Sněmovna má v pátek schvalovat cenové stropy pro výrobce elektřiny a odvody z jejího prodeje
Vládním návrhem, který zavádí strop pro výrobní ceny elektřiny a odvod z nadměrného příjmu z prodeje elektřiny, se bude v pátek zabývat Sněmovna. Vláda navrhla, aby ho Sněmovna schvalovala zrychleně ve stavu legislativní nouze. To má umožnit jeho schválení během jednoho dne včetně případných úprav. Z odvodů z nadměrného příjmu chce vláda financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Zákon bude muset ještě schválit Senát a podepsat prezident. Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje limit na 180 eurech (4380 Kč) za megawatthodinu.
Odvod z nadměrného příjmu z prodeje elektřiny má spravovat Energetický regulační úřad. Bude ale moci dožádat orgány finanční správy o pomoc s jeho výběrem. Energetický regulační úřad zvolila vláda z toho důvodu, že má podle energetického zákona energetiku ve své působnosti.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) řekl v tomto týdnu poslancům z rozpočtového výboru, že ačkoli je evropské nařízení takzvaným přímo použitelným předpisem, není možné ho uplatnit bez vnitrostátní úpravy. Proto ho vláda předložila v podobě novely energetického zákona. Evropské nařízení o intervenci v mimořádné situaci, které se týká mimořádných cen energií, však podle něj neřeší, jak mají státy odvody vybírat a jak mají státy výrobcům tyto odvody uložit.
Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrných příjmů bude rozumět kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období. Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Podle Síkely vycházela vláda z nákladových modelů u jednotlivých zdrojů elektřiny tak, aby výrobcům zůstal přiměřený zisk. Členským státům nařízení podle něj umožňuje rozlišovat mezi jednotlivými technologiemi výroby elektřiny.
Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 Kč) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 Kč) , z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 Kč), z energetického využití komunálního odpadu 100 eur (asi 2430 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur. U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5600 Kč), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4100). Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky.
Vláda v důvodové zprávě očekává, že na tomto odvodu vybere 80 miliard korun. Současně s tím ale očekává, že se v důsledku tohoto odvodu může propadnout výběr daně z neočekávaných zisků, a to až 40 miliard korun. Sněmovna tuto daň schválila začátkem listopadu. Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. V návrhu státního rozpočtu na příští rok vláda uvádí, že na dani i na odvodu vybere celkem 100 miliard korun, z toho na dani z neočekávaných zisků plánuje vybrat 85 miliard. Pokud se výběr daně propadne na 45 miliard a současně by stát na odvodech vybral 80 miliard, činil by celkový příjem státu 125 miliard korun. Síkela řekl v úterý ČTK, že jde o odhady, které se budou upřesňovat.
Zástupci ministerstva financí v úterý před rozpočtovým výborem také vyvraceli obavy z možného dvojího zdanění. Odvod z prodeje elektřiny bude daňově uznatelným nákladem podle paragrafu 24 zákona o daních z příjmů a elektrárenská firma si o něj bude moci snížit základ daně z neočekávaných zisků.
Rozpočtový výbor doporučil schválit zákon beze změny. Hospodářský výbor ho podpořil s úpravami. Chce například prodloužit lhůtu pro podání vyúčtování za první odvodové období z navržených 25 dnů na dva měsíce.
Mohlo by vás zajímat:
Po přečtení sněmovního tisku: nerozvinutý odkaz na čl. 6 odst. 2 a 3 Nařízení 2022/1854 mi připadá trochu jako návod pro pp. Tykače a Křetínského, jak problém obejít - zde vyrobený proud lacino prodají spřáteleným součástem mimo českou jurisdikci, které to pak v nerozlišitelném a pro ČR účetně nepřístupném šumu obchodů prodají za plnou cenu. Nezbydou tu z nich ani daně. A kdyby nakonec došlo na prověrku praní špinavých peněz, soud v Bellinzoně zabaví veškerý výnos ve prospěch Švýcarů, kdo máte na utrácení za právníky, přihlaste se s náhradou škody.
Možná jsem něco nepostřehl, ale stát plní povinnost podle čl. 6. odst. 4 toho Nařízení (stanovit okamžik vzniku resp. splnění zákonem zpoplatněné obchodní transakce) nejasně, což vnese do věci další zmatek. Nerozumím nepostižení výroby ze zemního plynu a, nemám-li vlčí mlhu, ani z černého uhlí. Jak jsem poznamenal dříve, v téhle historce s ERÚ soucítím.
Výroba elektřiny je podnikání jako každé jiné a pokud někdo podniká tak to nedělá z lásky, ale pro zisk a čím je vyšší zisk má tím je lepší podnikatel. Pokud vláda chce levnou elektřinu pro obyvatele , pak musí otevřít trh pro všechny dodavatele a investory a musí změkčit bezpečnostní normy pro jaderné elektrárny. Vláda místo toho zdaňuje výrobu el. energie snaží se zavírat levné zdroje energie a blokovat výstavbu nových zdrojů jiných než OZE výsledkem jsou samozřejmě vysoké ceny energií. Regulace cen nevedou k prosperitě , ale naopak k úpadku všechny politické systémy založené na regulaci cen se zhroutily a nebo musely regulaci cen opustit. Do budoucna to nebude jinak.
K zastropování ceny. Konkurenční prostředí mizí, zastropovaná cena se pro koncáky postupně stává cenou jedinou, ale obchodníci si účtují i dvojnásobek, rozdíl vyrovná stát. Přitom ČEZ výroba má na 2023 předprodáno za +-110€. Čistí obchodníci jsou výherci, ČEZ prodej bude zdaněn v rámci celé skupiny. Pokud to zákonodárci takto mysleli, tak hurá. Čím déle bude tento stav trvat, tím hůře, těžko se potom bude zastropování rušit a dojde k celkovému úpadku, jak je psáno nade mnou. Je jediná šance, že cena EE klesne pod 200€, naděje zde je, viz současný pokles. Zde to EU s platností stropu jen přes zimu a do začátku léta asi myslela dobře.
Ovšem k té informaci "ČEZ výroba má na 2023 předprodáno za +-110€" je nutné dodat, že je to jen průměr, který je i v tomto případě velmi ošidný, protože podstatná část odběratelů včetně mě bude i celý příští rok odebírat elektřinu hluboko pod těmi 110 €/MWh díky prozírané fixaci ještě na předkrizových cenách, a dokonce i po pádu Bohemia energy byla tržní cena baseloadu na 2023 o dost nižší než 110 €/MWh, takže i ti kdo si tehdy zafixovali cenu, pořád mají velkoobchodní cenu elektřiny nižší než těch 110 €/MWh. Není to tedy tak, že by si někdo nakoupil obrovská množství elektřiny za 110 €/MWh a teď ji prodával za 200 €/MWh.
EU i náš stát naprosto selhávají v pseudotržním energetickém prostředí. Píši v pseudotržním, protože je ovládáno pouze největšími výrobními (a většinou současně i obchodními) hráči.
Je skutečně absurdní z hlediska "ochrany spotřebitelů" aby hlavní výrobci (současně i prodejci) si stanovili ceníky na 2023 vysoko nad cenou za kterou předprodali velkou většinu své produkce na rok 2023, vysoko nad cenou státem zastropovanou. Ale oni vědí, že nefunkční stát (zatím, třeba se pochlapí??) jim ten rozdíl (jejich "ceny" - strop) zaplatí a my víme že to znamená, že to zaplatí zase každý občan ČR který platí daně.
Občané by si měli uvědomit, že to současné snížení jejich životní úrovně jde plně do kapes největších hráčů v energetice. Dohady zde na webu o tom, jak budeme elektřinu v budoucnosti vyrábět jsou zcela zbytečné, když o cenách elektřiny rozhodují kvazimonopoly, stát nejedná ve prospěch spotřebitelů, a přejít na vlastní výrobu elektřiny vyžaduje investice (peníze na ně ubývají s pokračujícím zdražováním) a čas.
Není absurdní, že "hlavní výrobci (současně i prodejci) si stanovili ceníky na 2023 vysoko nad cenou za kterou předprodali velkou většinu své produkce na rok 2023", protože ta velká většina jejich produkce už patří někomu jinému, většinou je za tou prodanou konkrétní spotřebitel, který bude celý příští rok těžit z toho, že si elektřinu na toto období výhodně zafixoval. Kdo to neudělal, těžko se teď může domáhat toho, aby mu soukromý subjekt prodával elektřinu pod tržní cenou.
O cenách nerozhodují žádné kvazimonopoly ale nabídka a poptávka, která je prostě v Evropě tak vysoká, že nezbývá než elektřinu vyrábět i z drahého zemního plynu a drahého černého uhlí, připepřenou ještě drahou emisní povolenkou.
Je ověřenou skutečností, že "nedostatek nabídky" mohou monopoly vyrobit samy, buď pomocí lobby pro zákon o snížením výroby či pro špatnou údržbou výrobních zařízení či toho lze dosáhnout přímo sabotáží, viz dnešní:
"Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla v pátek podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny zbytky výbušnin, dodala."
Vše to sledujeme v přímém přenosu.
Proto USA již před dávnými lety zavedly antimonopolní zákony, proto by měl stát zasahovat tam, kde není volná soutěž ale trh ovládá, jako třeba u nás, cca 5 kvazimonopolů.
Samozřejmě, ty kvazimonopoly si zajišťují píár : že jinak to néééjde, než současné lichvářské ceny.
Čekám tedy nějakou "ověřenou skutečnost", který konkrétní "monopol" si sám vyrobil nedostatek nabídky a jak konkrétně z toho profitoval, a který konkrétní monopol má na svědomí sabotáž Nord streamu. Vzhledem k tomu, že u nás působí na trhu zhruba stovka dodavatelů elektřiny, tak to jsou ale asi stejné dojmy (nebo "PR"), jako s těmi údajnými pěti kvazimonopoly.
Sníženou nabídku zdrojů si uzákonili Němci, špatnou údržbu JE demonstrovali letos Francouzi, nechtějte po mě abych spekuloval o sabotážích plynovodů.
Naproti tomu státy jako Španělsko či Portugalsko si našly komerční cestu jak snížit ceny.
Naproti tomu píár zdůvodní jakékoliv zdražení, stačí když dostane zadání a .....
tož tak
Aha, takže to už máme na jednom trhu minimálně tři různé tzv. "monopoly", každý s jinými zájmy a ani jeden z těch tzv. "monopolů" z toho omezení nijak neprofituje, přičemž monopol znamená, že existuje jen jedna firma na straně nabídky...
Státy jako Španělsko či Portugalsko nenašly komerční cestu jak snížit ceny, tyto státy prostě dotují plyn ze kterého se vyrábí elektřina a využívají omezených možností tuto dotovanou elektřinu do zbytku Evropy exportovat. Ve daleko těsněji propojené střední Evropě je pochopitelně něco takového bez zapojení všech zemí nerealizovatelné, a nejvíc se proti použií tohoto "iberského modelu" staví Německo. To těžko okecá nějaké Vaněčkovo "píár".
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se