Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo: Velikost rezervního výkonu pro následující zimu poklesla. Důvodem je návrat plynových elektráren na trh

Německý síťový regulátor minulý týden potvrdil požadovanou velikost síťové rezervy pro nadcházející zimní období, kterou na základě analýzy soustavy předložili němečtí provozovatelé přenosové soustavy. Velikost rezervy oproti předchozí zimě poklesla vlivem návratu plynových elektráren na trh.

„Požadavek na výkonovou rezervu v síti pro nadcházející zimu klesá, protože se na trh vrátily jihoněmecké plynové elektrárny. Čím rychleji bude rozšiřování sítě postupovat, tím pravděpodobněji se požadavek na rezervu sítě v dlouhodobém horizontu sníží,“ říká Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora (BNetzA).

2. Uniklý draft připravované směrnice EU počítá s 38-40 % OZE na hrubé konečné spotřebě energie do 2030

Počáteční návrh připravované směrnice EU týkající se obnovitelných zdrojů energie potvrzuje cíl bloku v podobě 38-40% podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie do konce roku 2030. To by znamenalo přibližně zdvojnásobení podílu sluneční, větrné a další obnovitelné energie na evropském energetickém mixu během nynější dekády.

Komise by měla představit revidovanou směrnici týkající se obnovitelných zdrojů energie 14. července letošního roku, a to jako součást širšího balíčku, který má cílit na splnění vytyčeného cíle bloku pro rok 2030. Tím je 55 % snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990.

3. Evropská unie plánuje rozšířit systém emisního obchodování do oblastí dopravy a vytápění

Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, představila na dubnovém globálním summitu další plány Evropské unie pro oblast ochrany klimatu. Prezidentka, mimo jiné, potvrdila, že Unie rozšíří systém EU ETS na domovní vytápění a dopravu, po vzoru např. Německa. O prohlášení představitelky Unie informoval v minulém týdnu server Euractiv.

EU ETS je hlavním nástrojem Evropské unie v boji proti emisím, prozatím ale reguluje pouze energetiku a velký průmysl. Vzhledem k tomu, že jde v současnosti o velmi dobře zavedený a především v poslední době funkční nástroj, rozšíření na další sektory je ze strany Unie logickým krokem. Revize směrnice o EU ETS bude součástí komplexního reformního energeticko-klimatického balíčku.

4. Maďarsko může odložit splácení půjčky Rusku na jadernou elektrárnu Pakš II

Maďarsko začne splácet ruskou půjčku na projekt Pakš II od roku 2031, o pět let později, než bylo původně dohodnuto. Podle maďarského ministerstva financí je ujednání nezbytné kvůli zpoždění projektu, které bylo způsobeno přezkoumáváním státní podpory projektu ze strany Evropské komise.

Nový dodatek k mezivládní dohodě o projektu Pakš II ve výši 12,5 miliardy euro znamená, že pro splácení půjčky by mohlo Maďarsko využít příjmy za prodej elektřiny z nové jaderné elektrárny. Nicméně nemění výší úrokové sazby ani podmínky pro předčasné splacení.

5. BBC: Co se stane se starými bateriemi elektrických aut?

Londýn 5. dubna (ČTK/BBC) – Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? „Za deset až 15 let, kdy jich velký počet bude na konci svého života, bude velmi důležité, abychom měli recyklační odvětví,“ upozorňuje Paul Anderson z Birminghamské univerzity.

„Tempo, kterým rosteme v tomto odvětví, je naprosto děsivé,“ řekl Anderson BBC.

6. V první letošní německé aukci pro solární elektrárny opět panovala silná konkurence

Na začátku března v Německu proběhlo první letošní kolo aukcí na podporu výstavby solárních elektráren, přičemž podobně jako v posledních letech v něm panovala silná konkurence. Podobně solární elektrárny opět ovládly i takzvanou inovativní aukci, která se konala v dubnu.

I v letošním roce se bude v Německu konat několik kol samostatných aukcí na podporu výstavby obnovitelných zdrojů, na začátku března se jednalo o první ze tří kol pro pozemní fotovoltaické instalace. V tomto kole německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení 617 MW, zájem o aukci byl však tradičně výrazně vyšší.

7. Rekordní cena povolenek zvýší náklady tepláren i průmyslových podniků, nahoru ji tlačí spekulanti

Rekordní cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, zvýší náklady těchto provozů. Cenu nahoru tlačí spekulanti. Vyplývá to z vyjádření vybraných firem a sdružení, které oslovila ČTK. Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes dosáhla rekordu a poprvé přesáhla hranici 50 eur (1292 korun) za tunu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů.

„Rekordní cena povolenky, kterou šroubují vzhůru spekulanti, se negativně promítne do hospodaření tepláren. Řada z nich přitom již loni skončila v červených číslech. Teplárenství nemůže být dojnou krávou, která naplňuje státní energetickou koncepci, drží pracovní místa v hornictví, podporuje elektrizační soustavu a ještě bohatě plní státní kasu. Za současné situace je jedinou možností, aby stát teplárnám kompenzoval část nákladů na povolenky potřebné pro výrobu tepla,“ řekl dnes ČTK ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

8. Americké větrné elektrárny by mohly do roku 2050 zlevnit až o polovinu

Podle studie prováděné ve výzkumných laboratořích v Berkley bude technologický i komerční pokrok nadále snižovat ceny elektřiny z amerických větrných elektráren. Odborníci předpokládají snížení nákladů až o 49 % do roku 2050.

Studie zahrnuje celosvětové poznatky 140 odborníků na větrné elektrárny a je rozdělena do tří kategorií. Využití větrných parků postavených na polích (onshore),  v mořích (offshore) a plovoucích větrných elektráren. Analýza odkrývá výhled na možná rozšíření a snížení nákladů, rozvoj technologie a opatření pro zapojení elektráren do rozvodných sítí.

9. Francie zahájila tender na výstavbu první komerční plovoucí větrné elektrárny

Francie zahájila tendr na výstavbu první komerční plovoucí větrné elektrárny, která má být vybudována při jižním pobřeží Bretaně. Elektrárna má mít instalovaný výkon 250 MW a má se jednat o první ze tří 250MW komerčních plovoucích větrných elektráren, na které má být ve Francii vypsán tendr. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Tendr na první komerční plovoucí větrnou elektrárnu o výkonu 250 MW navazuje na tendr na čtyři pilotní projekty plovoucích větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 96 MW z roku 2016.

10. Belgie plánuje výstavbu energetického ostrova v Severním moři, v provozu by měl být v roce 2025

Belgie plánuje výstavbu umělého ostrova v Severním moři, který by sloužil k propojení chystaných offshore větrných elektráren a dále k akumulaci energie a výrobě zeleného vodíku. Informaci přinesl zahraniční server Argus. 

Podle belgické ministryně energetiky Tinne Van der Straetenové by umělý energetický ostrov mohl být dokončen do roku 2025, čímž by Belgie o téměř 8 let předčila plány Dánska, které chystá podobný projekt se zahájením provozu v roce 2033.

Téma

Akumulátory a pohonné systémy elektrických vozidel - EV (2. díl): Tesla Model S 2012-2016

V dnešním díle se podíváme na elektromobil Tesla Model S. Řeč bude o první generaci, která následovala originální Tesla Roadster. Vozidlo představuje první elektromobil od automobilky Tesla Motors, který je postaven na své vlastní platformě. V prvním roce produkce se prodalo celkem 3225 exemplářů tohoto modelu.

Tesla Model S se vyráběl prvně pouze jako vozidlo s náhonem na zadní kola, následně přišla verze s pohonem všech kol. Přední i zadní elektromotor jsou asynchronního typu, přední pohonná jednotka měla menší výkon a kroutící moment. Varianta s pohonem všech kol přišla v roce 2014.

Než objednáte FVE pro váš dům či firmu (3. díl) – marketingová a reálná ekonomika investice

Ve třetím dílu seriálu o solárních elektrárnách a domácích bateriích se zaměříme na porovnání dvou přístupů k prezentování ekonomiky takovéto investice, na technologickou stránku instalace a na závěr nastíníme motivace a důvody, proč může dávat smysl takovou investici realizovat. Již předem však upozorňujeme, že rychlá návratnost vložených prostředků mezi těmito důvody určitě není.

V čem bývají nabídky solárních elektráren kombinovaných s bateriovým úložištěm pro rodinné domy a malé firmy nejčastěji nevýhodné, jsme detailně rozebrali v prvním díle seriálu. Stručně je možné problematické části shrnout do následujících bodů:

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu