Experti: Význam zásobníků plynu poroste, zájem státu o ně je pochopitelný

Význam tuzemských zásobníků plynu v budoucnu poroste, zájem státu o větší kontrolu nad nimi je proto pochopitelný, tvrdí energetičtí experti a analytici, které oslovila ČTK. Investice, která bude zřejmě vyšší než deset miliard korun, bude podle nich návratná. Zároveň ale upozorňují na riziko, že může v budoucnu omezit některé další investice do posílení elektrizační sítě.

Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí šest podzemních zásobníků plynu od skupiny RWE, rozhodla ve středu vláda. Cílem je podle ní získat kontrolu nad zacházením s plynem. Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby.

„Zásobníky jsou nezbytnou součástí plynárenské infrastruktury, bez níž si lze jen stěží představit spolehlivý provoz. Také z obchodního hlediska se ukazuje, že vysoké letní a zimní rozdíly cen plynu podporují ochotu obchodníků tuto kapacitu využívat,“ uvedl řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Podle něj se jejich vysoká strategická hodnota po celé Evropě naplno projevila v posledních dvou letech.

Zájem státu o získání aktivnější role v procesu zajištění dodávek plynu koncovým spotřebitelům je tak podle Kocůrka do značné míry pochopitelný. Upozorňuje přitom i na skutečnost, že se podnikání v plynárenství, zejména v dodávkách a skladování plynu, stále častěji prolíná s politikou. „Zejména pro Českou republiku, která je závislá téměř absolutně na dovozu plynu ze zahraničí, je politická rovina tohoto oboru zásadní,“ dodal Kocůrek.

Rozhodnutí vlády o akvizici uvítal analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Podle něj dává větší smysl než úvahy o zestátnění energetické společnosti ČEZ, kde má stát už nyní majoritní podíl. „Kdežto u plynu už stát roky nemá skoro nic,“ podotkl Dohnal. Připomněl, že Česko dováží 98 procent spotřeby a nemá přístup k moři. „Úloha plynu dále poroste, zejména díky v budoucnu vyššímu významu paroplynových elektráren. Tedy význam zásobníků plynu poroste a tak investice do zásobníků bude nepochybně návratná,“ míní Dohnal. Provoz zásobníků je podle něj jednoduchý a měl by jej tak zvládnout i stát.

Nákup zásobníků však podle Dohnala má i svá rizika. Upozornil zejména na hrozbu, že transakce s likviditou za více než deset miliard korun ČEPS podstatně vyčerpá. Peníze pak mohou podniku v případě opakování vysokého růstu cen elektřiny chybět. „ČEPS má a měl by mít před sebou značné investice do posilování přenosových sítí kvůli vyššímu podílu obnovitelných zdrojů energie. I tam půjde o vysoké miliardy korun,“ řekl Dohnal.

Jako strategickou investici označil nákup zásobníků obchodní ředitel UCED Václav Skoblík. Připomněl, že zásobníky jsou pro tuzemskou energetickou bezpečnost nezbytné, stejně jako pro sezonní spotřebu plynu. Akvizice je tak podle něj prvním krokem k posílení stability a bezpečnosti dodávek plynu. „Tím druhým by mohlo být vytvoření státního obchodníka s plynem, který bude jeho skutečným vlastníkem a zajistí tak vyšší míru bezpečnosti dodávek,“ dodal Skoblík.