Čína překročila 300 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Celkem má v OZE přes 1000 GW
Instalovaný výkon větrných elektráren v Číně překročil 300 GW, což je dvojnásobek oproti stavu před pěti lety, uvedl oficiální deník People's Daily. Již na konci října měl instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie v Číne přesáhnout hranice 1000 GW.
Čína, největší světový znečišťovatel, ale také země s nejvyššími přírůstky OZE, v roce 2020 překonala světový rekord, když zprovoznila 52 GW nových větrných elektráren. To je dvojnásobek přírůstku oproti roku 2019.
Rozloha Číny, která dosahuje zhruba 10 mil. km2, je srovnatelná s Evropou nebo USA. Čína přitom nyní oproti Evropě disponuje 1,4krát vyšším instalovaným výkonem větrných elektráren a dokonce 2,6krát vyšším v porovnání s USA.
Větrné elektrárny se na celkovém instalovaném výkonu země podílí přibližně 13 %, což je o 0,3 procentního bodu více než na konci roku 2020, uvedla zpráva s odkazem na údaje Národního úřadu pro energetiku (NEA). Podíl výroby větrných elektráren na celkové spotřebě elektřiny v Číně dosahuje přibližně 7,5 %, což je o 1,3 procentního bodu více než před rokem.
Více než 1000 GW v OZE
Ke konci října dosáhl instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Číně 1 002 GW, což představuje 43,5 % celkového instalovaného výkonu v zemi, uvedla NEA. Nejrychleji rostl instalovaný výkon solárních elektráren, který meziročně vzrostl téměř o čtvrtinu a ke konci října činil 282 GW.
Čína agresivně rozšiřuje dodávky energie z obnovitelných zdrojů a prezident Si Ťin-pching se zavázal, že po dosažení vrcholu emisí skleníkových plynů v roce 2030 bude země do roku 2060 klimaticky neutrální.
Nejvyšší představitelé na klíčovém setkání, na kterém se plánovala hospodářská politika na příští rok, slíbili posílit mechanismy na podporu snižování emisí skleníkových plynů, jako je například výjimka ze započítávání energie z nově přidaných obnovitelných zdrojů energie do celkové spotřeby energie v zemi, která je omezována.
"Aby Čína dosáhla svého závazku klimatické neutrality do roku 2060, musí v letech 2021-2025 instalovat více než 50 GW větrné energie ročně a od roku 2026 60 GW. Ačkoli v roce 2020 byla úroveň instalací na úrovni těchto cílů, Čína nyní musí zajistit, aby tuto úroveň růstu bylo možné udržet v éře bez dotací," uvádí Feng Zhao, vedoucí oddělení průzkumu trhu a strategie v GWEC (Global Wind Energy Council).
Mohlo by vás zajímat:
z článku nevyplývá, jakým procentem se podílí ten instalovaný výkon na celkové výrobě energie v Číně? Nevíme tedy, jaká je efektivita výroby energie ze všech instalovaných VE. Instalovaný výkon je krásný, ale nevěřím, že se kdy dosáhne účinnosti alespoň 40%...
Čína vyrobí ročně 7500 TWh elektrické energie. Těch 7,5 % je něco pres 560 TWh. Při instalovaných 300 GW to dělá 1,87 TWh na jeden GW instalovaneho výkonu. Výsledkem je kapacitní faktor cca 21,5 %.
Tak to se fakt může vyplatit jen v Číně.
využití 20% u instalovaného výkonu VTE je běžné i jinde na světě. Jinak Čína bude výhledově vyrábět 20% el. energie z vody , slunce i větru a jádra celkem 80% el. energie bude pocházet z nefosilních substitucí jen 20% bude převážně z uhlí, ale do konce 20 tých let patrně poroste spotřeba el. energie tak rychle , že se absolutně nebude snižovat výroba el. energie z fosilníh paliv teprve pak přijde zlom. Čína totiž elektrifikuje co se dá oni si nemohou naprosto dovolit jít cestou dovozu ropy nebo plynu , protože kdyby měli jen v ropě mít stejnou spotřebu na obyvatele jako USA tak prakticky spotřebují dnešní světovou spotřebu ropy. S plynem je to podobné. Vysoká elektrifikace ekonomiky je pro ně jedinné reálné řešení stanou se tím hodně samostatní a už dnes má tato jejich politika velký reálný dopad na dovoz ropy a plynu.
Výroba EE v Číně v roce 2020:
Čína v roce 2020 vyrobila celkem 7620 TWh:
Z toho OZE 2220 TWh = podíl 29%
z toho voda = 1355 TWh
z toho VTE = 466 TWh
z toho FVE = 261 TWh
z toho ostatní = 130 TWh
Naprosto nepodstatný blábol. Současná situace v Číně je taková, že se v rámci boje za záchranu klimatu dostala do energetické krize, řada energeticky náročných průmyslových odvětví se zhroutila a došlo tím k ohrožení celé řady celosvětových odvětví ( např. totální kolaps produkce hořčíku a následně těžké problémy automobilového průmyslu). Jakožto pamětník už zase vidím v celém světě následky tupých, nekvalifikovaných a ideologií hnaných rozhodnutí uslintaných politbyr sovětského typu, ať už si říkají jakkoliv.
Přesně tak. Až na to, že za Čínou Evropa zaostává ve všem mimo těch tupych rozhodnutí, americké nemohu posoudit když tam nejsem. Časy kdy to bylo jinak, když si prdla Evropa a v celém světě to zasmrdělo jsou (díky "kompetentním" rozhodnutím) pryč, milý lojzo...
Tak jistě, sledovat trendy ve výrobě elektřiny u největšího producenta elektřiny na světě je naprosto nepodstatné. To že čínské větrné elektrárny vyrobily v roce 2020 více elektřiny než 190 států světa je prostě nepodstatné.
Za 11 měsíců roku 2021 vyrobily čínské elektrárny o 9 % více elektřiny než v roce 2020, to je jasná známka energetické krize!
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se