Německo: První vlna odstavování uhelných elektráren má proběhnout do roku 2022
Německá uhelná komise v prvním návrhu doporučuje začít s první vlnou odstavování uhelných elektráren do roku 2022. Mezi řádky se objevuje doporučení zaměřit se na černouhelné elektrárny, aby byl omezen dopad na těžbu v hnědouhelných dolech. Konečný termín odklonu od výroby elektřiny z uhlí a jeho přesnější průběh by měl být znám po jednání komise 28. listopadu.
Práce tzv. německé uhelné komise vstupuje do rozhodující fáze. Poté, co orgán zřízený federální vládou nedávno předložil doporučení pro strukturální změny v regionech nejvíce postižených odklonem od uhlí, je dalším hlavním bodem stanovení konkrétního časového harmonogramu odklonu výroby elektřiny z uhlí v Německu.
První návrh klíčové kapitoly o odstavení uhelných elektráren je již k dispozici, ale bez stanovení konkrétního odstavovaného instalovaného výkonu. Komise doporučuje, aby do roku 2020 nedošlo k vynucenému odstavování elektráren. Počáteční fáze odstavování má být provedena do roku 2022. Skutečnost, že členové komise souhlasili s odsunutím prvních odstavených elektráren až na roku 2022, je malou senzací.
Organizace ochrany životního prostředí a ochrany klimatu zastoupené v komisi totiž v posledních týdnech a měsících prosazovaly podstatné vyřazení elektráren z provozu již do roku 2020. To pro tyto organizace ale i pro některé politiky mělo značný symbolický význam, argumentovali totiž, že je to jediný způsob, jak se Německo mohlo významně přiblížit k dosažení svých cílů v oblasti klimatu pro rok 2020.
Oponenti rychlého odstavování argumentují, že by tento postup byl kontraproduktivní a odstavování elektráren před rokem 2020 by znamenalo masivní zásah do vlastnických práv provozovatelů elektráren a nevyhnutelně vedlo k vleklým právním bitvám. To potvrzuje i několik právních stanovisek.
Pro financování odškodnění mají být dle komise využity prostředky ze státního rozpočtu, výslovně je uvedeno doporučení proti přirážce k ceně elektřiny.
Otázka výše odstavovaného instalovaného výkonu do roku 2022 zůstává prozatím nezodpovězena. Komise informovala, že chce svou práci dokončit a oznámit konečný termín odklonu od výroby elektřiny z uhlí a jeho přesnější průběh již 28. listopadu. To je zhruba dva týdny před původně plánovaným závěrečným zasedáním, které se mělo konat 11. prosince.
Návrh komise uvádí, že pro zajištění průchodnosti odstavování elektráren z hlediska legislativy bude nezbytné uzavřít dohody s provozovateli elektráren nejlépe skrze smluvní vztahy, které budou obsahovat možnou výši odškodnění a pravidla pro společensky přijatelný postup. To se týká nejen elektráren, které jsou v provozu, ale také elektráren ve výstavbě.
Aktuálně jedinou uhelnou elektrárnou ve výstavbě v Německu a zároveň západní Evropě je černouhelná elektrárna Datteln 4 společnosti Uniper. Na základě prozatímních závěrů uhelné komise lze předpokládat, že projekty, nad kterými se vznášely otazníky, nebudou realizovány. Jedná se o projekt RWE dalšího bloku elektrárny Niederaußem, který je ve schvalovacím procesu, a kombinovaný zdroj pro chemický závod společnosti DOW, kde však s největší pravděpodobností dojde pouze k vyřazení uhlí z využívaných paliv.
Přednostně by mělo dojít k odstavení černouhelných elektráren, vyhráno nemají ani teplárny
Dokument komise výslovně zdůrazňuje, že při vyřazování zdrojů musí být brány v úvahu strukturální rozdíly mezi hnědouhelnými a černouhelnými elektrárnami, produkované emise CO2, provozní struktura a provázanost s těžební činností a souvisejícím počtem dotčených zaměstnanců.
To reálně znamená, že uzavření hnědouhelných elektráren by z důvodu související těžby v povrchových dolech bylo dražší než uzavření černouhelných elektráren. Některé zdroje obeznámené s průběhem jednání uvádějí, že komise tím politikům naznačuje zaměřit se více na černouhelné elektrárny, ačkoliv ty na vyrobenou jednotku elektřiny produkují ve srovnání s hnědouhelnými elektrárnami méně CO2.
Vzhledem k obávané strukturální deformaci, zejména ve východních regionech, se uzavírání hnědouhelných elektráren považuje za vysoce citlivé téma.
Zpráva také výslovně uvádí, že uzavírání může „v zásadě rovněž ovlivnit uhelné elektrárny, které jsou v příslušném měřítku použity k výrobě tepla“, musí však být zajištěny dodávky tepla.
Úvodní fotografie: Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler
Mohlo by vás zajímat:
Vypadá to že v Německu vítězí sociální smír nad CO2 aktivismem. Co nejvíce obnovitelných zdrojů ano, to už nikdo nechce v Německu i v EU zvrátit, ale bez aktivismu.
Pane Vaněčku,
tentokrát nesouhlasím, první měly jít hnědouhelné elektrárny a to právě pro obrovské zásahy do krajiny a vyšší objemy produkovaných škodlivin. S dovolením, populace Německa i přes migraci by měla klesat, takže hádám že na trhu je tak jako tak možnost najít práci, nějakou a že by se snad více vyplatily předčasné důchody a rekvalifikace, než udržování hnědouhelného průmyslu, respektive doplácení na tento. Dále je třeba nové elektrárny umisťovat na pobřeží/v dosahu moře nebo na velkých řekách u ústí kde se dá zajet s mořskými loděmi a navíc bude možné využít stejná vedení jako ta, která budou vyvádět výkon VtE, také by se u nich hodila nějaká tepelná akumulace. která by umožnila asi lepší provozní podmínky a flexibilitu, ale nevím jak zaintegrovat tepelný akumulátor se solemi do okruhů uhelné elektrárny. maximálně tak v podobě nějakého odděleného bloku.
Carlosi já neříkám co by mělo být, já říkám co jsem odpozoroval že je či bude. Bez hodnocení. Jsem jen starý nezávislý pozorovatel. Ty hnědouhelné elektrárny taky nevydrží víc než 20 let (aspoň velká většina).
Pane Vanecek. Muzete nam prozradit jak se da "odpozorovat" co bude? To by mne desne zajimalo. Taky bych rad odpozorovaval co bude. Kdo ne at se prihlasi!!!
Toz tak
Tepelné elektrárny je třeba mít i ve vnitrozemí, kde se jejich teplo využije pro kogenerační topení obyvatelstvu, na pobřežích skoro vždy teplo z elektráren vypouští plýtvavě do moře.
90% potřebné "flexibility" v EU zvládne i jen odstavování uhelných elektráren v létě, protože v Evropě se moc nepoužívají na rozdíl od rozežraných USA klimatizace, a hlavní rozdíl mezi spotřebou elektřiny je mezi zimní a letní částí roku.
Pro denní vyrovnávání stačí přečerpávačky mít na úrovni Česka, ale když aktivisté blokují stavby, tak to bohatší státy budou muset dohánět drahými bateriemi za devizy.
To jsou hesla to už nechce nikdo v EU zvrátit... Vám nedochází ani to ,že veškeré uhelné el. budou nahrazeny plynem z právě budovaného plynovodu z Ruska. Německo jednou z nejbohatších zemí z hlediska uhelných zásob na obyvatele na světě, ale svoje uhlí nechá v zemi aby se mohlo dovážet Ruský plyn. Pokud jde o CO2 , pak při těžbě plynu v Rusku jeho část se uvolní do ovzduší tím se smažou poněkud nižší emise CO2 při výrobě el. energie z plynu. Zavírat uhelné el. a dovážet plyn je stejná zelená utopie jako zavírat jaderné el. a stavět místo nich větrné parky.
Jediná utopie je stavba nových jaderných elektráren v Německu. To je naprostá utopie.
Utopie je představa, že člověk poručí fyzice.
Někdy stačí trochu narazit a pak to jede velice rychle opačným směrem, než si fundamentalisti mysleli.
To je stručná historie vývoje lidstva...
Brambora začíná pálit i ruce politiků. V týdnu vydal Evropský soudní dvůr v první instanci rozsudek, kterým zrušil souhlas Evropské komise s britským kapacitním mechanismem, který podle soudu nevzal v úvahu možnosti opatření na straně spotřeby, a tím diskriminoval OZE ve prospěch konvenčních výrobců. Budoucí úřední ukončení provozu uhelné elektrárny se tedy, jak vnímám ten rozsudek, může napříště i jinde v EU ukázat jako povinně nevratné, bez mezikroku kapacitní rezervy ... jistota volatility povolenek ... Atomaustieg ... ani člen německé "uhelné komise" asi nechce za pět let mít doma tmu ve chvíli, kdy by to manželka, byť 200% eko-uvědomělá, úplně neuvítala.
Tradiční energetické firmy nepotřebují dotace ve formě kapacitních mechanismů, úplně jim postačí to úřední předčasné zavírání jejich elektráren, za které dostanou ještě větší peněžní odškodnění.
Kupte manzelce celovku,zmena je zivot
Tvrzení, že černouhelné elektrárny produkují na jednotku vyrobené elektřiny méně CO2 není obecně pravdivé. Záleží totiž daleko více na účinnosti dané elektrárny než na tom, jestli využívá hnědé nebo černé uhlí. A pokud by se započetly také emise z těžby v zemi původu včetně emisí metanu a emise při dopravě černého uhlí přes půl světa do Německa, tak domácí hnědé uhlí ve skutečnosti vyjde z pohledu globálních emisí CO2 lépe.
Na 1 německou uhelnou zavřenou elektrárnu jich v číně 50 otevřou, a díky levné energii si pak čína hloupé německo koupí.
Německo má 15x méně obyvatel než Čína, ale má lepší obchodní bilanci než Čína. Jinými slovy, Němci na zahraničním obchodu bohatnou více než Číňané.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se