Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Reaktor Vogtle 4 hlasí nový milník, byl připojen k elektrické síti

Americká jaderná elektrárna Vogtle, umístěná ve Waynesboro v Georgii, nedávno dosáhla významného úspěchu. Čtvrtý blok s reaktorem AP-1000 byl 1. března 2024 úspěšně připojen k elektrické síti. Kritického stavu dosáhl reaktor poprvé 14. února 2024.

Synchronizace a připojení k síti představuje důležitou fázi v rámci série spouštěcích testů. Během těchto testů budou operátoři postupně zvyšovat výkon reaktoru a provádět kontrolní testy na různých úrovních výkonu až do dosažení plného výkonu. Po úspěšném absolvování všech testů bude blok připraven na komerční provoz, který je plánován na druhé čtvrtletí roku 2024.

2. V SAE spustili čtvrtý a poslední blok nové jaderné elektrárny Barakah

Čtvrtý blok jaderné elektrárny Barakah dosáhl významného milníku a to prvního spuštění reaktoru. V následujících týdnech bude blok připojen k elektrické síti a zahájí testy na zvyšujících se výkonových úrovních. Projekt první více blokové jaderné elektrárny v arabském světě se skládá ze čtyř bloků APR-1400 a má za cíl pokrýt čtvrtinu spotřeby země nízkoemisní elektřinou.

Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) oznámila úspěšné spuštění čtvrtého bloku jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech. Spuštění reaktoru znamená zahájení jaderné štěpné reakce k výrobě tepla, které se následně používá k výrobě páry a pohonu turbíny.

3. Siemens Energy čelí kritice kvůli hrozivým výsledkům svého španělského výrobce větrných elektráren

Akcionáři společnosti Siemens Energy dali na výroční valné hromadě najevo svoji nespokojenost s výsledky dceřiné společnosti Siemens Gamesa. Tu Siemens Energy kompletně převzal v roce 2022. Nyní Siemens Gamesa ohrožuje existenci Siemens Energy.

Představenstvo společnosti Siemens Energy čelilo na výroční valné hromadě nespokojeným akcionářům, kteří hledali odpovědi na spirálovitě rostoucí ztráty dceřiné společnosti Siemens Gamesa.

4. Polští zemědělci tlačí na výjimky z Green Deal, vláda jedná s Komisí

Polská vláda vyjednává s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o tom, aby byla země vyňata z některých ustanovení evropské zelené dohody. Podle serveru Euractiv to médiím potvrdil jeden z vládních ministrů.

Polští zemědělci pokračují v protestech proti evropské zelené dohodě a liberalizaci obchodu s Ukrajinou, která jim způsobila obrovské ztráty. Jejich blokáda hranic se setkala s rozhořčením ukrajinských představitelů, kteří vyzvali své polské kolegy, aby přijali opatření k zachování přeshraničního pohybu.

5. Ukrajina v poslední době vyváží značné objemy elektřiny do východní Evropy

Ukrajina v posledních týdnech vyváží značné objemy elektřiny do východní Evropy, což podporuje její příjmy v době, kdy se ukrajinská ekonomika potýká s následky ruské vojenské invaze. Informuje o tom agentura Reuters. Dnes by se podle ukrajinského ministerstva energetiky měl vývoz elektřiny z Ukrajiny díky relativně teplému počasí vyšplhat na nejvyšší úroveň od začátku roku.

Ukrajina začala vyvážet elektřinu krátce před tím, než se v únoru 2022 stala terčem ruské vojenské invaze. V jejím důsledku pak vývoz dočasně pozastavila kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu a obsazení ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Loni v dubnu nicméně ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil obnovení vývozu přebytečné elektřiny do evropských zemí.

6. Nová vláda v Polsku mění energetickou politiku země

Nová polská vláda otevírá cestu k překonání závislosti energetického mixu země na uhlí a snaží se sesouladit energetickou politiku  s klimatickými cíli EU.  Řešení hledá prostřednictvím intenzivnější elektrifikace a zvýšené výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především z větrných elektráren, a také z jaderné energie, píše server Euroactiv.

Po 8 letech u moci prohrála v roce 2023 krajně pravicová strana Právo a spravedlnost (PIS) s centristickou opozicí. Nová vláda, která si klade za cíl posunout zemi směrem k větší udržitelnosti, stojí před značnými výzvami.

7. Čeká Evropu úplný odklon od ruských energetických komodit?

Ve světle úmrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného se skupina přibližně 60 evropských poslanců rozhodla podepsat iniciativu zaměřenou na úplný zákaz dovozu ruských energetických komodit do Evropy.  Rakouská vláda navíc v tomto duchu nedávno schválila podporu ve výši 200 milionů eur na výstavbu plynovodu pro dovoz zemního plynu z Německa. Na Rakousko se spustila vlna kritiky za bezprecedentně vysoký podíl importovaného ruského plynu.

Široká koalice poslanců v rámci Evropského parlamentu písemně vyzvala vedoucí představitele institucí EU, aby byl zaveden zákaz importu jakýchkoli ruských energetických komodit do Evropy, a to pomocí plynovodů i po moři. Dle vyjádření europoslanců již není prostor pro „poloviční opatření“. Poslanci rovněž vyzývají k tvrdším opatřením vůči Kremlu a jeho energetickým exportům.

8. Dekarbonizace v ohrožení: Cena povolenky za poslední rok značně klesla

Cena emisních povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) klesla během jednoho roku téměř o polovinu z 95 EUR/t v únoru 2023 na 52 EUR/t v únoru letošního roku. Trh ovlivňují vysoké ceny energií a politická nejistota.

Nízká cena povolenky je znepokojivým signálem pro dekarbonizaci evropského průmyslu, jak informoval server Euractiv. Cena uhlíku byla totiž zavedena právě proto, aby podpořila strukturální dekarbonizaci tím, že podnikům poskytne dlouhodobou pobídku k odklonu od fosilních paliv. Země EU jsou povinny část svých příjmů z prodeje emisních povolenek směřovat na podporu ekologické transformace – jde o peníze, které jsou již proplaceny, často na roky dopředu. Pokud by ceny uhlíku trvale zůstávaly pod předpokládanou úrovní, bylo by třeba, aby chybějící finanční prostředky vyplnily veřejné prostředky.

9. V Rakvicích zprovoznili první stanici na výrobu biometanu na jižní Moravě

V Rakvicích na Břeclavsku zahájí firma BPS Rakvice provoz první bioplynové stanice na jižní Moravě, která bude dodávat do distribuční plynové sítě biometan. Tedy plyn s identickou kvalitou, jakou má zemní plyn. Jde o nízkoemisní zdroj, který využívá cíleně pěstovanou biomasu nebo rostlinné a živočišné zbytky a je vhodný především do teplárenství a také jako palivo pro nákladní auta či autobusy. Při slavnostním uvedení do provozu to dnes novinářům řekli jednatel firmy Ondřej Frič a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V Česku je zhruba 570 bioplynových stanic, ovšem pouze sedm z nich dodává do distribuční sítě biometan. „Byznys plán je postavený na výrobě emisně úsporné energie a na emisní úspoře,“ uvedl Frič, který je zároveň obchodním ředitelem firmy AgriKomp Bohemia. Tato společnost je dodavatelem technologie.

10. Švédská vláda prozkoumá možnost zrušení zákazu těžby uranu

Švédsko zahájilo šetření možnosti zrušit zákaz těžby uranu v zemi. Cílem je identifikace všech potřebných změn legislativy a pravidel, které s těžbou souvisí. Ve Švédsku se nachází zhruba čtvrtina známých evropských zásob uranu, které by mohly EU pomoci dosáhnout klimaticky neutrální a nezávislé energetiky.

Švédská ministryně pro klima a životní prostředí oznámila, že ministerstvo provede šetření s cílem analyzovat a předložit návrhy změn legislativy potřebné k opětovnému umožnění těžby uranu v zemi. Průzkum a těžbu uranu přitom švédský parlament zakázal v roce 2018.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu