Domů
Německo
Dekarbonizace topných systémů ve veřejných budovách má Německo vyjít na více než 8 mld. eur
Prosklená budová. Zdroj: Wikimedia
Zdroj: Wikimedia

Dekarbonizace topných systémů ve veřejných budovách má Německo vyjít na více než 8 mld. eur

Německo
6 komentářů
12. květen 2023, 12:01
Jan Budín

Německé municipality očekávají, že plány tamní vlády na dekarbonizaci sektoru vytápění přinesou pouze v oblasti veřejných budov potřebu investic ve výši minimálně 8 mld. eur. Uvedené plány počítají s ukončením využívání fosilních paliv pro výrobu tepla ve veřejných budovách do roku 2045. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Ředitel německé asociace měst a obcí Gerd Landsberg podle zahraničního serveru Clean Energy Wire uvedl, že požadavek na ukončení využívání fosilních paliv ve veřejných budovách přinese dodatečné náklady ve výši zhruba 60 tis. eur na každý nahrazený topný systém. Potřeba náhrady fosilního zdroje tepla za nový se má podle asociace týkat asi 135 000 ze zhruba 180 000 německých veřejných budov.

Německá vláda plánuje od roku 2024 zavést povinný alespoň 65% podíl obnovitelných zdrojů u všech nových nebo nahrazovaných systémů vytápění. Toto kritérium fakticky splňují pouze tepelná čerpadla, hybridní tepelná čerpadla s fosilní zálohou, dekarbonizované dálkové vytápění či kotle na biomasu. Podle zveřejněných informací má být současně i nadále umožněna instalace nových plynových topných systémů za předpokladu, že od roku 2030 budou provozovány na udržitelný biometan, zelený vodík nebo jiné "zelené" plyny.

Pokud by byly návrhy vlády implementovány v plném rozsahu, znamená to podle německé asociace měst a obcí potřebu náhrady zhruba 7 tisíc topných systémů v německých budovách ročně.

"Mnoho budov, které jsou starší než 45 let, by mimo to muselo projít modernizací zaměřenou na snížení energetické náročnosti. Přestože se tyto investice pravděpodobně v dlouhodobém horizontu vrátí, potřeba každoročních investic je obrovská," dodal Landsberg.

Návrh zákona zavádějícího uvedené požadavky v sektoru vytápění, který předložilo ministerstvo hospodářství vedené vicepremiérem Robertem Habeckem, je velmi kontroverzní a u velké části populace vyvolává obavy z toho, že si přechod na dekarbonizované vytápění nebude moci dovolit. Podle Habecka nicméně musí současná německá vláda takto složitá rozhodnutí činit i kvůli tomu, že se v minulosti dekarbonizaci vytápění nevěnovala dostatečná pozornost.

"Předchozí vlády se těmto kontroverzním tématům vyhýbaly ze strachu před průzkumy a prohrou ve volbách," uvedl Habeck.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Pravoslav Motyčka
12. květen 2023, 21:07

Rozhodnutí od roku 2024 prakticky znemožnit instalace nových plynových a olejových kotlů povede k růstu instalací tepelných čerpadel na cca 700 000 ks ročně.

Zdeves Pavel
12. květen 2023, 21:53

Prakticky vyhozené peníze. Nic jiného. Čína by to použila efektivně.

Pravoslav Motyčka
12. květen 2023, 22:22

Jestli něco bylo rozumné v energetice pak to byl právě přechod vytápění budov na tepelná čerpadla , protože pálit pro vytápění budov plyn nebo olej je energetický nesmysl. Na druhé straně to povede k velkým problémům v energetice v zimě , protože spotřeba elektřiny vzroste.

Martin Prokš
12. květen 2023, 23:01

Dobrý den,

Nevnímáte sám ten protimluv co jste napsal?

Navíc co je nesmyslného na energetickém využití plynu nebo oleje s účinností kolem 90procent vs. tepelné čerpadlo s teoretickou účinností z elektriky sice 300procent, ale fakticky se započítáním plyn/elektrika/teplo zpět k 90procentům? Velice podobná výsledná účinnost při mnohem složitějším a dražším a zranitelnějším systému.

JVr
15. květen 2023, 09:40

Zapomínáte na to, že ačkoliv při výrobě elektřiny může být účinnnost "jen" 40% a klidně i 30% při kogeneraci, tak zbytek je teplo, které pokud efektivně využijete pro CZT, a elektřinu následně využijete pro tepelné čerpadlo s COP 3, tak jste v součtu někde kolem 200% oproti tomu kdybyste jen pálil plyn/toplný olej/uhlí v kotli na teplo.

Pokud bychom uvažovali (přímé využití) plynové teplené čerpadlo, tak to je pro vytápění někde kolem 150%, takže stále jsme na tom v tomto modelovaném případě lépe.

Ano, je to násobně náročnější na technologie, a ta investice je do toho velká a otázka, kdy a v jakých situacích se (eko nomicky/logicky) vrátí, ale z hlediska spotřeby omezených fosilních zdrojů by to mělo být efektivnější.

Také kontrola nad spalováním je u velkých zdrojů lepší, zvláště pak pro LTO, Uhlí si myslím, že lepší emise dosáhne elektrárna/teplárna, než jednotlivé kotle.

Roman Čejka
12. květen 2023, 23:08

Super nápad a elektřinu do tepelných čerpadel vyrábět v uhelných elektrárnách :-))

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se