16. květen 2025
Načítání...
Emise CO2 v Německu letos díky stagnující poptávce po energii klesnou
Jan Budín
26. prosinec 2025, 08:36
11 komentářů
Strukturální změny ve spotřebě energie společně se stagnující poptávkou povedou v letošním roce k poklesu emisí skleníkových plynů spojených se spotřebou energie. Podle výzkumníků z AG Energiebilanzen (AGEB) by se mělo jednat meziročně o zhruba 1% pokles, respektive o pokles o 6 milionů tun emisí ekvivalentu CO2.
Výzkumná skupina AGEB ve svém nejnovějším výhledu dat o spotřebě primární energie v Německu očekává nepatrný meziroční pokles spotřeby o 0,1 % na 10 553 PJ. Ve srovnání s rokem 2008, který je srovnávacím rokem pro cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2030, se jedná o pokles o téměř 27 %.
"Chladnější počasí ve srovnání s loňským rokem zvýšilo spotřebu v oblasti vytápění. Zejména měsíce únor, březen a říjen byly významně chladnější než stejné měsíce v minulém roce, což mělo dopad do růstu spotřeby. Bez tohoto vlivu by spotřeba energie v Německu klesla meziročně o 1,2 %," uvedla skupina AGEB.
Slabý výkon průmyslu, levnější paliva
Slabý výkon energeticky náročného průmyslu, zejména chemického sektoru, měl podle výzkumníků pouze mírný dopad do energetické bilance. Ten byl navíc kompenzován poklesem koncových cen paliv, který se zřejmě odrazil do spotřeby pohonných hmot, topných olejů a zemního plynu.
Výzkumníci z AGEB odhadují, že spotřeba zemního plynu v Německu letos vzroste meziročně o 3,6 % na 2 841 PJ (789 TWh). Růst je očekáván také u spotřeby černého uhlí, a to meziročně o 2 % na 754 PJ (209 TWh). U hnědého uhlí je naopak očekáván pokles meziročně o více než 6 % na 756 TJ (210 TWh).
"Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů vzrostla v roce 2025 o 3,6 % na 2 170 PJ (603 TWh). Chladnější počasí vedlo k růstu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů vzrostla meziročně o 0,9 %. Tento růst jde kompletně za solárními elektrárnami, jejichž výroba vzrostla meziročně o více než 18 %. Výroba elektřiny z větrných elektráren klesla o více než 4 % a z vodních dokonce o více než 24 % ve srovnání s loňským rokem," dodal AGEB.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Loading...
Mohlo by vás zajímat
1. červenec 2025
4. červenec 2025
8. prosinec 2025
15. prosinec 2025
3. únor 2026
5. únor 2026
9. únor 2026
Komentáře (11)
Jaroslav Novotný26. prosinec 2025, 12:55
K tom je navíc třeba poznamenat ,že nejde jen o snížení emisí CO2 , německo loni dovezlo 24TWh el. energie papírově s nulovými emisemi CO2 letos to bude zhruba 15TWh a to byl špatný rok na výrobu z OZE. Lze očekávat ,že v roce 2026 bude Německo už jen malý importér el. energie v roce 2027 bude čistý exportér - záleží také na ceně povoleny. Mimo to se letos naistaloje v Německu 300 tis tepelných čerpadel místo plynových kotlů a trend je stoupající. Zjednodušeně řečeno lze očekávat ,že v dalších letech budu emise CO2 v Německu klesat rychleji o nějaké 4% ročně. V ČR ještě více , ale u nás to nebude nástupem nové energetiky , ale z velké části uzavíráním uhelných el. bez náhrady - což se dá udržet jen krátce a jen proto , že ČR byla dříve velkým exportérem el. energie.
Josef26. prosinec 2025, 19:09
Odpověď na: Jaroslav Novotný, 26. prosinec 2025, 12:55
Emise z dovezené elektřiny se počítají na základě mixu zdrojů země, odkud je elektřina dovezena (v tomto případě Německa), a to pomocí tzv. „<</residual mix<</“ neboli „zbytkového mixu“, který zohledňuje, jaké zdroje (uhlí, jádro, OZE) Německo použilo pro pokrytí vlastní spotřeby a jaký je podíl čistých emisí na kilowatt hodinu (kWh), který je pak přičten k domácímu mixu země dovozce (např. ČR), nebo se uvádí jako samostatná položka při reportování emisí v rámci EU
Emil26. prosinec 2025, 20:14
Odpověď na: Josef, 26. prosinec 2025, 19:09
Tak to nevím které počítání emisí myslíte, ale ty podle metodiky IPCC/UNFCCC, vycházející z Pařížské dohody, se počítají tam kde vzniknou a ne tam kde se elektřina spotřebuje, tj. importovaná elektřina do Německa se nezapočítává do emisí Německa ale do emisí státu, který tu elektřinu vyrobil.
Josef26. prosinec 2025, 20:50
Odpověď na: Emil, 26. prosinec 2025, 20:14
Metodika reportingu emisí z dovezené elektřiny se řídí mezinárodními standardy, jako je GHG Protocol (s rozlišením Location-based vs. Market-based metodiky) a brzy i evropskou směrnicí CSRD, která vyžaduje reporting uhlíkové stopy v celém hodnotovém řetězci, včetně Scope 3. Firmy musí používat buď data od dodavatelů, nebo standardizované emisní faktory EU a v případě nového CBAM (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích) i specifické přechodné metody reportingu vložených emisí u dovezeného zboží, a to s využitím Location-based přístupu pro přímé dopady importu (např. emisní faktory z výroby v jiných zemích).
Klíčové metodiky a přístupy:
GHG Protocol (Greenhouse Gas Protocol):
Location-based (na místě založená): Používá průměrný emisní faktor pro daný region (např. národní mix výroby elektřiny), aby se zjistily emise "průměrné" elektřiny z dané sítě. Je vhodná pro přímé emise z dovezené elektřiny.
Market-based (na trhu založená): Zohledňuje konkrétní smlouvy o dodávce energie (např. nákup zelené energie, certifikáty), ale pro dovezenou elektřinu (pokud není doložen původ) je location-based přístup preferovaný pro určení skutečných dopadů.
CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive):
Rozšiřuje reporting na celý hodnotový řetězec (Scope 3, kategorie 11: využití prodávaných produktů/služeb).
Požaduje reportování emisí u všech dovezených produktů. Pokud chybí data od dodavatele, je možné využít standardní emisní faktory EU, jak uvádí MŽP.
CBAM (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích):
Vyžaduje reportování emisí u vybraných dovážených komodit, včetně elektřiny.
První fáze (přechodné období do 31. 7. 2024) umožňovala použití standardních emisních faktorů.
Od 1. 1. 2026 bude nutné reportovat vložené emise podle metodiky EU nebo použít vlastní ověřená data.
Jak se postupuje v praxi:
Identifikace dovezené elektřiny: Sledování smluvních dohod a fyzických toků (což je složité).
Získání dat: Získat od dodavatelů emisní faktory (pokud jsou dostupné) nebo použít národní/EU průměry (Location-based).
Výpočet: Vynásobení dovezeného množství elektřiny příslušným emisním faktorem (tCO2e/MWh).
Reporting: Zahrnutí do celkového ESG reportu firmy (Scope 3) podle požadavků CSRD.
Emil26. prosinec 2025, 21:10
Odpověď na: Josef, 26. prosinec 2025, 20:50
Řeč není o ESG reportu firmy ale o tom jak se počítají emise států - tj. obvykle právě podle IPCC/UNFCCC.
Karel Valenta27. prosinec 2025, 08:41
Odpověď na: Josef, 26. prosinec 2025, 20:50
Nevíte, jak se budou počítat emise z dovozu ZP-metanu ? A případné metanové povolenky ?
Máme tu prakticky tři ty typ ZP:
1/ plyn z Norska (Ruska ?) - klasická těžba a doprava potrubím
2/ plyn z Kataru - klasická těžba s LNG dopravou
3/ plyn z USA - těžba frakováním (spousta malých vrtů) s LNG dopravou
A emisní náročnost každého typu těžby je jiná.
Jaroslav Novotný27. prosinec 2025, 16:34
Odpověď na: Karel Valenta, 27. prosinec 2025, 08:41
Pane Valento jedná se jen o dovoz el. energie. Nikoli o dovoz jiných paliv . Ale chápu kam míříte a máte pravdu. V praxi byste se asi nedopočítal.
Emil26. prosinec 2025, 13:22
Letos je to přes 20 TWh: energy-charts.info/charts/import_export_map/chart.htm?l=en&c=DE&interval=year&exp=cbpf
Jaroslav Novotný26. prosinec 2025, 21:32
Děkuji panu Josefovi za výborné doplnění nové metodiky výpočtu emisí z dovážené el. energie. Pro praxi to samozřejmě zvýší emise CO2 všem státům s velkým podílem OZE na výrobě el. energie , protože oni vyváží když mají přebytky tedy prakticky jen bezemisní elektřinu naopak většinu jejich dovozů tvoří dovoz ze stabilních zdrojů kde se často uplatňují fosilní paliva. Otázkou zůstávají certifikáty , pokud bude pro ČEZ výhodné papírově vyvážet el. energii z jaderných el. je logické že takto to bude deklarováno i když ve skutečnosti se pro vývoz budou aktivovat uhelné bloky.
Milan Vaněček26. prosinec 2025, 22:18
Nevidíte, že to vše je jen bezvýznamná komedie z celosvětového hlediska, místo skutečného řešení=vlastní domácí řešení levných dodávek elektřiny pro místní průmysl i domácnosti? A to za stále rostoucího zapojování čistých, obnovitelných a bezodpadových zdrojů, které nám umožňuje současný technický pokrok? Ale bez zbytečného předčasného odstraňování existujících zdrojů pseudotržními mechanizmy? Jako, to dělají nejvýznamnější a největší světové mocnosti?
Milan Vaněček27. prosinec 2025, 16:01
Odpověď na: Milan Vaněček, 26. prosinec 2025, 22:18
Zajímavý obecně platný článek k vytváření EU legislativy (která plodí ty aktivistické tragické zákony) je zde lidovky.cz/nazory/eu-pristup-spalovaci-motory.A251226_155329_ln_nazory_halu?zdroj=cxrecs#cxrecs_s
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.