Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Francie neplánovaně odstaví další reaktory, elektřina kvůli tomu podstatně zdražuje i v ČR

Francouzská společnost EDF oznámila, že neplánovaně odstaví další dva své jaderné reaktory ve Francii. U dalších dvou pak odstávku prodloužila až do jarních měsíců. Na oznámení reagovaly prudkým poklesem ceny akcií společnosti, naopak ceny elektřiny na měsíc leden a rok 2022 v Evropě podstatně vzrostly.

Francouzský jaderný gigant řeší problémy na svých reaktorech v nejméně vhodnou chvíli. V okamžiku, kdy ceny elektřiny a jiných komodit v Evropě podstatně rostou, přispěla EDF s oznámením o neočekávaných odstávkách u obou reaktorů elektrárny Chooz a prodloužení odstávek na obou reaktorech elektrárny Civaux.

2. Cena zemního plynu v EU letí stále raketově nahoru. A s ní i cena elektřiny

Cena zemního plynu během uplynulého týdne opět vzrostla, a to především v důsledku nových zpráv ohledně certifikačního procesu týkajícího se ruského plynovodu Nord Stream II a pokračující nejistoty ohledně dodávek plynu z Ruska. Kontrakt na příští rok uzavřel tento týden na ceně, která nemá obdoby. Ceny plynu se následně promítají i do ceny elektrické energie. Na českém trhu se vůbec poprvé dostala cena kontraktu na příští rok nad 200 EUR/MWh. Tam ovšem zdaleka neskončila.

Jak jsme dříve v tomto týdnu informovali, německý regulátor v nejbližších měsících pravděpodobně neudělí certifikační povolení ruskému plynovodu Nord Stream II, které je potřebné pro zahájení komerčního provozu. Důvodem je požadavek regulátora na úpravu obchodní struktury provozovatele plynovodu tak, aby byla v souladu s tamními zákony. Dle prezidenta síťového regulátora, Jochena Homanna, pak rozhodnutí o udělení certifikace nepadne ani v první polovině příštího roku.

3. Jak mohou solární elektrárny přispívat ke stabilizaci soustavy, a nahradit tak roli synchronních strojů

Konvenční elektrárny, jako jsou jaderné nebo uhelné elektrárny, se svými synchronními generátory zajišťují stabilitu elektrické sítě. V rámci transformace energetiky jejich podíl na výrobě elektřiny v soustavě postupně klesá. Fraunhoferův institut zkoumal, jak mohou tento úkol převzít obnovitelné zdroje energie.

Konvenční zdroje, jako jsou jaderné nebo tepelné elektrárny, zajišťují stabilitu sítě díky fyzikálním vlastnostem svých synchronních generátorů. Ty vnášejí do systému setrvačnost, a tím i tzv. okamžitou rezervu prostřednictvím svých rotujících mas.

4. Druhá ze dvou potrubních linek plynovodu Nord Stream 2 se začala plnit plynem

Druhá ze dvou potrubních linek dokončeného plynovodu Nord Stream 2, který po dně Baltského moře spojil Německo s Ruskem, se začala plnit plynem. Oznámila to dnes stejnojmenná společnost, která sídlí ve Švýcarsku a která plynovod provozuje. Německo zatím kontroverznímu plynovodu nedalo povolení k zahájení provozu, mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit ale řekl, že průtahy nejsou výsledkem politického ovlivňování.

„Stejně jako první úsek bude i ten druhý úsek postupně naplňován plynem, aby se vytvořily potřebné zásoby a tlak,“ uvedla společnost Nord Stream 2 AG.

5. Čína překročila 300 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Celkem má v OZE přes 1000 GW

Instalovaný výkon větrných elektráren v Číně překročil 300 GW, což je dvojnásobek oproti stavu před pěti lety, uvedl oficiální deník People’s Daily. Již na konci října měl instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie v Číne přesáhnout hranice 1000 GW.

Čína, největší světový znečišťovatel, ale také země s nejvyššími přírůstky OZE, v roce 2020 překonala světový rekord, když zprovoznila 52 GW nových větrných elektráren. To je dvojnásobek přírůstku oproti roku 2019.

6. Německo má velké plány s rozvojem offshore větrné energetiky, pomoci má i odstavení jádra

Uzavření poslední jaderné elektrárny v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko má vést k rychlému rozvoji větrné energetiky a exportu takto vyrobené elektřiny na jih Německa. Doteď to podle ministra životního prostředí této země nebylo možné právě kvůli jaderné elektrárně. Rychlý rozvoj offshore větrné energetiky plánuje i nový ministr financí a klimatu. Německo chce do roku 2045 dosáhnout 70 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren.

Uzavření poslední jaderné elektrárny v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko podle ministra životního prostředí Jana Phillipa Albrechta podpoří rozvoj větrné energetiky. Jaderná elektrárna Brokdorf byla uvedena do provozu v roce 1986 a má být uzavřena na konci tohoto roku.

7. Platts: Náklady na výrobu uhlíkově neutrálního vodíku aktuálně činí 1,7 až 8,3 USD/kg

Analytici z S&P Global Platts začali vyhodnocovat ceny uhlíkově neutrálního vodíku v šesti oblastech světa. Z prvních dat vyplývá, že nejlevnější je aktuálně výroba tohoto vodíku v USA a Austrálii. Naopak nejdražší v severozápadní Evropě.

Platts uvedl, že uvedená analýza nákladů na výrobu uhlíkově neutrálního vodíku uvažuje s vodíkem, při jehož výrobě nevznikají emise CO2 nebo jsou tyto emise zachycovány či kompenzovány.

8. USA budou disponovat největší kapacitou pro export zkapalněného plynu na světě

S prudkým rozvojem těžby zemního plynu z nekonvenčních ložisek v posledních letech ve Spojených státech rychle roste i kapacita exportních terminálů. Zatímco do roku 2016 byl vývoz plynu ve zkapalněné podobě v USA pouze marginální záležitostí, v průběhu příštího roku by země měla díky dalšímu rozšiřování terminálů stát světovou jedničkou z pohledu dostupné vývozní kapacity.

Američtí exportéři zkapalněného zemního plynu (LNG) během posledních několika let dokázali zemi katapultovat mezi největší hráče na globálním trhu s plynem. Zlom přišel v roce 2016, kdy začal první zkapalněný plyn proudit z oblasti dolních 48 států, tedy území USA mimo státy Aljaška a Havaj. Největší část exportní kapacity je aktuálně soustředěna v oblasti Mexického zálivu, tedy relativně blízko centru těžby ropy a plynu v oblasti Permské pánve, která se rozkládá na západě Texasu a jihovýchodě Nového Mexika.

9. Handelsblatt: RWE příští rok prodá své zásobníky plynu v Česku

Německý energetický koncern RWE chce příští rok prodat šest zásobníků plynu na českém území. Očekává zisk kolem 500 milionů eur (12,7 miliardy korun), uvedl dnes na svém webu deník Handelsblatt s odvoláním na osoby obeznámené s chystanou transakcí. Na zprávu upozornil server Hospodářských novin.

Podle Handelsblattu už RWE pověřila investiční banku Barclays, aby na první pololetí 2022 připravila aukci zásobníků, které pojmou 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá spotřebě Česka za dva zimní měsíce.

10. RWE uzavřela smlouvy na vyřazení německých jaderných reaktorů z provozu

Německá energetická společnost RWE zadala společnosti Westinghouse zakázku na decommisioning dvou reaktorů v jaderném zařízení Gundremmingen. Dále uzavřela smlouvu s konsorciem složeným ze společností Framatome a Transnubel na demontáž reaktoru v elektrárně Emsland.

Westinghouse provede rozebrání a „zabalení“ reaktorových nádob, včetně souvisejících vnitřních vestaveb, roštů pro skladování použitých palivových souborů a přilehlých betonových stínících konstrukcí na jaderných blocích Gundremmingen B a C.

Téma

Cena zemního plynu v EU letí stále raketově nahoru. A s ní i cena elektřiny

Cena zemního plynu během uplynulého týdne opět vzrostla, a to především v důsledku nových zpráv ohledně certifikačního procesu týkajícího se ruského plynovodu Nord Stream II a pokračující nejistoty ohledně dodávek plynu z Ruska. Kontrakt na příští rok uzavřel tento týden na ceně, která nemá obdoby. Ceny plynu se následně promítají i do ceny elektrické energie. Na českém trhu se vůbec poprvé dostala cena kontraktu na příští rok nad 200 EUR/MWh. Tam ovšem zdaleka neskončila.

Jak jsme dříve v tomto týdnu informovali, německý regulátor v nejbližších měsících pravděpodobně neudělí certifikační povolení ruskému plynovodu Nord Stream II, které je potřebné pro zahájení komerčního provozu. Důvodem je požadavek regulátora na úpravu obchodní struktury provozovatele plynovodu tak, aby byla v souladu s tamními zákony. Dle prezidenta síťového regulátora, Jochena Homanna, pak rozhodnutí o udělení certifikace nepadne ani v první polovině příštího roku.

Názor

Velká energetika a nové výkonnější fotovoltaické panely

Na zdejším portálu vyšel před časem článek „Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR“ ve dvou částech autorů Jana Horáčka a Slavomíra Entlera. V následné diskusi zaznělo nemálo kritiky či dokonce výsměchu na použití panelů o špičkovém výkonu pouze 200 Wp při kalkulacích materiálních potřeb. Mnoho lidí nepochopilo, že tento materiální výpočet nebyl stěžejním tématem uvedeného článku, ale stačilo jim to na jeho diskreditaci. Je proto potřeba trochu blíže rozebrat právě materiální oblast.

Gramotní lidé nemají řádné pochybnosti o tom, že pro dosažení nějaké instalované kapacity budeme potřebovat jen třetinu panelů o špičkovém výkonu 600 Wp oproti panelům o výkonu 200 Wp. Pro pochopení všech souvislostí je ovšem potřeba podívat se, jakým, způsobem je většího výkonu dosaženo. Rovnou ukážeme dlouhou tabulku, kde jsou uvedeny parametry mnoha panelů, starších, novějších i v podstatě připravovaných.

Předstihnou soukromá fúzní zařízení ITER?

V nedávné době podpořily významně investoři soukromý projekt tokamaku firmy CFS. Soukromé firmy intenzivně pracují v oblasti magneticko-inerciálního udržení plazmatu. Jak na tom soukromé iniciativy ve srovnání s veřejným fúzním výzkumem jsou?

V diskuzích pod nedávným článkem o průlomu v inerciální fúzi se objevilo několik příspěvků, které se zaměřovaly na soukromé iniciativy usilující o realizaci fúzní elektrárny. Většina se týkala iniciativ, které se zabývají jinými typy magnetických pastí a tzv. magneticko-inerciálním udržením plazmatu. O tuto cestu se snaží například firmy TAE Technologies z Kalifornie a HELION. Pan PetrV v diskuzi pod mým článkem dokonce vyjádřil názor, že velké tokamaky už jsou odepsané a zmíněné firmy jsou už v cestě za fúzní elektrárnou mnohem dále. Cituji: „Firmy tae.com a helion jsou dále se sféromakem. Labutí píseň drahých technologií“. Je tak zajímavé se podívat, jaká je realita.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu