Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ceny elektřiny včera poklesly hluboko do záporných hodnot

Včerejší sváteční den, který slaví bezmála celá Evropa, se dle očekávání podepsal na cenách elektřiny na krátkodobých trzích. Nejsilnější propad zažil opět trh v Nizozemsku, Česko ovšem nezůstalo nijak značně opodál. S koncem svátku se ceny elektřiny sice částečně zotavily, do záporu poklesly v několika hodinách i pro dodávku během dnešního dne.

První květnový den tradičně přináší tlak na ceny elektrické energie na krátkodobých trzích, a to zejména z důvodu poklesu poptávky. Druhým zásadním faktorem je sílící výroba fotovoltaických elektráren. Kombinace těchto faktorů tak pomohla včera stlačit ceny elektřiny i pod hodnotu -100 EUR/MWh.

2. Německo ruší závazné klimatické cíle jendnotlivých odvětví, zůstanou jen celkové cíle

Německý parlament schválil kontroverzní reformu klíčové legislativy pro dosažení klimatických cílů, která ruší závazné cíle jednotlivých odvětví. Změny pobouřily řadu nevládních organizací, které tvrdí, že povedou k prodlevám ve snižování emisí skleníkových plynů, a jsou proto „protiústavní“.

Vládní reforma zákona o opatřeních v oblasti klimatu oslabuje odpovědnost jednotlivých ministerstev za snižování emisí skleníkových plynů v jejich odvětvích tím, že se zaměřuje výhradně na celkové ambice země snížit emise skleníkových plynů. Německá trojkoalice Sociálních demokratů (SPD), Zelených a Svobodných demokratů (FDP) má v parlamentu většinu a schválení se očekávalo.

3. Dostavba jaderné elektrárny Vogtle je u konce, 4. blok zahájil komerční provoz

Společnost Georgia Power oznámila zahájení komerčního provozu druhého reaktoru AP-1000, který byl spolu s třetím blokem součástí projektu dostavby stávající elektrárny Vogtle. Tato jaderná elektrárna je nyní největším výrobcem čisté energie v USA.

Čtvrtý blok dosáhl poprvé kritického stavu v únoru 2024 a k síti byl připojen v březnu. O něco starší blok Vogtle 3 zahájil komerční provoz v červenci 2023. Po více než 30 letech se jedná o první nově postavené jaderné bloky v USA.

4. Plynaři v Německu volají po podpoře na ukončení provozu tamní plynárenské sítě

Německá asociace VKU volá po veřejné podpoře, která by měla financovat plánované postupné ukončení provozu tamní plynárenské sítě. Podpora má zamezit vysokým poplatkům, které by musely podle asociace platit zákazníci, kterých bude na stávající síti stále méně. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Probíhající přechod na klimaticky neutrální energetický systém v Německu staví tamní provozovatele plynárenské infrastruktury před volbu, jestli mají stávající infrastrukturu postupně začít demolovat nebo přebudovat na přepravu vodíku.

5. Westinghouse posouvá AP300 do další licenční fáze a upírá svou pozornost na Česko jako potenciální místo pro nasazení SMR

Malé modulární reaktory (SMR) jsou často skloňovanou variantou pro rozvoj bezemisních a bezpečných energetických zdrojů. Společnost Westinghouse ve vývoji vlastního modulárního reaktoru AP300 pokročila do další fáze, když v březnu oficiálně podala žádost na britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost o schválení vstupu do obecného posouzení projektu (GDA). V USA probíhá dialog s Komisí pro jaderný dozor (NRC) a Westinghouse plánuje požádat o provozní licenci v druhé polovině příštího roku.

Malý modulární reaktor AP300 slibuje přinést novou éru jaderné energetiky. Staví na základech pokročilého a osvědčeného konvenčního reaktoru. To z AP300 SMR dělá jediný malý modulární reaktor, jež vychází z již provozovaného zařízení. Jednookruhový tlakovodní reaktor AP300 o výkonu 300 MWe je schopný zajistit energii až pro 300 000 domácností. Velkou výhodou je, že mohou být postaveny na velmi malých plochách, což vyžaduje menší potřebu zastavěné plochy. Nelze opomenout, že ji jde také nasadit v bývalých uhelných lokalitách a to má pozitivní dopad pro místní komunity, které jsou závislé na pracovních místech vytvořených díky energetickému zdroji.

6. Konec uhlí ovlivní i teplárenství v Karlovarském kraji, SUAS hledá nové zdroje

Výrazný vliv na teplárenství v Karlovarském kraji bude mít útlum a konec těžby hnědého uhlí. Velká část kraje je totiž zásobovaná z uhelných tepláren, zejména od Sokolovské uhelné. Firma už nyní musí řešit otázku, jak v následujících letech zajistí dodávky tepla a z čeho ho bude vyrábět, řekl ČTK předseda dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek.

V Karlovarském kraji je na zdroje tepla Sokolovské uhelné, elektrárnu Tisová a kombinát ve Vřesové napojeno asi 50.000 domácností. Většinou jde přitom o větší města se sídlišti, u nichž není reálné, že by v krátkém čase všechna přešla na lokální plynové kotle či instalovala tepelná čerpadla.

7. UBS: Ropná poptávka Norska navzdory rozmachu elektromobility nepoklesla

V Norsku došlo v posledních letech, i kvůli velice štědré státní podpoře, k rapidnímu rozmachu elektromobility. Osm z desíti nově registrových aut bylo v loňském roce čistě na elektrický pohon. Ropná poptávka ovšem, jak informuje švýcarská UBS banka ve své zprávě o dění na trhu, nepoklesla dle očekávání.

V loňském roce bylo v Norsku prodáno přesně 82,4 % ze všech nových aut plně elektrických, rok předtím tržní podíl elektromobilů činil 79,3 %. Letošní podíl, jak uvádí portál Oilprice, se drží dokonce nad hranicí 90 %. Podle UBS je nicméně dopad na tamní ropnou poptávku překvapivě zanedbatelný.

8. Bulharsko riskuje ztrátu prostředků z EU. Energetický trh zůstává neliberalizovaný

Bulharsku reálně hrozí, že nedosáhne na finanční prostředky z EU podporující tamní Národní plán obnovy. V zemi, kde se občané připravují na evropské, ale i předčasné parlamentní volby, stále váhají s legislativním rozhodnutím kvůli odporu těžařů uhlí vůči liberalizaci energetického trhu. Místo toho dosluhující vláda odhlasovala dotaci pro státem vlastněný uhelný důl Marica Iztok, informoval server Euractiv.

Bulharsko čekají šesté předčasné volby za poslední tři roky, což může signalizovat mnohé. Na poli energetiky lze hovořit o neschopnosti dosáhnout plné liberalizace energetického sektoru s ohledem na absenci jasného a stabilního konsenzu, což se ukázalo minulý týden. Bulharský parlament odhlasoval odložení liberalizace minimálně o jeden rok, což zemi ponechá na chvostu neliberalizovaných států spolu s Maltou.

9. Analytici: Je třeba vyjasnit financování jaderných bloků v ČR, cena bude vyšší

Získání notifikace pro veřejnou podporu od Evropské komise a podání nabídek na stavbu více jaderných bloků v Česku od obou uchazečů vnímají analytici jako pozitivní posun v projektu. Zároveň však varují před nevyjasněným financováním projektu, což by měl podle nich co nejdříve vyřešit stát. Cenu za reaktory přitom očekávají výrazně vyšší, než jsou dosavadní odhady. Shodli se na tom experti, které dnes oslovila ČTK.

Společnosti EDF a KHNP do dnešního rána podaly své závazné nabídky na stavbu až čtyř jaderných reaktorů v ČR. Polostátní firma ČEZ, která má jaderný tendr na starosti, bude nyní nabídky analyzovat a vyhodnocení v červnu předá vládě. O vítězi tendru i o tom, kolik jaderných bloků se bude v Česku v budoucnu stavět, by se mělo rozhodnout v létě. První z nich by měl být hotový v roce 2036.

10. První vodíková aukce EU zná své vítěze

Evropská komise v úterý oznámila vítěze své první aukce na přidělení dotací na výrobu vodíku. Prostředky budou přerozděleny z prodeje emisních povolenek využívaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi. Většina úspěšných účastníků aukce bude projekty rozvíjet na Pyrenejském poloostrově.

Evropská komise informovala, že přidělila téměř 720 milionů eur sedmi evropským projektům v oblasti obnovitelných zdrojů vodíku, které byly vybrány v rámci prvního výběrového řízení Evropské vodíkové banky. Finanční prostředky na tuto aukci pocházejí z výnosů systému EU pro obchodování s emisemi.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu