Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Nord Stream 2 by mohl být dokončen do německých voleb, zbývá položit 100 km potrubí

Práce na dokončení pokládky plynovodu Nord Stream 2 nadále pokračují, přičemž zbývá dokončit zhruba 100 km. Podle ruského velvyslance v Německu by tak pokládka plynovodu měla být dokončena v následujících měsících, tedy před zářijovými parlamentními volbami v Německu.

Projekt Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé trasy pro přepravu zemního plynu z Ruska do Německa, dále pokračuje, první plyn by jím mohl začít proudit ke konci letošního léta. Poté, co se do pokládky potrubí zapojilo v průběhu dubna druhé plavidlo, Akademik Cherskiy, jsou vyhlídky na dokončení projektu pozitivní.

2. Analytici: Nový německý cíl v oblasti klimatu může zapříčinit odklon od uhlí do roku 2030

Ambicióznější cíle Německa v oblasti klimatu, respektive ve snižování emisí skleníkových plynů, mohou způsobit, že tamní konec ve využívání uhlí nastane již do roku 2030. Rovněž může, dle analytiků oslovených zahraničním portálem Montel, představovat riziko v ohledu zabezpečení dodávek elektřiny.

„Revidované cíle potvrzené vládou cílící na 65% snížení emisí do roku 2030 [ve srovnání s rokem 1990] oproti původnímu 55% cíli by „rozhodně“ znamenaly ukončení výroby uhelných elektráren do konce dekády vzhledem k rostoucím cenám povolenky,“ uvedl Yan Qin, analytik Refinitivu.

3. Americká jaderná elektrárna Surry získala povolení k 80letému provozu

Jaderná elektrárna Surry v americké Virginii získala od regulátora povolení k dalším dvaceti letům provozu. Elektrárna spuštěná v sedmdesátých letech minulého století tak může vyrábět elektřinu až do roku 2053. Dva bloky elektrárny s instalovaným výkonem 1676 MW produkují významnou část nízkoemisní elektřiny ve státě.

Společnost Dominion Energy, provozující jadernou elektrárnu Surry, oznámila, že od regulátora získala provozní licenci na dalších 20 let. Dva bloky, typu PWR které byly v elektrárně spuštěny v letech 1972, respektive 1973, tak nově můžou vyrábět elektřinu až do roku 2052, respektive 2053. Původní životnost zařízení byla 40 let, o dalších 20 let byla prodloužena v roce 2003.

4. Onkalo: Ražba prvních depozičních tunelů pro jaderný odpad byla zahájena

Finská společnost Posiva Oy, která zodpovídá za konečné uložení vyhořelého jaderného paliva, oznámila začátek ražby depozičních tunelů. Ražbě depozičních tunelů předcházely roky výzkumných prací. Úložiště Onkalo, které je první svého typu na světě by mělo začít s provozem v polovině tohoto desetiletí. Posiva Oy je první společností na světě, která plánuje začít ukládat vyhořelé palivo do trvalého úložiště.

Vývoj metodologie pro výstavbu úložiště ve finském podloží začaly výstavbou objektu Onkalo v roce 2004. Vyhořelé jaderné palivo bude uloženo do depozičních loží v hloubce přibližně 450 metrů v uzavřených ocelovo-měděných sudech, které budou obklopeny bentonitem. Prostor jednotlivých tunelů bude postupně vyplňován zásypovým materiálem z bobtnavého jílu. Po úplném vyplnění budou jednotlivé tunely zapečetěny betonovou „zátkou“.

5. Německo vloni na stabilizaci přenosové soustavy vydalo 1,4 miliardy eur, nejvíce v historii

Náklady Německa na opatření na stabilizaci přenosové soustavy se v loňském roce vyšplhaly na 1,4 miliardy eur, a dosáhly tak nejvyšší hodnoty v historii. Oproti roku 2019 vzrostly jak platby na odškodnění provozovatelů obnovitelných zdrojů energie za nemožnost dodávat elektřinu do sítě kvůli hrozícímu přetížení, tak i náklady na redispečink neboli omezování výroby konvenčních zdrojů. Uvádí to zpráva německého síťového regulátora (BNetzA).

Celkový objem a náklady opatření pro stabilizaci soustavy se v roce 2020 oproti předchozímu roku zvýšily. Předběžné celkové náklady na omezování výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE), redispečink a využití síťové rezervy činí za loňský rok 1,40 mld. EUR, a oproti roku 2019 (1,28 mld. EUR) tak vzrostly téměř o 10 %. Předčily i doposud rekordní rok 2018.

