EU kritizuje přístup Německa a dalších zemí ke způsobu rozvoje OZE. Celounijní cíl pro rok 2020 je v ohrožení
Auditoři EU posuzovali, zda podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v EU vzrostl natolik, aby bylo dosaženo národních a unijních cílů. Pro polovinu členských států je dosažení jejich národních cílů nemalou výzvou. V případě šesti států je dosažení cíle nepravděpodobné, ohrožen je i 20% unijní cíl.
Německo a dalších sedm zemí EU musí podle zprávy Evropského účetního dvora přidat v rozvoji obnovitelných zdrojů energie, pokud mají být jejich cíle podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie (KSE) do roku 2020 splněny. U dalších šesti zemí uvádí zpráva dosažení cílů dokonce jako nepravděpodobné, jedná se o Nizozemsko, Francii, Irsko, Spojené království, Lucembursko a Polsko. I ve vztahu ke splnění celounijního 20% cíle je Účetní dvůr skeptický.
Česká republika se řadí k zemím, které mají svůj cíl pro rok 2020 již splněn. Navyšování podílu OZE probíhalo v ČR podobným tempem jako například v Německu, ambicióznější Německé cíle však pro našeho západního souseda nyní představují hrozbu, že svého závazku nedosáhne.
Zatímco v podílu OZE na výrobě elektřiny se 34,4 % v roce 2017 Německo své cíle přesahuje, ve vytápění, chlazení a dopravě dlouhodobě zaostává.
Auditoři si podrobně posvítili na způsob rozvoje OZE v Německu a dalších třech zemích
Auditoři se podrobně zabývali politikou expanze a dotací OZE v Německu, Španělsku, Řecku a Polsku. Ve zprávě kritizují skutečnost, že dotace byly zpočátku nastaveny příliš velkoryse, což vedlo ke zvyšování cen elektřiny nebo rozpočtovým deficitům. Když státy v roce 2014 snížily své dotace, poklesla důvěra investorů a rozvoj OZE zpomalil.
„Prvním katalyzátorem pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie byla samotná směrnice a na druhém místě pak režimy podpory členských států, které vytvořily pobídky pro investice. Výrazný pokrok, k němuž došlo po roce 2005, se po roce 2014 zpomalil, a to jak v odvětví větrné energie, tak v odvětví fotovoltaiky,“ uvádí zpráva.
Zpráva zejména upozorňuje na vysoké ceny elektřiny pro konečné spotřebitele v Německu.
„V Německu jsou ceny elektřiny (včetně všech daní a odvodů) pro domácnosti i pro ostatní spotřebitele již tradičně nad průměrem EU (v prvním pololetí roku 2018 byly v první kategorii o 44 % a ve druhé o 39 % vyšší), což je zčásti dáno zmíněným „příplatkem“ [forma pokrytí nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie – formou „příplatku“ v ceně elektřiny, pozn. autora]. Regulační předpisy navíc umožňují některá odvětví od tohoto „příplatku“ v rozsahu 80–85 % osvobodit, což je opatření přijímané s ohledem na jejich konkurenceschopnost. Toto opatření se týká 4 000 společností, které představují jednu pětinu celkové spotřeby elektrické energie v zemi a jejich osvobození v hodnotě 4,8 miliardy EUR musí vyrovnat všichni ostatní spotřebitelé,“ uvádí zpráva.
Více o cenách elektřiny v EU a porovnání cen v ČR a v Německu naleznete v našem lednovém článku.
Kritikou zpráva nešetří ani k současné metodice rozvoje OZE v Německu formou aukcí, ve kterých si představuje vyšší účast občanů a méně byrokracie. Jako důležitý faktor zpomalujícího rozvoje OZE audit uvádí i nedostatečný rozvoj německé přenosové soustavy.
Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier ve své zprávě o pokroku v transformaci energetického systému uvedl: „Už jsme toho hodně dosáhli, ale máme před sebou ještě dlouhou cestu“. Pro přechod na obnovitelné zdroje je dle něj nedůležitějším faktorem urychlení rozvoje elektrických sítí.
„Vládní koalice v Berlíně přešlapuje okolo zákona o obnovitelných zdrojích energie již po dvě funkční období, což znemožňuje dlouhodobé plánování sektoru,“ kritizoval přístup Německa k zákonu o OZE energetický politik politické strany Die Linke, Lorenz Gösta Beutin. Ve své kritice vyzdvihuje slabá místa v aukčním systému, diskriminaci občanských iniciativ, zastropování vypisovaného instalovaného výkonu nebo zavedení pravidel necitlivě stanovujících minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí v některých spolkových zemích.
Kompletní zpráva Evropského účetního dvora je k dispozici zde:
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova
Mohlo by vás zajímat:
Naskýtá se otázka, zda OZE nemají nějaké vedlejší účinky na ŽP. Zabývá se někdo touto otázkou? Ekologové říkají, že člověk má v přírodě jednat obezřetně a s předběžnou opatrností. Říkají také, že klimatická rovnováha je křehká a i malá příčina může mít dalekosáhlé následky. A tady se v posledních letech postavily desítky tisíc VE v západní a severozápadní Evropě, další desítky tisíc jich stojí v USA a v Číně. Vybudovalo se něco, co tady nikdy nebylo a s čím nejsou žádné zkušenosti jenom na základě předpokladu, že výroba energie , při které nevzniká CO2, je ta nejlepší. VE stojí možná za suchem v posledních letech, kdy převažovalo proudění suchého a horkého vzduchu z jihovýchodu. VE možná nastartovaly úplně jiné proudění vzduchových mas na severní polokouli, než jak tomu bylo v minulosti. Sestavu VE v západní a severozápadní Evropě můžeme považovat za hráz, která brzdí proudění vzduchových mas z Atlantického oceánu přinášejících do Evropy dešťové srážky.
Na proudění má mnohem větší vliv jetstream, který se stal nestabilní už kdysi před boomem VtE v Severním moři. Nevím jak to bude letos, ale loni byla sestupná klička nad západní Evropou a vzestupná přes Jadran, Vídeň a Moravu, takže zatímco západní Evropa dostala obrovský příděl vody, tak východ se pekl v saharském vedru.
Dále se poslední 3-4 toky dějí divné věci s klimatem v Indickém oceánu a Arabském poloostrově, například několik po sobě jdoucích tropických bouří, deště kde takové nepamatují, řeky v poušti už ani nikdo pořádně netočí jak je to běžný jev posledních let a to jsme hodně daleko od větrníků. Takže tam bych to nehledal.
Co je ale pravda je že se nám dost hřeje oceán, ztrácí se horské ledovce a chybí velký stabilizátor ve střední Asii - Aralské jezero. Ony možná plantáže umí nějak chladit výparem, ale taková voda je k ničemu, ta tam nezůstává a nestabilizuje teplotu dlouhodobě. Takže se klidně mohly posunout jevy tam a změnit proudění. Také by tam mohl být vliv vysychajícího Čadského jezera.
Pokud by se z větru odebralo i 200TWh, tak je to ekvivalent změny příjmu tepelné energie o 100W/m^2 na ploše asi 2000km^2. To je celkem málo. Samozřejmě by odpověď mohl dát nějaký počítačový model, ale takovou změnu snadno udělají i třeba dálnice a silnice.
Kocourkov je jen slabé přirovnání k evropské, ale i české energetické politice.
Rozvoj solární energetiky se "řešil" 30% clem na čínské solární panely. Evropští výrobci panelů na podporu nedosáhli, takže stejně zkrachovali, ale realizace elektráren se značně prodražila. Pak se to dohání dotacemi na solární elektřinu.
S biopalivy je to podobné. Na jeden litr biopaliva se spotřebuje 1 - 1,2 l fosilních paliv, včetně zdevastovaných tropických pralesů. Ale hlavně, že máme bionaftu. Kde jsou dotace, tam se konají zvěrstva.
Celkově to vypadá, jak kdyby se úředníkům, ale i ekologům vytratil mozek.
Viz tažení proti bezemisním atomovým elektrárnám.
Každý vidí jen ten svůj kousíček a v globále se řítíme do ř...
Jen doufám že alespoň kotlíkové dotace mají efekt.
Když jsou původní rozhodnutí, směrnice a podobně dementní, výsledek nemůže být geniální! Ale to my, kdo jsme prožili centrální plánování, jinými slovy totalitu, přece známe. A klimatická politika EU není nic jiného, než pokus o totalitu a měli bychom si toho být sakramentsky vědomi, nechceme-li skončit jako předchozí socialistická totalita. Tak namísto blouznění a vydírání všeho druhu včetně emocionálního s malou Grétou zkusme být jednou dospělí a podle toho se chovat!
Přesně tak. Mě zaujala věta toho zeleného mamlase..."zavedení pravidel necitlivě stanovujících minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí". To podle něj znamená, že postavit 200m větrák někomu za barák, je citlivé?
Ne to znamená že zavedení pravidla že to musí být desetinásobek výšky od nejbližšího baráku je v Evropě v zásadě likvidační pro obor.
To pravidlo zřejmě neplatí v Holandsku a Belgii, které jsou protkané kanály a větrníky byly a jsou všude.
A v zemích které nejsou uvyklé na větrníky (jako u nás, ale my zase jsme uvyklí na jezy a malé vodní elektrány, jinde by to třeba nepovolili) by stačilo, kdyby to pravidlo 10x .... doprovodili následujícím textem: když všichni ti kdo mají v těch blízkých domech trvalé bydliště souhlasí s VtE (pravděpodobně za trvalý měsíční příjem z toho, že to povolili), tak se stavět může.
Ale aby si developer dělal co chce v rámci "všeobecného blaha", to nepodporuji.
Měli bychom si ujasnit pojmy. Čistý vzduch, čistá voda, příroda okolo nás - to nemůže být dementní o to usilovat a neničit to. Jenom ti co to ničí jsou dementní a mechanismus posilování této demence je jasný, jsou to prachy.
Jde o to jen využít našich stále lepších technických možností, třeba i té mé oblíbené fotovoltaiky. Fotovoltaika a na ni nabalené technologie to je technická obdoba fotosyntézy, která živí celé lidstvo.
To o čem píši je však jen potenciál, možnost, realita je plná dobros.rů, vyžírek, budovatelů světlých zítřků, auditorů účetního dvora EU, Gret, všehoschopných politiků a developerů.
Místo důrazu na tu účetní analýzu a analýzu plnění plánu by bylo účelnější udělat analýzu technickou a ekonomický rozbor. Pak by bylo vidět že to vzorné "zelené" plnění ukazatelů pro ČR je naprostý debakl, zkáza, opírající se především o biopaliva, nejdražší solární tunel na polích a jiné nesmysly. Jen analýza našich minulých chyb nás může posunout k tomu co jsem popsal v prvém odstavci.
To je sice hezké, ale zkuste namontovat fotovoltaiku na panelák o 5-ti vchodech (min. 10x elektrické hodiny - výtah, společné prostory. Je zde velká střecha perfektně situovaný, avšak energetické společnosti vyžadují pro tento panelák min. 5x systém fotovoltaiky. Nejsou totiž schopni účetně spojit 1x fotovoltaický systém a těchto 10 el.hodin, přestože všechny mají jediného vlastníka. Takže co chceme - zabírat další ornou půdu, nebo vyřešit tuto prkotinu a využít střechy panelových domů a ne jen rodinných domů?
Doporučuji víkendový výlet do Dubňan, nebo Lanžhota spojený s prohlídkou polí po intenzivním zemědělství. Najdete tam perspektivní saharu. Zároveň se můžete přesvědčit jak vypadají FVE a že tam v zásadě na celé ploše je tráva. Jestli by se něco hodilo udělat, tak je to vyjmout v nejrizikovějších oblastech maximum půdy z běžného hospodaření, což FVE umí a zároveň je to pro majitele ekonomické, a na zbytku podpořit trvalé porosty, jako sady, vinice a pod.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se