Vhodnými podmínkami k uložení jaderného odpadu disponuje polovina území Německa
Geologicky vhodné podmínky pro trvalé uložení jaderného odpadu jsou v Německu na 54 procentech území včetně rozsáhlých oblastí u hranic s Českou republikou. Vyplývá to z dnes zveřejněné dílčí zprávy Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE). Toto hodnocení, které je součástí prvního kroku při hledání trvalého úložiště pro až 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu, zohledňuje výhradně vhodnost podloží. Německo chce o místě uskladnění rozhodnout do roku 2031, aby k roku 2050 mohlo začít odpad ukládat.
Experti za geologicky vhodné označili devadesát oblastí o rozloze 240.874 kilometrů čtverečních, což je takřka 70 procent rozlohy Německa, které má plochu přes 357.000 kilometrů čtverečních. Tyto oblasti ale tvoří různé typy podloží, takže po započítání jejich překryvu zůstává v úvahu 194.157 kilometrů čtverečních, což odpovídá 54 procentům rozlohy Německa.
„To představuje výchozí bod v dalším výběru,“ uvedla BGE ve zprávě.
Velká část těchto oblastí se nachází v Bavorsku včetně tamní strany Šumavy či Českého lesa (Hornofalcký les), v Sasku příhodné regiony v Krušných horách také zasahují k hranicích s Českem. V Sasku ve výběru zůstalo i území Lužice či okolí Drážďan. Hledání konečného místa se soustředí také na sever Německa, který byl zahrnut prakticky celý. Vhodné podloží se nachází i pod částí Berlína.
Německá média poukazují na to, že z výběru byl vyřazen severoněmecký Gorleben, který již v minulosti byl určen jako trvalé úložiště jaderného odpadu. Toto rozhodnutí ovšem později vláda přehodnotila a nyní tamní zařízení slouží jako mezisklad. Například bavorská vláda, která konečný sklad na svém území odmítá, přitom v minulosti doporučovala využít právě Gorleben, do jehož budování se již investovaly značné finanční prostředky.
Původní označení Gorlebenu jako budoucího konečného skladu vyvolalo masivní vlnu odporu. Toho se chce vláda nyní vyvarovat, proto slibuje transparentní výběrový proces, do kterého bude zahrnuta veřejnost a jehož jednotlivé fáze musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Hledání oficiálně začalo v roce 2017. V první fázi, která ještě nekončí, experti z BGE vyhodnotili stávající geologická data, aby vyloučili geologicky nevhodné oblasti. Výběr pak ještě více zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více upřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku. Pro ty nejvíce radioaktivní, které budou v zemi milion let, potřebuje podle propočtů ministerstva životního prostředí kapacitu zhruba 600.000 metrů krychlových. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.
Mohlo by vás zajímat:
Ta zpráva má 444 stránek s 4947 očíslovanými řádky a spoustou obrázků, schémat a tabulek. Tlusté téměř jako Marxův Kapitál, a asi stejně použitelné. Gorleben byl, říká ta zpráva, vyloučen podle §24 německého Zákona o výběru stanoviště, což jsou tzv. "Geowissenschaftliche Abwägungskriterien", tedy "hlediska ke geovědeckému uvážení", nikoli tvrdá vylučující kritéria (ta jsou v §22 toho zákona) nebo minimální požadavky (§23). Geovědecké uvážení 11 hledisek (vcelku srozumitelně definovaných) bylo provedeno pomocí různého počtu šedých, zelených, žlutých a oranžových obdélníčků. V bezprostřední blízkosti bodu Gorleben, u něhož se o podrobnostech mlčí, je zhruba 10 jiných solných útvarů explicitně identifikováno a obdélníčkově vyhodnoceno jako vhodných.
Obávám se, že němečtí vědci zase jednou splnili politické zadání. Ta zpráva měla za hlavní cíl uklidnit veřejnost přesvědčivým vyprávěním, jak vláda důkladně vědecky zkoumá a pečlivě zvažuje a že v Gorleben to nebude, když to tam teda nechcete, nýbrž jinde, a toho jinde je teoreticky geologicky spousta. Že by to ale veřejnost uklidnilo natolik, že by bylo průchodné prodloužení provozu německých JE za 31.12.2022, neočekávám. To budou raději pouštět do atmosféry GHG a někteří se přitom trochu stydět.
Pochybuji, že na polovině území DE by lidé souhlasili s úložištěm. Proto je nadpis článku silně nadnesený. Jedna z nutných podmínek stavby úložiště, nemá-li se z něj stát Cventndorf2, je souhlas místních.
Jsem na to zvědavý. Němce bych tipoval, že budou mít snahu se v jejich očích jaderného odpadu zbavit někam za hranice. Pokud jim na to někdo kývne, mělo by to být za pořádnou úplatu, protože si tím kupují čas několika dekád, během kterých by šel energeticky využít a poté zůstal s řádově menším vlivem na okolí.
Mají to jako úkol tisíciletí, takže už asi dopředu počítají s tím, že to v tomhle století nevyřeší. Tipuju, že budou tak dlouho udržovat status quo, než ho někdo s radostí přepracuje a využije. Ať už doma nebo v zahraničí.
Všimněte si, že v té mapě je jako vhodné území zakresleno i okolí Helgolandu a šelf až k hranicím. To nemůže být myšleno vážně projektově, je to drahý dokument pro vnitrostátní PR.
Tak hlavně v budoucnu by 90% standartního vyhořelého paliva velmi levně odebralo Rusko či Francie, takže megalomanská úložiště takového paliva je zbytečné takto předčasně stavět.
Raději ať se zaměří na radioaktivní zdravotnický odpad, a části reaktorů pokud je skutečně předčasně odstaví všechny naráz.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se