CBAM dopadá na Balkán. Uhlíková cla EU brzdí obchod s elektřinou i dekarbonizaci

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích Evropské unie (CBAM) vstoupil od 1. ledna letošního roku do ostré fáze, a začal tak ovlivňovat i obchod s elektřinou mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu. Přestože Evropská komise na konci roku navrhla úpravy pravidel, které mají dopady zmírnit, nejistota na trhu přetrvává. Změny přijdou s výrazným zpožděním a v mezidobí CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který zároveň usiluje o vstup do EU, píše server Montel News.

CBAM patří mezi klíčové nástroje klimatické politiky Evropské unie a je jedním ze stěžejních pilířů Zelené dohody pro Evropu a balíčku Fit for 55. Jeho smyslem je zabránit přesunu emisně náročné výroby mimo EU tím, že na dovoz vybraných komodit zavádí uhlíkové clo odpovídající systému EU ETS. Povinnost se vztahuje na produkty s vysokou uhlíkovou stopou, jako jsou cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina či vodík. Mechanismus má vyrovnat konkurenční podmínky mezi evropskými výrobci, kteří za emise platí prostřednictvím povolenek, a jejich zahraničními konkurenty.

Nařízení bylo přijato v roce 2023, přechodné období skončilo na konci roku 2025 a od letošního 1. ledna vznikla dovozcům povinnost hradit poplatky za emise spojené s výrobou vybraných dovážených produktů prostřednictvím certifikátů CBAM. Evropská komise zároveň připravuje úpravy pravidel, které mají lépe zohlednit specifika elektroenergetiky, jejich schválení však může trvat až do konce roku, případně i déle.

Dopady jsou obzvlášť citelné pro země západního Balkánu – Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Kosovo. Tyto státy nejsou členy EU, ale jsou silně napojeny na její energetický trh, mají intenzivní přeshraniční toky elektřiny a zároveň usilují o členství v unii. CBAM je proto zasahuje v citlivém momentu, kdy se snaží přibližovat evropským pravidlům a zároveň transformovat své energetické mixy. Mechanismus v současné podobě vychází z pětiletých historických emisních průměrů, které již neodpovídají realitě – region se postupně odklání od uhlí a zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů, což však CBAM zatím plně nezohledňuje.

Tržní dopady: Méně obchodu, větší rozdíly, vyšší riziko

Zavedení CBAM má okamžitý dopad na fungování trhu. Obchodníci začali omezovat přeshraniční transakce mezi západním Balkánem a EU, a to jak kvůli přímým nákladům, tak kvůli nejistotě ohledně budoucích pravidel. Likvidita na přeshraničních trzích klesá, dostupné přenosové kapacity se využívají méně a cenové rozdíly mezi balkánskými trhy a EU se rozšiřují.

Klíčovým problémem je, že CBAM u elektřiny nerozlišuje mezi zdroji v reálném čase. Elektřina vyvezená v době přebytku větru, slunce nebo vody je zatížena stejným uhlíkovým poplatkem jako elektřina vyrobená z uhlí. To narušuje základní logiku krátkodobých trhů, kde ceny i obchodní toky vznikají v hodinovém či čtvrthodinovém rytmu. Pro obchodníky to znamená obtížně řiditelné riziko, které se často rozhodnou nepodstupovat.

Dalším problémem je tranzit. Elektřina často prochází přes několik zemí, aniž by byla spotřebována, a současná pravidla CBAM nedávají jasnou odpověď na to, jak v takových případech prokazovat původ energie. Obchodníci se proto začínají balkánským tranzitním trasám vyhýbat, i když jsou technicky efektivní. Výsledkem je menší efektivita regionální soustavy a vyšší tlak na alternativní trasy uvnitř EU.

Úleva z Bruselu přijde pozdě

Evropská komise se snaží na kritiku reagovat. Navrhla změnu výpočtu národních emisních faktorů tak, aby zohledňovaly celý energetický mix, nikoli pouze fosilní složku. Pro některé země by to znamenalo výrazné snížení nákladů – například v případě Srbska až o desítky procent. Komise rovněž navrhuje zmírnit podmínky pro uplatňování skutečných emisních hodnot, což je zásadní zejména pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, a upravit pravidla pro propojování trhů (market coupling).

Problémem je však načasování. I pokud budou změny schváleny, projeví se nejdříve ke konci roku. Do té doby platí původní pravidla a trh zůstává v nejistotě ohledně skutečných nákladů pro rok 2026. Podle současného nastavení se mohou poplatky CBAM u zemí s vysokým podílem uhlí pohybovat kolem 70 až 80 eur za MWh, tedy na úrovni, která v některých případech převyšuje samotnou cenu elektřiny.

Negativní signály pro dekarbonizaci

Z klimatického hlediska je nejproblematičtější dopad CBAM na investiční signály v regionu. Západní Balkán má značný potenciál obnovitelných zdrojů a zároveň silnou motivaci dekarbonizovat v rámci přístupového procesu k EU. Současné nastavení CBAM však tento proces spíše brzdí.

Mechanismus penalizuje země na základě historických emisí, nikoli aktuálního chování. I nové větrné nebo solární elektrárny mohou být zatíženy vysokým uhlíkovým poplatkem, pokud nesplní formální kritéria pro uplatnění skutečných emisí. To zvyšuje regulatorní riziko a snižuje návratnost dlouhodobých investic do čisté energie.

Zároveň omezení vývozu do EU snižuje poptávku po elektřině v obdobích přebytku obnovitelných zdrojů. Místo aby se zelená elektřina vyvážela a nahrazovala uhlíkově náročnější výrobu jinde v Evropě, dochází k jejímu omezování. Krátkodobý klimatický přínos CBAM v elektroenergetice je tak omezený a v některých ohledech dokonce kontraproduktivní.

CBAM měl původně urychlit zavádění zpoplatnění uhlíkových emisí v zemích mimo EU a přiblížit jejich energetické trhy evropským standardům. V praxi však u elektřiny zatím spíše zvyšuje fragmentaci trhu, oslabuje investiční jistotu a komplikuje dekarbonizaci regionu, který má být jedním z budoucích členů unie.

Zda se Evropské komisi podaří mechanismus včas upravit tak, aby skutečně podporoval snižování emisí bez narušení trhu, rozhodnou následující měsíce. Pokud ne, může se CBAM stát spíše politickou a ekonomickou zátěží než účinným klimatickým nástrojem.