Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Temelín přerušil náběh prvního bloku, zapůsobily automatické systémy

Jaderná elektrárna Temelín přerušila v noci na dnešek náběh prvního bloku, který po odstávce začal v pondělí vyrábět elektřinu. Důvodem přerušení bylo zapůsobení automatických systémů. Výrobu elektřiny by měl blok obnovit už začátkem týdne. ČTK to řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.

„Vzhledem k nadcházejícímu víkendu s nižší spotřebou elektřiny nepředstavuje odstávka žádný problém pro dodávky elektřiny,“ uvedl mluvčí.

2. Technologie pro zachytávání CO2 by u některých elektráren značně zhoršila problémy s nedostatkem vody

Instalace technologie pro zachytávání a ukládání CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS) založené na metodě aminové vypírky ve stávajících uhelných elektrárnách by u řady z nich zhoršila situaci s nedostatkem vody. Upozornila na to nová studie výzkumníků z University of California, která modelovala dopady využití této technologie na téměř 1 100 uhelných elektrárnách s instalovaným výkonem nad 100 MW uvedených do provozu po roce 2000.

Vědci uvedli, že uhelné kondenzační elektrárny již nyní využívají velké množství chladicí vody a řada z nich čelí v určitých částech roku jejímu nedostatku. Z uvažovaných uhelných elektráren zahrnutých ve studii se 43 % nachází v regionech, které čelí nedostatku vody alespoň jeden měsíc v roce a více než 30 % z nich je v regionech, kde nedostatek vody trvá pět a více měsíců.

3. Nízká spotřeba elektřiny v Británii vede k vyšším nárokům na řízení soustavy

Ve spojené království se zavedenými opatřeními proti šíření onemocnění COVID-19 klesla spotřeba elektřiny ve srovnání s běžným stavem zhruba o pětinu. To s sebou přináší rostoucí nároky na řízení soustavy a zvyšuje provozní rizika. Prudký pokles spotřeby odráží uzavření mnoha podniků a průmyslových areálů, které byly nuceny kvůli pandemii omezit nebo úplně zastavit provoz. Informaci uvedl server Financial Times.

”Za dvacetiletou historii provozu je takto nízká poptávka po energii bezprecedentním případem,” okomentoval stav Tom Edwards, britský odborník na energetiku.

4. Cena elektřiny pro domácnosti loni ve většině zemí EU opět vzrostla, nejvyšší je v Dánsku a Německu

Ceny elektrické energie, které platí evropské domácnosti, v posledních letech stabilně rostou, přičemž výjimkou ve většině zemí EU, včetně ČR, nebylo ani loňské druhé pololetí. Oproti druhému pololetí roku 2018 ceny elektřiny v průměru vzrostly o více než 1 %. Nejlevnější elektřinu mají domácnosti v Bulharsku a Maďarsku, naopak nejvyšší ceny jsou v Dánsku a Německu.

Po prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny v roce 2018, za kterým stál zejména nárůst cen emisních povolenek, museli evropští odběratelé elektrické energie počítat s tím, že se tato skutečnost následně projeví i na jejich účtech za elektřinu.

5. Kadri Simsonová: Vodík je ústředním prvkem plánované strategie integrace energetických systémů

Evropská komise připravuje strategii integrace energetických systémů (Energy System Integration), jejíž zveřejnění je plánované na červen 2020. Jak už z názvu vyplývá, strategie bude zaměřená na stanovení strategie EU k propojování jednotlivých sektorů energetiky, tzv. sector couplingu. Podle vyjádření komisařky pro energetiku Kadri Simsonové bude „hlavním elementem“ této strategie vodík. Informoval o tom portál Euractiv.

Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“

Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie Power to Gas, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.

6. Největší solární elektrárna v USA dostala zelenou, součástí bude obří bateriové úložiště

Americké Ministerstvo vnitra (DOI) v pondělí zveřejnilo svůj souhlas s plánovaným projektem solární elektrárny Gemini Solar. Plánovaná solární elektrárna má vyrůst ve státě Nevada asi 30 mil od Las Vegas. Po realizaci by se měla stát největší solární elektrárnou v historii USA a celkem 8. největší na světě.

Americký Ministr vnitra David L. Bernhardt podepsal Záznam o rozhodnutí (ROD) pro realizaci 690MW solárního parku společností Solar Partners XI. Součástí projektu je mimo jiné 34,5kV vedení, prostory pro provoz a údržbu, 3 rozvodny, spojovací komunikace a další zařízené. Součástí projektu je rovněž bateriové úložiště o instalovaném výkonu 380 MW a kapacitě 1400 MWh. Odhadované náklady na realizaci projektu činí podle DOI jednu miliardu dolarů.

7. Obce Hrádku znovu žádají vyloučení z míst zvažovaných pro úložiště radioaktivního odpadu

Zástupci obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska znovu žádají její vyloučení ze seznamu devíti území zvažovaných v Česku pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V dnešním dopise ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) obce připomínají to, že se jejich lokalita nachází v evropském rozvodí. Stát tam také plánuje stavbu nové vodní nádrže. Text dopisu ČTK poskytl právní zástupce obcí Luboš Kliment.

Samosprávy v dopise připomínají dopady sucha i kůrovcové kalamity v lesích na Vysočině. Stát podle nich v lokalitě Hrádek vynakládá nemalé prostředky na zcela protichůdné projekty. „Dle našeho názoru by ochrana klíčových vodních zdrojů měla být pro stát naprostou prioritou a měla by mít přednost před ostatními zájmy státu,“ stojí v dopise.

8. Německo zvažuje odkup podílu v provozovateli své přenosové soustavy od Nizozemska. Důvodem jsou chybějící finance

Německá vláda se dle informací serveru Der Spiegel chystá odkoupit podíl v provozovateli přenosové soustavy, společnosti TenneT. Zájem má mít zejména o německé aktivity této nizozemské společnosti, o jak velký podíl by se mělo, jednat není známo. Dle mluvčí německého ministerstva hospodářství však zatím není jasné, zda vůbec německý stát do společnosti vstoupí, uvádí agentura Reuters.

Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu.

9. Jihoafrická republika oznámila záměr výstavby nových jaderných reaktorů

Jihoafrické Ministerstvo nerostných zdrojů a energetiky (DMRE) zahájilo práce na rozvrhu zadávání zakázek pro 2500 MWe instalovaného výkonu z nového jaderného zdroje. Plán zohlední „všechny možnosti“ včetně projektů malých modulárních reaktorů (SMR) vedených soukromými společnostmi a konsorcii, sdělil to ministr Gwede Mantashe na výboru Ministerstva pro nerostné zdroje a energetiku dne 7. května 2020.

Do výboru úřadu ministra jsou jmenováni zástupci Jihoafrického národního shromáždění, aby zajistili parlamentní dohled nad prací vládních resortů. Mantashe a jeho manažerský tým stručně informovali výbor o ročním plánu ministerstva a střednědobém strategickém výhledu prostřednictvím online meetingu. Rovněž zde skupina prezentovala odhadovaný rozpočet ministerstva ve výši 9,3 miliardy jihoafrických randů (cca 12,8 miliard kč) pro tento rozpočtový rok.

10. Plynovod Nord Stream 2 nedostal v Německu výjimku z pravidel EU

Takřka dokončenému plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska do Německa, dnes odmítl německý energetický regulátor Bundesnetzagentur udělit výjimku z unijních pravidel. Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě podle regulátora není. List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že rozhodovat nyní budou pravděpodobně soudy.

Pro projekt nového plynovodu, který nabral výrazné zpoždění a který čelí nesouhlasu ze strany Spojených států a také nelibosti Polska a Ukrajiny, neboť tyto země obchází, je to podle agentury Reuters další rána. Verdikt regulátora totiž znamená další náklady a další zpoždění.

Téma

Německá vládnoucí strana podmiňuje přijetí přísnějšího klimatického cíle vyšším příspěvkem ostatních zemí EU

Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU do roku 2030, navrženého Evropskou komisí, změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU. Staví se tak do cesty své bývalé člence a současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ale i německé kancléřce, Angele Merkelové, která navýšení cíle před dvěma týdny podpořila.

V návrhu svého pozičního dokumentu se původně Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská část, Křesťanské sociální unie (CSU), stavěly proti přijetí ambicióznějšího cíle ostřeji, ve finální verzi dokumentu byla však vyjádření formulována mírněji. Původní třináctistránkový návrh pozičního dokumentu k tématu ochrany klimatu obsahoval ihned na začátku jasné prohlášení, které se stavělo proti navýšení klimatického cíle EU.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.