Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo odhalilo plán, jak se chce stát celosvětovou jedničkou na trhu s vodíkem

Německá vláda představila minulý týden dlouho očekávanou národní vodíkovou strategii. Na jejím základě chce v příštích třech letech investovat do vodíku více než deset miliard eur. Domácí produkce by se měla zvýšit na 5 GW do roku 2030 a o dalších 5 GW do roku 2040, bez dovozu se ovšem Německo stejně neobejde.

Německá vláda odhalila na tiskové konferenci konající se 10. června svou národní vodíkovou strategii. Dokument se zaměřuje zejména na podporu zeleného vodíku, rozvoj německého domácího trhu a mezinárodní spolupráci. Krom obecných předpokladů obsahuje i 38 konkrétních kroků, jak chce vláda produkci a využívání vodíku podpořit.

2. Čína by se nemusela účastnit dostavby britských jaderných bloků, pokud bude Huawei vyřazen ze stavby 5G sítí

Čínský velvyslanec ve Spojeném království v minulém týdnu pohrozil, že se Čína může stáhnout z investic do nových jaderných elektráren a vysokorychlostních železnic. Důvodem pro tuto výhrůžku bylo, že se britská vláda rozhodla zvážit vedle společnosti Huawei i alternativní dodavatele pro pátou generaci mobilních sítí a s Huawei na 5G nespolupracovat. 

Obdobně jako Česká republika i Velká Británie plánuje dostavbu nových jaderných bloků. Kromě aktuálně probíhající stavby jaderné elektrárny Hinkley Point C, kde je čínská státní společnost CGN třetinovým partnerem, mají ve Velké Británii vyrůst i další nové bloky v elektrárně Sizewell. Kromě toho má čínská CGN v plánu postavit i vlastní elektrárnu v lokalitě Bradwell, kde by již vystupovala samostatně, nikoliv v konsorciu s francouzskou EDF.

3. Německá společnost Apex Energy zprovoznila zařízení na výrobu zeleného vodíku

Německá společnost Apex Energy v pátek zprovoznila zařízení na výrobu a využití vodíku poblíž letiště Rostock-Laage u baltského moře. Zařízení má zajistit uhlíkově neutrální vodík pro vytápění, veřejnou dopravu a dodavatelský závod pro součástky automobilů, který se má letos přesunout do této lokality.

Projekt výstavby zařízení vznikl v roce 2018. Zařízení se skládá z 2MW elektrolyzéru a náklady na jeho realizaci se pohybují v nižších desítkách milionů eur. Jedná se o typ projektu, který má Německu pomoci dekarbonizovat jeho ekonomiku.

4. Studie: Větrné zdroje mohou do 2040 pokrýt třetinu spotřeby elektřiny v ČR

Větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie, která byla dnes představena na tiskové konferencí. Skutečný rozvoj podle těchto organizací závisí na přístupu státu.

„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné, jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,“ řekl dnes David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.

5. Průmysl: Odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky Německu k rozvoji OZE stačit nebude

Německo v posledních letech intenzivně pracuje na rozvoji využívání obnovitelných zdrojů, avšak větší část cesty k bezemisní energetice zemi ještě čeká. V posledních měsících se intenzivně skloňovaným tématem stal limit instalovaného výkonu, po jehož dosažení by nové malé a střední fotovoltaické elektrárny ztratily nárok na podporu. Přestože se německá vláda dohodla na jeho zrušení, podle zástupců tamního průmyslu OZE to nebude stačit k tomu, aby se v zemi tempo rozvoje obnovitelných zdrojů zrychlilo.

Solární a větrné elektrárny jsou jediné zdroje elektrické energie, které Německo v posledních letech intenzivně buduje. Přesto ani jejich rozvoj není bezproblémový a čelí různým překážkám. V případě větrných elektráren se jedná o komplikace při získávání stavebních povolení, což se projevuje nedostatek projektů soutěžích o podporu v aukcích, které se často nedaří ani zdaleka zaplnit.

6. Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Konsorcium vedené společností Siemens Gas and Power (Siemens Energy) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.

Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování HVDC vedení, které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.

7. Výstavba futuristického Masdar City pokračuje, dokončení se však prodlouží

Ve vzdálenosti 17 km jihovýchodně od hlavního města Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, započala v roce 2008 stavba tzv. Masdar City. Město vybudované na poušti má být vzorem pro budoucí městské plánování. Využívá udržitelná nízkouhlíková řešení, energie se vyrábí z obnovitelných zdrojů. Plánované dokončení projektu se však stále odsouvá, nyní se spekuluje o roku 2030, přičemž dle původních plánů mělo město být dokončeno přibližně v roce 2016.

Město má v současnosti více než dva tisíce obyvatel (což je méně než bylo v této fázi konstrukce plánováno), navržená plocha města je 6 čtverečních kilometrů. V současnosti v něm sídlí například Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) nebo univerzitní institut pro vědu a technologie Khalifa University. Rovněž společnost Siemens má v Masdar City regionální pobočku. Budova jeho sídla má certifikát LEED Platinum a patří tak k energeticky nejúčinnějších stavbám ve Spojených arabských emirátech.

8. Italský Enel zvažuje rychlejší odklon od uhlí, nahradit jej mají plyn a OZE

Italský energetický gigant Enel pravděpodobně uzavře své uhelné elektrárny provozované kromě Evropy například také v Latinské Americe dříve, než původně plánoval. Do konce letošního roku by se společnost ráda dostala pod hranici 10 GW provozovaného instalovaného výkonu v uhelných zdrojích. Úplný odklon od uhlí prozatím Enel plánuje na rok 2030.

Enel je stále jedním z největších provozovatelů uhelných elektráren mezi evropskými energetickými společnostmi a v květnu se dostal do hledáčku norského „ropného“ fondu kvůli nedodržování nových environmentálních pokynů, které požadují, aby společnosti vlastnily méně než 10 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách.

9. Společnost Tepco dokončila průzkum bazénu skladování použitého paliva na Fukušima Daiči 2

Podle analýzy společnosti Tokyo Electric Power Company (Tepco) zveřejněné minulý čtvrtek neexistují žádné překážky pro vyjmutí palivových souborů z bazénu použitého paliva na druhém bloku poškozené Jaderné elektrárny Fukušima. Práce na odstranění palivových souborů z bazénu jsou plánovány na fiskální rok 2024.

Podobně jako reaktory na blocích č. 1 a 3 byl druhý blok elektrárny postižen havárií spojenou s tavením aktivní zóny po ztrátě schopnosti odvodu zbytkového tepla. V případě druhého bloku však při havárii nedošlo k vodíkové explozi jako na prvním a třetím bloku. Reaktorová budova, kde se nachází i bazén skladování použitého paliva, byla pouze mírněji poškozena výbuchem vedlejšího bloku, což způsobilo porušení hermetické obálky a únik vodíku do atmosféry.

10. Vodíková strategie EU by měla být zveřejněna začátkem července

Evropská komise by měla 8. července zveřejnit připravovanou vodíkovou strategii, která je součástí připravované strategie pro integraci energetických systémů. Cílem vodíkové strategie by podle komisařky pro energetiku Kadri Simsonové mělo být „plné využití potenciálu tohoto slibného nositele energie“.

Vodíková strategie je jedním z prostředků pro dosažení cíle EU být v roce 2050 uhlíkově neutrální. Právě vodík by přitom měl pomoci s dekarbonizací sektorů, u kterých je snižování emisí CO2 prozatím problematické.

Téma

Německo předložilo Evropské komisi svůj dlouho očekávaný klimatický plán

Německo minulý týden ve čtvrtek předložilo Evropské unii svůj energeticko-klimatický plán, šest měsíců po uplynutí lhůty pro jeho podání. Aktuálně tak chybí pouze plán Irska. Plány mají být základem pro rozhodnutí o výši cíle na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úrovni EU. Současný 40% cíl by mohl být navýšen na 50-55 %.

Německý třísetstránkový klimaticko-energetický plán do roku 2030, který ve středu přijala německá vláda, obsahuje národní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu