Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ukrajina chce mít možnost skladovat ve svých zásobnících strategické zásoby plynu EU

Ukrajinský provozovatel tamních podzemních zásobníků plynu v minulém týdnu oznámil, že zahájil proces certifikace, která by mu měla umožnit skladovat strategické zásoby zemního plynu zemí EU. Ukrajinské zásobníky jsou vzhledem k objemu převyšujícímu potřeby země již delší dobu využívány západními obchodníky pro skladování plynu v rámci bezcelního režimu.

Ukrajina spustila proces certifikace, která by zemi měla otevřít cestu k další možnosti využít svou nadbytečnou skladovací kapacitu, a to v podobě uskladnění strategických zásob EU. Podle S&P Global ukrajinský státní energetický regulátor minulé úterý schválil proceduru certifikace tamního provozovatele podzemních zásobníků UkrTransGaz, který tak nyní může podat formální žádost.

2. Orbán: Maďarsko bude vetovat všechny protiruské sankce s dopadem na jadernou energetiku

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán se ke konci minulého týdne nechal slyšet, že země bude blokovat jakékoliv protiruské sankce, které by měly dopad na jadernou energetiku. K zavedení sankcí proti ruské společnosti Rosatom EU opakovaně vyzývá Ukrajina, na které Rusko vede válečný konflikt.

Maďarsko v minulosti opakovaně kritizovalo sankce, které EU zaváděla proti Rusku v souvislosti s rozpoutáním válečného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters země argumentovala tím, že sankce nedokázaly znatelně oslabit Rusko, zatímco představují riziko pro evropskou ekonomiku. Zahrnutí jaderného sektoru v protiruských sankcích by však mohlo mít na zemi značný přímý dopad.

3. Vloni o pětinu víc. Rusko zvýšilo export LNG do Evropy, Němci zvažují zákaz jeho dovozu

Dovoz ruského LNG do Evropy v loňském roce vzrostl o pětinu, vyplývá z údajů platformy Eikon citovaných agenturou Reuters. Evropská unie jeho dovoz zatím nezakázala, a Rusko díky tomu částečně nahrazuje snížený dovoz plynovody. O zákazu jeho dovozu nicméně nyní uvažuje Německo. 

Zatímco celkový dovoz ruského plynu do Evropy je na historických minimech, v jedné jeho části došlo k nárůstu. V loňském roce totiž vzrostl dovoz ruského plynu ve zkapalněné podobě (LNG).

4. Ukrajinská vláda učinila další krok k výstavbě amerických reaktorů

Ukrajina zahájí práce na projektové dokumentaci pro výstavbu dvou amerických jaderných reaktorů. Bloky typu AP1000 od společnosti Westinghouse by mohly být podle Ministerstva energetiky dokončeny v následujících 10 letech. V současné době jsou na Ukrajině v provozu výhradně ruské jaderné reaktory VVER.

Energetická společnost Energoatom oznámila, že ukrajinský kabinet schválil další kroky k výstavbě dvou amerických jaderných reaktorů ve Chmelnické jaderné elektrárně. Zelenou tak dostalo vypracování projektové dokumentace včetně studie proveditelnosti ke stavbě dvou bloků AP1000 od společnosti Westinghouse.

5. Prokázané zásoby zemního plynu v USA dosáhly v roce 2021 historického maxima

Prokázané zásoby zemního plynu v USA dosáhly v roce 2021 nového rekordu ve výši 17,7 bilionů metrů krychlových. Jedná se o 32% nárůst ve srovnání s rokem 2020. Jedním z hlavních důvodů byla vysoká cena zemního plynu. Vychází to z každoročně publikované zprávy vládní agenturou USA o prokázaných zásobách zemního plynu a ropy v USA.  

Dle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) v dosáhly v roce 2021 prokázané zásoby zemního plynu v USA historického maxima 17,7 bilionů metrů krychlových. Předchozího rekordu 14,3 bilionů metrů krychlových bylo dosaženo v 2018.

6. Třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce začal poprvé dodávat elektřinu

Bratislava 1. února (zpravodaj ČTK) – Třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce začal v rámci svého spouštění poprvé dodávat elektřinu do sítě, a to při 20 procentech výkonu reaktoru. Informoval o tom dnes provozovatel elektrárny, společnost Slovenské elektrárne (SE). První ze dvou turbogenerátorů třetího bloku elektrárny byl připojen do sítě v úterý pozdě večer.

„Tepelnou energii, uvolněnou v reaktoru, už třetí blok proměňuje na elektřinu. To nám pomůže naplňovat dohodu s vládou, ve které se Slovenské elektrárne zavázaly dodávat levnou elektřinu pro domácnosti,“ uvedl generální ředitel SE Branislav Strýček.

7. Změna zákona v Polsku může přinést prudký rozvoj pevninských větrných elektráren

Zvažovaná změna zákona, který od roku 2016 brzdí rozvoj větrných elektráren na pevnině v Polsku, by mohla přinést zdvojnásobení stávajícího instalovaného výkonu těchto zdrojů do roku 2030. Podle zahraničního serveru Montel to uvedl analytik z environmentálního think-tanku Ember Pawel Czyzak.

O uvolnění pravidla stanovujícího minimální vzdálenost větrných elektráren od lidských obydlí, které bylo zavedeno v roce 2016 a téměř zastavilo rozvoj těchto zdrojů elektřiny, se v Polsku mluví již delší dobu. Začátkem roku 2020 například tehdejší ministryně pro podnikání a technologie Jadwiga Emilewiczová oznámila, že pracuje na novele zákona, která měla být účinná od 1. ledna 2021. To se však nakonec nepodařilo.

8. Belgický reaktor Tihange 2 byl po 40 letech provozu trvale odstaven

Druhý blok jaderné elektrárny Tihange v Belgii byl po 40 letech provozu trvale odstaven. Tlakovodní reaktor s instalovaným výkonem 1008 MWe je druhým reaktorem v zemi, který bude trvale vyřazen z provozu. Vyřazení bloku z provozu je součástí plánu postupného odchodu země od jaderné energetiky.

„Budou zahájeny první kroky související s fází po ukončení provozu a následnou demontáží,“ uvedl provozovatel, společnost Electrabel, belgická dceřiná společnost francouzské Engie.

9. Dovoz neruské nafty do EU začal v lednu prudce růst, od neděle už nafta z Ruska do EU nebude moct

Do zemí Evropské unie začíná v posledních týdnech proudit více nafty od dodavatelů, kteří budou muset nahradit výpadek dodávek z Ruska. Od konce tohoto týdne totiž v unii začne platit embargo na dovoz zpracovaných ropných paliv, což v posledních měsících vyvolávalo obavy zejména v případě zásobování EU naftou. Unie za poslední rok již zakázala dovážet z Ruska řadu energetických komodit.

Evropská unie uvrhla na Rusko od doby, kdy země rozpoutala válečný konflikt na Ukrajině, již řadu sankcí, které jsou zaměřeny rovněž na dovoz ruských energetických komodit, jejichž vývoz se značně podílí na ruské ekonomice. Od loňského léta tak již není možné dovážet do EU ruské uhlí či biomasu včetně pelet, od konce loňského roku dále ruskou ropu přepravovanou tankery. Na dovoz zemního plynu z Ruska, a to včetně jeho zkapalněné podoby (LNG), se zatím žádné sankce EU nevztahují.

10. Výroba jaderných elektráren ve Francii se dostala na roční maximum

Produkce jaderných elektráren ve Francii se dostala na nejvyšší úroveň za téměř rok. V zemi dnes bylo v provozu 45 jaderných reaktorů, jejichž výkon dosahoval až 45.360 megawattů. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z údajů provozovatele francouzské přenosové soustavy RTE. Produkci elektřiny ve Francii v poslední době omezují údržbářské práce a opravy v tamních jaderných elektrárnách.

Výkon francouzských jaderných elektráren dnes dosáhl nejvyšší úrovně od loňského 11. února, nacházel se však zhruba 12 procent pod průměrem z uplynulých pěti let. Nárůst produkce jaderných elektráren navíc pravděpodobně bude pouze krátkodobý kvůli novým údržbářským pracím v tomto měsíci, napsala agentura Bloomberg.

Téma

Česko dusí emise z komínů obytných domů. Lidé vytáhli ze sklepů „prehistorické příšery“

Lokální topeniště jsou jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. A vzhledem k vysokým cenám elektřiny a plynu lidé topí v lecčem a lecčím. Prochází jim to kvůli státem odloženému požadavku na výměnu nevyhovujících zařízení.

I když se kvalita ovzduší v Česku pozvolna zlepšuje, vysoký podíl emisí vypouštějí do ovzduší domácnosti topící lokálně tuhými palivy. Jde o více než třetinu tepla pro tuzemské domácnosti, jak vyplývá ze Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2021, která byla nedávno zveřejněna. V lokálních topeništích je z hlediska emisí problematické spalování nejen uhlí, ale také dřeva, dřevního odpadu a dalších materiálů.

EFET: Nový korekční mechanismus EU pro ceny plynu by mohl mít vážné negativní dopady na trh

Nový korekční mechanismus EU pro trh s plynem má „významné nedostatky, které je třeba důkladně posoudit“ vzhledem k riziku, že by tento nástroj mohl vést k nepříznivým dopadům na ceny a toky plynu, uvedlo dle agentury Platts evropské sdružení obchodníků EFET. EFET tak navazuje na výtky evropského regulátora ACER a evropského orgánu pro trhy EMSA.

Ministři energetiky zemí EU se na mechanismu nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu dohodli 19. prosince po několika kolech jednání a nové nařízení bylo formálně přijato 22. prosince. Mechanismus vstoupí v platnost 15. února.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu