Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Čínská jaderná elektrárna s reaktorem Hualong One Fu-čching 5 dosáhla kritického stavu

Pátý blok jaderné elektrárny Fu-čching v čínské provincii Fu-ťien ve středu poprvé dosáhl řetězové reakce, oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Blok, který je prvním ze dvou demonstračních reaktorů Hualong One, má podle stávajícího harmonogramu začít s komerčním provozem koncem letošního roku. V takovém případě by se jednalo o první reaktor typu Hualong One (HPR1000), který byl zprovozněn. Koncem příštího roku má pak začít komerční provoz v bloku 6.

Provozní licenci reaktor obdržel 4. září, zavážení 177 palivových kazet do reaktoru začalo ten samý den a bylo úspěšně dokončeno 10. září. Po vytažení řídicích tyčí a naředění koncentrace kyseliny borité v primárním okruhu dosáhl reaktor prvního kritického stavu ve středu ve 3 hodiny 9 minut místního času.

2. Polsko má utratit za jaderné technologie z USA 415 mld. Kč, první blok chce spustit o tři roky dříve než ČR

Polsko má odebrat od Spojených států amerických jaderné technologie a související služby za 18 mld. dolarů. Celkem má v plánu postavit 6 až 9 GW instalovaného výkonu reaktorů III nebo III+ generace. Podle informací serveru S&P by nové bloky měly vyrůst v lokalitách Lubiatow-Kopalino a Zarnowiec. 

Polsko se počátkem tohoto týdne podstatně přiblížilo své první jaderné elektrárně, která má zemi pomoci omezit závislost na spalování hnědého a černého uhlí. Dohodu na dodávky jaderných technologií a souvisejících služeb o hodnotě 18 mld. dolarů již podepsala americká strana, Polsko by mělo svůj podpis připojit, jakmile bude doručena k podpisu do Varšavy.

3. Největší elektrokotel v Česku zahájil provoz. Kromě dodávek tepla bude stabilizovat elektrizační soustavu

Dalším přírůstkem do skupiny velkých elektrokotlů v ČR se stal parní elektrokotel nově postavený v Elektrárně Poříčí. Dle skupiny ČEZ bude nový elektrokotel sloužit jako záložní zdroj pro stabilizaci elektrizační soustavy a jako náhradní zdroj tepla na Trutnovsku. 

Nový elektrokotel přivádí do parovodní a teplovodní soustavy na Trutnovsku 42 tun páry za hodinu a jeho výkon 30 MW jej činí největším své kategorie v ČR. Provozní licence je platná od 30. září 2020.

4. Studie: Ceny uhlíku se musí ztrojnásobit, aby pomohly nastartování vodíku v EU

Cena za vypouštění emisí CO2 do ovzduší, která je v Evropské unii reprezentována cenou emisní povolenky, se musí až ztrojnásobit, aby byl efektivně nastartován rozvoj vodíku. Jedině tak bude, dle BNP Paribas, v souladu s nedávno zveřejněnou strategií pro zelený vodík možné dosáhnout unijního cíle klimatické neutrality do roku 2050.

Banka ve své říjnové studii , o které informovala mimo jiné agentura Bloomberg, shrnuje, že pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 bude zelený vodík klíčový. Podporuje tak unijní vodíkovou strategii, která stanovuje, že vodík bude využíván ve všech sektorech ekonomiky, tedy jako palivo i jako prostředek pro ukládání energie.

5. ČEZ přestane v teplárně Dvůr Králové nad Labem spalovat uhlí

Společnost ČEZ chystá v teplárně Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku odstavení dvou uhelných kotlů a jejich nahrazení dvěma kotli na plyn a jedním na biomasu. Nyní ČEZ připravuje podklady pro výběrové řízení na dodavatele nových kotlů, které by měly přijít na desítky milionů korun. Vše by mělo být hotové do ledna 2023. ČTK to dnes řekla regionální mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.

Nové kotle na plyn a biomasu by měly výrazně snížit emise teplárny a zlepšit ovzduší ve Dvoře Králové nad Labem. Teplárna bude po investici splňovat stále se zpřísňující emisní limity. V šestnáctitisícovém Dvoře Králové teplárna zásobuje teplem asi třetinu domácností.

6. REMOTE: Systém pro skladovaní vodíku pro řeckou mikrosíť byl dokončen

V rámci evropského projektu REMOTE byl v řeckém Agkistro dokončen systém na skladování energie vodíku pro místní mikrosíť. Vodíkové úložiště umožňuje krátkodobé i dlouhodobé sezonní skladování elektřiny pro decentralizované ostrovní sítě. Informovala o tom společnost Engie.

Úložiště založené na patentované technologii Engie EPS funguje na principu vodíkového systému „power-to-power“. Systém se skládá z elektrolyzéru, který přeměňuje elektřinu na vodík (power-to-gas) a systému palivových článků, které přeměňují uložený vodík zpět na elektřinu (gas-to-power).

7. Ekologové: Útlum uhlí v r. 2038 je pozdě, první odstavit Počerady

Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Sdělili, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.

Pořadí postupného odstavování uhelných elektráren, které dnes Greenpeace a Hnutí Duha představily, neodráží podle nich přání ekologických organizací, ale vychází ze zmiňovaného kritéria, které pro zavírání elektráren schválila uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově. Ukazatel pracuje s údaji za roky 2017 až 2019. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita, uvedly organizace.

8. Tykačova Sev.en převezme hnědouhelné Počerady od ČEZ už letos

Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače převezme od polostátní společnosti ČEZ hnědouhelnou elektrárnu Počerady už ke konci letošního roku, 31. prosince 2020. Novým majitelem se tak stane o tři roky dříve, než bylo původně plánováno. Původní dohodnutá cena ve výši dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun. Firmy o tom dnes informovaly ČTK.

Uvedly, že se na urychlení prodeje elektrárny dohodly s ohledem na nové emisní normy Evropské unie. ČEZ na konci minulého roku nevyužil opci, aby majitelem elektrárny zůstal. Už tehdy nevylučoval, že firmy povedou o převodu elektrárny další jednání. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové. Vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.

9. Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej navrhovala Komise (o 55 % ), a to o 60 %, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.

„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.

10. USA rozšířily sankce za účast na výstavbě plynovodu Nord Stream 2, dodavatelé dostali 30 dní

Spojené státy opět stupňují tlak na projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé trasy pro přepravu zemního plynu z Ruska do Německa. Ministerstvo zahraničí nyní rozšířilo potenciální seznam společností, kterým hrozí za účast na projektu sankce. Těm se společnosti mohou vyhnout, pokud do jednoho měsíce postupně neukončí svou účast.

Společnosti zapojené do projektu plynovodu Nord Stream 2 jsou již delší dobu pod tlakem hrozby uvalení sankcí ze strany Spojených států amerických, podle kterých projekt ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a povede ke zvýšení závislosti na Rusku. První sankce USA uvalily na konci loňského roku, což mělo za následek, že pozastavení pokládky potrubí švýcarsko-nizozemskou společností Allseas Group, která stáhla své speciální lodě.

Inovativní technologie

Kanada plánuje investovat 20 mil. dolarů do malého modulárního reaktoru společnosti Terrestrial Energy

Kanadská vláda plánuje investovat 20 milionů kanadských dolarů (přibližně 353 milionu korun) z federálních fondů do urychlení vývoje elektrárny využívající solí chlazeného reaktoru (ISMR) společnosti Terrestrial Energy. Společnost Terrestrial Energy to uvedla ve svém tiskovém prohlášení. Malé modulární reaktory mají podle očekávání hrát významnou roli v dosažení kanadského cíle na dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Investici do Terrestrial Energy oznámil kanadský Ministr pro inovace, výzkum a průmysl, Navdeep Bains. Finance mají pocházet ze Strategického inovačního fondu, jedná se o první případ finanční podpory vývoje malých modulárních reaktorů z tohoto fondu. Vyvíjená elektrárna má poskytovat účinnou výrobu elektrické energie, její vysokoteplotní provoz navíc může mít další průmyslová využití, jako je například výroba bezemisního vodíku.

Téma

Havlíček: Datum útlumu uhlí doporučí komise vládě v listopadu

Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí takzvaná uhelná komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout. ČTK to po dnešním jednání komise sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak svoje dřívější vyjádření podle kterého postup útlumu těžby uhlí v ČR bude stanoven do konce letošního roku. „Ano, platí konec roku, rozhodnutí bude v polovině listopadu, příští uhelnou komisi,“ napsal dnes ČTK.

Finální rozhodnutí o datu dnes podle předpokladů nepadlo. Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla uvedl, že komise diskutovala o scénářích, mezi které patří roky 2033, 2038 a 2043. Shodla se také na nutnosti doplnit další podklady pro konečné rozhodnutí. „Další jednání komise se uskuteční v listopadu, tam by mělo padnout doporučení pro vládu. Dá se předpokládat, a uhelná komise s tím v tuto chvíli nadále pracuje,“ řekla dnes mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu