Domů
Přenos elektřiny
Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Konsorcium vedené společností Siemens Gas and Power (Siemens Energy) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.

Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování HVDC vedení, které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.

Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.

Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.

V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.

„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.

Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Komentáře

(28)

Josef

17. červen 2020, 10:54

Na Krétě žije 600 tisíc obyvatel pokud vedení stojí 10 mld, pak v přepočtu na ČR by to bylo 175 mld. To jsou ty náklady na integraci OZE do přenosové soustavy.... Kdyby si na Krétě postavili malý modulární reaktor, pak by patrně za něj zaplatili stejně jako za to vedení na pevninu provozní náklady jsou pak už pakatel. Takto zaplatí vedení a ještě budou platit drahou energii z OZE....

energetik

17. červen 2020, 11:43

Ale oni na té Krétě hodlají dále ve zdraví žít a ne to tam zamořit toxickými radionuklidy (kterým se v ČR říká "neexistující emise"). Mimochodem dala by se na tom ostrově udělat skládka jaderných odpadků? Nebo by si je někdo od nich myslel milostivě převzít? A co zabezpečení aby to moře zase nesplácho jako ve Fukušimě?

HVDC je ověřená a fungující investice do budoucnosti, jádro je ověřená slepá cesta a malé modulární reaktory jsou zatím jen sen jaderných aktivistů bez ohledu na ekonomiku.

Asd

18. červen 2020, 10:32

Nestrašte s radionuklidy. Nic takového nehrozí. Rozhodně lepší "pálit " atom jak uhlí či dřevo.

Bizon

18. červen 2020, 21:07

Nehledě na to že uhelné elektrárny jsou zdaleka největší zdroj radionuklidů v prostředí.

energetik

19. červen 2020, 08:36

A jak ty radionuklidy spálením uhlí vzniknou?

Bizon

19. červen 2020, 12:54

Samozřejmě nevzniknou, už v něm jsou. V každém uhlí je pár PPB radionuklidů(U, Th), a vzhledem k tomu kolik uhlí lidstvo spálí je těch emitovaných nuklidů relativně dost.

Kdyby se uhelné elektrárny posuzovaly stejným zákonem na jaderné emise jako JE, tak by vůbec nešly postavit.

Kdyžtak Google --> "radioaktivita uhelných elektráren"

Jan Veselý

17. červen 2020, 11:55

Vám asi nedochází, že hlavním problémem Kréty je to, že to je ostrov. To znamená, že jsou na Krétě závislí na dovozu paliva. V jejich případě se jedná hlavně o mazut. Je to špinavé a je to drahé. Vzhledem k tomu, že se na Krétě platí za elektřinu stejně jako ve zbytku Řecka, to znamená, že pevninské Řecko doplácí velké peníze za elektřinu na ostrovech, která je levnější než by skutečně měla být.

V okamžiku, kdy Krétu propojíte se zbytkem Řecka, klesnou vám taky náklady na provoz drahých mazutových elektráren a umožníte podstatně vyšší podíl, třeba FVE, na výrobě. Hlavně, když cena elektřiny z nových FVE je už ve Středomoří levnější než jen mazut.

Suma, sumárum, udělal jste chybu v tom, že jste psal o nákladech, ale zcela jste ignoroval přínosy.

Jan Veselý

17. červen 2020, 11:58

ad malý modulární reaktor) Kde se nějaký dá objednat a kolik stojí? Jak by reguloval svou výrobu v závislosti na spotřebě? Kde by ho šlo na Krétě postavit?

Carlos

17. červen 2020, 12:02

Navíc je to seismicky aktivní oblast.

Emil

17. červen 2020, 12:15

Mohou si zakotvit v Herákleionu bratříčka Akademika Lomonosov. Objednat se jistě dá u Rosatomu, v roce 2015 stál 37 miliard rublů. Jako jednu z předností uvádějí "flexible load following capabilities", takže by asi reguloval svou výrobu v závislosti na spotřebě docela dobře.

Milan Vaněček

17. červen 2020, 12:20

jako obvykle, zcela mimo mísu, jen trolíkování

St

17. červen 2020, 20:02

Jaké trolíkování? Kolega vznesl dotaz na který mu bylo zodpovězeno. Osobně mě ten Akademik Lomonosov přijde jako dobrý nápad pro odlehlá místa, které je potřeba zásobovat EE.

Jan Veselý

17. červen 2020, 12:34

Takž v přepočtu za ~12 miliard Kč by dostali 70MW ve dvou reaktorech. Děkuji, že mi tu pomáháte potvrzovat můj názor, že pro Krétu jsou SMR nesmysl.

Tomas Dvorak

17. červen 2020, 12:35

To by si těch "bratříčků" ovšem museli objednat trochu víc, viďte? Jeden akademik má totiž dva reaktory o celkovém výkonu 70 MW, což je pro Krétu zoufale málo. V roce 2013 tam prý měli spotřebu něco málo přes 3 TWh. Jeden akademik vyrobí při nepřetržitém provozu na plný výkon asi 613 GWh ročně.

Takže by jich bylo třeba minimálně 6, což by dle Vašich údajů přišlo 185 miliard rublů (v cenách roku 2015). Tedy 75 miliard Kč. A to minimálně, protože od roku 2013 se jim určitě spotřeba zvedla a kdo ví jaké tam mají špičky. To by ovšem museli být Kréťané na hlavu padlí.

Emil

17. červen 2020, 12:46

Kdybyste si přečetl vlákno pořádně, tak byste možná pochopil, že jsem odpovídal na otázku, kde se dá nějaký malý modulární objednat. O tom, že by měl nahradit plánované propojení s pevninou jsem vůbec nic nepsal. Navíc je snad zjevné, že s tím Herákleionem je to nadsázka.

Tomas Dvorak

17. červen 2020, 14:53

Jsem rád, že se vyjasnilo, že jde celou dobu jen o nezávazné žertování. Jinak by třeba někdo neinformovaný mohl nabýt dojmu, že ten návrh pana Josefa, který toto vlákno odstartoval, tj. aby si na Krétě místo HVDC spojení pořídili SMR - byl myšlen vážně ;-)

energetik

19. červen 2020, 08:43

A odpadní teplo do moře že? To by bylo jistě ekonomické a ekologické. Ale Akademik Lomonosov by krásně pasoval ukotvený vedle Karlova mostu, odpadní teplo by v Praze také využili. A netřeba na to ani stavební povolení, max. jen pro přípojky.

Kdyby si to tam Pražáci ukotvili, tak by to mohlo zvednou důvěru v jadernou energii a šli by příkladem. Navíc by to vyšlo i levněji.

Tomáš Dvořák

19. červen 2020, 13:16

A jak bychom v Praze využili odpadní teplo z jaderného reaktoru? Ono to totiž není tak jednoduché - nevím jak Akademik Lomonosov, ale v Temelínu je odpadní teplo někde na úrovni 40 stupňů celsia, což stačí leda na podlahové topení. V běžných teplovodech je potřeba teplota kolem 100 st. C. Možná by tím šlo vytápět skleníky v botanické zahradě, kdyby zakotvil v Troji :-)

Šlo by samozřejmě využít teplo z parního okruhu, ale to už by vedlo ke snížení produkce elektřiny. Ale i tak by to šlo a dělá se to, protože ten poměr získaného tepla vs. ztracené elektřiny je výhodný (tuším více jak 3:1).

A jestli by to vyšlo levněji? Levněji než co? Jeden akademik prý stál v roce 2015 přes 12 miliard Kč a dává 70 MW elektřiny, přičemž Praha potřebuje ve špičce kolem 1200 MW. To si těch lodí máme koupit 17 za 204 miliard? Ale zase kdyby všechny kotvily vedle sebe, tak by mohly dosáhnout z jednoho břehu na druhý, ne? Takže by se ušetřilo za Rohanský most :-)

Carlos

17. červen 2020, 12:00

Čtete to trochu špatně, sice to přivede energii z OZE, ale hlavně to napojí Krétu na kontinentální síť, dnes jsou na Krétě asi 4 tepelné elektrárny z toho dvě na ropné produkty a dvě na plyn, přičemž minimálně ta v Chanii je už přes 20 let stará. Takže het půjdou prvně asi ty olejové. Navíc se pak dostupný výkon na ostrově podstatně zvýší.

P.S. 1000MW není SMR.

frank

17. červen 2020, 13:12

Zajímavé, jen se mi nezdá ta částka , pokud vím tak ještě loni na jaře se mluvilo o jedené miliardě euro :), ale třeba to fakt vysoutěžili o tolik levněji. Nebo je to spíš jen část celého projektu ? Tuším se mluvilo o 2 kabelech ve smyslu ten druhý do Izraele. Na druhou stranu jen čistě kabely, které vyrobí ve Švédsku dánská firma NKT mají stát 125 milionů EUR... nu počkáme si, je to Řecko, tedy země, kde projekty nabobtnávají do ještě vyšších hodnot nákladů než u nás ...

St

17. červen 2020, 13:36

Tak to nějak nechápu. Kréta má moře, vlny, slunce a oni staví za těžké peníze vedení, aby tento ostrov mohl být lépe zásobovaný EE. A to tady někteří odborníci psali, že nejlepší je být nezávislý, zcela se svěřit do lůna matky přírody, spolehnout se na sílu větru slunce.

Když tak prosím o vysvětlení. Měl jsem za to, že když někde pořád svítí slunce a fouká vítr, tak nějaké vedení není potřeba. Nebo, že by to všechno nakonec bylo trošku jinak?

Bizon

18. červen 2020, 18:13

Nevíte někdo co znamená ten údaj ±500 kV? To je jako dohromady 1 000 kV? O HVDC/UHVDC se docela zajímám, ale tohle jsem ještě neviděl a nevím jak tomu rozumět.

Emil

18. červen 2020, 20:21

Co jsem vyčetl, tak je to dané typem HVDC propojení (symetrické dvoupólové), které obsahuje dva vodiče s opačnou polaritou - jeden s kladnou, druhý se zápornou, oba s napětím 500 kV.

Bizon

18. červen 2020, 21:16

Á, tak jsem dnes zase nežil nadarmo, o symetrické a asymetrické topologii jsem doteď neměl tušení. Díky

Carlos

18. červen 2020, 21:24

A v některých systémech není ani 3. vodič veden a jako "N" se používá zem. Tady to máme s obrázky: www. electrical4u. com/high-voltage-direct-current-transmission/

Ono to dává takové značení celkem smysl protože stožáry jsou z principu uzemněné, takže by se to asi přes izolátory chovalo jako nějaký nehezký a divoký kondenzátorový dělič. Takže se to v měnírně spojí se zemí rovnou. (Nevím jak je to v silnoproudu ale ve slaboproudu se při stavbě usměrňovačů a kondenzátorových baterií na vyšší napětí používají paralelně odporové kaskády vysokoohmových (desítky megaohmů) rezistorů pro vyrovnání napětí na prvcích, hádal bych tu na podobný princip.)

Bizon

19. červen 2020, 00:42

Já myslím že 3. vodič se používá málokdy, ale ten symetrický systém se mi taky líbí nejvíc. Na co fakt čumím je ten mono-polární systém 1 drát tam a země zpátky, divím se že tam nejsou brutální problémy s bludnými proudy a ztrátami.

Jo, silné odpory na rozložení napětí znám, VN kondenzátory, na koleji jsem stavěl amatérské Teslovy trafa.

Carlos

19. červen 2020, 09:10

Tak když si to vezmeme, tak je tam 500kV a 1000MW, to je nějakých 2000A, ne? To je srovnatelné s tím co může na mizerně dělané trati napáchat ř.380, Taurus, Vectron... Někde jsem snad i viděl/četl že se ta zemní elektroda dává dost hluboko pod zem a navíc není sama. ale je jejich několik (desítek) kolem měnírny. Jaká pak bude proudová hustota pokud si to promítneme jako třeba 5x100m "oponu" v hloubce 10-15m? (hádám jenom) To bude u měnírny na povrchu i tak něco dost malého, ne?

Bizon

19. červen 2020, 12:45

Jj, máte pravdu(včera večer jsem se tím posednul a načetl skoro všechno co jsem našel=)

Katody se zakopávají několik desítek kilometrů od měnírny aby ta měnírna neměla problémy s anodickou oxidací, anody jsou zase relativně komplexní aby nepasivovaly. Jinak ta proudová hustota jak píšete je ve výsledku minimální. Ztráty jsou taky překvapivě malé, jen na některých místech s málo vodivou půdou se to nehodí.

Ten nejvíc zajímavý/šílený homopolární systém co má oba dráty stejné polarity (předejde se problémům s izolací o kterých jste psal) a kde se všechen proud vrací zemí se už dnes ale údajně nepoužívá.

Taky mně zaujala jedna nehoda na Baltském HVDC kabelu, 2017 se něco přerušilo, začalo to pod zemí elektrolyzovat a na povrch z toho šlehal několikametrový plamen vodíku:D Hasiči to zkraje nemohli uhasit, ale stačilo vypnout to vedení=)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.