Plynovod Síla Sibiře a jeho dopad na světový trh se zemním plynem
Rusko, druhý největší producent zemního plynu a největší exportér této komodity na světě, má své nejdůležitější zákazníky v Evropě. Dokončení plynovodu Power of Siberia, česky Síla Sibiře, by však mohlo být pro Rusko klíčovým okamžikem, kdy sníží svou závislost na Evropě a diverzifikuje své odběratele, což může hrát roli například také v nadcházejícím vyjednávání o tranzitu plynu přes Ukrajinu.
Plynovod Síla Sibiře, který má mít na ruském území přibližně 3000 kilometrů a od roku 2025 dopravovat do Číny 38 miliard m³ zemního plynu ročně, nutně ovlivní světový trh se zemním plynem.
Čína, jakožto druhý největší importér zemního plynu na světě hned po Japonsku, v roce 2018 importovala 124,8 miliard m³ zemního plynu, z toho 74,3 miliard m³ připadlo na LNG. Domácí produkce zemního plynu dosáhla 160,2 miliard m³. Celkem tedy poptávka dosáhla 285 miliard m³. V letošním roce je celková poptávka, vzhledem k přechodu z uhlí na plyn, odhadována na 307 miliard m³. Odhadovaná spotřeba v roce 2030 je pak 510 miliard m³.
Spojené státy, které jsou největším producentem zemního plynu na světě (v roce 2017 dosáhla produkce 734,5 miliard m³), jsou plynovodem dotčeny z důvodu exportu LNG do Asie, kde poptávka po LNG vlivem nového plynovodu klesne.
Probíhající obchodní válka mezi USA a Čínou jenom umocnila sbližování mezi Pekingem a Ruskem. Prezident Trump navíc před nedávnem podepsal dekret, kterým podpořil protestující v Hongkongu a i z tohoto důvodu nelze očekávat, že dojde v dohledné době k ukončení obchodní války. A přitom právě LNG, jehož produkční kapacity v USA znatelně rostou, mělo podle mnohých být krátkodobým nástrojem, který bude redukovat obchodní deficit, který byl obchodní válkou USA vytvořen.
V severovýchodní Číně také již několik společností naznačilo, že uvažuje o nákupu levnějšího potrubního zemního plynu, namísto LNG.
Zprovoznění plynovodu je tak pro Čínu i Rusku nesporným úspěchem, který bude představovat v obchodním jednání s ostatními státy výhodu.
Mohlo by vás zajímat:
MYSLÍM ŽE JE DOBŘE KDYŽ SE NĚCO CO JE KU PROSPĚCHU LIDÍ VYBUDUJE.DOVÁŽET ZKAPALNĚNY PLYN JE TOTÁLNÍ HLOUPOST.NECHÁPU POLÁKY,ŽE KÝVLI NA DOVÁŽKU PLYNU PŘES POLOVINU SVĚTA.
Dovoz plynu do Číny je otázkou celkového vývoje energetiky. Čína z uhlí na plyn nepřechází je příliš velká. Jejich poptávka po plynu zůstane vzhledem k počtu obyvatel slabá. Další věcí je plynovod z Ruska do Číny 15mld m3 a v budoucnu 38 není ani 4 násobek spotřeby ČR je to vlastně zanedbatelné když si uvědomíme , že Čína má 1,4 mld. obyvatel. Problém je v tom ,že Rusko je příliš daleko od Číny náklady na budování plynovodů jsou příliš vysoké a pak cena plynu se blíží LNG. Pokud by mělo Rusko něco ovlivnit pak kapacita plynovodu by musela být 150mld m2 a více. Další problém je výhled energetiky v Číně oni elektrifikují nejvíce tepelných čerpadel a elektromobilů se prodá v Číně za 20 let bude většina hromadné dopravy v Číně elektrifikovaná a automobilová doprava také. Elektrická energie se bude vyrábět především z uhlí a OZE , plyn bude naprosto marginálním zdrojem. Vývoj energetiky v Číně je značně nejistý uhlí může zůstat hlavním zdrojem výroby el. energie poměrně dlouhou dobu, protože odhady zásob vystačí nejméně na 100 let těžby dnešním tempem. Dále je to cena OZE zejména Offshore větru pokud ten zlevní otevře se Číně relativně stabilní zdroj , který teoreticky pokryje celou její dnešní poptávku po el. energii , takže k roku 2050 to může vypadat třeba takto : 1/3 budoucí poptávky po el. energii může pocházet z přímořských el. 15% FV panely. 10% vítr na souši. 20% voda. To je 77% OZE, 10% jádro a 13% uhlí. Spotřeba asi 4 násobek dnešní el. energie pokrývá 75% spotřeby energie v Číně podíl bude dále růst jinými slovy já tam ten prostor pro plyn do budoucna příliš nevidím.
Ano, je otázkou nakolik je onen plyn spíše chemickou surovinou, zdroj vodíku a na syntézu látek s chemickou vazbou C-H.
38:8,183=4,643773677135525 To je ani ne čtyřnásobek?
Veliký potenciál je ale protáhnout o pár tisíc kilometrů přes Koreu do Japonska.
Potrubní doprava je nejlevnější forma přepravy energie na velké vzdálenosti narozdíl od lodí, železnice nebo VVN, HVDC...
To Energetik: vaše naivní představy napovídají, že o energetice máte velice malé povědomí, takže si zavčas změňte jméno např. na Kolchozník 007.
Josef to napsal velice fundovaně.
Ještě ke Kolchozníkovi 007: Položit plyn potrubí v mělkém Baltu či Severním moři je "poměrně jednoduché". Položit "pár tisíc km plynovodu do Japonska" je v hlubokém Ochotském či Japonském moři "docela problém", nehledě na vysoce zemětřesením a sopkami aktivní oblast :-) Takže to jsou úvahy z oblasti snů a fantazijních představ "poručíme větru, dešti"!
Minimálně od 2014 o tom Gazprom mluví s Japonskem. Mezi Sachalinem a Hokkaido je La Perousův průliv hluboký asi 40m a široký 43km.
Energetik 007, HVDC je na výstavbu dražší, než potrubí na plyn o stejné kapacitě??A že by mělo menší ztráty se mi také nezdá.Možná pan Veselý by dokázal odpovědět. Mě přijde více ztrátové protláčet plyn trubkou na velké vzdálenosti.
Nejdelší HVDC 600km plynovod 4000km? Samotné HVDC má ztráty nízké ale je to těžko porovnat líné.
Za posledných 10 rokov sa trh s plynom dosť "zmenšil". Budovaním plynovodov a siete LNG, sa už obrazne "každý dostane všade".
Stačí sa pozrieť na Slovensko - v roku 2009 bolo zastavenie toku zemného plynu úplnou katastrofou, ktorou žila celá naša spoločnosť. V roku 2019 hrozí na konci roku to isté .... ale mimo odbornej verejnosti to NIKOHO NEZAUJÍMA !!! Dokonca ani politici čo si nájdu nejakú zámienku to neriešia ... a to je už čo povedať ...
Ruský plynovod je samozrejme dôležitý, ale z hľadiska americko-čínskej obchodnej vojny to je naozaj "drobnosť", ktorú sa ocitne pre Trumpa v nejakom reporte ako jeden riadok ... ak vôbec.
Vzhľadom na pretlak plynu vo svete je v princípe úplne jedno kam ide rúra ... vždy končí na svetovom trhu a v globále nemení takmer nič ....
Lokálne je samozrejme pre aktérov dôležitá, šetrí náklady, diverzifikuje, posilňuje politické väzby .... ale v konečnom dôsledku znamená, že ak na jednom konci sa zvýši prítok, inde sa oslabí .....
Export energetických surovín a ich produktov tvorí cca 12 % amerického exportu. USA nepotrebujú riešiť deficit z Čínou (že o tom hovoria politici nie je odborný problém), lebo je to len jeden z ich obchodných partnerov a USA majú iné trhy, kde si vedia "zarobiť" na to aby ich to netrápilo.
Obchodná vojna je vždy v konečnom dôsledku strata pre obe strany (samozrejme iní môžu zarobiť), ale v prípade USA vs Čína je situácia pomerne jasná, Čína svojim menej sofistikovanými tovarmi je v pozícii toho slabšieho. Ale samozrejme "víťaztvo" americkej strany akurát znamená, že oni stratia menej ... nie, že zarobia ....
Trump je síce ekonomický analfabet a tak to i vyzerá s jeho ekonomickou politikou (dôležité je mať efekt u svojich voličov nie reálny zisku), ale faktom je, že Čína nie je normálna trhová ekonomika a v mnohých oblastiach umelo deformuje ekonomické prostredie a väčšina štátov to "nevidí" aby neprišli o dôležitý trh (resp. si to naivne myslí, lebo Číňania vedia byť pragmatický a napr. najväčším ich obchodným partnerom sú USA, napriek veľkej slovnej či už i obchodnej vojne) a len Trump povie čo ostatní tiež vedia - napr. o umelom držaní juanu na nízkej úrovni čo podporuje export Číny.
Myslím, že ona plynová krize v roce 2009 se Rusku dlouhodobě nevyplácí. O 10 let později jsou hlavní plynovody už obousměrné a pár nových propojek výrazně sjednotilo trh s plynem v celé střední Evropě. Slovensko už dneska může kupovat z Ruska přes Ukrajinu, od Němců ruský, holandský a norský plyn, přes Německo a Rakousko LNG od Severního moře, přes Rakousko plyn z terminálů ve Středomoří. Před 10 lety jeden dodavatel štval proti sobě hodně zákazníků. Dneska se zákazníci sjednotili, zatímco dodavatelé bojují o odbyt :-)
Podle mně se to nevyplatilo hlavně Ukrajině. Důležité je že my na tom vyděláme, jednak lepším tržním prostředím, a z NS2 budeme mít i nějaký vývar za tranzit.
Každopádně je pro Rusko velký úspěch, když bude doslova během pár měsíců zprovozněn jak Turk Stream přes Černé moře, tak Nord Strem II přes Baltské moře, tak Síla Sibiře do Číny. Během pouhých zhruba 6 měsíců tak budou zprovozněny hned 3 nové plynovody doslova strategického významu. Dobrá práce.
To tedy čumím. Co Čech, to odborník na energetiku. Každopádně se domnívám, že otevřením Síly Sibiře vzroste jak ekonomický, tak politický vliv Ruska.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se