Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Berlín plánuje povinné solární systémy na střechách nových i stávajících budov

Německo se v posledních desetiletích pasovalo do pozice evropského lídra v oblasti rozvoje obnovitelné energetiky, přičemž Berlín nyní plánuje toto úsilí ještě zintenzivnit. Tamní senát se v tomto týdnu shodl na zavedení povinnosti instalace solárních systémů na střechách nových budov a rovněž i rekonstruovaných střechách stávajících budov, která by měla začít platit do dvou let. Představitelé Berlína již dříve představili ambiciózní cíle, podle kterých by solární elektrárny měly do roku 2050 pokrývat na čtvrtinu spotřeby elektřiny města.

Berlínský senát, který je hlavním exekutivním orgánem hlavního města, schválil na začátku týdne novou legislativu v oblasti využívání obnovitelných zdrojů. Od roku 2023 by tak střechy všech nových budov, stejně střechy stávajících budov, které prošly značnou rekonstrukcí, měly být vybaveny fotovoltaickou elektrárnou, či alespoň solárním termálním systémem.

2. Elektrárna Moorburg již není potřeba ani pro stabilizaci soustavy. Lokalita má sloužit pro výrobu zeleného vodíku

Německá uhelná elektrárna Moorburg bude odstavena již v červenci tohoto roku. Společnost Vattenfall to oznámila poté, co elektrárna nebyla vyhodnocena jako významná pro udržování stability soustavy. Na svých stránkách to oznámil provozovatel elektrárny. 

Elektrárna Moorburg byla spuštěna teprve v roce 2015 a již o šest let později také definitivně ukončí svůj provoz. Momentálně je zařazena mezi zdroje v rezervě, jejichž úkolem je v případě nutnosti pomáhat stabilizovat soustavu.

3. Vyvezení paliva z poškozeného 3. bloku jaderné elektrárny Fukušima bylo dokončeno

Proces vyjmutí všech 566 palivových souborů z bazénu skladování poškozeného třetího bloku japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiči byl dokončen. Informaci oznámila společnost Tokyo Electric Power Company (Tepco). Palivové soubory již byly vyvezeny ze čtvrtého bloku jaderné elektrárny, ale zatím stále zůstávají v bazénech bloků č. 1 a 2.

Vyjmutí paliva z bazénu skladování na třetím bloku začalo 15. dubna 2019, po několika letech odstraňování trosek provozního podlaží reaktorové budovy a přípravách na tyto práce pro snížení zdravotního rizika v oblasti havárie. Cílem společnosti Tepco bylo vyvézt palivo z bazénu do konce fiskálního roku 2020 (končí v březnu 2021) v souladu se střednědobým a dlouhodobým plánem.

4. Temelín dovezl 25 tun paliva, které vymění při jarní odstávce

Energetici postupně dovezli do jaderné elektrárny Temelín zhruba 25 tun paliva, které vymění při plánované odstávce prvního bloku. Začne v závěru března, potrvá přibližně dva měsíce. V Temelíně vymění 48 palivových souborů. Palivo se vezlo letecky i po silnici několik tisíc kilometrů z ruského závodu firmy Tvel. Ročně v elektrárně vymění čtvrtinu paliva. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.

O trase a termínech, kdy se palivo poveze, věděl jen omezený okruh prověřených lidí. Vezlo se za přísných bezpečnostních opatření. Zvýšená radiační opatření nebyla potřeba, radioaktivita čerstvého paliva je srovnatelná s přírodním pozadím.

5. Německo vyplatí provozovatelům jaderných elektráren 2,4 mld. eur

Německá vláda vyplatí provozovatelům jaderných elektráren 2,4 miliardy eur (63,2 miliardy Kč) jako odškodnění za to, že je donutila zavřít jejich zařízení předčasně. Uvedla to dnes agentura Reuters. Německá vláda se rozhodla pozastavit produkci energie z jádra v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Odškodné dostanou čtyři společnosti. Nejvyšší získá švédská firma Vattenfall, a to 1,425 miliardy eur. Německá RWE obdrží 880 milionů eur, E.ON 42,5 milionu eur a EnBW 80 milionů eur.

6. Japonské společnosti revidují plány na využívání jaderného paliva MOX

Japonská federace elektrárenských společností (FEPC) vydala revidovaný plán využívání směsného paliva MOX. Nový plán uvažuje využití přepracovacího závodu v Rokkasho. Do konce desetiletí má  využívat palivo MOX 12 japonských reaktorů.

Již od 50. let minulého století japonská jaderná politika uznává recyklaci použitého jaderného paliva. Do roku 1998 posílalo Japonsko většinu svého použitého jaderného paliva do Francie a Velké Británie, kde probíhalo jeho přepracování a výroba paliva MOX. Od roku 1999 Japonsko skladovalo veškeré použité palivo při očekávání plného provozu jejich vlastního přepracovacího závodu.

7. EU a její rapidní snižování emisí CO2: Uhlíková daň na obzoru?

Vedle Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) hledá nyní Evropská komise další způsoby, jak ještě více snížit emise skleníkových plynů. Do hry se dostávají daňové a celní nástroje. V letošním roce plánuje Unie představit návrhy uhlíkového zdanění či zavedení uhlíkového cla na hranicích EU.

Uhlíková daň v Evropě v roce 2020 fungovala již v jedenácti státech, a to vedle v roce 2005 zavedeného systému EU ETS. V roce 2021 ji zavedlo například i Nizozemsko a Německo. Uhlíkové clo na hranicích, které by zvýšilo cenu paliv a výrobků s velkou uhlíkovou stopou, je pak novinkou.

8. Druhý blok Leningradské II spustil finální fázi testování

Druhý blok jaderné elektrárny Leningrad II na západě Ruska vstoupil do poslední fáze pilotního provozu. Komerční provoz se očekává letos na jaře.

Poslední testovací fáze pilotního provozu zahrnuje 15denní nepřetržité testování systémů při nominálním výkonu elektrárny. Po úspěšném dokončení těchto testů bude blok odstaven kvůli provedení inspekce vybavení. Následně získá elektrárna povolení k provozu a blok přejde do komerčního provozu.

9. Čeští vědci se podíleli na vývoji ochrany v zařízeních jaderné fúze

Vědci z Česka se podíleli na vývoji „super termostatu“ v zařízeních pro jadernou fúzi. Nový systém v reálném čase měří a řídí tok energie z plazmatu na součásti první stěny fúzního reaktoru. Právě udržení plazmatu o teplotě 100 milionů stupňů Celsia v určité vzdálenosti od stěn reaktoru patří mezi zásadní problémy na cestě k využití jaderné fúze. Ta by v budoucnu mohla být zdrojem stabilní a nízkoemisní energie. Akademie věd ČR (AV) dnes o projektu informovala ČTK v tiskové zprávě. Spolupracovali na něm odborníci z Ústavu fyziky plazmatu AV. Výsledky publikoval časopis Nature Communications.

V zařízení typu tokamak se podle vědců jako základní způsob ochrany využívají silná magnetická pole. Ta brání energetickým částicím plazmatu proudit z centra plazmatického výboje na stěnu reaktoru. Taková izolace však není dokonalá, nedokáže totiž zcela zabránit kontaktu plazmatu se stěnami.

10. V Evropě bylo loni zprovozněno 14,7 GW větrných elektráren

V Evropě bylo v minulém roce zprovozněno téměř 15 GW výkonu ve větrných elektrárnách, většinu pak tvořily ty na pevnině. Největší přírůstky zaznamenalo Nizozemsko s 2 GW. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW větrných elektráren, které vyrábí zhruba 16 % evropské spotřeby elektřiny. WindEurope předpokládá, že k naplnění klimatických cílů by roční přírůstky výkonu měly dosáhnout alespoň 27 GW.

Instalovaný výkon evropských větrných elektráren se v roce 2020 podle dat asociace WindEurope rozrostl o 14,7 GW. Oproti roku předchozímu se jedná o 6% pokles a ve srovnání s očekáváními jde o 19 % méně. Naopak letošní nové instalace by měly být vyšší, a to vzhledem ke zpožděním uvádění do provozu způsobeným pandemií COVID-19. Celkem 80 % nových instalací tvořily větrné elektrárny na pevnině.

Téma

S mrazy vystoupalo zatížení soustavy na rekordní hodnoty. Kdo spotřebovává v ČR nejvíce elektřiny?

V první polovině února zasáhly Česko, spolu s rozsáhlými oblastmi v severozápadní Evropě a Skandinávii, silné mrazy. Teploty hluboko pod bodem mrazu se projevily i v podobě zvýšeného odběru elektřiny z elektrizační soustavy, jejíž zatížení tak dosáhlo historicky nejvyšších hodnot. Přestože je spotřeba elektřiny během zimy relativně silně ovlivněna chladným počasím, ani během teplých letních dní neklesá pod zhruba polovinu běžné zimní špičky.

Zatímco začátek zimní sezóny byl s více či méně nadprůměrně teplým prosincem i lednem mírný, s příchodem února se situace výrazně změnila. Během druhého únorového týdne se teploty na řadě míst ČR propadly hluboko pod bod mrazu, přičemž 12. února klesla průměrná celodenní teplota na zhruba -11 °C, tedy 10 stupňů pod průměrnou hodnotu pro dané období.

Zdař bůh, OKD!

Podnik, který doplatil na covid, na špatný prodej a na pokles ceny uhlí končí. OKD postupně zahajuje likvidaci a na konci února uzavřelo dva velké doly ČSA a Darkov. Ačkoliv ekologičtí aktivisté dnes považují uhlí za slovo minulosti, byly i časy, kdy se jednalo o důležitou surovinu. Pojďme si OKD představit jinak než v politických svárech.

Historie dolu ČSA a Darkov

Důl ČSA – Důl Československé armády se skládal ze dvou závodů: Jan Karel a Doubrava, jejichž historie sahá až do roku 1860. Roku 1995 se pak připojil do té doby samostatný důl Doubrava. Jednotlivá důlní pole zasahují od Karviné až po Dětmarovice. zabírají plochu až od 26 km. Důl pak vytěžil cca 3 miliony tun za rok.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu