Polští zemědělci tlačí na výjimky z Green Deal, vláda jedná s Komisí

Polská vláda vyjednává s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o tom, aby byla země vyňata z některých ustanovení evropské zelené dohody. Podle serveru Euractiv to médiím potvrdil jeden z vládních ministrů.

Polští zemědělci pokračují v protestech proti evropské zelené dohodě a liberalizaci obchodu s Ukrajinou, která jim způsobila obrovské ztráty. Jejich blokáda hranic se setkala s rozhořčením ukrajinských představitelů, kteří vyzvali své polské kolegy, aby přijali opatření k zachování přeshraničního pohybu.

Tento týden premiér Donald Tusk naznačil, že jeho vláda jedná o uzavření hranic a dočasném zastavení obchodu mezi Polskem a Ukrajinou, což Kyjev později popřel. Tuskův kabinet však později uvedl, že o takovém kroku se zatím neuvažuje.

Situace v zemědělském sektoru je tak hlavním argumentem pro potenciální výjimku.

Zdrženlivost k dekarbonizaci

Polsko dávalo jasně najevo, že klimatická neutralita do roku 2050 je pro zemi problematická již při projednávání Green Deal v roce 2019.

Někdejší polský premiér Mateusz Morawiecki tehdy novinářům řekl, že pro Polsko zajistil výjimku z cíle do roku 2050, který se má stát právně závazným ústředním bodem "Evropské zelené dohody", plánu na transformaci evropského hospodářství. Polsko skutečně dostalo výjimku s tím, že jednání budou znovu otevřena později.

Země, která je ve výrobě elektřiny z 80 % závislá na uhlí, usilovala o přesnější a velkorysejší závazky EU k odklonu od fosilních paliv. "Polsko dosáhne klimatické neutrality svým vlastním tempem," řekl Morawiecki.

"Klimatická neutralita je něco, k čemu jsme se zavázali," prohlásil Adam Guibourgé-Czetwertynski, což byl signál, že Varšava je nyní připravena formálně podpořit klimatický cíl EU pro rok 2050.

Nová vláda, nový přístup

Současná vláda ale naopak naznačuje, že je pro urychlení dekarbonizace. V lednu 2024 oznámila, že bude naléhat na Evropskou unii, aby "přijala" plán na snížení 90 % emisí skleníkových plynů v bloku do roku 2040. Zdálo se, že to odráží rozsáhlý posun v klimatické politice země.

Urszula Zielińska, státní tajemnice polského ministerstva pro klima a životní prostředí, navíc zdůraznila, že pod vedením nové vlády Donalda Tuska již Polsko nebude blokovat opatření EU v oblasti klimatu.

Nyní se však zdá, že co se nepovedlo energetickému sektoru, povede se zemědělskému.

Od poloviny roku 2022, kdy Komise pozastavila obchodní bariéry s Kyjevem v rámci tzv. koridorů solidarity, se polští zemědělci potýkají s nižší poptávkou a cenami své produkce způsobenými zvýšeným přílivem ukrajinských zemědělsko-potravinářských produktů. Tlačí proto na změnu.

Výjimka by se týkala některých oblastí Zelené dohody, ale i přílivu dovážených produktů, které by způsobily trvalé narušení trhu jedné nebo více zemí. Soukromému rádiu ZET to řekl náměstek ministra zahraničí Andrzej Szejna (Nová levice, S&D).

"Pokud se nám podaří vyjednat polské požadavky (...), bude to společný postoj EU," řekl a dodal, že pokud by jednání s Komisí trvala příliš dlouho, Polsko zváží opatření, jako jsou blokády hranic a jednostranná cla.

Konzultace mezi polskou a ukrajinskou vládou jsou naplánovány na 28. března. Szejna vyjádřil přesvědčení, že problém ukrajinských potravin zaplavujících polský trh bude do té doby vyřešen.

Na zemědělském summitu, který svolal Tusk minulý čtvrtek, zůstala však většina přítomných zemědělců nespokojena s postojem vlády k požadavkům zemědělského sektoru. Zemědělci tvrdí, že s protesty nepřestanou.