Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Groningen se uzavírá i přes energetickou krizi. Největší evropské ložisko plynu vytěží pouhá 4 % maxima

Těžba plynu v nejznámějším evropském ložisku plynu Groningen dosáhne v plynárenském roce zahájeném 1. října pouze 2,8 mld. m³ zemního plynu. Těžba by měla zcela skončit nejpozději v roce 2024, uvedla na počátku tohoto týdne nizozemská vláda citovaná agenturou Reuters.

Nizozemská vláda odolala obecným tlakům na navýšení těžby plynu v největším evropském ložisku Groningen. Zejména v posledních měsících se tlak kvůli energetické krizi stupňoval.

2. Šéf Vitolu: Pro Evropu je nyní kritická importní kapacita LNG spíš než jeho dostupnost na globálním trhu

Měsíce trvající energetická krize se v Evropě začíná podepisovat na konkurenceschopnosti domácího průmyslu, přičemž s ohledem na nedávný vývoj ohledně plynovodů Nord Stream 1 a 2 lze pouze těžko očekávat brzký konec. Podle šéfa nizozemské energetické společnosti Vitol je tak pro Evropu nyní klíčové rozšiřování importní kapacity pro zkapalněný zemní plyn (LNG).

Omezené dodávky zemního plynu z Ruska stále drží Evropu a její energetickou bezpečnost v nejistotě, a to zejména před nadcházející zimou. Kritická však nemusí být pouze nadcházející zima, ale rovněž příští léto, kdy bude opět nutné po zimě naplnit zásobníky plynu. Kritické tak bude rozšiřování kapacity pro dovoz zkapalněného zemního plynu, přičemž během nadcházejících měsíců by mělo v Evropě zahájit provoz několik plovoucích terminálů (FSRU).

3. Maďarsko je zásadně proti sankcím na ruské jádro. Nesouhlasí ani Bulharsko

Maďarsko oponuje rozšíření protiruských sankcí na jaderný sektor. Země, jejíž premiér Viktor Orbán je považován za hlavního Putinova spojence v EU, má s ruskou společností Rosatom dohody o stavbě nových jaderných reaktorů.

Maďarsko má brzy zahájit výstavbu dvou nových jaderných reaktorů s ruským Rosatomem v jaderné elektrárně Paks. Doplní čtyři stávající maďarské jaderné reaktory, které využívají ruské palivo a dodávají přibližně polovinu elektřiny v zemi.

Zároveň Maďarsko požádalo EU o souhlas s prodloužením životnosti svých stávajících reaktorů, uvedl  maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto v pondělí ve videu zveřejněném na své stránce na Facebooku.

4. Německo získá znárodněním Uniperu podíly ve švédských jaderných elektrárnách a elektrárnách v Rusku

Německá vláda čelí několika problémům spojeným s plány na znárodnění největšího evropského odběratele ruského plynu, společnosti Uniper. Společnost působí ve více než 40 zemích a kromě obchodu s energiemi provozuje uhelné a plynové elektrárny v Rusku a vlastní podíly v jaderných elektrárnách ve Švédsku.

Energetická společnost Uniper bude převedena pod kontrolu německého státu poté, co společnost v uplynulých měsících nahromadila ztráty v důsledku přerušení jejích smluvních dodávek plynu ze strany ruského Gazpromu a nutnosti nakupovat plyn za výrazně vyšší ceny na trhu.

5. SAE: Třetí blok jaderné elektrárny Barakah byl úspěšně spuštěn

Třetí blok jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech byl úspěšně spuštěn. Během příštích týdnů bude blok připojen k elektrické síti. Výstavba Barakah 3 s reaktorem typu APR-1400 začala v roce 2014. Jaderná elektrárna má se čtyřmi bloky pomoci zemi dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Energetická společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) v minulém týdnu oznámila, že její třetí bloky elektrárny Barakah byl úspěšně spuštěn. Výstavba třetího bloku typu APR-1400 ve Spojených arabských emirátech začala v září 2014 a dokončena byla v listopadu 2021.

6. RWE připravuje k znovuzprovoznění od října tři hnědouhelné elektrárny

Německá energetická společnost RWE se připravuje na opětovné zprovoznění tří hnědouhelných elektráren. Už od října by měly pomoci se zajištěním dostatku energie na zimu. O přípravách informovala s odkazem na firmu agentura Reuters.

Podle mluvčího RWE musí berlínská vláda ještě formálně upřesnit podmínky provozu. Dodal, že elektrárny Neurath C a Niederaussem E a F v Severním Porýní-Vestfálsku na západě země by mohly znovu zahájit svou činnost začátkem října.

7. Dánsko začalo po incidentu s plynovody Nord Stream 1 a 2 intenzivněji střežit energetickou infrastrukturu

Informace o poklesu tlaku v plynovodech Nord Stream 1 a 2 způsobené úniky plynu a spekulace o možných příčinách v tomto týdnu opět rozvířily nejistotu na evropském energetickém trhu. Provozovatelé kritické energetické infrastruktury napříč Evropou tak okamžitě začali zpřísňovat bezpečnostní opatření, výjimkou není ani dánský provozovatel přepravní soustavy Energinet.

Poté, co se v pondělí odpoledne objevily první zprávy o poklesu tlaku v plynovodu Nord Stream 2, zasáhly evropský energetický trh během včerejšího dne podobné zprávy o plynovodu Nord Stream 1. Zatímco oba plynovody byly již před poklesem tlaku mimo provoz, přičemž plynovod Nord Stream 2 ani nikdy komerční provoz nezahájil, tyto události vyvolávají před nadcházející zimou obavy ohledně bezpečnosti dodávek plynu a provozu energetické infrastruktury.

8. Rozvoj infrastruktury pro LNG v Německu naráží na protesty aktivistů kvůli obavám z dopadu na životní prostředí

S prudkým poklesem dodávek zemního plynu z Ruska došlo v řadě evropských zemí ke znovuoživení projektů na rozvoj dovozní kapacity pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Z tohoto pohledu nebude klíčové pouze budování nových terminálů, ale rovněž plynovodů pro připojení terminálů do plynárenské infrastruktury. Tyto plány nicméně mohou narazit na odpor místních skupin, jako je tomu například na severu Německa.

Zajištění alternativních cest pro dodávky zemního plynu do Evropy k ruskému plynu se v posledních měsících stalo prioritou řady evropských zemí, a to zejména Německa, do kterého již několik týdnů neproudí žádný plyn skrz plynovod Nord Stream 1. Kromě krátkodobého řešení v podobě pronájmu plovoucích LNG terminálů (FSRU) došlo k oživení plánů na vybudování konvenčních importních terminálů, jejichž realizace je nicméně časově náročnější.

9. Vyplatí se investovat do zeleného vodíku či plovoucích solárních elektráren?

Společnost BayWa r.e. patří k průkopníkům v oblasti výstavby a provozování plovoucích fotovoltaických elektráren v Evropě. Letos na jaře v Holandsku společnost dokončila výstavbu prvního velkokapacitního zařízení na výrobu zeleného vodíku s využitím solární energie. Vyplatí se to investovat do inovací? Stane se zelený vodík novým motorem budoucího boomu fotovoltaiky?

Na výše uvedené otázky Vám odpoví Benedikt Ortmann, ředitel společnosti BayWa r.e. pro solární projekty, ve své přednášce na konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 18. října 2022.

10. Timmermans: Když přesvědčíme o Zelené dohodě Čechy, tak všechny

Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.

Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

Téma

Začátek konce jednotné ceny elektřiny v Německu? Severní spolkové země požadují rozdělení německé obchodní zóny

Tři severní německé spolkové země požadují, aby byla jednotná německá obchodní zóna rozdělena na více regionálních zón. To by v důsledku znamenalo rozdílnou cenu elektřiny v každé z obchodních zón. Severní spolkové země s vysokým podílem obnovitelných zdrojů energie tím cílí na snížení ceny elektřiny na úkor průmyslového jihu a západu Německa, ve kterých převládá spotřeba nad výrobou.

Rozdělení jednotné německé obchodní zóny bylo v Německu dlouhodobě z politického hlediska velmi citlivé téma. Krok, který by znamenal nárůst cen elektřiny pro velkou část německého průmyslu, by však pomohl vyřešit problém s úzkými místy v německé přenosové soustavě a snížil náklady na její stabilizaci, které ročně přesahují miliardu eur. V delším časovém horizontu by navíc přinesl pobídku k vyrovnání nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny v jednotlivých částech Německa.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu