Domů
Evropská Unie
EK: Zastropování cen by mělo být až poslední možností řešení energetické krize
Ursula von der Leyen, zdroj: Europarl.europa.eu
Zdroj: Evropský parlament

EK: Zastropování cen by mělo být až poslední možností řešení energetické krize

Zastropování cen zemního plynu, agregace poptávky nebo společná vyjednávání o dodávkách zemního plynu a kontraktech na LNG na úrovni Evropské unie. To jsou možnosti řešení energetické krize nastíněné Evropskou komisí pro lídry EU před jejich setkáním během 24. a 25. března.

Neexistuje jednoduché řešení

„Všechny možnosti na stole s sebou nesou určité náklady a nevýhody,“ uvedla ve středu Komise ve svém dokumentu shrnujícím výhody a nevýhody jednotlivých řešení energetické krize, jak informuje zahraniční portál Montel.

Komise upozorňuje, že neexistuje jednoduché řešení energetické krize vzhledem k velmi rozdílným energetickým mixům napříč členskými státy EU.

Intervence na velkoobchodním trhu, státní dodavatel energií nebo zavedení maximální ceny

Jednou z možností je dle Komise přímá intervence na velkoobchodním trhu a zastropování cen elektřiny nebo kompenzace nákladů výrobcům elektrické energie využívajícím k výrobě elektřiny fosilní paliva tak, aby mohli nabízet na trhu svou elektřinu levněji.

V ČR například přináší novela zákona o podporovaných zdrojích energie možnost kompenzace nákladů tepláren na povolenky CO₂ výměnou za jejich ekologizaci. Schéma podpory vycházející z novely musí být nejprve notifikováno Komisí. Kompenzace nákladů na povolenky by mělo mít vliv na ceny tepla. Ceny tepla v letošním roce prudce vzrostly, v extrémních případech až o 150 %.

Druhou možností je dle Komise vytvoření státní společnosti, která by sdružovala ohrožené skupiny obyvatel a zákazníků. Nákup velkých objemů, ať už elektřiny nebo zemního plynu, by měl vést dle Komise k levnějším nákupům a k možnosti nabídnout koncovým zákazníkům produkty za levnější cenu než tržní.

Výše zmíněné možnosti jsou však pro vlády vysoce nákladné, navíc mohou poškodit trh a přeshraniční obchodování vzhledem ke ztlumování cenových signálů. To by následně mohlo vyústit až v ohrožení bezpečnosti dodávek, jak komentuje Komise.

Třetí možností je zavedení maximální ceny pro některé výrobce elektřiny pohybující se v pásmu základního zatížení. To znamená zastropování jejich marže. Obdobný postup byl k vidění na Slovensku, kde tamní vláda v podstatě donutila Slovenské elektrárny (SE) k tomu, aby dodávaly elektřinu pod tržní cenou. Tamní vláda totiž navrhovala zvláštní zdanění zisku pro jaderné elektrárny. Po dohodě o dodávkách elektřiny s SE pod tržní cenou od návrhu upustila. Nutno podotknout, že Slovensko v SE drží 34% podíl. Dalšími akcionáři SE jsou Enel a EPH – prostřednictvím Slovak Power Holding drží 66% podíl.

Dle Komise mohou být obdobné kroky obtížně proveditelné vzhledem k rozdílným nákladům jednotlivých zdrojů. Stejně tak by tento krok mohl vyústit v právní spory, jakožto i omezit využití těchto zisků k investování do obnovitelných zdrojů energie (OZE) a ohrozit tak dlouhodobé cíle EU.

Komise plánuje do konce května letošního roku zveřejnit možnosti optimalizace evropského vnitřního trhu s elektřinou.

Zastropování cen zemního plynu

Zastropování cen zemního plynu by mělo být dle představitelů Komise až poslední možností vzhledem k vysoké závislosti EU na importech plynu, přičemž není jasná reakce ze strany dodavatelů plynu.

Komise raději navrhuje zřízení pracovní skupiny, která by agregovala poptávku a vyjednala lepší ceny dodávek zemního plynu a LNG kontraktů, a to ještě před začátkem další zimní sezóny.

„Cílem je co nejlépe využít naši nákupní sílu. Měli bychom to udělat koordinovaně,“ uvedla Komise.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Ondřej
25. březen 2022, 08:33

Zvýšené ceny za teplo u nás někde až o 150% nejsou způsobeny cenou emisních povolenek, ale špatným nákupem plynu. Je potřeba na vládní úrovni vydat signály o stabilizací trhu s plynem. Z vlastní skušenosti, dnes pomalu neseženete dodavatele, který je s Vámi ochoten podepsat novou smlouvu. některé společnosti se naopak nasílu zákazníků zbavují. Toto by měla řešit vláda urychlenou změnou energetického zákona s povinností podepsání smlouvy od DPI (s tím, že do DPI nespadá jen ten odběratel, kterému zkrachoval dodavatel, ale kterému se nepodařilo sehnat nového dodavatele, a to bez ohledu na množství odebíraného plynu).

mart
25. březen 2022, 09:49

A přemýšlel jste o tom proč dodavatelé nechtějí zákazníky? Jednak všichni bojují s problémem v oblasti peněžních toků, kdy musí draze nakupovat, poskytovat finanční zajištění plateb a peníze od zákazníků dostanou až později (a to ještě možná někteří nebudou mít peníze na placení účtů). A dále se bojí, že ten plyn pro zákazníky vlastně ani nedokáží nakoupit. Co se asi stane, když jim vláda nařídí podpis smlouvy? Vznikne větší riziko kolapsu i DPI. Mimochodem jeden z DPI - Pražská plynárenská již kvůli nedostatku prostředků požádala město Prahu o půjčku 2 miliard. Takže jaké máte řešení až se složí i ten DPI? Na jednu stranu vlády přijímají snakce na největšího dodavatele plynu a na druhou stranu někdo říká, že má energetická společnost zajistit dodávku plynu. Ale je potřeba si říci, že to jsou spojené nádoby a že výsledkem prostě může být, že v tom případě plyn pro někoho nebude a že ceny budou mnohonásobně vyšší.

Ondřej
25. březen 2022, 10:09

Mluvíme oba o stejné věci. Stát by měl garantovat dodávky přes DPI a těmto společnostem to kompenzovat, nebo garantovat ztráty. Nebo by měl založit 100% vlastněnou státní společnost, která by pokrývala DPI za pevně stanovenou cenu na určitou plovoucí dobu, než se přejde k normálním dodavatelům.

mart
25. březen 2022, 10:30

Stát si ten plyn také nevyčaruje. Pokud plynu bude reálně k dispozici méně, tak někdo bude muset přestat spotřebovávat. A v tomhle celkem logicky a dobře funguje cena. Když neexistuje reálná možnost nakoupit další plyn a máte nakoupený objem pro stávající zákazníky, tak prostě buď nového zákazníka nepřijmete (nebo se zbavíte nějakého stávajícího zákazníka).

Ondřej
25. březen 2022, 13:23

Plynu je dostatek, jen si dodavatelé do svých cen a obchodních politik zahrnují riziko vývoje. Na to by stát ( pokud by měl vlastní zásobníky) uměl lépe reagovat. Stát svým rozhodováním ovlivňuje situaci na trhu. Měl by proto říkat - vyhlásím snakce ( v pořádku) a zabezpečím to tak a tak a ne vyhlásíme sankce a pokusíme se něco dohodnout jinde. Stát by přes své hmotné rezervy měl říci - plynu máme na 3 měsíce ( v našem vlastnictví - ne ve vlastnictví zahraničních nebo soukromých firem, které to mohou zobchodovat jinde) a proto si můžeme dovolit toto a toto. Během měsíce budeme mít podepsanou alternativu. To dnes není. něco jako Čepro.

minduton
26. březen 2022, 23:56

Pro dodavatele jsou nyní podstatně cennější malí odběratelé, protože v ceně za komoditu je u nich podílově podstatně vyšší administrativní složka. U plynu běžně 120 Kč/měsíc. Což je klidně 5-10% z celkových tržeb.

Kdežto u velkých odběratelů jsou to promile...

Pokud má možnost sehnat např. jen omezené množství komodity, tak je lepší mít několik desítek tisícovek malých odběratelů (na nichž "uživí" celý ansábl zaměstnanců), než jen 2-3 velké.

miro novak
25. březen 2022, 14:43

Ondreji, co dokazal stat mame moznost sledovat od roku 1917. Dakujem. Neprosim.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se