EU podle polského think-tanku přehlédla sociální dimenzi energeticko-klimatických cílů

Podle Polska byla sociální dimenze energeticko-klimatických cílů EU do roku 2030 závažně přehlédnuta. Podle zástupce polského think-tanku zemi hrozí mj. vysoká energetická chudoba. Informoval o tom portál Euractiv.

Podle Piotra Araka, ředitele think-tanku Polský ekonomický institut, s sebou energetický přechod přinese bolestivé ekonomické a sociální změny. Polsko, které z uhlí vyrábí více než 80 % své elektrické energie, pak bude jednou z nejvíce postižených zemí.

Evropská komise odhaduje, že bude potřebné investovat zhruba 379 miliard euro (9,7 bilionů korun) každý rok, aby bylo dosaženo stanovených cílů EU pro rok 2030 v oblasti energetiky a boje proti klimatu. Polsko odhaduje, že náklady energetického přechodu pouze elektroenergetického sektoru dosáhnou hodnoty 60 miliard euro do roku 2030 (1,5 bilionu korun). Podle Araka je toto velice úzce spojeno s energetickou chudobou a zdůrazňuje, že tento aspekt energetického přechodu byl během přijímání nových cílů pro rok 2030 opomenut.

Hrozba energetické chudoby, nutnost rekvalifikace

Přibližně 44 % Poláků nyní utrácí více než 10 % příjmů za energii. Podle něj by se tedy téma energetické chudoby v souvislosti s energetickým přechodem mělo dostat do středu zájmu.

Kromě ekonomických důsledků je zde také sociální rovina. Bude nutné rekvalifikovat současné zaměstnance v uhelném sektoru. V roce 2004, tedy v době vstupu Polska do EU, bylo v polském uhelném sektoru zaměstnáno přibližně 100 tisíc lidí. Nyní je to přibližně jedna třetina tohoto čísla. Sociální politika je ovšem v kompetencích členského státu, nikoliv EU. Právě členské státy se tedy budou muset s problémy doprovázejícími energetický přechod v sociální rovině vyrovnat.

„Sociální aspekty jsou největší výzvou pro polský energetický přechod. Nyní jsme v procesu restrukturalizace uhelného sektoru, nicméně je to velmi nákladné,“ uvedl Waldemar Lagoda z polského ministerstva energetiky.

V současnosti dostupné nástroje

Členské státy EU připravily své národní klimaticko-energetické plány, které Komise v současnosti vyhodnocuje, aby během června mohla poskytnout zpětnou vazbu.

Dále zde jsou dostupné určité nástroje, které mohou členským státům pomoci vyrovnat se s výše popsanými problémy. Jedná se například o iniciativu Energy Poverty Observatory, která mj. poskytuje zpětnou vazbu k implementovaným opatřením členských států, nebo platforma sdružující uhelné regiony, které prochází transformací.