Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Zásoby plynu v Evropě dosáhly rekordní hodnoty, jeho cena klesá

Rakouský podzemní zásobník plynu Schönkirchen

Zásoby zemního plynu v Evropě dosáhly rekordně vysoké úrovně. Se současně nízkou poptávkou v říjnu to vyústilo v pokles ceny zemního plynu, předpovídané ochlazení však předznamenává její opětovný nárůst. Informaci přinesla agentura Montel.

V nizozemském obchodním bodě TTF, nejlikvidnějším v Evropě, cena plynu na následující měsíc v pátek uzavřela na 115,0 EUR/MWh, což je hodnota, která byla naposledy zaznamenána v polovině června. Kontrakt na den dopředu klesl na 62 EUR/MWh.

2. Slovenský jaderný blok Mochovce 3 poprvé dosáhl kritického stavu

Třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce dosáhl dalšího významného miliníku při uvádění do provozu. Operátoři v jaderném reaktoru poprvé dosáhli kritického stavu, tedy minimálního kontrolovaného výkonu. Výkon elektrárny se nyní blíží nule, ale bude se postupně zvyšovat a plného výkonu by měl blok dosáhnout počátkem příštího roku.

Společnost Slovenské elektrárne oznámila, že její nový blok Mochovce 3 poprvé dosáhl řízené jaderné reakce, takzvaného kritického stavu. Do bloku typu VVER440 bylo zavezeno jaderné palivo během září, načež následovala první série testů a zkoušek.

3. Export Gazpromu do zemí mimo SNS se letos propadl o více než 40 %, celková těžba plynu o pětinu

Gazprom budova

Ruský plynárenský gigant Gazprom v letošním roce vyvezl s ohledem na přerušování dodávek do řady evropských zemí výrazně méně zemního plynu než v loňském roce. Během letošních prvních deseti měsíců tak export do zemí nespadajících do Společenství nezávislých států klesl téměř o polovinu, zásadně se však propadla i domácí těžba.

Ruskem ovládaná polostátní společnost Gazprom, která vlastní monopol na vývoz zemního plynu z Ruska pomocí plynovodů, zveřejnila údaje o vývozu zemního plynu během letošních prvních deseti měsíců. Podle serveru Montel společnost uvedla, že v tomto období vyvezla do zemí mimo Společenství nezávislých států, skupiny části bývalých republik Sovětského svazu, celkem 91,2 miliard metrů krychlových zemního plynu. Ve srovnání s hodnotami za stejné období loňského roku se jedná o pokles o 67,6 miliard kubíků, tedy téměř o 43 %.

4. Dodávky uranu z Kazachstánu skrz alternativní trasy vedoucí mimo území Ruska nabírají zpoždění

Uranový koncentrát, nazývaný také "žlutý koláč" (yellowcake). Zdroj: IAEA

S ohledem na zvýšené riziko a sankce uvalené na Rusko v návaznosti na rozpoutání válečného konfliktu na Ukrajině se řada společností snaží snížit svou expozici těmto faktorům. Jednou z nich je i státem ovládaný těžař uranu Kazatomprom, který hledá alternativní trasy pro export své produkce. Tyto snahy nicméně podle společnosti nabírají zpoždění.

Kazatomprom navrhuje intenzivněji využívat transkaspickou cestu jako alternativu k přepravě uranu skrz území Ruska do přístavu v Petrohradu, odkud byl uran běžně vyvážen do Evropy a Severní Ameriky po desetiletí. Podle Askara Batyrbayeva, obchodního ředitele společnosti, sice aktuálně nejsou v platnosti žádná omezení vztahující se na přepravu uranu přes Rusko, nicméně přepravní společnosti dle něj často váhají nad přepravou zboží z Petrohradu vzhledem k riziku sankcí.

5. Proběhla modernizace ruského rychlého reaktoru BN-600

Strojovna rychlého reaktoru (zdroj Rosatom)

Pracovníci z dceřiné společnosti ruské státní korporace pro jadernou energii dokončili generální opravu a modernizaci hlavních komponent na třetím bloku Bělojarské jaderné elektrárny s reaktorem BN-600. Tento blok je v provozu od roku 1981 a je jedním ze dvou komerčně provozovaných bloků využívajících rychlé spektrum neutronů.

Program rozsáhlé modernizace tohoto bloku probíhal od roku 2009 a zahrnoval všechny oblasti bezpečného provozu elektrárny. Výsledkem modernizace je instalace nových systémů, které zahrnují druhý bezpečnostní a ochranný systém reaktoru, systém odvodu tepla pomocí vzduchového tepelného výměníku a instalaci záložního kontrolního panelu. Velká část prací se zaměřuje na inspekci a modernizaci vybavení, které zahrnovaly i výměnu všech parogenerátorů na bloku.

6. Byla schválena výstavba druhého egyptského jaderného reaktoru

V nově připravované egyptské jaderné elektrárně El-Dabaa bylo přijato zásadní rozhodnutí, které umožňuje zahájit výstavbu druhého reaktorového bloku. Licence k výstavbě má být oficiálně vydána tento měsíc.

Egyptský úřad pro jaderný a radiační dozor (ENRRA) přijal toto rozhodnutí na pondělním zasedání své správní rady na základě řady místních inspekcí, které potvrdily připravenost staveniště. Očekává se, že stavební povolení bude vydáno 19. listopadu, kdy je v Egyptě „Den jaderné energie“.

7. Experti: Růst cen elektřiny v ČR zavinily burzovní spekulace a slabá pomoc státu

Elektrické vedení

V prudkém růstu cen elektřiny v Česku, který byl podle dat evropského statistického úřadu Eurostat v prvním pololetí letošního roku nejvyšší v Evropské unii, se podle analytiků projevily zejména obchodní spekulace na energetické burze a omezené kroky státu. V současnosti je ovšem podle nich již situace jiná a ceny na trhu převážně klesají. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které dnes oslovila ČTK.

Podle Eurostatu průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší a činil 62 procent. Vyšší ceny energií v EU významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině. Evropské domácnosti zaplatily podle Eurostatu v roce 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eura (620 Kč), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh. I přes prudký růst však nemá ČR ceny elektřiny nejvyšší, v tomto ohledu je na šestém místě. Ceny rostou přitom i přesto, že Česko patří k vývozcům elektřiny a skupina ČEZ patří k největším energetickým uskupením v Evropě, když v loňském roce vyrobila 55,9 terawatthodin elektřiny.

8. Německo mělo letos spustit 4 nové záložní zdroje, jejich spuštění se ovšem odkládá

Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Celkem tři nové záložní plynové zdroje a jeden na topný olej o celkovém instalovaném výkonu 1,2 GW budou opožděny oproti plánovanému datu uvedení do provozu. Zprovozněny přitom měly být do konce října letošního roku. Jejich výstavbu si v roce 2017 vyžádali němečtí provozovatelé přenosové soustavy a jejich spuštění mělo nahradit výkon v jaderných elektrárnách na jihu země, které měly být odstaveny na konci tohoto roku.

Ačkoliv se Německo rozhodlo definitivně odstavit jaderné elektrárny, již delší dobu dopředu plánovalo nahradit alespoň část chybějícího výkonu záložními zdroji. Podle informací webu Montelnews.com měly být uvedeny do provozu do konce letošního října celkem 4 elektrárny, každá o výkonu 300 MW. O výstavbu se měly postarat společnosti RWE, Uniper, ENBW a Leag z holdingu EPH.

9. Křetínského LEAG postaví v Německu na zatopeném lomu největší plovoucí FVE

U německého města Chotěbuz vyroste na uměle vytvořeném jezeře v místě bývalého hnědouhelného lomu největší německá plovoucí solární elektrárna. Instalovaný výkon má činit 21 MWp a roční výroba elektřiny zhruba 20 GWh. Informovala o tom společnost LEAG z českého holdingu EPH.

Německý LEAG, který na projektu spolupracuje se společností EP New Energies, minulý týden oznámil, že poté, co město Chotěbuz dalo projektu zelenou, může společnost ještě před koncem letošního roku zažádat o stavební povolení. Výstavba plovoucí solární elektrárny, která ročně vyrobí zhruba 20 GWh elektřiny, by mohla začít již na jaře příštího roku.

10. Regulátor: Evropský trh s plynem funguje dobře, cenový strop by mohl uškodit

Nizozemský úřad pro regulaci finančních trhů AFM, který dohlíží i na hlavní evropský trh s termínovými kontrakty na zemní plyn, varoval před snahou zavádět u nich cenové stropy. To by mohlo mít podle něj negativní dopady, včetně nedostatku plynu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Určujícím trhem pro velkoobchodní ceny plynu v Evropské unii je virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku.

Ceny plynu pro evropský trh se podle úřadu stanovují na základě nabídky a poptávky a navzdory jejich výraznému růstu neexistují žádné známky manipulace ani nadměrné spekulace. Člen výkonné rady AFM Hanzo van Beusekom na tiskové konferenci řekl, že úřad je kritický k „evropské tendenci k cenovému stropu či velmi přísným pravidlům pro výkyvy cen“.

Téma

Návrh daně z neočekávaných zisků jde do 3. čtení, dosavadní průběh projednávání byl rozporuplný

Evropská komise

Poslanecká sněmovna bude v pátek 4. listopadu projednávat ve 3. čtení tzv. daňový balíček, jehož součástí je i daň z neočekávaných zisků (dále WFT). Ta se má vztahovat na výrobu a obchod s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžbu energetických komodit, petrochemii a velkoobchod s pohonnými hmotami. Dosud však na její výsledné podobě nepanuje shoda ani uvnitř koalice, jak v úterý informovala ČT.

Ministerstvo financí (dále MF) představilo počátkem října několik měsíců očekávaný návrh parametrů WFT. Dle návrhu má daňová přirážka, o kterou se navýší sazba DPPO, činit 60 %. Tato sazba by se měla uplatňovat po dobu tří let – 2023, 2024 a 2025 na neočekávané zisky. Jako neočekávané zisky se považují zisky, které převyšují průměr z let 2018 až 2021 navýšený o 20 %.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516