EU podle polského think-tanku přehlédla sociální dimenzi energeticko-klimatických cílů
Podle Polska byla sociální dimenze energeticko-klimatických cílů EU do roku 2030 závažně přehlédnuta. Podle zástupce polského think-tanku zemi hrozí mj. vysoká energetická chudoba. Informoval o tom portál Euractiv.
Podle Piotra Araka, ředitele think-tanku Polský ekonomický institut, s sebou energetický přechod přinese bolestivé ekonomické a sociální změny. Polsko, které z uhlí vyrábí více než 80 % své elektrické energie, pak bude jednou z nejvíce postižených zemí.
Evropská komise odhaduje, že bude potřebné investovat zhruba 379 miliard euro (9,7 bilionů korun) každý rok, aby bylo dosaženo stanovených cílů EU pro rok 2030 v oblasti energetiky a boje proti klimatu. Polsko odhaduje, že náklady energetického přechodu pouze elektroenergetického sektoru dosáhnou hodnoty 60 miliard euro do roku 2030 (1,5 bilionu korun). Podle Araka je toto velice úzce spojeno s energetickou chudobou a zdůrazňuje, že tento aspekt energetického přechodu byl během přijímání nových cílů pro rok 2030 opomenut.
Hrozba energetické chudoby, nutnost rekvalifikace
Přibližně 44 % Poláků nyní utrácí více než 10 % příjmů za energii. Podle něj by se tedy téma energetické chudoby v souvislosti s energetickým přechodem mělo dostat do středu zájmu.
Kromě ekonomických důsledků je zde také sociální rovina. Bude nutné rekvalifikovat současné zaměstnance v uhelném sektoru. V roce 2004, tedy v době vstupu Polska do EU, bylo v polském uhelném sektoru zaměstnáno přibližně 100 tisíc lidí. Nyní je to přibližně jedna třetina tohoto čísla. Sociální politika je ovšem v kompetencích členského státu, nikoliv EU. Právě členské státy se tedy budou muset s problémy doprovázejícími energetický přechod v sociální rovině vyrovnat.
„Sociální aspekty jsou největší výzvou pro polský energetický přechod. Nyní jsme v procesu restrukturalizace uhelného sektoru, nicméně je to velmi nákladné,“ uvedl Waldemar Lagoda z polského ministerstva energetiky.
V současnosti dostupné nástroje
Členské státy EU připravily své národní klimaticko-energetické plány, které Komise v současnosti vyhodnocuje, aby během června mohla poskytnout zpětnou vazbu.
Dále zde jsou dostupné určité nástroje, které mohou členským státům pomoci vyrovnat se s výše popsanými problémy. Jedná se například o iniciativu Energy Poverty Observatory, která mj. poskytuje zpětnou vazbu k implementovaným opatřením členských států, nebo platforma sdružující uhelné regiony, které prochází transformací.
Mohlo by vás zajímat:
Vidím, že už i do Polska dorazila praxe z USA, kde jsou think tanky bohužel až příliš často využívány k tomu, aby produkovali sofismy, propagandu, překrucování reality a nafukování marginálií.
V tomto případě je použila klasika, kdy se investice zaměňují s náklady a nesrovnává se to s "nulovým scénářem", tj. kolik investic by bylo nutných pro zachování současného stavu.
A to nafukování problému oněch horníků, kteří přijdou o práci je taky úsměvné, hlavně při srovnání s tím, že cca 10 milionů Poláků pracuje po světě jako gastarbeitři.
Tak ale je pravda, že dnešní formu odchodu a diskriminace uhlí v EU naplánovali především státy, které už vlastní dostupné uhlí veškeré spálili v minulosti, a ze 3 dnes hlavních těžících uhelných zemí Polska, Česka a Německa berou bruselští byrokraté na zřetel zase jen ty Němce.
To je jak kdyby Slované naplánovali do roku 2030 pro EU ukončení závislosti na vykrádání Afriky, a kašlali na názory podvodníků a příživníků z řad bankérů, think-tanků i pomocných neziskovek v Paříži, Lisabonu a Londýně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se