

Asociace SolarPower Europe, jejímž cílem je podle jejích slov zajištění, aby bylo co nejvíce energie v roce 2030 vyráběno ze solární energie, vydala společně s finskou technickou univerzitou LUT studii, která modeluje možnost dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 s využíváním výhradně obnovitelných zdrojů.

3. Koronavirus by mohl navždy změnit chování v oblasti dopravy. Poptávka po ropě by mohla klesnout až o 3 mil. b/d

Přepravní výkony celosvětové letecké, silniční a železniční dopravy se významně snížily se zavedením opatření proti šíření onemocnění COVID-19. To se znatelně podepsalo na poptávce po ropě. S postupným uvolněním opatření přijde i opětovný nárůst přepravních výkonů, který bude navíc podpořen současnou nízkou cenou ropy. Je však možné, že chování spotřebitelů by se mohlo strukturálně změnit, a dopady by tak mohly přetrvávat i po odeznění pandemie.

V souvislosti s přetrvávajícím snížením spotřeby ropy i po odeznění opatření na omezení šíření koronaviru lze očekávat, že nejvíce zasaženými budou osobní silniční doprava, lehká nákladní doprava a letecká doprava.

4. Průměrná cena elektřiny na denním trhu pro pracovní den se v Německu vůbec poprvé v historii propadla do záporu

Německo má za sebou další rekord v podobě extrémně nízké průměrné ceny dosažené na denním trhu. Záporné hodinové ceny elektrické energie nejsou v Německu v posledních letech ničím neobvyklým, pro průměrnou cenu za celý den však zas tak běžné nejsou. Kvůli kombinaci vysoké výroby obnovitelných zdrojů, spolu s nižší poptávkou způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru, tak vůbec poprvé v historii klesla průměrná cena na německém denním trhu pro pracovní den do záporných hodnot.

Současná pandemie onemocnění COVID-19 vedla k přijetí řady restriktivních opatření napříč celou Evropou, což se projevuje sníženou poptávkou po elektrické energii. S koncem zimy zároveň dochází k postupnému růstu výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, což aktuálně zvyšuje nabídku.

5. Nový výzkum odhaluje mikrobiální život ve vysoce radioaktivním prostředí

Dvě nové výzkumné práce Univerzity v Manchesteru ve spolupráci s Sellafield Limited a americkou Národní jadernou laboratoří ukazují, že mikroorganismy mohou být přítomny v úložištích radioaktivního odpadu v Evropě i přes velmi vysokou radioaktivitu. Využili k tomu nové technologie, které umožňují odhalit mikroorganismy v prostředí, která byla dříve považována za nehostinná pro život. 

Společnost Sellafield sídlí na západním pobřeží Velké Británie a spravuje dva závody na zpracování jaderného paliva. Jeden z nich se zabývá palivem Magnox z první generace britských jaderných reaktorů, které byly použity v elektrárně Calder Hall v Sellafieldu, odstavené v březnu 2003.

6. Švédsko uzavře poslední uhelnou elektrárnu

Švédsko uzavře svou poslední uhelnou elektrárnu, a to s předstihem dvou let. Elektrárna Värtaverket provozovaná společností Stockholm Exergi poblíž Stockholmu bude nadobro uzavřena v souladu se švédskými plány na kompletní uhelný phase-out. Uzavření elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z roku 1989 oznámilo vedení společnosti minulý týden.

Švédsko se tak stane třetí evropskou zemí, která vyřazení všech uhelných zdrojů provede. Zpráva přišla ve stejný týden, kdy svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřelo Rakousko. Od uhlí jako zdroje v elektrárnách už se kompletně odklonila i Belgie. Do roku 2025 plánuje uzavření i Francie, Slovensko, Portugalsko a Velká Británie. V témže roce plánuje uzavření i Itálie a Irsko.

7. Dovoz zkapalněného plynu do Evropy je navzdory COVID-19 rekordní

Do Evropy se i přes krizi spojenou s pandemií onemocnění COVID-19 dováží rekordní množství zkapalněného zemního plynu. Vzhledem k obecně nižší spotřebě energie a relativně plným zásobníkům plynu lze očekávat další pokles cen zemního plynu. Podle S&P Global je jediným řešením útlum těžby zemního plynu.

Import zemního plynu ve zkapalněné podobě (LNG) ani přes obavy související s aktuální pandemií nezvolňuje a Evropa dokonce zažila rekordní čtvrtletí, co se dovozu LNG týče.  Během prvního čtvrtletí bylo z LNG terminálů dopraveno do přepravních soustav EU celkem 310 TWh plynu.

8. Ropa WTI klesla o 306 procent, květnový kontrakt uzavřel na -38 USD za barel

Cena ropy poprvé ztratila za jediný den veškerou svou hodnotu. Kontrakt na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (WTI) s dodáním v květnu dnes klesl o 306 procent a uzavřel na minus 37,63 dolaru za barel. To znamená, že prodávající nejenže za svou ropu nic nedostane, kupujícímu ještě musí za každý odebraný barel zaplatit.

Obchodníci květnový kontrakt prodávali za každou cenu, aby jim ropa nezůstala. Kvůli krizi v důsledku šíření koronaviru a výrazně nižší poptávce teď nemá o ropu téměř nikdo zájem, což platí také o amerických rafineriích. Po přetlaku nabídky se tedy trh zhroutil. Ve Spojených státech rovněž citelně ubývá kapacit k uskladnění ropy v zásobnících, což je významný důvod, proč nikdo z obchodníků teď ropu nechce vlastnit.

9. ERÚ reaguje na dopady covid-19 na firmy, mění cenová rozhodnutí

Energetický regulační úřad (ERÚ) reaguje na současnou koronavirovou krizi změnou cenových rozhodnutí v elektroenergetice a plynárenství. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Michal Kebort. Úprava podle něj mimo jiné řeší problém takzvané rezervované kapacity, kterou kvůli opatřením proti nákaze nemohou využít velcí odběratelé energie. Jde například o organizátory veletrhů, sportovních akcí nebo firmy, které musely nenadále přerušit výrobu. Podle předsedy rady ERÚ Stanislava Trávníčka činí dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes stovky milionů korun.

Změny jsou podle úřadu pouze dočasné, platí od dubna do června letošního roku. ERÚ bude v tomto období situaci dále vyhodnocovat a podle Keborta je v případě potřeby připravený platnost opatření prodloužit. „Z pohledu regulátora je vydání změnových cenových rozhodnutí v průběhu roku mimořádným krokem. Ospravedlňuje ho ale mimořádná situace – vyhlášení nouzového stavu i pandemie covid-19 samotná,“ řekl dnes Trávníček.

10. Obyvatelé Spojeného království se kvůli koronaviru více zajímají o elektromobily

Současná pandemie onemocnění COVID-19 vyvolaného koronavirem má nečekané dopady v elektromobilitě. Podstatně více obyvatel Spojeného království je nyní nakloněno vlastnění elektromobilu. Důvodem je především viditelné zlepšení ovzduší při současné krizi.

Karanténa a další opatření přijatá ve spojitosti s pandemií onemocnění COVID-19 mají velký pozitivní důsledek na lidské chápání enviromentálních problémů. Tento fakt vychází z průzkumu společnosti Venson Automotive Solutions, o kterém informoval zpravodajský portál Daily Record. Kvůli koronaviru se dramaticky snížila obecně dopravní vytíženost všeho druhu – silniční, železniční, námořní i letecká – a tím se i znatelně zlepšila kvalita ovzduší na celé planetě.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu