11 ministrů zemí EU, včetně ČR, zformovalo nové jaderné spojenectví

S prudkým růstem cen zemního plynu a dalších energetických komodit v posledních měsících začínaly napříč EU opět sílit hlasy vyzývající k dalšímu rozvoji jaderné energetiky, či prodloužení provozu současných bloků. Francouzské ministerstvo energetiky na začátku tohoto týdne oznámilo, že se 11 ministrů energetiky napříč EU dohodlo na užší spolupráci na poli jaderné energetiky.

Ke zformování nové „jaderné aliance“ došlo během neformálního setkání ministrů ve švédském Stockholmu. Cílem nového spojenectví má být prohloubení spolupráce jaderných sektorů těchto zemí, které má spočívat ve spolupráci dodavatelských řetězců, stejně tak jako ve zkoumání možností společného výcviku pracovníků a společných průmyslových programů na podporu stávajících zdrojů i nových projektů.

Podle serveru Montel ministři diskutovali rovněž o možnostech spolupráce na poli výzkumu a o koordinovaném přístupu při nasazování nejlepších možných technologií a postupů v oblasti jaderné bezpečnosti.

Novou alianci utvořili ministři energetiky Bulharska, Chorvatska, Česka, Francie, Maďarska, Finska, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Francouzské ministerstvo energetiky podle serveru v neděli uvedlo, že se společné schůze mělo účastnit i Švédsko, to však nakonec na seznamu zemí chybělo. Francouzské ministerstvo to však odůvodnilo tvrzením, že Švédsko se nemohlo připojit z formálních důvodů, jelikož si musí během svého současného předsednictví EU zachovat neutralitu.

Švédsko však podle francouzského ministerstva nadále spolupracuje s Francií na poli jaderné energetiky, přičemž francouzská polostátní společnost EDF má zájem na potenciální výstavbě nových jaderných bloků ve Švédsku. Podle ministerstva členství v nové alianci rovněž zvažují i další země, včetně Belgie, Itálie či některých zemí v Pobaltí.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela podle serveru Montel uvedl, že ministři byli zcela naladěni na stejnou vlnu a podporovali myšlenku jaderné aliance, kdy energetická krize v loňském roce zdůraznila potřebu stabilních a udržitelných nízkouhlíkových zdrojů energie.