6. Třetí blok jaderné elektrárny Mochovce má povolení k uvádění provozu; zatím nepravomocně

Bratislava 13. května (zpravodaj ČTK) – Slovenský úřad jaderného dozoru (ÚJD) dnes vydal povolení uvést do provozu dostavěný třetí blok jaderné elektrárny Mochovce. Rozhodnutí není pravomocné, sdělil ČTK úřad. Dostavba dvou jaderných bloků elektrárny se oproti původním plánům opožďuje a náklady na projekt se citelně zvýšily. Oba dva bloky se začaly stavět ještě za socialismu.

„Z legislativního hlediska je zavážení paliva, kterým se začíná uvedení zařízení do provozu, možné až po nabytí pravomocně vydaného rozhodnutí ÚJD,“ uvedl úřad.

7. Plzeňská teplárenská od podzimu dále sníží závislost na uhlí

Plzeňská teplárenská od letošního podzimu dále sníží svoji závislost na uhlí. V provozu v Plzni-Doubravce zahájila za více než 100 milionů korun přestavbu uhelného kotle na společné spalování dřevní štěpky s minoritním podílem uhlí. Podnik majoritně vlastněný městem Plzní a z 35 procent skupinou EPH se dále připravuje na úplný přechod od spalování uhlí na plyn, což ho bude stát téměř čtyři miliardy korun. Do tří měsíců se rozhodne, jakou cestou se dá. ČTK to řekl generální ředitel Václav Pašek.

Díky tomu, že firma před 11 lety postavila kotel výhradně na biomasu s roční kapacitou až 110.000 tun a v roce 2016 spalovnu, která umí vyrobit teplo a elektřinu ze 105.000 tun odpadků, bude potřebovat už „jen“ 600.000 tun hnědého uhlí ročně, z toho polovinu pro druhý zdroj v bývalé Škodovce. Ještě před šesti lety přitom oba provozy nakupovaly přes jeden milion tun uhlí.

8. ICIS: Rychlejší rozvoj OZE v Německu povede k poklesu velkoobchodních cen elektřiny

Nedávno schválené zpřísnění klimatických cílů Německa povede podle analýzy provedené výzkumníky z ICIS k poklesu předpokládaných velkoobchodních cen elektřiny v roce 2030 o zhruba 10 %. Tento pokles má být způsobený potřebným vyšším rozvojem obnovitelných zdrojů energie, které tlačí velkoobchodní cenu elektřiny směrem dolů. 

Nový klimatický cíl Německa spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2045 povede ve svém důsledku k potřebě masivnějšího rozvoje solárních a větrných elektráren, než jak je to aktuálně plánováno.

9. Lightbridge demonstruje nový výrobní proces paliva pro malé jaderné reaktory

Společnost Lightbridge demonstruje výrobní proces pro makety palivových proutků komerčních malých modulárních reaktorů (SMR). Ty jsou vyrobeny patentovanou metodou vysokoteplotního vytlačovaní.

Výrobní proces vysokoteplotního vytlačování (koextruze) je založen na vytlačování jedné vrstvy potrubí uvnitř druhé vrstvy. To umožňuje vyrábět pokrytí palivových proutků z různých materiálů a zvýšit tak bezpečnost jaderných zařízení.

10. Německo: SuedLink i zbylá tři páteřní HVDC vedení budou mít minimálně dvouleté zpoždění

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy očekávají minimálně dvouleté zpoždění v realizaci páteřních přenosových linek. Vedení SuedLink tak bude realizováno s největší pravděpodobností až v roce 2028, ale možná i později, uvádí provozovatelé v dubnové revizi plánu rozvoje soustavy.  

Rostoucí požadavky na přenos elektřiny v Německu pramenící z pokračujícího nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie, politicky urychleného odstavování jaderných a uhelných elektráren a nové regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU představují nové výzvy pro řízení německé přenosové soustavy. Důležitým prvkem při čelení těmto výzvám je rozvoj přenosové soustavy.

Názor

Hrozí opravdu Černobyl novým výbuchem?

V těchto dnech se i v řadě českých médií objevila řada článku o tom, že v Černobylu se opět rozjíždí štěpná řetězová reakce a hrozí výbuchem. Všechny přebírají jeden zdroj a informace, které v něm jsou typicky novinářsky zveličené. Podívejme se, jaká je skutečnost.

Před čtyřmi lety se podařilo nasunout nový sarkofág nad zničený reaktor a letos, kdy se vzpomínalo 35. výročí havárie, se přijaly přesnější kontury otevření doposud uzavřených oblastí. Vzhledem k popularitě seriálu HBO Černobyl roste zájem turistů o tuto oblast a po překonání pandemie by to mohlo znamenat relativně rychlý rozvoj a revitalizaci zasažených oblasti. Do provozu se dostávají i některé části průmyslového parku v bezprostřední blízkosti elektrárny, ať už jde o fotovoltaickou elektrárnu nebo dvě suchá úložiště vyhořelého jaderného paliva. Podrobně jsme současnou situaci v Černobylu v době výročí rozebraly v nedávném článku.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu