Průběh státního protinávrhu k výši dividendy společnosti ČEZ byl krkolomný, prošetřuje jej ČNB

Počátkem tohoto týdne se začaly objevovat zprávy, že Ministerstvo financí podalo protinávrh k výši dividendy od společnosti ČEZ, kde stát drží většinový podíl (k 31. 12. 2021 držel stát v ČEZu 69,78 %). Ministerstvo se tedy odhodlalo ke kroku, ke kterému minoritní akcionáři vyzývali od samého zveřejnění návrhu výše dividendy. Protinávrh ministerstva však minoritní akcionáře zklamal a vyvolal spekulace. Navíc byl zřejmě podán později, než bylo možné, a prošetřuje jej ČNB.

Krkolomnost Ministerstva financí

Představenstvo ČEZu navrhlo 15. března letošního roku vyplatit dividendu v hrubé výši 44 Kč/akcii. To představuje celkem 23,7 miliard korun. Návrh zůstal vzhledem k nynější situaci na energetických trzích a pozitivnímu výhledu hospodaření společnosti za očekáváním. Očekávalo se, že by stát mohl využít vyšší příjem z dividend ke kompenzaci cen energií koncovým odběratelům.

Návrh představenstva byl v rámci dividendové politiky společnosti, kdy ČEZ plánuje dle své strategie z března letošního roku vyplácet 60 – 80  % čistého zisku. Protinávrhy k výši dividendy musely být podány nejpozději k 18. červnu. Zprávy o protinávrhu se však začaly objevovat později, až v pondělí 20. června s tím, že detaily protinávrhu budou zveřejněny ve 14 hodin téhož dne.

Prvotní nadšení minoritních akcionářů z této zprávy opadlo, jakmile byly známy podrobnosti. Těmi byl návrh dividendy ve výši 48 CZK/akcii a odložení výplat dividend z 1. srpna na 1. listopadu. Celkový objem peněžních prostředků by se v tomto případě pohyboval na úrovni 25,8 miliard CZK. Menší než všeobecně očekáváné navýšení dividend a odklad výplaty vyvolaly spekulace o schopnosti společnosti dividendy vyplatit.

Projev premiéra

Ve středečním projevu pak premiér Petr Fiala představil svůj záměr na převzetí strategických tuzemských elektráren pod plnou kontrolu státu s tím, že přestože je v ČEZu stát majoritní akcionář, tak nemůže nařídit společnosti ČEZ dodávat elektřinu pod tržními cenami. Podobný krok mimochodem udělala Francie, opatření šlo nicméně k soudu a tento postup by s velikou pravděpodobností vyvolal soudní spory i v případě ČR.

Existují ovšem i jiná řešení. Dle některých minoritních akcionářů lze vyplatit i dividendu vyšší, přičemž by tato výše dividendy stále neohrozila finanční zdraví společnosti.

ČEZ však v poslední době provedl několik strategických nákupů, viz například nákup Škody JS a získání části kapacity v novém LNG terminálu v Nizozemsku a jeho schopnost vyplatit navýšenou dividendu i s přihlédnutím k nejnovějším zprávám je diskutabilní.

Problémy s likviditou jsou ovšem podle CFO ČEZu způsobeny také povinností doplňovat maržové vklady z důvodů obchodování na burze a růstu cen komodit.

Dalším možným řešením, byť neoblíbeným, je přimět ČEZ dodávat na trh elektřinu levněji po vzoru Slovenska. Tamní vláda navrhla zvláštní zdanění zisku pro jaderné elektrárny. Zdanění bylo tak velké, že Slovenské elektrárny, kde slovenský stát drží 34 %, nakonec raději souhlasily s dodávkou elektřiny pod tržními cenami. O tomto tématu jsme psali dříve zde. I tento postup však může vyvolat soudní spory.

Dobře načasovaný nákup akcií ČEZu

Vzhledem k poslednímu vývoji se jeví jako velmi šťastně načasovaný nákup akcií ČEZu společnostmi od českého miliardáře Pavla Tykače v řádu několika miliard CZK z počátku letošního roku. Cena akcií ČEZu se po zprávách o dalším zvažovaném nákupu Pavla Tykače z druhé poloviny února dostala na 863 CZK/akcii, nyní se však pohybuje okolo 1180 CZK/akcii.

Pracovní nabídky od společnosti Skupina ČEZ a.s.

Specialista BOZP

ČEZ, a. s., Praha

Více

VÝROBNÍ A PROVOZNÍ ŘEDITEL pro teplárenství

ČEZ, a. s., Praha

Více

Operátor Prodejního call centra Skupiny ČEZ

ČEZ, a. s., Třebíč

Více

Dalších 128 nabídek od Skupina ČEZ a.s.