Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Maďarsko chce uvolnit limity pro Dunaj, JE Pakš je klíčová pro bezpečnost dodávek
Maďarské ministerstvo energetiky ke konci minulého týdne oznámilo, že plánuje uvolnit regulaci pro teplotní limity na řece Dunaj. Vodu z Dunaje využívá tamní jaderná elektrárna Pakš k chlazení, přičemž během parných letních dní může řeku ohřívat až příliš. Podle ministerstva je však elektrárna nezbytná pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Jižněji položené části Evropy se v posledních týdnech potýkají se silně nadprůměrnými teplotami, které zvedají spotřebu elektřiny.
Části Evropy během letošního léta čelí silným vlnám veder, což má své dopady i na energetický sektor. Jednak se jedná o zvýšenou poptávku po elektřině kvůli chlazení, za druhé poté může docházet k omezování provozu tepelných elektráren. Tato situace není nijak nezvyklá, během posledních let se s omezováním výkonu tepelných elektráren, převážně jaderných, potýkala například Francie.
2. Rumunsko pozdrží svůj odchod od uhlí
Rumunská vláda rozhodla o prodloužení termínu odchodu od uhlí o další dva roky. Výroba elektřiny z uhlí zemi v současnosti pomáhá s pokrytím zvýšené poptávky po elektřině.
Podle původního plánu měly být doly a činnosti související s uhlím ukončeny do 31. prosince 2030, nově bude jejich činnost pokračovat do konce roku 2032. Změna data odchodu však neznamená, že všechny stávající doly v Rumunsku zůstanou otevřené do nového termínu.
3. DIHK: Německé průmyslové firmy čím dál více zvažují přesun výroby do zahraničí
Čím dál více německých průmyslových podniků zvažuje přesun výroby do zahraničí kvůli vysokým cenám energie a nejistotě ohledně budoucího zabezpečení dodávek energie. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK).
Snížení výroby či její přesun do zahraničí nyní podle průzkumu zvažuje 37 procent německých průmyslových podniků. V loňském roce to přitom bylo jen 32 procent a předloni pouze 21 procent. Mezi průmyslovými podniky zaměstnávajícími nejméně 500 lidí se podíl firem zvažujících snížení či přesun výroby vyšplhal na 51 procent, zatímco loni činil 43 procent.
4. Obce a kraje odmítají návrh k urychlení využívání OZE, podle nich je poškozuje
Obce a kraje odmítají současný návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podle nich poškodí obce a zatíží kraje. Stěžují si navíc na to, že ho stát s nimi dostatečně neprojednal. Zástupci samospráv proto vyzvali k otevření odborné diskuse a k přepracování zákona. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedli zástupci Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR.
Návrh zákona vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvy životního prostředí a pro místní rozvoj. V současnosti je v připomínkovém řízení. Jeho cílem má být celkové zjednodušení podmínek pro povolání staveb produkujících zelenou elektřinu. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.
5. Rozvoj německé přenosové soustavy začíná po letech zpoždění nabírat na obrátkách
Provozovatel severojižní části přenosové soustavy Německa, společnost TenneT, dosáhl několika důležitých milníků na své cestě k potřebnému rozvoji přenosové soustavy, který má umožnit Německu dosáhnout jeho dekarbonizačních cílů. Společnost to uvedla v tiskové zprávě.
TenneT uvedl, že významně pokročil ve výstavbě páteřního vedení SuedLink, která byla po letech zpoždění zahájena v září loňského roku. Pokrok má spočívat v zahájení výstavby dvou z celkem čtyřech konvertorů.
6. Ekodefense žaluje Rusko u soudu EU kvůli zhoršování klimatické krize
Aktivisté žádají Evropský soud pro lidská práva, aby obvinil Rusko ze způsobení „klimatické katastrofy“. Tvrdí, že válka Moskvy na Ukrajině přispívá k nárůstu emisí skleníkových plynů.
Organizace Ekodefense požádala Evropský soud pro lidská práva (ESLP) o urychlené projednání jejich žaloby na Rusko, které podle nich svým jednáním zhoršuje globální klimatickou krizi, čímž porušuje lidská práva. Soud však minulý týden tuto žádost zamítl, což znamená, že proces může trvat dlouho, napsal server Euractiv.
7. Palivo pro slovenské reaktory VVER bude kromě Westinghouse dodávat i Framatome
Zástupci společností Slovenské Elektrárne a Framatome podepsali smlouvu o dodávkách jaderného paliva pro slovenské jaderné bloky typu VVER. Pro Slovensko znamená smlouva další diverzifikaci v dodávkách paliva, které nyní dodává ruská společnost TVEL. V loňském roce země podepsala smlouvu o dodávkách paliva také s americkým Westinghouse. První jaderné palivo od Framatome očekává Slovensko v roce 2027.
Francouzská společnost Framatome oznámila, že podepsala smlouvu o dodávkách svého jaderného paliva pro společnost Slovenské Elektrárne. Ta provozuje pětici jaderných bloků ruského typu VVER-440 v elektrárnách Mochovce a Bohunice. Smlouva navazuje na memorandum o porozumění uzavřené oběma společnostmi v květnu loňského roku. První dodávky paliva mají na Slovensko dorazit v roce 2027.
8. Vodíkovody mohou být v Německu už za rok
Německý síťový regulátor (BNetzA) obdržel společnou žádost provozovatelů přepravních soustav o schválení vytvoření páteřní vodíkové sítě. Podle FNB Gas se jedná o klíčový milník pro realizaci vodíkové sítě.
Německo plánuje vytvořit celoněmeckou vodíkovou síť do roku 2032. Předložená žádost představila optimalizovanou hlavní síť, která dosahuje délky 9 666 km. 802 km pak má připadnout na potrubí od 16 dalších možných provozovatelů vodíkové sítě.
9. V USA loni zrušili třetinu plánovaných projektů offshore větrných parků
Rozvoj větrné energetiky u pobřeží USA loni dostal těžkou ránu poté, co byly zrušeny dva velké projekty offshore parků. Podle dat tamní vládní agentury přitom tyto dva projekty tvořily zhruba třetinu plánovaného výkonu nových offshore větrných zdrojů. Na rozdíl od Evropy je větrná energetika na moři u břehů USA zatím v plenkách, v provozu jsou pouhé tři parky s ani ne 20 turbínami.
Zatímco offshore větrné zdroje jsou v některých evropských zemích již významným zdrojem elektrické energie, ve Spojených státech je situace jiná. Ačkoliv jsou plány na budoucí rozvoj větrné energetiky v tamních vodách ambiciózní, zatím mají daleko k realizaci. Do provozu byly zatím uvedeny pouhé tři offshore parky, které dohromady disponují 19 turbínami o celkovém instalovaném výkonu 174 MW.
10. Provozní podporu může v ČR získat dalších 90 MW větrných elektráren. MPO jim ovšem zpřísnilo podmínky
Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo další kolo aukcí, ve kterých se bude soutěžit o provozní podporu vybraných obnovitelných zdrojů energie. V letošním prvním kole aukcí ministerstvo upravilo podmínky jejich konání – úspěšným žadatelům přibude administrativa. Přísnější podmínky MPO stanovilo pro větrné elektrárny. MPO navíc může aukci zrušit, pokud více jak 80 % podaných nabídek přihlášených do aukce uvede stejnou výši nabídkové ceny.
V České republice se rozjelo další kolo aukcí na provozní podporu pro obnovitelné zdroje elektřiny. Po delší pauze, kdy nové výrobny elektřiny na provozní podporu neměly nárok, byla podpora pro vybrané zdroje znovuzavedena v roce 2022.
Téma
Spotové ceny elektřiny se na českém trhu dostávají během víkendů pravidelně do záporu
Jak jsme již dříve informovali, elektřina „zdarma“ je v letošním roce na českém trhu rekordně často. K 27. červenci byla záporná cena k vidění na DT OTE již 234x. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je pokles zatížení během víkendových dní. Dalším je nárůst instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách (FVE). Tento fakt může, s ohledem na chybějící provozní podporu, ohrozit její další rozvoj a plnění klimatických závazků ze strany ČR.
Spotové ceny elektřiny se zvláště během víkendových dní dostávají již pravidelně do záporných hodnot. Naposledy se tak stalo o uplynulém víkendu v neděli. Situace není výjimečná pro Českou republiku, děje se tak napříč všemi státy s dostatečným množstvím fotovoltaických elektráren připojených do soustavy.
Tranzit plynu z Azerbajdžánu přes Ukrajinu nebo jen zástěrka pro dovoz ruského plynu?
Evropská unie hledá alternativní zdroje energie po ruské invazi na Ukrajinu, zvažuje možnost dovozu plynu z Ázerbájdžánu přes ukrajinské potrubí. Plán ale představuje riziko skrytého vývozu ruského plynu ve formě ázerbájdžánského plynu na evropský trh, píše Financial Times.
Po ruské invazi na Ukrajinu hledá Evropa alternativní zdroje pro dovoz zemního plynu. Na konci roku 2024 navíc končí smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy, kterou Ukrajina nehodlá prodloužit. To by mohlo ohrozit evropské dodávky plynu a zvýšit riziko nedostatku v zemích na východním křídle bloku včetně Slovenska, Maďarska a Rakouska. Určitý objem plynu touto trasou dováží i Česká republika, i když na něm není závislá.
Sdružení: V příštích letech mohou v ČR vzniknout desítky biometanových stanic
V příštích letech mohou v Česku vzniknout vyšší desítky biometanových stanic. Na růst výroby biometanu budou mít hlavní vliv zejména současné zemědělské bioplynové stanice, kterých je nyní v ČR téměř 400. Uvedlo to české sdružení pro biomasu CZ Biom. Ve výrobě biometanu Česko zatím za evropským průměrem zaostává, nyní jsou jich v tuzemsku pouze jednotky.
„Největší potenciál pro výrobu biometanu čeká v přeměně stávajících zemědělských bioplynových stanic a bioplynových stanic v čistírnách odpadních vod. Současné kogenerační jednotky si tyto bioplynové stanice ponechají k produkci elektřiny a tepla pro vlastní provoz, případně k poskytování flexibility operátorovi trhu s elektřinou, ale většinu své produkce bioplynu využijí k produkci biometanu,“ řekl Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se