
Jaderná energetika v roce 2024, část 1: Klíčový rok pro Česko
V letošním roce proběhla v České republice klíčová rozhodnutí o dalším rozvoji jaderné energetiky. Japonsko se rozhodlo pro návrat k intenzivnímu rozvoji v této oblasti. V Číně se rozvoj jaderných zdrojů stále zrychluje. I v Evropě se renesance v jádře probouzí, a dokonce i němečtí politici začínají měnit názor. Blíží se nasazení malých modulárních reaktorů.
Německo v roce 2024, kdy už nemělo v provozu žádný jaderný reaktor, ukázalo zásadní problematické prvky své Energiewende. I přes obrovské instalované výkony větrných a fotovoltaických zdrojů velkou část elektřiny produkuje pomoci těch fosilních. Navíc se z čistého exportéra elektřiny stala čistým importérem.
Francie má naopak díky kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů už desetiletí nízkoemisní elektroenergetiku a je jedním z největším čistých exportérů elektřiny. Jejich srovnání ukazuje, která cesta opravdu vede k omezení emisí oxidu uhličitého a která vede do slepé uličky.
Navíc Německo zažívá nepředvídatelně období přebytků produkce elektřiny v době, kdy hodně fouká a svítí slunce, a nedostatku produkce v době, kdy nastává tzv. dunkelflaute a nefouká a nesvítí slunce. Kvůli provozním dotacím obnovitelných zdrojů pak ve větrné a slunečné době máme až záporné spotové ceny. V době dunkelflaute, kdy fotovoltaika a větrníky nedodají téměř nic, pak má i přes obrovské instalované výkony nedostatek produkce elektřiny a spotové ceny stoupají i do oblačných výšin. Podrobněji jsem současnou situaci Německa rozebral v nedávném článku.
Zda v konkrétní době bude přebytek větrné a sluneční elektřiny nebo její nedostatek, se nedá na delší dobu dopředu předpovědět. Velice pěkně to dokumentuje srovnání situace během vánočních svátků v různých letech. V zimě je vyšší pravděpodobnost, že bude foukat, a navíc je během vánočních svátků nízká spotřeba. Většinou je tak v té době v Německu velký přebytek větrné elektřiny a nízké a často i záporné ceny na spotové burze. Tak tomu bylo i na konci roku 2023. Naopak o vánočních svátcích v roce 2024 byla dunkelflaute. I přes nízkou spotřebu byl při zanedbatelném větru nedostatek produkce elektřiny v Německu a vysoká spotová cena.
Protože obnovitelné zdroje stavěla celá řada sousedů Německa, dochází navíc k tomu, že Německo vyváží většinou v době nízkých cen elektřiny a dováží naopak v době vysokých cen. Situace už začíná byt jasná i části německých politiků. Postiženo je zvláště průmyslové Bavorsko. Bavorský premiér Markus Söder tak jednal na konci roku 2024 s českými politiky o spolupráci v oblasti jaderné energetiky a využití českých jaderných zdrojů. I to je známka toho, jak zásadně se mění pohled na využití jádra v Evropě.
Podívejme se nejdříve na celkové statistiky a pak na podrobnosti o vývoji jaderné energetiky ve světě v loňském roce.
Výroba elektřiny v Německu během vánočních svátků v roce 2023. V té době hodně foukalo, a navíc během vánočních svátků klesá spotřeba. Německo tak mělo velký přebytek výroby a muselo jej vyvážet. Jednotlivé barvy označují různé zdroje (tmavě modrá – voda, zelená – biomasa, světle hnědá – hnědé uhlí, tmavě hnědá – černé uhlí, oranžová – zemní plyn, světle modrá – přečerpávací elektrárny, různé odstíny šedé – větrné zdroje, žlutá – fotovoltaika) , černá čára je spotřeba (zdroj Energo-chart).
Přehled statistiky
Současný přehled vývoje jaderné energetiky za uplynulý rok je šestnáctý v řadě a navazuje na články z minulých let. Poslední přehled je z roku 2023 (část1, část 2, část 3, část 4). V listopadu 2023 bylo 436 reaktorů s výkonem 392 GWe a v prosinci 2024 pak 441 s výkonem 399 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 64 bloků s výkonem 69 GWe. V roce 2024 se podařilo spustit více nových reaktorů, než bylo odstaveno. Doufejme, že i v dalších letech bude pokračovat tato tendence.
V průběhu roku 2024 byly celkově odstaveny tři bloky. Už koncem ledna byl odstaven druhý blok Kurské jaderné elektrárny, který byl v provozu od roku 1979. Jde o reaktor RBMK, tedy černobylského typu. Připomeňme, že se v této elektrárně dokončují bloky VVER1200, které mají zdejší čtyři reaktory RBMK postupně nahradit. Zbývající dva bloky RBMK by měly být odstaveny do roku 2031. Koncem července 2024 byl na Tchaj-wanu odstaven tlakovodní reaktor Ma-an-šan (Maansham) 1 s výkonem 890 MWe. V provozu byl od roku 1984. Tchaj-wan už tak má v provozu pouze jeden reaktor, kterým je druhý blok elektrárny Ma-an-šan, a dokončuje svůj odchod od využívání jaderné energie. Stále více se tak stává závislým na fosilních zdrojích, které mu dodávají přes 80 % elektřiny. Jde o uhlí a zkapalněný zemní plyn, kterého jsou potřeba velmi velké objemy. Přitom je musí všechny dovážet. Je tak otázka, jak by dokázal čelit čínské námořní blokádě ostrova. V budoucnu se tak může jeho postoj k jaderné energetice opět změnit. Jako poslední byl v roce 2024 na konci září odstaven kanadský těžkovodní reaktor Pickering 1, který byl v provozu od roku 1971. Dne 2. ledna 2025 byl pak odstaven blok Pickerning 4, ale to už patří do statistiky roku 2025.
Nově se v roce 2024 do provozu dostalo osm reaktorů. O uvedení do provozu bloku Sin Hanul (Shin Hanul) 2 v prosinci 2023 se psalo už v minulém přehledu. Koncem února začal dodávat elektřinu indický reaktor Kákrapar (Kakrapar) 4. Jde o druhý domácí těžkovodní reaktor PHWR s výkonem 700 MWe. Na začátku března začal konečně elektřinu dodávat americký reaktor AP1000, jako čtvrtý blok v elektrárně Vogtle. Na konci března pak začal elektřinu vyrábět blok Barakah 4 ve Spojených arabských emirátech. Nyní tak zde běží již všechny čtyři jihokorejské reaktory APR1400. Poté následovalo zprovoznění tří nových čínských jaderných bloků. Od začátku dubna začala proudit elektřina z čtvrtého bloku elektrárny Fang-čcheng-kang (Fangchenggang). Zde se rozběhl nový reaktor Hualong One. Jeho výstavba se zdržela, takž trvala necelých osm let. Další dva čínské reaktory se podařilo dokončit za pět let. V říjnu začal pracovat blok Š’-tao-wan (Shidaowan) Guohe One 1. Jde o první zprovozněný reaktor CAP1400, což je čínská verze reaktoru AP1000 se zvýšeným výkonem. Koncem listopadu začal vyrábět elektřinu blok Čang-čou (Zhangzhou) 1. Zde jde opět o čínský reaktor Hualong One. Ke konci roku pak začátkem prosince poprvé dodal elektřinu dlouho budovaný francouzský blok Flamanville 3. Jde o reaktor EPR s výkonem 1700 MWe. Navíc se ke konci roku začal spouštět další indický těžkovodní reaktor jako blok Rádžasthán (Rajasthan) 7.
Budovat se začalo devět reaktorů, což je opět více, než bylo spuštěno v minulém roce. O zahájení betonáže jaderného ostrova čínského bloku Sü-ta-pao (Xudabao) 1 v listopadu 2023 už se psalo v minulém přehledu. Šlo o reaktor CAP1000, který je čínskou variantou reaktoru AP1000. Na konci ledna 2024 se začala betonáž čtvrtého bloku El Dabaa v Egyptě. Zde se tak už nyní budují všechny čtyři reaktory VVER1200. V únoru začala výstavba reaktoru Čang-čou 3 a v říjnu pak bloku Čang-čou 4, jde o reaktory Hualong One. V polovině března pak byla zahájena betonáž jaderného ostrova sedmého bloku Leningradské jaderné elektrárny. Zde se bude stavět reaktor VVER1200. Po prvním bloku v roce 2024 začalo budování jaderného ostrova u druhého bloku typu CAP1000 jaderné elektrárny Liang-ťiang (Liangjiang). V polovině července se začal budovat reaktor CAP1000 jako druhý blok elektrárny Sü-ta-pao. Dne 28. července 2024 se začaly betonovat jaderné ostrovy dvou nových reaktorů Hualong One, šlo o bloky Ning-te (Nindge) 5 a Š'-tao-wan (Shidaowan) 1. Na začátku roku 2025 se pak začal budovat blok Čašma (Chashma) 5 v Pákistánu. Jde o čínský reaktor Hualong One.
Produkce elektřiny z jádra dosáhla v roce 2023 hodnoty 2 602 TWh. Oproti roku 2022, kdy se vyrobilo 2 545 TWh, stoupla o 57 TWh. Pozitivní trend je způsoben i vyřešením problémů francouzské jaderné flotily, postupnou obnovou provozu japonských jaderných zdrojů a spouštěním nových čínských jaderných elektráren. Dá se předpokládat, že i v roce 2024 se výroba jaderné elektřiny zvýšila a tato tendence bude pokračovat i v dalších letech.
Česká jaderná energetika prožila rok rozhodnutí
Pro Českou republiku byl rok 2024 rokem dvou klíčových rozhodnutí. Obě jsou spojena s firmou ČEZ. Prvním byl výsledek tendru na nové bloky v Dukovanech a druhým výběr partnera v oblasti malých modulárních reaktorů.
První zásadní rozhodnutí v průběhu tendru přišlo v září 2021, kdy byly z tendru z geopolitických bezpečnostních důvodů vyřazeny Čína a Rusko. Pokud by se to neudělalo v té době, muselo by se k takovému kroku přikročit po zahájení války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022. V tendru tak byly tři nabídky: reaktor AP1000 americké firmy Westinghouse, EPR1200 francouzské firmy EDF a reaktor APR1000 jihokorejské firmy KHNP.
Všechny tyto firmy jsou velmi zkušenými hráči na trhu s jadernými technologiemi. Nabízejí reaktory III. generace s velmi dobrými bezpečnostními parametry. Rozhodujícími kritérii se tak stávají ta ekonomická, nejen nejnižší cena, ale hlavně záruky, které je daná firma ochotna na dodržení této ceny a také doby výstavby dát.
V lednu 2024 tak byla z tendru vyřazena firma Westinghouse, která nebyla ochotna být garantem realizace výstavby bloku. Zároveň se tendr změnil, nyní je na výstavbu rovnou dvojice bloku v Dukovanech a opci na další dvojici v Temelíně. Velmi důležité bylo, že Evropská komise schválila notifikaci na podporu státu pro financování prvního bloku v Dukovanech. V červenci byla vybrána korejská nabídka, která byla ve všech kritických ekonomických parametrech lepší.
Podle mého názoru bylo hlavním důvodem vítězství Korejců v tendru jejich větší snaha o jeho získání a ochota maximálně vyjít vstříc zadavateli tendru. V řadě případů tak byli ve své nabídce ochotni naplnit i jeho nepovinné podmínky. Šlo například o ochotu realizovat licencování nabízeného bloku v domovské zemi. Připomeňme, že francouzské EDF i jihokorejské KHNP nabízejí zmenšené verze svých reaktorů, které neplánují realizovat ve svých zemích. Francouzi tak hned řekli, že licencování u sebe realizovat nebudou. Naopak Korejci dokonce změnily své zákony, které jejich jadernému dozoru nedovolovaly provádět licencování jaderných technologií, které se u nich stavět nebudou.
Zásadní také bylo, že zmenšený korejský reaktor APR1000 vychází z reaktoru II. generace stejného výkonu OPR1000 a reaktoru III. generace APR1400 s vyšším výkonem, který z reaktoru OPR1000 vycházel. Celý projekt je tak už nyní velice dobře definován. U reaktoru EPR s výkonem 1700 MWe je zmenšení zásadnější změnou, která vede například ke zmenšení počtu smyček ze čtyř na tři. Zároveň si jsou Korejci po úspěšné realizaci výstavby čtyř bloků ve Spojených arabských emirátech mnohem jistější v cenové nabídce a možnosti dodržení stanovených termínů.
I v minulém přehledu jsem zdůrazňoval, že nejdůležitější je, aby vítěz tendru byl vybrán podle transparentních kritérií a jasně definovaných parametrů. To se podle mého názoru podařilo. To dokládá i to, že zatím jsou protesty poražených velmi omezené. Podaly protest k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ten však byl rychle a z jasných důvodů zamítnut. Obě firmy podaly sice rozklad a ÚOHS má 60 dnů na jeho vyřízení. Dá se očekávat, že jej zase striktně a jasně zamítne. Nic by tak nemělo stát v cestě podpisu upřesněné smlouvy mezi ČEZ a KHNP, který se očekává v březnu 2025. EDF sice vyvíjí jistou snahu napadnout tendr přes Evropskou komisi na základě obvinění z nedovolené podpory firmy KHNP korejskou vládou. Podle mého názoru by však přenesení boje proti KHNP na evropskou úroveň bylo od EDF výstřelem do vlastní nohy a ohrožením pro celkový rozvoj jaderné energetiky v Evropské unii. Velice rádi by vzniklou situaci zneužili protijaderné aktivisté, kterých je v evropských orgánech značný počet. Z hlediska licenčních sporů mezi firmou Westinghouse a KHNP je velmi důležité, že USA a Jižní Korea podepsaly začátkem ledna 2025 memorandum o porozumění ve věci zásad týkajících se vývozu a spolupráce v jaderné oblasti.
Velmi důležité je, že z české i jihokorejské strany jsou již nyní do přípravy detailní smlouvy a prací na projektu zapojeny stovky pracovníků. A pokud to mohu sledovat, jde o velmi intenzivní spolupráci a dochází k rychlému pokroku. Je velká naděje, že v březnu bude připraven velmi dobře propracovaný dokument. Již nyní se začínají práce na studii možností dlouhodobějšího společného provozu starých a nových dukovanských bloků, kterou vypracuje ÚJV a.s., Archeologický ústav AV ČR doporučuje provést prediktivní a záchranný archeologický výzkum ještě před předáním staveniště zhotoviteli, pracuje se na geotechnickém modelu a seismotektonickém monitorování a úpravě Rozvodny Slavětice.
Druhým klíčovým rozhodnutím byl výběr firmy Rolls-Royce SMR jako partnera pro rozvoj a využití malých modulárních reaktorů. Firma ČEZ potřebuje malé modulární reaktory co nejrychleji, aby mohl nahradit své uhelné zdroje, hlavně větší uhelné kogenerační elektrárny a teplárny, jako jsou Tušimice, Dětmarovice, Ledvice a další. Zde jde často o několik bloků s výkonem 200 MWe a malé modulární reaktory s výkonem několika stovek megawatt elektrických by byly jejich ideální náhradou. Potřebuje se tak spojit s partnerem, který už je blízko k realizaci komerční nabídky malého modulárního reaktoru.
Zároveň však ČEZ vlastní vývojová pracoviště, jako je ÚJV a.s. v Řeži, a výrobní, jako je například Škoda JS. Proto se potřebuje zapojit do vývoje a posléze i do výroby. V současné době jsou nejdále projekty NuScale, BWRX-300 firmy GE Hitachi a Rolls-Royce. Malý modulární reaktor NuScale má výkon 77 MWe a je určen pro realizaci velkých elektráren ze šesti a dvanácti modulů. Projekty BWRX-300 a Rolls-Royce jsou už oba velmi daleko v přípravě projektu i jeho licencování. V kanadské elektrárně Darlington se již připravuje staveniště pro prototypový reaktor BWRX-300. Ještě se k tomu vrátíme později. BWRX-300 je však varný reaktor, což je typ, se kterým zatím nemáme zkušenosti. Znamenalo by to tak daleko větší nároky na naše SÚJB při licencování.
Po dlouhých odkladech se rozběhl reaktor Flamanville 3 (zdroj EDF).
Zároveň firma Rolls-Royce SMR byla daleko otevřenější a umožňuje daleko větší zapojení do vývoje a výroby svého reaktoru. ČEZ tak podepsal smlouvu o svém vstupu do Rolls-Royce SMR. Předpokládá v budoucnu navýšit svůj podíl ve firmě až na 20 % a velmi výrazné zapojení české výzkumné základny a výrobních podniků. V Česku by se mohly vybudovat i dva podniky na výrobu některých modulu reaktoru Rolls-Royce, jeden například u jihočeského letiště.
Tak intenzivní zapojení je podmíněno tím, jestli se již brzo začne ve Velké Británii budovat první prototyp tohoto reaktoru. To závisí na tom, jak dopadne výběrové řízení vlády Velké Británie. To má vybrat až čtyři typy malých modulárních reaktorů, které se budou ve Velké Británii využívat. Do užšího výběru se v říjnu 2024 dostalo šest následujících firem: EDF, GE Hitachi Nuclear Energy, Holtec, NuScale Power, Rolls-Royce SMR a Westinghouse. V listopadu se pak výběr zúžil na čtyři kandidáty: GE Hitachi, Holtec, Rolls-Royce SMR a Westinghouse. S nimi nyní probíhá intenzivní jednání. Výběr by měl být rozhodnut v první polovině roku 2025. Pro výstavbu malých modulárních reaktorů se plánuje i využití lokalit Wylfa a Odbury, které britská vláda odkoupila od firmy Hitachi, která zde původně plánovala vybudovat své velké varné reaktory.
ČEZ plánuje výstavbou svého prvního prototypu malého modulárního reaktoru v lokalitě Temelín následovat velice rychle výstavbu prvního prototypu ve Velké Británii a využít všechny výhody převzetí zkušeností z Velké Británie. Už nyní čeští odborníci velmi intenzivně konzultují a spolupracují s těmi britskými a udržují si dobrý přehled o stavu projektu.
Podrobnější rozbor strategie firmy ČEZ a České republiky v oblasti jaderné energie je v nedávném článku. Zrychlení realizace velkých jaderných bloků i využití malých jaderných reaktorů pomůže i schválená novela Atomového zákona, ke kterému došlo na konci roku 2024.
Možné cesty k nízkoemisní energetice rozebrané pro konferenci Vize Česka v Táboře.
Mohlo by vás zajímat:
Myslím že by bylo vhodné rovnou navýšit u Korejcú objednovkú a stavět AP1400. Pro začátek jeden v Dukovanech a dva v Temelíně. Když Finové uregulují 1600MW bloky, neměli by jsme s 1400 mít problém ani my.
Taky máte dojem, že to ve skutečnosti chce česká strana zahrát do autu, že?
Dobrý den, tady je mezi jinými i jeden další problém a sice ten, že takovýto výkon budete muset umět i dostatečně uchladit a to v rámci všech ročních období a souběhu starých a nových zařízení. Z tohoto důvodu mám takový dojem byla nastavena i jedna z limitací na celkový výkon bloku.
Podle me je ten clanek trochu zbytecny. Je uplne zjevne, ze s jadrem to bude fungovat (viz francie, slovensko). Jedinna otazka je cas a penize. Cas jestli se to stihne postavit v dobe kdy to zacne byt akutne potreba a penize jestli na to mame a jestli to bude ufinancovatelne. Ja nemam obavu o fyzikalni funkcnost, ale o penize. Neverim, ze se to poradi postavit ve smysluplnem case a smysluplne penize a tak to reseni (velke jadro nechci). Mame velkou/unikatni sit CZT, mame domaci vyrobce kogeneraci, mame plynovou infrastrukturu (ktera neni plne vytizena). Takze ja bych sel cestou maximalniho pouziti oze a kogenerace. Rychlost dodani, skalovatelnost, plosnost zakazek (penize by sly do vsech casti cr).
Wow, 8 reaktorů. A není to málo Vladímíre W.?
Jen pro srovnání, ať máme měřítko. Za stejné období, tj. rok 2024, bylo spuštěno:
cca 40-50 GW uhelných elektráren
cca 40-50 GW plynových elektráren
cca 100 GW větrných elektráren
cca 600 GW fotovoltaických elektráren.
K čemu je takové srovnání dobré? Jaké z toho "máme měřítko"?
No třeba k tomu, že když uvážíme u větru třetinovou životnosti pro JE a čtvrtinovou až pětinový koeficient využití, tak nově spuštěné jádro de facto předstihlo nově spuštěný vítr. Minimálně s ohledem na počet rozestavěných a bloků v Číně a plánech zemí mimo Čínu tento trend vydrží ještě mnoho let.
Ano, na základě chybných předpokladů lze dokázat cokoliv.
A kde vidíte ty chybné předpoklady?
Když to vztáhneme na naše (ČR) podmínky, tak koeficient využití VtE je 20%, JE 90% a životnost VtE třetinová.
Potom 100 instalovaných GW VtE odpovídá 100*0,2*0,33=6,6
a 8 reaktorů po 1 GW 8*1*0,9=7,2
A to je ještě potřeba vzít v úvahu, že ta větrná energie je nespolehlivá a podstatně dražší, než předpoklad z nové JE.
8 GW JE vyrobí ročně = cca 60 TWh
100 GW VTE (kombinace on a off) vyrobí ročně cca 300 TWh
600 GW FVE vyrobí ročně cca 750 TWh
@Bob: Aplikovat na globální data české podmínky? Gratuluju, právě jste popsal jeden ze svých chybných předpokladů.
Pane Veselý, na začátku jste napsal "...a není to málo...?" Diskutující vám dokázali, že není. Proto jsem se ptal na to měřítko.
To Jan Veselý 13. leden 2025, 15:00
To je překvapení, že v ČR jsou české podmínky, to znamená koeficient využití VtE 20%, že?
Takže pokud bychom měli takový poměr JE a VtE, který odpovídá tomu globálnímu, tak by JE u nás vyrobily za dobu své životnosti více, levnější a stabilní (bez dalších nákladů na akumulaci) energie.
To je názorná ukázka, kam jaderná energetika ve výrobě elektřiny reálně patří. Je to okrajová technologie, hračka pro pár nadšenců.
Spíš názorná ukázka vašeho odtržení od reality. Ta "hračka pro pár nadšenců" je např. největším zdrojem elektřiny v EU.
Největší zdroj v EU jsou jednoznačně OZE za rok 2024 vyrobily jednoznačně nejvíc, celkem 1200 TWh (podíl 48%), druhým největším zdrojem v EU jsou fosilní zdroje 700 TWh (podíl 28%), a poslední je JE s 620 TWh (podíl 24%).
A nestaví se v EU ani jedna. Jejich průměrné stáří je okolo 38 let, tj. před desítkami let tomu mohlo být jinak, ale dnes ...
Dnes je fajn je mít, ale nesmysl stavět.
A stejně jako u Boba, EU není svět.
@Svoboda: OZE nejsou jeden zdroj ale celá skupina vzájemně značně odlišných a jen účelově posčítaných zdrojů, podobně jako fosilní zdroje.
@Veselý: "A nestaví se v EU ani jedna" je nepravdivý výrok, průměrné stáří nic nemění na tom, že to je největší zdroj elektřiny v EU a nikoliv "hračka pro pár nadšenců", "nesmysl stavět" je jen váš bezvýznamný názor.
Emile, OZE je celosvětově známá a desetiletí užívaná zkratka. Vaše vnímání zdrojů elektrické energie označovaných jako obnovitel zdroje energie je absolutně nepodstatné. A na skutečnosti, že můžeme nejvíce poděkovat v EU právě OZE, že máme dostatek elektrické energii, už vůbec ne.
Zkratka která znamená obnovitelné zdroje energie a nikoliv obnovitelný zdroj energie, takže ten samotný pojem potvrzuje že to není jediný zdroj jak se snažíte tvrdit vy. "Vaše vnímání zdrojů elektrické energie označovaných jako obnovitel zdroje energie" není podstatné o nic víc. Hlavně to nic nemění na skutečnosti, že největším zdrojem elektřiny v EU je stále jaderná energetika, ať se vám to líbí nebo ne.
Pavel Svoboda právě dokázal, že energetice nerozumí, pokud nechápe ani základní rozdělení.
Emile, malujte si to jak chcete, na faktu že OZE v EU vyrobily v roce 2024 celkem 1200 TWh a JE v EU celkem vyrobily pouze 620 TWh tzn. 1/2 výroby OZE, stejně nic nezměníte.
To Pavel Svoboda 13. leden 2025, 16:36
Stejně tak, jako skupina zdrojů OZE, z nichž se také často vyčleňují zvlášť vodní elektrárny (a pak to vychází jinak), existuje stejně účelově sestavená skupina parních zdrojů (JE, uhelné elektrárny a PPE), které pak jsou "o parník" největším zdrojem elektřiny jak v EU, tak na světě.
Pokud porovnáváte samostatně JE, měl byste k nim také samostatně posuzovat i VtE, FVE, VE, biomasu ze skupiny OZE.
Bláho, jediný kdo si tu něco maluje jste vy sám, já uvádím pouze fakta. Když sečtete výrobu pěti různých zdrojů a porovnáváte je s výrobou jednoho jiného zdroje, není příliš překvapivé že je větší. Na faktu že ten jeden zdroj vyráběl víc než jakýkoliv jiný zdroj ale "stejně nic nezměníte."
Stejnou demagogií by šlo napsat že největším zdrojem byly neobnovitelné zdroje které vyrobily 1300 TWh a oproti tomu třeba větrné elektrárny jen 460 TWh.
Emil asi neví, že fosilní zdroje vyrábí horkou páru pro výrobu elektřiny z fosilních zdrojů (různého druhu), jaderné zdroje (různého druhu) vyrábí horkou páru pro výrobu elektřiny z jaderného paliva (různího druhu),
naproti tomu obnovitelné zdroje elekřiny, jako jsou FVE, VtE a vodní elektrárny žádnou horkou páru nepotřebují a přeměńují sluneční záření (přímé či vyvolávající proudění vody či vzduchu) v elektřinu.
Že je jaderná energetika v EU až na třetím místě, to není žádná hanba, špatné je že její výroba stagnuje či klesá, jako následek dřívějších velkých jaderných havarií ve světě.
Vaněčku, geotermální zdroje nebo zdroje na biomasu taky vyrábí horkou páru pro výrobu elektřiny a přesto se počítají mezi obnovitelné zdroje, takže děkuji za nezamýšlené potvrzení toho co jsem psal a zároveň pravidelné potvrzení že energetice vůbec nerozumíte.
Že je jaderná energetika v EU až na třetím místě, to není žádná hanba, špatné je že její výroba stagnuje či klesá, jako následek dřívějších velkých jaderných havarií ve světě.
A v USA a Číně je jaderná energetika ve výrobě elektřiny taky na tom třetím místě, za fosilem a OZE.
To je realita, stejně jako to, že nejrychlejší tempo růstu má všude OZE.
a zde se podívejte na odkaz, který potvrzuje to co jsem napsal výše
je tam i pěkný graf
pv-magazine.com/2025/01/13/the-fastest-energy-change-in-history-continues
Nejen že to není žádná hanba, ona to není ani žádná pravda, vy "realito". Graf z PV-magazínu vůbec výrobu v EU neukazuje, takže to ve vztahu k tématu nemá vůbec žádnou relevanci.
graf přesně ilustruje můj poslední výrok: "nejrychlejší tempo růstu má všude OZE"
psal jsem "všude" tj celosvětové
a zde je doprovodný text
Solar and wind catch nuclear
In 2024, global new solar generation capacity was deployed 100 times faster than net new nuclear capacity according to recent data from the World Nuclear Association, the International Energy Agency and Ember. New wind was deployed 25 times faster than nuclear. The fastest energy change in history continues.
Net new nuclear capacity averaged 2 GW per year over the past decade including 5.5 GW in 2024, with old powerplants retiring almost as fast as new powerplants open. In 2024, about 700 GW of new solar and wind was deployed.
Solar electricity generation is growing tenfold each decade, whereas nuclear generation has been static since 2000. Both solar and wind electricity generation (Terawatt-hours) will catch nuclear generation this year. The market is speaking clearly: solar and wind are cheaper than nuclear electricity.
Akorát "váš poslední výrok" vůbec nesouvisí s tím o čem tu byla řeč, jste opět mimo jako vždy.
A zase další zpráva, jak to s cenami za novou JE vypadá:
Proto FVE prosperují, postavit FVE je stále levnější a jaderné elektrárny zůstávají akorát plánované, na papíře...
A zase naprosto off-topic, Vaněčku.
Víte vůbec jaký je název tohoto článku, o kterém diskutujeme, Emile? Nejste náhodou off topic?
Vaněčku, toto vlákno je o nesmyslném tvrzení "hračka pro pár nadšenců" a o tom že ve skutečnosti jde např. o největší zdroj elektřiny v EU. Pokud chcete reagovat na to co je v článku, založte si vlastní vlákno a nespamujte toto vlákno zcela nesouvisejícími výplody. Pozoruhodné je, že jste snad po deseti letech diskutování stále nepochopil princip diskusních vláken.
Ano, o té Vaší desinformaci ("největší zdroj elektřiny v EU") právě v tomto vláknu diskutuji a uvádím ji, pomocí odkazů, na správnou míru=opravuji ji.
Jaderná energetika není ani největší v EU (je až na třetím místě) a hlavně, je to stagnující zdroj výroby elektřiny v 21. století v EU i globálně, ve světě, jak o tom jasně mluví mnou předložená fakta ze světových pramenů.
Ale jak píši, třetí místo není žádná ostuda, ostuda je stagnace v 21. století, především jako následek jaderných havarií a neustále rostoucí ceny a prodlužování doby výstavby. To jsou fakta.
Dezinformace tu neustále šíříte vy sám, Vaněčku, největší zdroj elektřiny v EU to je, ať se vám to líbí nebo ne. Všechny ostatní jednotlivé zdroje vyrobily v roce 2024 méně a nic na tom nezměníte tím že je budete sčítat a vytvářet z nich nějaké účelové skupiny vzájemně zcela odlišných zdrojů, které budete porovnávat s jiným jednotlivým zdrojem.
Co je nebo není "stagnující" je vzhledem k tvrzení, jaký zdroj je v současné době největší, úplně irelevantní.
Tak se snad konečně shodnem na informaci, že všechny jaderné zdroje v EU vyrobily v 2024 přibližně 24% elektřiny v EU, ostatní zdroje pak 76% elektřiny.
Tak se snad konečně shodnem na informaci, že všechny větrné zdroje v EU vyrobily v 2024 přibližně 19 % elektřiny v EU, ostatní zdroje pak 81 % elektřiny.
Tak se snad konečně shodnem na informaci, že všechny fotovoltaické zdroje v EU vyrobily v 2024 přibližně 10 % elektřiny v EU, ostatní zdroje pak 90 % elektřiny.
Tak se konečně s Emilem shodnu. A já k tomu navíc přidávám tu dynamiku vývoje v 21. století, (viz graf v mé citaci) z níž každý může sám uviděl že ještě v této dekádě předběhne výroba elektřiny z VtE i výroba z FVE výrobu elektřiny z jádra.
Dynamika výstavby OZE je známa, "rychlost" výstavby zcela nových JE v EU a odstavování starých je také známo.
O žádné dynamice jsem vůbec nic nepsal, Vaněčku. Vyvracel jsem pouze tvrzení které se vztahovalo k současnému stavu.
Pana Kasane, 8 reaktorů je opravdu žalostně málo ve srovnání s rychlostí instalace VTE+ FVE zdrojů. Loni nainstalované zdroje FVE + VTE letos vyrobí cca 1000 TWh , loni nainstalované nové jaderné bloky vyrobí pouhých cca 60 TWh. Tak snad už je to jasné.
A přesto bych rád, aby alespoň několik reaktorů česko mělo i za 20-40 a 60let...
Je to o optimálním mixu zdrojů, tam jádro zkrátka patří.
Narozdíl od interminentních zdrojů energie nezpůsobuje dodatečné náklady na stabilizaci sítě.
Krásně se kryje s rostoucí poptávkou po elektřině v době topné sezóny a v létě kdy bude hromada energie z fotovoltaiky, se může vklidu udělat údržba.
Můžete srovnat také úroveň dotací, prosím?
Jasné je jen to, že pořád srovnáváte jabka s hruškama, i když vám to výše v diskuzi už dvakrát názorně vysvětlili.
Na čem se shodneme je to, že kapacity v JE je málo a měla by růst ještě více.
Ono je to koneckonců jedno: Výše v diskuzi čtu váš příspěvek, že jaderná energetika je okrajová technologie, hračka pro pár nadšenců - to je, pane Svobodo, jako vytetovat si kosočtverec doprostřed čela a ještě ho všem hrdě ukazovat. Definitivně jste se odkopal.
Pardon, to napsal pan Veselý. Ale pozor, ať nesjedete na jeho úroveň, myslím, že zase tak daleko k tomu není.
Samozřejmě, čím více postavíme OZE, tím více bude záporné ceny a můžeme postavit více mařičů. Ne ? A to je kšeft!
ad Pavel Svoboda 13. leden 2025, 16:31
".. Loni nainstalované zdroje FVE + VTE letos vyrobí cca 1000 TWh , loni nainstalované nové jaderné bloky vyrobí pouhých cca 60 TWh. .."
mozete prosim doplnit aj dalsie informacie/podmienky za ktorych by malo byt pravdive vase tvrdenie?
pretoze ak to vztiahneme na Nemecko (ako reprezentativnu krajinu EU - co je pre nas relevantne) tak tam by to tvrdenie malo vyzerat nasledovne:
".. Loni nainstalované zdroje FVE + VTE letos vyrobí cca 600 TWh , loni nainstalované nové jaderné bloky vyrobí pouhých cca 60 TWh. .."
+ tam chyba este dalsia dolezita informacia, ze tie jadrove bloky budu mat minimalne trojnasobnu zivotnost a hlavne nebudu potrebovat pre stabilnu dodavku (tych 60TWh rocne) ziadne dalsie zdroje
(a to sme este nespomenuli dotacie, ktore nasledne predrazuju cenu elektriny vsetkych zdrojov ako aj naklady na regulaciu ci stabilizaciu siete)
A vaše navážení se do Energiewende, to dělá v jaderném přehledu co? Bez ohledu na to, jak ve vašem podání dostává v tomto případě logika těžce na prdel. Jen nevím jestli tu realitu ohýbáte vědomě nebo je to důsledek kognitivní disonance nebo to prostě neumíte.
Abych byl konkrétní, přidám dva nejvíce do očí bijící nesmysly:
1) Energiewende je proces, který má trvat ještě dalších 20-30 let. Blafat tady něco o tom, že ještě nedosáhli cíle je do nebe volající pitomost. A další pitomost je srovnávat to s Francií, kde s dekarbonizací (kvůli naprosto jiné motivaci) začali o 30-40 let dříve je taky pitomost. Jak praví jedno přísloví, "zajíci se počítají až po honu."
2) Zdroje závislé na počasí jsou předvídatelné celkem dobře. Všichni, koho to kdy zajímalo, tj. asi i včetně vás, vědí, v kterém období nastávají Dunkeflauten. A systém je na to připravený. To jen máte obscesivní představu, že to je potřeba vědět X měsíců dopředu s přesností na den, není.
Akorát ty "do očí bijící nesmysly" píšete spíš vy, ve Francii nezačali "o 30-40 let dříve", Messmerův plán se datuje do roku 1973 a začátek Energiewende do roku 2000, a zatímco Francie měla už po 20 letech nízkoemisní energetiku, Německo má i po 24 letech stále jednu z nejšpinavějších v Evropě.
Zdroje závislé na počasí předvídatelné dobře nejsou, i na další den se předpověď od skutečnosti běžně liší i o desítky procent, na delší období se samozřejmě ještě zhoršuje. "Že to je potřeba vědět X měsíců dopředu s přesností na den" nikdo nikde netvrdil, to jste jen postavil ukázkového slaměného panáka.
Jen poznámka: Francie výstavbou JE neřešila ekologii, ale reagovala na ropný šok.
No a?
Jen pro přesnost, protože zastánci JE se nyní ohánějí bezemisností...
No a bezemisní (přesněji řečeno nízkoemisní) to skutečně je, takže se tím zastánci "ohánějí" správně. Že ty nízké emise byly hlavní motivací proč se do toho Francie pustila jsem ještě nikoho tvrdit neviděl, pokud vy ano, tak prosím odkaz.
Předpověď počasí - a tedy i na počasí závislé výrobě elektřiny na budoucnost delší než několik dnů - je na úrovni stoletého kalendáře. Nemůže nebýt, když počasí je chaotický jev.
Vaše další vejšplechty jsou na stejné úrovni.
A na co konkrétního je nutná detailní předpověď na X dní dopředu?
Na co pan Wagner potřebuje X měsíců dopředu výrobu větrných elektráren? Nebo vůbec nějakých elektráren?
"Zdroje závislé na počasí jsou předvídatelné celkem dobře."
Nejsou. Lžete.
Aha, takže nic. Žádný důvod neznáte.
Třeba na aktivaci uhelných elektráren v záloze v Německu potřebujete relativně přesnou předpověď výroby v OZE na 11 dní dopředu.
Podobně na spuštění naší největší paroplynky ji potřebujete nejméně 1-2 dny dopředu.
Pane Veselý, pokud chcete prodat svůj výkon ve forwardu, musíte vědět, že budete schopen tento výkon dodat. Pokud nevíte, jestli v daném dni bude větrno a budete schopen dodávat 100 % nominálního výkonu nebo bude inverze a budete schopen dodat pouze okolo 1 %.
Pokud prodáte ve forwardu 100 % nominálního výkonu a bude inverze, tak musíte nakoupit výkon za extrémní spotové ceny, abyste dodal elektřinu, kterou jste slíbil. Máte tak místo zisku obrovské ztráty. To je důvod, proč je nemožnost dlouhodobé předpovědi počasí na danou dobu pro větrné a fotovoltaické zdroje problém.
Energiewende vedla mj. k tomu, že v Těchanově u Sovince právě teď, zásluhou pozorné a nebojácné paní starostky, stojí s botičkama několik kamionů plných odpadů z větrníků firmy Rath International, poslaných založit tam černou skládku.
@Ivan Novák 13. leden 2025, 12:20
S tím nemá podstata "Energiewende" nic společného.
K tomu vedla jen nanažranost firmy a pokus o podvod, stejně tak tam mohly skončit nebezpečné chemikálie nebo nemocniční odpad.
To zanedbávání emisí u větru je dost. Zatím dosluhují elektrárny z první vlny - v příštích letech tak tisicovka ročně, tak to je tak 50 tis. tun na skládku každý rok. Elektráren v EU už jsou statisíce. To už jsou miliony tun odpadu na skládkování. V ČR jde na skládky každý rok asi 3 miliony tun komunálního odpadu - aby bylo to měřítko. A málo se mluví o to, že z každé vrtule ročně odpadnou vyšší desítky, u velkých i přes 100kg materiálu. Nejsou to jen mikroplasty a skelná vlákna, ale na povrchu těch rotorů je pěkná chemie od BPA (zakázaných v dětských lahvích) - v tom Gelcoatu jsou sloučeniny bromu apod. Regulace EU je minimální, hlavně že máme jednotné značení sanitek - ještě se mi nestalo, že bych nepoznal sanitku. Větrné elektrárny nejsou o ekologii, ale o vydělávání peněz na dotacích za zamořování přírody toxickými chemikáliemi a nerozložitelným odpadem. Přitom stejné množství elektřiny by šlo vyrobit levněji a s výrazně menším objemem odpadu.
A přidejme k tomu ještě komplikovanou recyklaci lopatek turbín.
Samozřejmě, to je problém který se řeší a musí řešit a již se umí řešit.
Naproti tomu jaderný odpad má jediné řešení: velmi draho a velmi hluboko ukrýt pod zem. A hlídat stovky a více let...
Tak by šly ukrývat i ty vrtule, ale vím, že se už poloprovozně řeší recyklovatelné vrtule.
Perspektivní je POUZE cirkulární ekonomika (včetně energetiky).
Ještě že ve Francii, RF a dalších zemích nevěděli že "jaderný odpad má jediné řešení: velmi draho a velmi hluboko ukrýt pod zem", a normálně ho přepracovávají a znovu využívají. Ani hlídat stovky let se v hlubinném úložišti nemusí. Další potvrzení že Vaněček vůbec netuší o čem píše.
Nedávno jsem četl zajímavý článek. Z průměrné VtE odpadá za rok z vrtule cca 100 kg malých částeček (prachu) mikroplastů.
Bobe a nečetl jste taky článek kolik milonů kg "mikroplastů" každoročně odpadá například z pneumatik více než miliardy automobilů? Můžete si to i sám odhadnout.
Všechny emise jsou důležité a sčítají se. U pneumatik je to celkem známá věc. U VtE se o tom teprve začíná mluvit a psát.
Netvrdil jste náhodou taky Vy, že OZEa jmenovitě VtE jsou bezemisním zdrojem?
Ve spojitosti s jadernou energetikou a nemeckem by me zajimalo, kde by bylo nemecko ted, kdyby se delala dekarbonizace pomoci jadra. Vubec bych se nedivil kdyby na tom byli jeste o hodne hur nez ted. Myslim, ze je fer s energiewende vsude psat, ze do toho predevsim hodili vidle rusaci a je fer napsat nemci byli (stejne jako my) naivni ve spolehani se na rusko.
Jak na tom Němci mohli být, kdyby dekarbonizovali pomocí jádra? Můžeme srovnat se sousední Francií. Mohli být čistými vývozci, nemuseli mít destabilizovanou distribuční soustavu, průmysl mohl být konkurenceschopnější, Söder nemusel škemrat o energii z Temelína pro Bavorsko, Německo nemuselo mít druhou nejšpinavější energetiku v EU. To je fér.
Kdyby Německo dělalo dekarbonizaci pomocí jádra? Příklad můžeme najít v sousední Francii: mohli být čistými vývozci, nemuseli mít destabilizovanou distribuční soustavu a nekonkurenceschopný průmysl, Söder nemusel škemrat o energii z Temelína pro Bavorsko, Německo nemuselo mít druhou nejšpinavější energetiku v EU. A to je fér.
Že Němci vsadili na špatnou kartu= Ruský plyn, s tím se dá souhlasit. Paroplynové elektrárny ale nejsou ani bezemisní, ani nefosilní, těžba I transport plynu v důsledku přispívá k ohřívání planety.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se